Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
13. srpen 2015, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 19. týden
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Alexandra Longa, kněze, a druhů, mučedníků, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Odměnám věčným Kristovým
i mučedníkům vítězným
zpívejme chvály v písních svých
z radostných niter vytrysklých.
Jsou velmoži to církevní,
vůdcové v bojích vítězní
a bojovníci nebes bran,
v temnotách světla vzešlá nám.
Vyhrůžek světa nedbali,
tělesných muk se nebáli,
za svatou svou smrt v odměnu
došli až k světlu věčnému.
Zběsilý biřic rukou svou
prolil krev jejich posvátnou,
oni však z Boží milosti
snášeli všechno v tichosti.
Hle, víra svatých nezdolná,
věřících naděj nezlomná,
ke Kristu láska bez mezí
nad vládcem světa vítězí.
Otcova sláva se v nich skví,
v nich dobývá Syn vítězství.
Duch svoji vůli vnuká jim
a nebe zvučí plesáním.
Teď, Spasiteli, nás tu slyš,
k tvým mučedníkům přiveď blíž
prosící služebníky své
na věky nepomíjivé. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
V.
Pane, u tebe je pramen žití.
R.
Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Micheáše
Tak praví Hospodin:
4.14"Nyní se drásej, rozdrásaná dcero!
sevřeli nás obležením,
holí bijí do tváře
soudce Izraele!
5.1A ty, Betléme Efratský,
maličký jsi mezi judskými rody,
z tebe mi vyjde
ten, který bude vládcem v Izraeli;
jeho původ je od pradávna,
od věčnosti.
2Proto je Hospodin opustí
až do doby, kdy rodička porodí;
potom se zbytek jeho bratrů
vrátí k synům Izraele.
3Bude stát a pást v Hospodinově síle,
ve velebnosti jména Hospodina, svého Boha,
oni pak budou požívat míru, neboť jeho moc se rozšíří až do končin země.
4On sám pak bude pokojem.
Jestliže Asyr vpadne do naší země,
jestliže bude šlapat v našich palácích,
postavíme proti němu sedm pastýřů,
osm vůdců lidu.
5Mečem spasou asyrskou zemi,
kopími zemi Nimrodovu.
Zachrání před Asyrem,
až vnikne do naší země,
až bude šlapat po našem území.
6Jakubův zbytek bude
uprostřed četných národů
jako rosa od Hospodina,
jako déšť na rostlinách,
který nečeká na člověka
a nic nedoufá od lidských synů.
7Jakubův zbytek bude mezi pohany,
uprostřed četných národů
jako lev mezi zvířaty lesa,
jako lvíče mezi stádem bravu:
sotva přijde, rozdupává a roztrhává
– zachránce není."
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Cypriána, biskupa a mučedníka
Jak vás mám vychválit, stateční bratři? Jakým chvalozpěvem mám oslavit
vaši vnitřní sílu a vytrvalost ve víře? Snášeli jste nejtěžší výslechy až
do chvíle, kdy se dovršila vaše sláva. Neustoupili jste před mučením, ale
spíše mučení před vámi. Vašim bolestem neudělaly konec nástroje trýznění,
ale koruna vítězství. Dlouho trvalo hrozné rozsápání těla, ne však proto,
aby otřáslo neochvějnou vírou, ale aby tím rychleji poslalo muže Boží1 k
Pánu.
Přítomný dav pozoroval s obdivem nebeský zápas Boží a duchovní bitvu
Kristovu; viděl, jak služebníci Boží pevně stáli a neochvějně mluvili, na
duchu nezlomeni, plní božské síly, beze zbraní světských, ale vybavení
důvěrou a výzbrojí víry. Chovali se v mukách statečněji než jejich
mučitelé, a jejich zbité a rozdrásané údy přemohly bijící a drásající
mučidla.
Ani stále opakované zuřivé trýznění nemohlo udolat nepřemožitelnou víru,
ačkoli při roztrhaných vnitřnostech už nebyly mučeny údy Božích
služebníků, ale jejich rány. Tekla krev, která hasila požár
pronásledování, krev, jejíž slavné krůpěje zhášely plamen pekelného ohně.
Jaká to byla podívaná Páně, vznešená a veliká, s jakým zalíbením hleděl
Bůh na svého vojáka, který věrně plnil svou přísahu; tak to stojí v
žalmech, kde nám říká a připomíná Duch Svatý: Je drahá v očích Páně smrt
těch, kdo jsou mu oddáni.2 Drahocenná je tato smrt, neboť
koupila nesmrtelnost za cenu vlastní krve a přijala od Boha odměnu za
nejvyšší statečnost.
Jak se Kristus přitom radoval, jak rád bojoval a vítězil ve svých
služebnících. Vždyť on je ochránce víry, a těm, kdo věří, dává tolik,
kolik se přijímající cítí schopen pojmout. Kristus byl přítomen při tom
zápasu, neboť to byl jeho zápas, povzbuzoval a posiloval ty, kdo bojovali
a hájili jeho jméno, a dodával jim odvahu. On pro nás zvítězil nad smrtí
jednou provždy, a stále v nás nad ní dobývá vítězství.
Jak je šťastná naše Církev, když jí božská blahosklonnost prokazuje
takovou čest, že ji v dnešní době ozařuje slavná krev mučedníků. Předtím
byla běloskvoucí svatým životem bratří, nyní je krví mučedníků nachově
rudá. Mezi jejími květy nechybějí ani lilie ani růže. Ať nyní každý
zápasí o to, aby dosáhl veliké slávy jedněch či druhých: věnce
běloskvoucího za svůj život nebo nachově rudého za své utrpení.
1 srov. 1 Tim 6, 11
2 Žl 115 (116), 15
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)
1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2 siónské brány nad všechna jákobská sídla. –
3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4 „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –
8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.
Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.
10 Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
jeho rameno se ujalo vlády.
Hle, jeho odplata je s ním, *
a jeho dílo před ním.
11 Své stádo pase jak pastýř, *
svým ramenem ovečky shromažďuje
a do náručí je bere, *
sám nosí ty, které sají.
12 Kdo svou rukou změřil vody? *
Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
Kdo na váze hory zvážil, *
nebo na misku vah pahorky položil?
13 Kdo byl Pánu pomocníkem? *
Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –
14 S kým se radil a kdo ho poučil, *
kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
Kdo mu dal poznání *
a ukázal mu stezku moudrosti? –
15 Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, †
jako prach na misce vah; *
a ostrovy váží mu jak zrnečko prachu.
16 Libanon nestačí na zápal ohně, *
na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
17 Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
jako nic jsou před ním, jak nula.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.
Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.
Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král: a národy se chvějí. *
Nad cheruby trůní: zem se třese.
2 Veliký je náš Pán na Siónu, *
povznesený nad národy všemi. –
3 Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
všichni slaví, protože je svaté!
4 Mocný je to král a přeje právu. *
Ty jsi pevně založil řád světa,
ty jsi právní řád a spravedlnost *
ustanovil v lidu Jákobově. –
5 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Poklekněte před podnoží jeho, *
pokloňte se, protože je svatý! –
6 Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
Samuel je z jeho vyznavačů: *
Pána vzývali a vyslyšel je.
7 Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
naslouchali jeho přikázáním, *
zákonům, jež on jim ustanovil.
8 Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
byls jim vždycky Bohem milostivým, *
i když jejich přestupky jsi trestal. –
9 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Klaňte se na jeho svaté hoře, *
protože je svatý Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Spravedliví * budou žít navěky.
R. Spravedliví * budou žít navěky.
V. U Pána je jejich odměna.
R. Budou žít navěky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Spravedliví * budou žít navěky.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, ať zvítězíme nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Prosíme tě, Bože, ať věrnost svatých mučedníků Ponciána a Hippolyta
povzbuzuje naši lásku k tobě a upevňuje naši víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie