Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
17. červenec 2015, Pátek
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 15. týden
Bl. Česlava a sv. Hyacinta, kněží, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Česlava z Polska, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.
Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.
Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.
Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I
2 Pojď mě zachránit, Bože, *
voda až k hrdlu mi sahá,
3 bořím se v hlubokém bahně, *
jako by bezedné bylo,
padl jsem do hlubin vodních, *
proud mě strhuje s sebou.
4 Jsem už vysílen křikem, *
hrdlo mám ochraptělé,
oči mi hleděním slábnou, *
jak čekám na svého Boha.
5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
je těch, kdo mají mě v zášti,
silnější nežli mé kosti
jsou, kdo mě stíhají křivě. *
Vrátit mám to, co jsem nevzal! –
6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
prohřešky moje nejsou ti tajny.
7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
ať kvůli mně se nedočká hanby, *
kdo hledá Boha Izraele! –
8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
pohana ulpěla na mé tváři.
9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
synům mé matky jsem jako cizí. –
10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
ale i to mi jen k potupě bylo. –
12 V pytli jsem chodil za pokání, *
za to jsem jim byl leda pro smích.
13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
opilci zpívají posměšky o mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
jak jenom ty se smilovat umíš, *
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
16 aby mě proud už nestrhoval, †
aby mě hloubka nepohltila, *
ať propast nade mnou nezavře jícen! –
17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
18 Neukrývej se před služebníkem, *
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –
19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
20 Ty přece znáš mé ponížení, *
před tebou stojí mí protivníci. –
21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
potupa má je nezhojitelná;
doufal jsem v soucit, ale marně, *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
v žízni mě octem napájeli.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
30 Já však jsem ubožák v bídě, *
chraň mě svou pomocí, Bože!
31 Chci jménu Božímu zpívat, *
vděčně je chválit a slavit.
32 To bude milejší Pánu, *
nad žertvu rohatých býků. –
33 Těšte se, pokorní, z toho: *
Kdo hledá Boha, ten sílí!
34 Neboť Pán ubohé slyší, *
nezhrdne zajatci svými.
35 Chval ho nebe i země, *
moře a vše, co v něm žije! –
36 Neboť Bůh zachová Sión, †
zbuduje judská města; *
budou v nich žít a sídlit
37 potomci těch, kdo mu slouží; †
kdo jeho jméno ctí s láskou, *
najdou v nich navždy svůj domov.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
V.
Pán nás naučí svým cestám.
R.
A budeme chodit po jeho stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Kronik
1Potom se stalo, že vytáhli Moabité a Ammonité a s nimi někteří z Maonitů do války proti Josafatovi.
2Tu přišli a oznámili Josafatovi: „Vytáhlo proti tobě veliké množství z krajin za mořem, z Edomu.
Hle, jsou v Asasonthamaru, to jest v Engadi.“
3Josafat se otázal s bázní Hospodina. Vyhlásil také po celém Judsku půst.
4Judejci se shromáždili, aby hledali pomoc od Hospodina. Také ze všech judských měst přišli hledat Hospodina.
5Josafat stanul ve shromáždění Judejců a obyvatel Jeruzaléma v Hospodinově domě před novým nádvořím
6a řekl: „Hospodine, Bože našich otců, cožpak nejsi ty Bůh na nebi, který vládne nade všemi královstvími národů?
Máš v rukou moc a sílu, nikdo se ti nemůže zpěčovat. 7Což jsi to nebyl ty, náš Bože, jenž jsi vyhnal
obyvatele této země před Izraelem, svým lidem? Dal jsi ji navěky potomkům Abraháma, svého přítele.
8Usídlili se v ní a vybudovali ti v ní svatyni tvému jménu. Řekli:
9‚Jestliže na nás přijde něco zlého,
meč soudu, mor či hlad, postavíme se před tento dům a před tebe, protože v tomto domě dlí tvé jméno,
a ve svém soužení budeme k tobě volat, a ty nás vyslyšíš a zachráníš.‘“
13Všichni Judejci stáli před Hospodinem i se svými dětmi, ženami a syny.
14Tu sestoupil uprostřed shromáždění duch Hospodinův na Jachaziela, syna Zachariáše, syna Banajáše,
syna Jehiela, syna Matanjášova, levity ze synů Asafových; 15a ten pravil: „Pozorně naslouchejte,
všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma, i ty, králi Josafate. Toto vám praví Hospodin:
‚Nebojte se a neděste se tohoto velikého množství.‘ Boj není váš, ale Boží. 16Zítra proti nim sestupte,
až budou vystupovat do svahu Sis. Potkáte je na konci úvalu směrem k poušti Jeruelu. 17Vy přitom bojovat
nemusíte. Postavte se, Judejci a obyvatelé Jeruzaléma, stůjte a neděste se a zítra proti nim vytáhněte!
Hospodin bude s vámi.“ 18Na to se Josafat sklonil k zemi a všichni Judejci i obyvatelé Jeruzaléma padli
před Hospodinem a klaněli se mu. 19Potom povstali levité z Kehatovců, aby chválili Hospodina, Boha Izraele,
hlasem velice mocným.
20Za časného jitra vytáhli na tekojskou poušť. Když vycházeli, Josafat se postavil a řekl: „Slyšte mě,
Judejci i obyvatelé Jeruzaléma! Věřte v Hospodina, svého Boha, a budete nepohnutelní; věřte jeho prorokům
a bude vás provázet zdar.“ 21Po poradě s lidem rozestavil před Hospodinem zpěváky, aby ho chválili v posvátném
rouchu. Šli před ozbrojenci a provolávali: „Chválu vzdejte Hospodinu, jeho milosrdenství je věčné.“
22V ten čas, kdy se dali do jásotu a chval, vyslal Hospodin zálohy proti Ammonitům a Moabitům i proti
hoře Seiru, proti těm, kteří přitáhli na Judejce, a byli poraženi. 23Ammonité a Moabité se totiž postavili
proti obyvatelům hory Seiru, aby je pobili a vyhladili. Když pak skoncovali s obyvateli Seiru, pomohli
jedni druhým do zkázy.
24Když vstoupili Judejci na výšinu s výhledem na poušť a obrátili se směrem k tomu shluku, spatřili
jen mrtvá těla ležící na zemi; nikdo nevyvázl.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze života blahoslaveného Česlava, ochránce Slezska
Slezsko si zasloužilo od Boha vznešený a božský dar, přeslavného vyznavače Česlava. Nemohlo se
mu dostat ničeho radostnějšího, ani užitečnějšího, ani božštějšího. Jako prý slunce vystupuje z oceánu,
tak se Česlav vynořil jako přejasná jitřenka z Polska a měl osvítit celé Slezsko, ne jen Vratislav.
Vskutku, svým zcela neporušeným a nebeským životem přivedl ztracené lidi k tomu, aby žili počestně
a bezúhonně. Dobré a spořádané podporoval svým povzbuzováním, a také Vratislavi velmi pomohl
svými modlitbami.
Co kdy bylo vidět na řeholníkovi ctnostného, jakýkoli dobrý skutek, jakákoli nebeská milost, to vše
se zaskvělo na blahoslaveném Česlavovi. Opravdu byl hoden oslavení. Všemohoucí Bůh jej neustával
den ze dne více a více vyznamenávat ohromnými zázraky.
Když přišel Česlav do Vratislavi jako jedinečný vzor všech ctností, odvrátil svým počestným životem
a svatým kázáním mnoho nemravných lidí a nemálo špatných od hanebnosti a zločinnosti. Obrátil je,
takže si zamilovali Krista a snažili se žít ctnostně. Co nejvíce jich také přivedl do řádu.
Při povzbuzování totiž užíval přívětivých slov, dovedl výmluvně chválit ctnosti, byl velmi proslulý
svou učeností a výřečností. Proto se účinně přičinil slovem i příkladem nejen o spásu svou, ale i mnoha
jiných lidí. Proto je hlasatelem spásy, Kristovým svědkem, který vydal svědectví pravdě. Jaké je jeho
jméno, taková bude i jeho sláva.
Kolem léta Páně 1241, když Tataři zběsile pustošili Polsko a Slezsko, dlel Česlav ve slavném městě
Vratislavi a spolu s jinými věřícími křesťany mocně ubránil svými modlitbami město před jejich zběsilostí.
Neboť když se modlil, objevila se nad jeho hlavou ohnivá koule. Oddíly Tatarů se zalekly. Hleděly
se zachránit útěkem a odtáhly z města.
Když se přiblížila Česlavova smrt, řekl bratřím: „Co se mne týká, synové, nemějte starosti. Doufám,
že o mne se postará sám Bůh, dříve bystrý pozorovatel, nyní spravedlivý a současně milosrdný
Soudce. Jestliže jsem strávil smrtelný život k jeho chvále, jak se domnívám, a vedl si v této aréně jako
nepřemožený zápasník, přiřkne mi odměny a věnce. Tíží mě starost o vás, které opouštím sice tělem, ale
ne duchem. Poněvadž s vámi nemohu déle zůstat, ustanovuji vás hlavními dědici svého bohatství.
To si také odnáším s sebou do nebeské pokladny. Nepřipraví mě o ně večer života, ale věčný den je
naplní.“
U jeho ctihodného náhrobku bývají až dodnes na vzývání jeho jména a pro jeho zásluhy milostivě
uzdravováni lidé postižení rozmanitými neduhy.
RESPONSORIUM
Nebo:
Ze starobylých řádových stanov
Řehole nám přikazuje, abychom měli jedno srdce a jednu duši v Pánu. Proto je spravedlivé, abychom my, kteří žijeme pod stejnou řeholí a skládáme
stejnou profesi, byli jednotní i v zachovávání kanonické řehole, aby jednota, kterou máme zachovávat v našich
srdcích, byla podporována a projevována také vnější jednotou našeho chování.
Zajisté budeme moci lépe a plněji zachovávat a udržovat v paměti tuto observanci, bude-li to, co
se má dělat, zaznamenáno písemně, takže každému bude z písemného svědectví známý způsob, jak
máme žít, a nikdo nebude smět z vlastní vůle nic měnit nebo přidávat nebo ubírat; abychom zvolna
neupadali, kdybychom zanedbávali maličkosti. Přitom však ať má představený ve svém konventě
moc dispensovat bratry vždy, když se mu to bude zdát prospěšné, a to hlavně v tom, co by se zdálo být
na překážku studiu nebo kázání nebo užitku duší. Je přece od začátku známo, že náš řád byl zvláště
založen pro kázání a spásu duší. Naše studium pak má s velkou horlivostí směřovat hlavně k tomu,
abychom mohli být užiteční duším bližních.
Když ti, kteří jsou k tomu způsobilí, budou muset vyjít z kláštera kvůli kázání, dá jim převor společníky,
jak to bude pokládat za prospěšné pro jejich mravy a počestnost. Ti, kteří vyjdou, poté co obdrželi
požehnání, ať se všude chovají počestně a zbožně jako muži toužící po spáse své a jiných, jako muži
evangelia, kteří jdou ve stopách Spasitelových. Budou mluvit jen s Bohem, nebo o Bohu, ať už sami
mezi sebou, nebo s bližními a vyhnou se tak pochybným důvěrným stykům.
Když půjdou, aby zastávali řečený úkol kázání, nebo když budou jinak cestovat, nebudou přijímat
a neponesou s sebou zlato, stříbro, peníze a dary, s výjimkou potravy, nutného šatstva a knih. Všichni,
kdo jsou vysláni za kázáním nebo na studia, ať nemají na starosti správu časných věcí, aby mohli
volněji a lépe splnit uloženou duchovní službu. Leda by snad nebyl nikdo jiný, kdo by obstarával
potřebné věci, protože někdy je nutné se zabývat časnými potřebami.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Ustanovil jsem strážné.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Lidem zjevil Ježíšovo Jméno a oznámil jim slova, která přijal od Boha.
Nebo:
Ve věrnosti a mírnosti posvětil jej Pán a zjevil mu svou slávu.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Lidem zjevil Ježíšovo Jméno a oznámil jim slova, která přijal od Boha.
Nebo:
Ve věrnosti a mírnosti posvětil jej Pán a zjevil mu svou slávu.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, z tvé milosti blahoslavený kněz Česlav planul horlivostí pro spásu duší a nadšeně hlásal evangelium;
dej, ať jdeme věrně v jeho šlépějích a svým životem i kázáním můžeme šířit víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie