Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
31 |
7. květen 2015, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Pro OP: Bl. Alberta z Bergama, terciáře, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.
Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.
Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.
Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.
V.
Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O.
Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
9Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti
nevěstu, choť Beránkovu!“ 10Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém,
jak sestupuje z nebe od Boha 11a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis.
12Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména
dvanácti izraelských kmenů. 13Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři
brány k západu. 14Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen
dvanácti Beránkových apoštolů.
15Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby.
16Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i široké. Tím rákosem změřil město a napočítal dvanáct tisíc honů;
jeho délka, šířka i výška jsou stejné. 17Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i
anděl. 18Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z ryzího zlata podobného čirému sklu.
19Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon,
čtvrtý smaragd, 20pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý
chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. 21A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly.
Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.
22Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám.
23A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože
ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. 24Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu.
25Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž vůbec není. 26Slávu
a bohatství národů vnesou do něho. 27Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavnosti a lži,
ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého na Skutky apoštolů
Není nic jalovějšího než křesťan, který nedbá o blaho jiných lidí.
Tady se nemůžeš vymlouvat na svou chudobu, protože by tě usvědčila žena, která hodila do pokladnice svoje dva haléře. Také Petr
říkal: Stříbro ani zlato nemám. A Pavel byl tak chudý, že nedostatkem trpěl velice často, takže se mu nedostávalo dokonce
nejnutnějšího jídla.
Nemůžeš uvádět svůj prostý původ: vždyť i apoštolové byli lidé prostí a pocházeli z prostých rodin. Nemůžeš se schovávat za svoji
neučenost, vždyť ani jim se nedostalo vzdělání. Nemůžeš namítat, že nejsi zdráv; ani Timotej nebyl, ten přece býval často nemocný.
Každý je s to pomáhat svému bližnímu, jen když chce dělat to, co může a má.
Nevidíte, jak jsou neplodné stromy silné, krásné a urostlé, jak jsou hladké a jak svou korunu rozpínají do výšky? A přece, kdybychom
měli zahradu, jistě bychom v ní chtěli mít spíš granátové jabloně a úrodné olivy než takové stromy; ty jsou sice pro potěšení, ale ne
k užitku, a je-li z nich vůbec nějaký prospěch, je nepatrný.
A takoví jsou lidé, kteří si hledí jenom svého. Vlastně ani takoví nejsou, ti se hodí jen k potrestání. Ty stromy se totiž hodí aspoň
ke stavbě domu nebo ohrady chránící majetek. A takové byly ony pošetilé panny, čisté sice, počestné a zdrženlivé, ale nikomu užitečné.
Takové stromy se spalují. A to jsou všichni lidé, kteří nedovedou dát Kristu najíst.
Dobře si přitom všimni, že nikdo z nich není obviňován pro své hříchy, že by sesmilnil nebo křivě přísahal, vůbec ne, nic takového,
ale je obviňován proto, že nepomohl někomu druhému. Takový byl ten, který zakopal hřivnu: vedl sice život bezúhonný, ale pro někoho
dalšího neužitečný.
Tážu se: Jak může někdo takový být křesťanem? Kdyby kvas zadělaný s moukou neproměnil všecko v jednolité těsto, byl by to opravdu kvas?
Nebo copak můžeme nazývat voňavkou něco, co nenavoní ty, kdo ji použijí?
Neříkej, že nedokážeš získat jiné lidi. Kdybys totiž byl křesťan, není možné, aby se ti to nepovedlo. Neboť platí-li, že si nemůže
odporovat to, co je přirozené, platí i to, co jsme řekli, protože je to založeno v samé povaze křesťana.
Boha nesmíš urážet: Řekneš-li, že slunce nemůže svítit, urážíš ho; a řekneš-li, že křesťan nemůže být
prospěšný, urazil jsi Boha a prohlásil ho lhářem. Neboť spíše je možné, aby slunce nehřálo a nesvítilo, než aby křesťan kolem sebe nešířil
světlo; spíš platí, že světlo je tmou, než že by mohlo dojít k něčemu takovému.
Neříkej, že je to nemožné, protože nemožný je opak. Nesmíš urážet Boha. Jestliže si správně uspořádáme svoje věci, rozhodně to tak bude a
vyplyne to jako něco naprosto přirozeného. Křesťanovo světlo nemůže zůstat skryté, takovou zářivou lampu nelze zastřít.
RESPONSORIUM
Nebo:
Z kázání svatého biskupa Augustina
Kdo by chtěl jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě! Co Pán přikazuje, připadá tvrdé a těžké: kdo ho chce následovat,
má sebe sama zapřít. Není to ovšem tvrdé a těžké, když to přikazuje ten, kdo nám pomáhá, aby byl příkaz splněn.
Jistě je správné, co se říká v žalmu: Pro slova tvých úst jsem se držel cest tvrdých. Je však pravda i to, co říká sám Pán:
Mé jho netlačí a mé břemeno netíží. Když je totiž na přikázání něco těžkého, láska to učiní lehkým.
Co znamená: Ať vezme svůj kříž? Aby snášel, co je obtížné, a tak mě následoval. Když mě někdo začne následovat, žít jako já a plnit má přikázání,
bude mít jistě mnoho odpůrců, hodně lidí mu v tom bude bránit a hodně jich ho bude zrazovat, dokonce z těch, kteří údajně tvoří
Kristovu družinu. Také ti, kteří bránili slepci volat o pomoc, byli z průvodců Kristových. Chceš-li být Kristovým následovníkem,
všechno pokládej za kříž, vyhrožování i lichocení a všechny možné zákazy; a vezmi to všechno na sebe, snášej to a neklesej!
Nuže, v tomto světě, svatém a dobrém, s Bohem usmířeném a zachráněném – nebo přesněji zachraňovaném, ale skrze naději již zachráněném, neboť
v naději se nám dostalo spásy – tedy v tomto světě, to znamená v Církvi, která jako celek následuje Krista, obecně platí jeho výzva: Kdo chce
jít za mnou, zapři sám sebe!
Tato výzva není tedy určena jenom pannám, a provdaným ženám nikoli; ani ji nemají poslouchat jen vdovy, zatímco manželky ne; ani není pouze pro mnichy,
ale ne pro muže ženaté, nebo pro všechny osoby duchovní, ale ne pro laiky. Ne, celá Církev, veškeré tělo se všemi údy, má následovat
Krista, každý podle poslání jemu vlastního a od druhých odlišného.
Celá Církev ať Krista následuje, jeho jediná, jeho holubice, jeho nevěsta, jeho vykoupená, mající věnem krev Ženichovu. Své místo tu má jak panenská
neporušenost, tak vdovská zdrženlivost, ale i manželská cudnost.
Všecky tyto složky mající zde svůj prostor, mají následovat Krista – podle svého rodu, místa i způsobu: mají se zapírat, to znamená,
že si nemají o sobě myslet víc, než jsou; mají na sebe brát svůj kříž, to znamená, že pro Krista mají na světě snášet všechno, co jim
svět naloží na ramena. A mají Krista milovat, neboť jedině on nikdy nepodvede, jenom jeho nelze oklamat a jen on neoklame. Mají ho milovat, protože
jeho sliby jsou pravdivé. Protože však nedává vše hned, naše víra kolísá. Buď pevný, vytrvej, všechno snášej, vydrž každý průtah – a
už jsi na sebe vzal kříž.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, aleluja.
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše: –
4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč. –
6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! –
7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli. –
8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak. –
12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, aleluja.
Ant. 2 Pán vykoupil svůj lid, aleluja.
10 Slyšte, národové, slovo Páně *
a zvěstujte je dalekým ostrovům!
A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –
11 Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
12 S jásotem přijdou na horu Sión, *
rozběhnou se za Božími dary;
za obilím, vínem a olejem, *
za mláďaty bravu a skotu.
Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
a už nebudou hladovět. –
13 Tehdy se radostí roztančí panna, *
mládež i starci se rozveselí.
Jejich smutek obrátím v radost, *
potěším je a bědy jim proměním v jásot.
14 Kněží se potěší nad obětním tukem, *
mými dary se nasytí můj lid.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán vykoupil svůj lid, aleluja.
Ant. 3 To je náš Bůh po všechen čas, aleluja.
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)
2 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
ve městě Boha našeho.
3 Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
je všemu světu k potěše;
ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
to město krále mocného.
4 Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
je jeho hradbou bezpečnou. –
5 Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
přitáhli všichni najednou.
6 Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
s hrůzou se dali na útěk.
7 Třesavka děsu je tam zachvátila, *
křeč jako bolest rodičky,
8 jako když prudký vítr od východu *
taršíšské lodi rozbíjí. –
9 Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
ve městě Boha našeho,
v tom městě Pána zástupů: *
Pán zbudoval je pro věky!
10 S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
na tvoje milosrdenství.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
až na kraj země dosahá.
Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
ať Sión se z ní raduje,
12 ať zajásají všechny judské dcery *
nad tvými, Pane, rozsudky! –
13 Projděte Sión, obejděte kolem *
a jeho věže spočtěte,
14 prohlédněte si jeho opevnění, *
projděte jeho paláci,
15 ať povíte všem příštím pokolením: *
že takto veliký je Pán,
náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
Ten, jenž nás vede na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 To je náš Bůh po všechen čas, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zákon Páně měl ve svém srdci. * Aleluja, aleluja.
O. Zákon Páně měl ve svém srdci. * Aleluja, aleluja.
V. A jeho kroky nekolísaly.
O. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Zákon Páně měl ve svém srdci. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu. Aleluja.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu. Aleluja.
PROSBY
Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:
PANE, TY JEDINÝ JSI SVATÝ.
Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,
— Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,
— Pane Ježíši, posvěť nás.
Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,
— Pane Ježíši, osviť nás.
Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,
— Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.
Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,
— Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys proslavil blahoslaveného Alberta pokorným životem, horlivostí pro pravdu a apoštolskou
láskou; pomáhej nám, prosíme, ať tak následujeme jeho příklad, abychom dosáhli také stejné
odměny. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie