Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 |
26. září 2014, Pátek
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 25. týden
Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Dominika Ibaněze z Erquicia, kněze, Vavřince Ruize, otce rodiny, bl. Alfonse Navaretty, kněze a druhů, japonských mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Odměnám věčným Kristovým
i mučedníkům vítězným
zpívejme chvály v písních svých
z radostných niter vytrysklých.
Jsou velmoži to církevní,
vůdcové v bojích vítězní
a bojovníci nebes bran,
v temnotách světla vzešlá nám.
Vyhrůžek světa nedbali,
tělesných muk se nebáli,
za svatou svou smrt v odměnu
došli až k světlu věčnému.
Zběsilý biřic rukou svou
prolil krev jejich posvátnou,
oni však z Boží milosti
snášeli všechno v tichosti.
Hle, víra svatých nezdolná,
věřících naděj nezlomná,
ke Kristu láska bez mezí
nad vládcem světa vítězí.
Otcova sláva se v nich skví,
v nich dobývá Syn vítězství.
Duch svoji vůli vnuká jim
a nebe zvučí plesáním.
Teď, Spasiteli, nás tu slyš,
k tvým mučedníkům přiveď blíž
prosící služebníky své
na věky nepomíjivé. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I
1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
napadni ty, kdo mě napadli!
2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –
3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
4 ať padne hanba a ostuda na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať musí couvnout se zahanbením, *
ti, kdo mou zkázu osnují!
5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
až anděl Páně je požene,
6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
až anděl Páně je bude štvát!
7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
pro nic a za nic mi strojili past.
8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
ať do svých léček sami se chytí, *
sami ať padnou do svých jam!]
9 Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
10 Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“ –
11 Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohu znát.
12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty -*
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem. –
15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou,
16 hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním. –
19 Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
proti tichým jen smýšlejí lest.
21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
„Teď to vidíme, dobře ti tak!“]
22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj! –
24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
Bože, ať ze mne si netropí smích.
25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“
26 Ať se naopak propadnou studem *
ti, které těší mé neštěstí,
ať mají z hanby a ostudy šaty, *
kdo se tak pyšní nade mnou!]
27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“ –
28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
V.
Můj synu, zachovej má slova.
R.
Dodržuj mé příkazy a budeš žít.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
40.1Dvacátého pátého roku našeho vyhnanství, na začátku roku, desátého dne měsíce čtrnáctého roku po vyvrácení města,
právě toho dne spočinula na mně Hospodinova ruka a přenesl mě tam. 2Přenesl mě v Božích viděních do izraelské
země a usadil na velmi vysokou horu, na níž bylo proti mně cosi jako vystavěné město. 2Přenesl mě tedy tam,
a hle – muž, který měl bronzové vzezření a v ruce lněný provazec a prut na měření, stál v bráně. 4Ten
muž mi řekl: „Synu člověka, bedlivě se dívej, pozorně poslouchej, pečlivě si všímej všeho, co ti ukážu, neboť proto jsi byl sem přiveden, abych ti to ukázal.
Všechno, co uvidíš, vypravuj izraelskému domu.“
43.1Vedl mě k bráně směřující k východu, 2a hle – od
východu přicházela velebnost Izraelova Boha; její zvuk byl jako zvuk vodních spoust a od Boží velebnosti zářila země.
3Dostal jsem stejné vidění, které jsem měl, když přišel, aby zničil město; bylo to stejné vidění, které jsem viděl u
řeky Kebaru. Padl jsem na svou tvář.
4Hospodinova velebnost vešla do chrámu branou, která směřuje k východu.
5Tu mě zdvihla síla a uvedla mě do vnitřního nádvoří, a hle – chrám byl
plný Hospodinovy velebnosti. 6Zatímco anděl stál vedle mě, slyšel jsem, jak ke mně mluví kdosi z chrámu.
7Řekl mi: „Synu člověka, zde je místo pro můj trůn, zde je místo, na němž budou spočívat chodidla mých nohou,
kde budu navěky bydlet uprostřed synů Izraele; Izraelův dům už neznesvětí mé svaté jméno – ani oni, ani jejich králové svým smilstvím nebo modlami svých králů,
8kteří stavěli své prahy vedle mých prahů, své veřeje vedle mých veřejí; jen zeď byla mezi mnou a jimi.
Poskvrnili mé svaté jméno hanebnostmi, které spáchali; proto jsem je ve svém hněvu vyhladil. 9Nyní však odstraní daleko
ode mě své smilstvo i modly svých králů, proto budu mezi nimi bydlet navěky.
10Nuže ty, synu člověka, ukaž Izraelovu domu tento chrám – 11ať
se stydí pro své nepravosti – jeho podobu i rozměry, aby se styděli za všechno, co spáchali – ukaž jim tvar chrámu, jeho zařízení, jeho východy i vchody,
celý jeho plán i všechny jeho obřady a pravidla. 12Napiš je před nimi, aby
dbali všech jeho obřadů i zákonů a plnili je. Toto je zákon pro chrám: Na vrcholu hory je všechno jeho území kolem dokola svatosvaté. To je
zakládací listina pro chrám.
44.6Řekneš vzpurnému lidu Izraelova domu: Tak praví Pán, Hospodin: Už je dost všech vašich nepravostí, Izraelův dome!
7Uváděli jste totiž cizince s neobřezaným srdcem a neobřezaným tělem, aby přebývali v mé svatyni
a znesvěcovali můj dům, a zatímco jste pro mě obětovali pokrmy, tuk a krev, rušili jste mou smlouvu všemi svými nepravostmi.
8Nepečovali jste o mé svaté věci, ale cizince jste pověřili, aby vykonávali v mém chrámě, co jsem
předepsal. Proto 9tak praví Pán, Hospodin: Žádný z cizinců s neobřezaným srdcem a neobřezaným tělem
nevejde do mé svatyně, žádný ze všech těch, kteří přebývají mezi syny Izraele.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Jedno z těchto tří:
Z dopisu sv. kněze a mučedníka Dominika Ibaňeze de Erquicia vlasnímu otci
[…] Nejmilejší otče, trochu Ti bude útěchou můj dopis, když jinak Tě nemohu potěšit ani Ti ukázat
své synovské srdce. Ani Ti nemohu jinak pomáhat než před Bohem. To také neopomíjím ve svých ubohých
modlitbách a v oběti mše svaté: Ať žijeme nebo umíráme. Totéž činím pro všechny příbuzné a pro
všechen tento lid. Vyprošuji jim všechno dobré.
Před osmi lety jsem opustil Filipíny a přesunul se do Japonska. Zde už dvacet let zuřilo pronásledování
křesťanů. V té době bylo umučeno mnoho řeholníků i laiků. A den ze dne je toto pronásledování
sveřepější, takže se hlavně v těchto dvou letech nedá vylíčit. Loni na konci měsíce července přišel
do města, kde se nyní zdržuji, ukrutný prefekt, který obsadil na souši i na moři všechny únikové cesty,
aby nikdo nemohl utéci. Začal křesťany tak krutě trýznit, že jich velmi mnoho přivedl k pádu, takže
opustili víru v Krista […].
Když tato bouře poněkud utichla, snažili se pochytat řeholníky. My jsme se oblékli do šatů domorodců
a schováváme se každý jinde. Kdo objeví řeholníky, tomu vyplatí odměnu. Tak tedy 20. listopadu
dopadli na hoře jistého řeholníka z řádu svatého Augustina a po třech dnech chytili v tomto
městě kněze z Tovaryšstva Ježíšova, rodáka z této země. Byl chycen tak blízko místa, kde jsem byl já,
že jsem o šesté hodině uprchl v přestrojení z domu a svěřil se Boží prozřetelnosti […].
V příštím měsíci květnu zajali laického bratra z řádu svatého Františka. Takže nyní bylo chyceno
pět řeholníků spolu se vším lidem. Skoro 400 osob se stalo mučedníky. V minulém měsíci byli mnozí
zaživa upáleni a asi třicet jich bylo rozřezáno bambusovou pilou. Krutá jsou muka, kterými se snaží
ubožáky přinutit k odpadu od víry. Některé pozvolna vaří ve vřelé vodě, kterou jim lijí na hlavu spolu
se sírou, smolou, olejem a jinými věcmi, jež zvětšují trýzeň. Jiné pověsí na kříž, jiné potápějí do vody,
aby zmrzli, jiné zahrabou do půli těla do země a pozvolna je řežou bambusovou pilou, takže se muka
protáhnou na sedm nebo osm dní. Řeholníky dosud nemučí jinak, než že je zaživa pálí dřevem, které je
položeno opodál, takže nejsou přímo v plamenech a umírají pomalu.
Nyní se dostávám do nebezpečí, které je největší z tohoto pronásledování. Tuším už, že tento dopis
je poslední, který napíšu. Jednejme tedy tak, můj nejmilejší otče, abychom se v nebi viděli na věky
a nemuseli se už bát žádného odloučení. Nestarejme se o tento svět, protože je pro nás vyhnanstvím
a odděluje nás od Boha, který je všechno naše dobro! Totéž říkám své vřele milované sestře, aby
nezapomínala modlit se za mne k Bohu. Pozdravuji všechny příbuzné a známé. Ať tě náš Pán zachová
pro věčnou vlast!
RESPONSORIUM
Nebo:
Z buly blahoslaveného Pia IX.
Církev byla už od začátku zavlažována krví mučedníků. Ale ani později nepřestala nikdy přinášet
obdivuhodné příklady statečnosti, neboť tyrani si vymýšleli nové způsoby mučení, aby otřásli pevností
Kristových vojínů, a takto zvětšili koruny a palmy hrdinných bohatýrů, kteří se stali věčnou ozdobou
církve. Dělo se to nikoli bez moudrého úradku Boží prozřetelnosti. Bylo zcela zjevné, že při tvrdém zápasu
byl přítomen původce naší víry Ježíš Kristus, který, jak píše svatý Cyprián, „sešikoval a povzbudil
bojovníky a obhájce svého jména, on bojoval a zvítězil ve svých služebnících“.
Již od roku 1617 až do roku 1632 bylo Japonsko úrodné na mučedníky. Vypukla bouře ukrutného
pronásledování proti Kristovu náboženství, které tam bylo šťastně zaneseno hlasateli evangelia.
Japonský císař Taikosama vzplanul neslýchanou zuřivostí a chtěl tam úplně vyhladit křesťanské
jméno. Roku 1597 dal 26 neohrožených obhájců víry ukřižovat a jeho nástupci ve vládě nejenže závodili
s jeho krutostí a zběsilostí, ale ještě ho daleko předčili. Byl totiž vydán zákon, aby byl zatčen každý, kdo
by pomáhal křesťanům, a zejména kněžím. Měl být potrestán vyhnanstvím, zabavením majetku, ano
i stětím. Kříže, oltáře, chrámy a jakékoli připomínky přesvatého náboženství měly být na příkaz zmocněnce
rozházeny a zničeny. Aby vyzkoušeli pevnost víry křesťanů, sáhli k nejvybranějšímu mučení,
takže se člověk hrozí, má-li na to jen vzpomenout, nebo o tom mluvit. Některým visícím na kříži byl
mečem proboden bok, jiní byli pověšeni na kříž hlavou dolů, velmi mnoho jich bylo ošklivě roztrháno
a byly jim uřezány údy, mnozí byli páleni pomalým ohněm, nemálo jich bylo ponořeno do vody se sírou
nebo do ledové vody a tam zahynuli přeukrutnými dlouhotrvajícími mukami. Posléze jiní byli mučeni
hladem, žízní, mrskáním a špinavým žalářem, až nakonec vysíleni zaměnili tento smrtelný život za
nesmrtelný a blažený.
Tak ukrutná muka trpěli s povzneseným a radostným duchem a tím napodobili sílu prvních
mučedníků církve. „Stáli totiž“ – abychom užili slova svatého Cypriána – „silnější než jejich mučitelé
a přeukrutné dlouhotrvající týrání nemohlo zdolat jejich nezdolnou víru.“ A nejen kněží a hlasatelé
evangelia vytrvali v zápase odvážně a pevně, ale byli to i lidé obojího pohlaví, jakéhokoli stavu a věku,
slovutná knížata a muži z královské krve, vznešené matrony, něžné panny, starci sešlí věkem, jinoši
i čtyřletí hoši a dívky, takže tak neslýchaná síla a vytrvalost se musí připisovat jen pomoci nebeské
milosti.
Víc než tisíc je těch, kteří za onoho dlouhého, mnohaletého zápasu potvrdili křesťanskou víru
prolitím krve, ale o těchto lidech se dalo jen pramálo vypátrat apoštolskou autoritou. Neboť ačkoli se tolik
běsnilo proti křesťanům, byly pořízeny záznamy o vyšetřování jenom ve Španělsku, v Manile na Filipínách
a v Macau v Číně. Nicméně bylo vyslechnuto velice mnoho věrohodných svědků a ti vypověděli
to, z čeho je zjevné opravdové mučednictví dvou set a pěti hrdinů.
V tomto slavném šiku mučedníků náleží mnoho kněží i laiků k řeholnímu řádu bratří kazatelů svatého
Dominika. Mezi nimi vynikají Alfons Navarreta, Alois Flores, Angelus Orsucci, František de Morales,
Alfons de Mena a Dominik Castellet; mnohými se může chlubit řád bratří Menších svatého Františka;
z mnoha svých příslušníků se raduje řeholní
řád poustevníků svatého Augustina, a konečně je ozdobeno palmami svých mučedníků i Tovaryšstvo
Ježíšovo. Následují jako jejich spolumučedníci světští mužové a jejich manželky a děti.
Jména mučedníků uvede seznam přiložený k tomuto dopisu.
Po smrti spravedlivých, která je drahocenná v Božích očích a která, jak napsal týž svatý Cyprián,
„koupila si nesmrtelnost za cenu krve a přijala korunu za dovršenou ctnost“, začala se hned sepisovat
akta potřebná k poznání kauzy.
RESPONSORIUM
Nebo:
Z listu blahoslaveného Alfonse Navarrety bratřím kazatelům v Japonsku a bratra Melchiora Manzana, filipínského provinciála, u příležitosti mučednictví bratra Tomáše Zumarragy
Milí otcové, ať je Ježíš ve vašich duších a ať vám dá svého svatého Ducha. Už vidíte, jak tato obec
křesťanů pozvolna zaniká. Je nutné dávat těmto křesťanům dobrý příklad; proto vás prosím z lásky
k našemu dobrému Ježíši, hleďte, abyste byli opravdovými syny našeho svatého otce Dominika.
Velmi pěstujte pokoj a bratrství s jinými náboženstvími. Já jdu do Omury zpovídat a potěšit tamní
křesťany, protože nadešel vhodný čas, kdy budou více povzbuzeni čerstvou krví mučedníků. Dej Bůh,
aby má cesta byla trochu užitečná!
A protože by se mohlo stát, že mě vsadí do vězení, nechávám na svém místě otce Františka Moralese,
a kdyby mi náhodou vzali život, můžete jmenovat provinčního vikáře, který by vás řídil, jak to určují
stanovy. Z lásky k Bohu odpusťte mi špatné příklady, které jsem vám snad dal, ať jako podřízený,
ať jako představený. Pán Bůh ať zůstává s vámi: já vás nosím ve svém srdci a vy na mne pamatujte ve
svých modlitbách a obětech. Vroucně vás prosím, podporujte Pavlovu manželku a její dítě a pomáhejte
jim, protože on jde se mnou pomáhat křesťanům a mohlo by se stát, že ho to přivede k mučednictví.
Velmi vám doporučuji, abyste se starali o děti.
V den přenesení našeho svatého otce Dominika 24. května 1617. Br. Alfons Navarreta, vikář.
Pokud jde o bratra Tomáše Zumarragu, kdybych měl o něm mluvit, jak to žádají jeho ctnosti, bylo by
zapotřebí dlouhého pojednání, a ne krátké zprávy… Byl poslán svatou poslušností do japonského
království. Vydal tam bohaté ovoce, protože velmi elegantně a uhlazeně používal jazyk oné země. Velmi
horlivě podporoval onu křesťanskou obec, byl jako druhý prorok Mojžíš, milý Bohu i lidem. Na
sebe byl velice přísný. Neměl ani lůžko ani jiné šaty než ty, které obyčejně nosil, protože chtěl žít jako
opravdový chuďas. Spal vždycky oblečený a to není malé pokání. Tak málo dbal na sebe a tak málo si
cenil své osoby, že nikdy nepřijal žádnou hodnost. Žil v japonském království víc než dvacet let a pracoval
na jeho obrácení a na šíření svatého evangelia. Touto činností se zabýval, když ho zatkli strážci
spravedlnosti. Zůstal ve vězení pět let a přitom tam uplatňoval všechny možné ctnosti: posty, bičování,
modlitbu, a tím si získal mučednickou korunu.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
15 Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
Bůh Izraele, Spasitel. –
16 Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
kdo zhotovovali modly.
17 Svůj lid vede Pán ke spáse, *
k spáse, která potrvá na věky.
Nebudete potupeni ani zahanbeni *
na věčné časy. –
18 Tak praví Pán, Stvořitel nebes, *
Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její Tvůrce;
nestvořil ji, aby byla pouští, *
upravil ji k obývání:
„Já jsem Pán, jiný není. *
19 Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám“. –
20 Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
kdo jste zachráněni z pohanů.
Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
21 Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
Kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
Což já nejsem Pán, †
což je Bůh mimo mne? *
Jen já jsem spravedlivý Bůh Zachránce. –
22 Obraťte se a dejte se spasit všechny končiny země, *
neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!
23 Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
slovo, jež nelze odvolat.
Každé koleno se mně bude klanět, *
přísahat každý jazyk. –
24 Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
25 Vítězství a slávy dojde v Pánu *
celý rod Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Spravedliví * budou žít navěky.
R. Spravedliví * budou žít navěky.
V. U Pána je jejich odměna.
R. Budou žít navěky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Spravedliví * budou žít navěky.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku V tavicím kelímku zkoušel Pán vyvolené jak zlato, a jako dokonalou oběť je přijal na věky.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku V tavicím kelímku zkoušel Pán vyvolené jak zlato, a jako dokonalou oběť je přijal na věky.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, ať zvítězíme nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí a milosrdný Bože, kázáním blahoslaveného mučedníka Dominika a jeho druhů jsi
přivedl národy Dálného východu k poznání tvého jednorozeného Syna; pokorně tě prosíme: na jejich
přímluvu upevni víru těch, které svým kázáním přivedli ke Kristu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie