Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
20. červenec 2013, Sobota
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 15. týden
Sv. Apolináře, biskupa a mučedníka, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Za Synem Božím jediným
šels, mučedníku, chtěje s ním
nad nepřáteli zvítězit,
vítězstvím nebe vydobýt.
Přimluv se za nás, ubohé,
omyj nás z viny přemnohé,
moru zla přítrž učiň včas,
před nudou žití ochraň nás.
Když bylo sňato z tebe jho
to těla tvého svatého,
nás láskou k Synu Otcovu
zbav těžkých světa okovů.
Čest Otci spolu se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivou slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R.
Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Královské
1Když Hospodin chtěl odnést Eliáše ve vichřici do nebe, šel Eliáš a Elizeus z Gilgalu.
2Eliáš řekl Elizeovi:
„Zůstaň zde, protože mě Hospodin posílá do Bételu.“ Elizeus mu odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“
I sestoupili do Bételu. 3Proročtí žáci, kteří byli v Bételu, vyšli k Elizeovi a otázali se ho?:
„Víš, že Hospodin dnes vezme tvého pána od tebe vzhůru?“ Odvětil: „Vím to také. Mlčte!“ 4A Eliáš mu řekl:
„Elizee, zůstaň zde, protože Hospodin mě posílá do Jericha.“ Odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože
živ jsi ty, neopustím tě.“ I přišli do Jericha.
5Proročtí žáci, kteří byli v Jerichu, přistoupili k Elizeovi a řekli mu: „Víš, že Hospodin dnes vezme
tvého pána od tebe vzhůru?“ Odvětil: „Vím to také. Mlčte!“ 6Eliáš řekl Elizeovi: „Zůstaň, prosím, zde,
neboť Hospodin mě posílá k Jordánu.“ Elizeus odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a jakože jsi živ ty,
neopustím tě.“ Šli tedy oba. 7Šlo také padesát z prorockých učedníků a stanuli daleko stranou, zatímco
se ti dva zastavili u Jordánu. 8Eliáš vzal svůj plášť, svinul ho a udeřil jím o vodu, takže se rozdělila
na dvě strany a oba přešli suchou nohou.
9Když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: „Žádej, co bych ti měl udělat, dříve než budu od tebe vzat.“ Elizeus
odpověděl: „Prosím, ať jsou na mně dvě třetiny tvého ducha!“ 10Eliáš řekl: „Těžkou věc žádáš. Uvidíš-li mě,
až budu od tebe vzat, stane se ti tak, neuvidíš-li, nestane se.“ 11Když tak spolu šli a mluvili, hle – ohnivý
vůz s ohnivými koňmi oddělil je od sebe a Eliáš vystoupil ve vichřici do nebe.
12Elizeus to viděl a zvolal: „Otče můj, otče můj, který řídíš válečný vůz Izraele!“ Když už ho neviděl, chopil
se svých šatů a roztrhl je na dva kusy. 13Zdvihl Eliášův plášť, který z něho spadl, obrátil se a stanul na břehu
Jordánu. 14Vzal Eliášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím o vodu a pravil: „Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?“
Když udeřil o vodu, ta se rozdělila na dvě strany a Elizeus přešel.
15Viděli to proročtí žáci z Jericha, kteří byli naproti, a řekli: „Na Elizeovi spočinul duch Eliášův.“
Šli mu vstříc a poklonili se mu až k zemi.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Petra Chryzologa, biskupa
Blažený Apolinář ozdobil Církev slávou mučednictví doma i po světe. Právem Apolinář, protože podle přikázání svého Boha zde ztratil svůj život, aby jej získal
ve věčnosti navždy. Blahoslavený ten, jenž takto svůj běh skončil, víru si uchoval, aby byl na místě shledán opravdu jako první od těch, kdo na něho spoléhají.
A nikdo ať si nemysli, že pod jménem vyznavače by byl menší než jako mučedník, když ho vidí, jak se na Boží pokyn každodenně znovu a znovu vrací na zápasiště.
Slyš, co říká Pavel: Den co den umírám. Jedenkrát zemřít je přece málo pro toho, kdo může svému Králi odvádět slavné vítězství nad nepřáteli často.
Mučedníka nedělá tolik smrt, jako víra a oddanost, a je-li znakem zmužilosti padnout v šiku v boji z lásky ke Králi, pak vytrvat dlouho v zápase a dovést jej ku konci
znamená zmužilost navýsost. Takže zuřivý nepřítel nevytvořil mučedníka, jelikož mu hned nezpůsobil smrt, ale osvědčil ho a vyzkoušel, jelikož ho nepřipravil o víru;
vystřelil všechny možné střely a vyhledal všechny druhy svých zbraní, leč s postavením statečného vůdce pohnout nedokázal, ani narušit jeho odhodlání.
V případě potřeby nedbat pozemského života a pro Pána jej obětovat je, bratři, to největší; ctí a slávou ovšem rovněž žít a spolu se svým Mistrem nedbat světa a pohrdat jím.
Kristus spěchá k mučedníkovi, mučedník spěchá ke svému Králi. Oprávněně říkáme, že spěchá, v souladu se slovy prorokovými: Probuď se, pojď mi naproti a pohleď.
Aby si svatá Církev udržela svého Zastánce, běží usilovně vstříc Kristu: aby uchovala korunu vítězné spravedlnosti a v době války si zajistila svého Bojovníka.
Vyznavač často proléval svou krev a jak svými ranami, tak vírou své duše vydával svědectví svému Stvořiteli. Vzhlížel k nebesům a odvracel oči od tělesnosti a pozemskosti.
A zvítězil, udržel se. Křehké dosud dětství církve dosáhlo toho, že mučedník ztlumil svou touhu po mučednictví. Mluvím o dětství, to totiž vždycky dosáhne všeho
a přitom bojuje více slzami než zvažováním sil. Vzhled a úsilí mocných nezmohou totiž tolik, kolik zmohou dětské slzy, neboť zatímco mocní drtí těla,
dětský pláč láme srdce, a tam, kde se s úsudkem rozumu sotva pohne, na všechno přistoupí shovívavá dobrota.
A co ještě? Svatá matka Církev se vždycky snažila, aby se nikdy neodloučila od svého biskupa. A on žije, ano, jako dobrý pastýř je uprostřed svého stáda, a i když nás co do těla
na čas předešel, jeho duch se nikdy nevzdaluje. Říkám, že nás předešel svým stavem ale jinak mezi námi přebývá, odpočívá tu jeho tělo.
Potlačen je ďábel, zemřel pronásledovatel. A hle, kraluje a žije ten, jenž toužil být zabit pro svého Krále.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
1 Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
ty jsi udělal vesmír svým slovem,
2 vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
3 a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
a vykonával vládu čistým srdcem:
4 dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
5 Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
člověk slabý a krátkého věku *
a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –
6 neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –
9 S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
a byla při tom, když jsi tvořil svět;
ona ví, co se líbí tvým očím, *
co je správné podle tvých přikázání. –
10 Sešli ji z posvátných nebes, *
pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
a abych poznal, co se tobě líbí. –
11 Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
rozvážně mě povede ve všech mých činech *
a bude mě chránit svým leskem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán je má síla, * on je má statečnost.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
V. On se také stal mou záchranou.
O. On je má statečnost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, veď své věrné cestou věčné spásy, kterou nám svým kázáním i mučednictvím ukázal svatý biskup Apolinář;
na jeho přímluvu nám dej, abychom i my zachovávali tvá přikázání a jednou s ním dosáhli věčné odměny. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie