Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
17. březen 2012, Sobota
3. týden žaltáře
Doba postní, 3. týden
Sv. Patrika, biskupa, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.
Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.
Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.
Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O.
Aby se ukázaly jeho skutky.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Mojžíšovy
16Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
17První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. 18Mojžíš
postavil příbytek takto: rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory vztyčil sloupy. 19V příbytku rozprostřel
stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. 20Vzal svědectví – desky Zákona – a vložil
je do archy, tyče prostrčil k arše a nahoru na archu dal slitovnici. 21Když přinesl archu do příbytku,
zavěsil vnitřní oponu a tak zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 22Do stánku schůzky dal na
severní stranu stůl, vně před oponu. 23Na něm narovnal vrstvu chleba před Hospodina, jak Hospodin přikázal
Mojžíšovi. 24I svícen postavil do stánku schůzky proti stolu na jižní stranu příbytku.
25Nasadil lampy před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
26Také zlatý oltář umístil do stánku schůzky před oponu. 27Zapálil na něm kadidlo
z vonných látek, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 28Ke vchodu do příbytku zavěsil vnější oponu.
29V nádvoří příbytku, to je stánku schůzky, postavil oltář pro celopaly a obětoval na něm celopaly i nekrvavé oběti,
jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 30Mezi stánek schůzky a oltář umístil nádrž a nalil tam vodu k umývání.
31Mojžíš, Árón a jeho synové si tam myli ruce i nohy, myli se, 32když
přicházeli do stánku schůzky a když přistupovali k oltáři, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 33Zřídil i nádvoří
kolem příbytku a oltáře. Zavěsil oponu ke vchodu do nádvoří. Tak dokončil Mojžíš celé dílo.
34Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. 35Mojžíš
nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek.
36Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování.
37Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. 38Hospodinův
oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu
putování.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského
Blahoslavení milosrdní, praví Písmo, neboť oni dojdou milosrdenství.1 Mezi
blahoslavenstvími nepatří milosrdenství v žádném případě mezi poslední. Neboť šťasten, kdo ujme
se slabých a nuzných.2 A jinde: Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.3 A na jiném místě:
Spravedlivý se vždycky slituje a potřebným půjčí.4 Chopme se tedy rychle
toho požehnání, ať je vidět, že jsme pochopili, a buďme k druhým dobří!
Ani noc ať nepřerušuje konání tvého milosrdenství. Neříkej: Teď jdi, pak přijď, až zítra ti dám.5 Nechť nic
nevstupuje mezi předsevzetí a dobrý skutek. Konání dobra je to jediné, co nesnese odkladu.
Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům.6 A dělej to rád
a s ochotou. Bylo přece řečeno: Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí.7
Milost dobrého skutku se ti zdvojnásobí, vykonáš-li jej ochotně a rychle. Kdežto nabízí-li někdo něco nerad
nebo z donucení, není to milé ani pěkné.
A tak se musíme radovat, kdykoli prokazujeme dobrodiní. Bylo řečeno: Přestaneš-li utlačovat, ukazovat
prstem,8 to znamená lakotně a malicherně zkoumat nebo otálet a reptat, co se stane? Něco velikého
a obdivuhodného! Jaká a jak veliká odměna tě za to čeká! Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva
se brzy zacelí.9 A kdo by netoužil po světle a po uzdravení?
Myslíte-li proto, Kristovi služebníci, bratři a spoludědici, že mě máte v něčem poslechnout,
pak tedy navštěvujme Krista, pokud je čas, pečujme o Krista, živme Krista, Krista si získávejme
a Kristu prokazujme úctu.10 Avšak nejen při stole jako někteří,11 nejen balzámy, jako Maria,12 ne jenom hrobem, jako Josef z Arimatie,13
ani věcmi potřebnými k pohřbu, jako Nikodém se svou polovičatou láskou ke Kristu,14 ani zlatem, kadidlem a myrhou,
jako to učinili mágové před všemi těmi, o nichž byla řeč.15 Pán veškerenstva chce přece milosrdenství, nikoli oběť,16
a milosrdenství je mu nad desetitisíce obětovaných tučných beránků.17 Prokazujme mu tedy milosrdenství – v těch, kdo jsou chudí
a v přítomné chvíli se ocitli v ponížení, aby nás, až jednou odtud odejdeme, přijali do věčných příbytků,
právě skrze Krista, našeho Pána. Jemu buď sláva navěky. Amen.
1 Mt 5, 7
2 Žl 40 (41), 1
3 Žl 111 (112), 5
4 Žl 36 (37), 26
5 Př 3, 28
6 Iz 58, 7 (Vulg.)
7 Řím 12, 8
8 Iz 58, 9
9 Iz 58, 7
10 srov. Mt 25, 35-45
11 srov. Mk 2, 15
12 srov. Jan 12, 13
13 srov. Jan 19, 38
14 srov. Jan 3, 1-12; 19, 39
15 srov. Mt 2, 11
16 srov. Oz 6, 6; Mt 9, 13
17 srov. Dan 3, 40
RESPONSORIUM
TŘETÍ ČTENÍ
Z Vyznání svatého Patrika
Neúnavně vzdávám Bohu díky, že mě v den své zkoušky zachoval věrným, takže mu dnes mohu s důvěrou přinést oběť. Jako živou oběť přináším svou duši Kristu,
svému Pánu, neboť mě uchránil od všech mých soužení, takže mohu říci: Kdo jsem, Pane, a k čemu mě voláš, žes mě tak božsky zaštítil? Vždyť se mohu dnes
ustavičně radovat uprostřed všech národů a velebit tvoje jméno, kdekoli budu, a to nejen ve štěstí, ale i v neštěstí. Ať se mi přihodí cokoli,
dobré i zlé, musím to přijmout stejně ochotně a ustavičně děkovat Bohu, protože mi ukázal, že mu mám bez váhání až do konce věřit, a protože mě
vyslyšel. A tak, ač neschopný, smím v těchto dnech přistoupit k započetí tohoto tak zbožného a podivuhodného díla a následovat ony
muže, o kterých už kdysi Pán předpověděl, že budou zvěstovat jeho evangelium na svědectví všem národům.1
Odkud se mi dostalo této moudrosti, kterou jsem dřív neměl, neboť jsem ani neznal počet dní a o Bohu neměl ani tušení? Odkud se mi později dostalo toho
velikého a spasitelného daru poznání Boha a lásky k němu, že jsem opustil vlast a rodiče a šel hlásat evangelium mezi Iry, že jsem snášel
urážky od nevěřících, že jsem přijímal na své pouti hojnou potupu a četná pronásledování, ba i pouta, a že jsem svou svobodu dal do služeb jiných?
A budu-li toho hoden, jsem hotov nasadit i svůj život pro jeho jméno, bez váhání a s radostí, a jestliže mi to Bůh dopřeje, přeji si za
něho i zemřít. Vždyť jsem vůči Bohu velkým dlužníkem. Dal mi přece tu velikou milost, že se skrze mne četné národy znovuzrodily pro Boha a daly se na
cestu k dokonalosti a že se pro ně všude světí duchovní, ačkoli tento lid teprve nedávno došel k víře, shromážděn Pánem ze všech končin
země, jak to kdysi předpověděl ústy proroků: Od končin země k tobě přijdou národy a řeknou: "Falešné bůžky si udělali naši otcové,
nejsou k ničemu."2 A jinde: Určil jsem tě za světlo pohanům, abys byl spásou až na konec země.3
Chci teď očekávat, že se naplní zaslíbení toho, jenž zajisté nikdy neklame. On v evangeliu slíbil: Přijdou od východu i od západu a zaujmou
místo u stolu s Abrahámem, Izákem a Jakubem.4 A tak věříme, že věřící přijdou z celého světa.
1 Mt 24, 14
2 srov. Jer 16, 19
3 Sk 13, 47; srov. Iz 43, 6
4 Mt 8, 11
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
1 Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
ty jsi udělal vesmír svým slovem,
2 vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
3 a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
a vykonával vládu čistým srdcem:
4 dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
5 Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
člověk slabý a krátkého věku *
a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –
6 neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –
9 S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
a byla při tom, když jsi tvořil svět;
ona ví, co se líbí tvým očím, *
co je správné podle tvých přikázání. –
10 Sešli ji z posvátných nebes, *
pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
a abych poznal, co se tobě líbí. –
11 Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
rozvážně mě povede ve všech mých činech *
a bude mě chránit svým leskem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Celník zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Celník zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
PROSBY
Chvalme Krista Pána: on ustanovil křest, abychom se stali novým stvořením, a sytí nás svým tělem a slovem života. Prosme ho:
PANE, OBNOVUJ NÁS SVOU MILOSTÍ.
Ježíši tichý a pokorný srdcem, dej nám milosrdné srdce, dobrotu a pokoru,
— abychom tě následovali v tvé trpělivosti a lásce ke všem lidem.
Nauč nás pravé lásce k ubohým a trpícím,
— abychom napodobili tebe, milosrdného Samaritána.
Vyslyš prosby své Matky, Panny Marie,
— a těm, kdo se ti zasvětili, dej, aby celým svým životem uskutečňovali, co ti slíbili.
Zahrň nás svým milosrdenstvím
— a odpusť nám hříchy i tresty, které si za ně zasluhujeme.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty nám dáváš už v této postní době účast na Kristově smrti a vzkříšení;
pomáhej nám, ať se dobře připravíme na slavení velikonoc, abychom plně prožívali
radost z našeho vykoupení.
Jděte, získejte za učedníky všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Bože, tys poslal svatého Patrika, aby přinesl irskému lidu pravdy evangelia; pro jeho zásluhy a na jeho přímluvu dej, ať všichni, kdo vyznávají křesťanskou víru, vydávají svým životem svědectví o tvé lásce přinášející všem lidem spásu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie