Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. červenec 2011
Pro OP: Sv. Jana Kolínského, kněze, a druhů, mučedníků, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Jan Heer se narodil v Německu začátkem 16. století. Byl členem konventu v Kolíně nad Rýnem. Na vlastní žádost odešel do Holandska pracovat mezi pronásledované katolíky. Byl ustanoven farářem v Hoornaeru. Holandsko v té době prožívalo tvrdé náboženské boje. Bylo tehdy pod nadvládou Španělů, kteří zde vedli tvrdou protireformační politiku. Boj za reformaci zde byl tedy vždy chápán jako boj proti Španělsku. Když se Jan dozvěděl, že v Gorkumu byli uvězněni kněží, přišel v přestrojení do města Brielle, aby sloužil svátostmi tamějším katolíkům. Po nějaké době byl objeven a obviněn ze zrady. Uvěznili jej se skupinou kněží z nedalekého Gorkumu, kterou tvořilo jedenáct kapucínů, dva premonstráti, jeden augustinián a čtyři diecézní kněží. 8. července 1572 byli oběšeni. Jejich těla pak byla rozervána na kusy a zakopána nedaleko místa popravy. Ostatky gorkumských mučedníků jsou uloženy v Bruselu. Jana Heera spolu s ostatními mučedníky kanonizoval 29. června 1867 bl. Pius IX.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Noc právě prchla, obzor již se bělá,
zář jitra krášlí triumf bojovníků,
v Gorkumské pláni proudem tryská z těla
krev mučedníků.

Víc a víc roste zástup mučedníků,
nadšená zbožnost bojovníků Krista;
se štítem víry bez porážky stojí
v ukrutném boji.

Volají: Bože, ty člověku dáváš
nebeský chleba; jako hrad přepevný
dal jsi nám, Kriste, Petra víru jistou,
jíž on nás učí.

Šik vznešený již zde vstříc smrti kráčí,
Ježíše vzývá, Marii též zpívá,
se smrtí na rtech Matku svoji volá,
v písni ji zdraví.

Tak poslednímu dni vstříc pospíchají,
nepřátel síla však zlý triumf slaví;
z údů bez úcty pohozených kolem
krev půdu sytí.

Buď Otci sláva, moc a pocta věčná,
též jeho Synu ať zní stejná chvála,
Plameni Duchu svatému též pějme
oslavnou píseň. Amen.

Nebo:

Noc právě prchla, obzor již se bělá,
zář jitra krášlí triumf bojovníků,
v Gorkumské pláni proudem tryská z těla
krev mučedníků.

Slunko již stoupá: to Bůh vzácné hosty
vítá a koupá v nekonečném jase,
v příbytku vlastním věčně zla je zprostí,
v mzdu věčnou dá se.

Tleská i země, též si svatých všímá,
jmen mučedníků vítěznou zvěst šíří,
od pólu k pólu po zásluze hřímá,
chválou jen hýří.

Ó triumfálním věncem vykoupení
svědkové Krista, ženci věčných klasů,
nás pamatujte, tište naše steny,
vyproste spásu.

Buď Otci síla, čest a moc a vláda,
zněj Synu stejná chvála každým časem,
Duchu svatému ať vše píseň spřádá
lahodným hlasem. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

¹²Po Davidovi nastoupil moudrý syn,
který kvůli němu žil šťastně.
¹³Šalomoun vládl v dobách pokoje,
koldokola mu Bůh popřál klidu,
aby zbudoval dům jeho Jménu
a připravil svatyni navěky.

¹⁴Jak jsi byl moudrý ve svém mládí,
naplněn rozvahou jako řeka!
¹⁵Přikryl jsi zemi svým věděním
a naplnils ji výroky jinotajů.
¹⁶Na nejzazší ostrovy dospěla tvoje pověst
a byl jsi milován pro svou pokojnou vládu.
¹⁷Svými zpěvy, příslovími, výroky a výklady
jsi vzbudil úžas u národů.
¹⁸Jménem Pána, Boha,
který se nazývá izraelským Bohem,
jsi nahromadil zlata jako cínu,
jak olovo jsi rozmnožil stříbro.

¹⁹Své boky však jsi odevzdal ženám,
jim jsi dal vládnout nad svým tělem.
²⁰Poskvrnil jsi svou slávu
a znesvětil jsi své lůžko,
takže jsi přivedl hněv na své děti
a zármutek na své potomstvo.
²¹Povstala dvojí vláda
a z Efraimu vzešlo buřičské království.

²²Pán však neodvolá své slitování,
ze svých slov nezruší ani jedno.
Neodmítne potomstvo svému vyvolenému,
nezničí plémě toho, kdo ho miloval.
Proto také dá Jakubovi zbytek
a Davidovi kořen, který z něho vzešel.

²³I uložil se Šalomoun ke svým otcům
a zanechal po sobě domýšlivce,
nejpošetilejšího z lidu, zbaveného rozvahy,
Roboama, který zlou radou pohnul lid ke vzpouře.
²⁴Jorobeam, Nabatův syn, k hříchu svedl Izraele,
ukázal Efraimovi cestu k nepravosti.
Tehdy se jejich hříchy velmi rozmnožily,
takže je vyhnaly z jejich země.

²⁵Vyhledávali kdejakou špatnost,
až je stihl trest.

RESPONSORIUM

O. Shromáždím izraelské syny, nebudou již dvěma národy a neposkvrní se svými modlami. * Budou mým lidem a všichni budou mít jednoho pastýře.
V. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést, a bude jen jedno stádce. * Budou mým lidem a všichni budou mít jednoho pastýře.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu bl. Humberta z Romans o třech řeholních slibech

     Uchopte štít ctností, jímž je trpělivost, která koná divy ve svatých Božích. Vždyť trpělivost působí, že křehká dívka přemůže celý svět: dokonce i bez boje zvítězí nad protivníkem, kochá se v hořkostech světa a libuje si v protivenstvích. Apoštolové se radovali, že směli pro Kristovo jméno trpět příkoří¹.
     Uvážíme-li to dobře, utrpení tohoto času, která snášíme, se nedají srovnat s velikostí utrpení Kristových, našich poklesků, pekelných útrap a nebeských odměn.²
     Proto se naši otcové těšili ze dnů, kdy je Pán pokořoval, a z let, kdy znali jen příkoří.³ Zjevně nám to ukázal blažený Dominik: když procházel místy, kde mu byly nastraženy léčky, lehce si vykračoval a zpíval si. Stejně tak raději pobýval v Carcassone než v Toulouse, protože v Carcassone se mu dostávalo urážek, zatímco v Toulouse poct.
     Příklad trpělivosti nám dal také Job, když říkal: Což jsem neukrýval svou bolest, nebyl jsem tichý a pokojný?⁴ Opravdu ovládl navenek své jednání, aby nedal najevo známku netrpělivosti. Zdržel se nezřízených slov, aby mu ani z úst nevyšla tvrdá slova. Upokojil své srdce, aby sama sebe ani uvnitř nerozrušil.
     Trpělivost je diamant, díky kterému se duše nenechá zlomit obtížemi. Je to lék, který vyhojí každé poranění. Je to štít, který ji obrní, aby nemohla být zraněna. Nikdo nás jistě nebude moci zranit, budeme-li nejprve bojovat v nitru sami proti sobě.
     Zná ovoce soužení ten, kdo vyprošoval odměnu pachatelům bezpráví.
     O tomto ovoci dostatečně svědčí Písmo svaté, když vypráví, že oheň nijak neublížil třem mládencům, jenom je zbavil pout.
     Totéž ukazuje i řemeslo. Kámen je přece uhlazován nebo otesáván proto, aby se mu potom dostalo slavného umístění. Tak i my jsme nyní na světě tepáni, abychom mohli být umístěni v chrámu nebeské vlasti, kde nezazní žádné kladivo. Neboť radost nemůže přijít než po smutku, kterým jsme nyní biti, buď proto, že to vyžaduje naše vina, nebo pro zdokonalení milosti, nebo pro větší slávu. Ach námaho a bolesti, ach blažené slzy, které setře ruka Všemohoucího z očí zarmoucených!
     Nebeské království patří těm, kdo trpí pronásledování pro spravedlnost.⁵ Pronásledování pak obsahuje dvojí, totiž vinu a bolest. Proto je na tom lépe trpící než pronásledující: ten, kdo zraňuje, má vinu, kdežto ten, kdo rány snáší, má jen bolest.
     ¹ Sk 5, 41
     ² srov. Řím 8, 18
     ³ Žl 89 (90), 18 (Vulg.)
     ⁴ Job 3, 26
     ⁵ srov. Mt 5, 10

RESPONSORIUM

O. Jsme vydáváni na smrt pro Ježíše, ale nesoužíme se. Nynější lehké břemeno utrpení * zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy.
V. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. * Zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy.

Nebo:

Z povzbuzení kněze Origena k mučednictví

     Jestliže jsme přešli ze smrti do života, protože jsme přešli od nevěry k víře, nedivme se, že nás svět nenávidí. Vždyť nikdo, kdo nepřešel ze smrti do života a zůstal ve smrti, nemůže mít rád lidi, kteří přešli z temného domu smrti do budovy postavené z živých kamenů, ve které je světlo života.
     Ježíš položil za nás svůj život. Tak i my jej máme položit – neříkám za něho, ale za nás samotné.¹ Myslím za ty, kdo mají být povzbuzeni naším mučednictvím.
     Křesťané, nastává pro nás doba, kdy máme být oslaveni. Je totiž řečeno: Ale nejen to! Chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost plodí osvědčenost, osvědčenost plodí naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého.²
     Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.³ Proto přijměme s největší ochotou Kristova utrpení a ať se nám jich dostane ve velké míře, toužíme- li po hojné útěše, jaké dosáhnou všichni plačící. Nedostane se jí však všem rovnou měrou. Neboť kdyby byla útěcha pro všechny stejná, nebylo by napsáno: Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak také se nám dostává všestranné útěchy.
     Kdo mají s Kristem účast v utrpeních, budou s ním mít i účast v útěše, a to úměrně k utrpením, která s ním sdílejí. Toto se dovídáte od toho, který s důvěrou pravil: Víme, že jako máte účast v našich souženích, tak budete mít účast i na naší útěše.⁴
     Bůh přece říká ústy proroka: V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.⁵ Jaká jiná doba by tedy byla příhodnější, než když pro svou křesťanskou oddanost Bohu jsme vedeni světem v okázalém průvodu se stráží, ale spíš jako vítězové než jako poražení?
     Vždyť Kristovi mučedníci s ním odzbrojují knížata a mocnosti, spolu s ním nad nimi vítězí.⁶ Jako měli účast v jeho souženích, tak aby měli podíl i v tom, co svým utrpením bohatýrsky vybojoval. Jaký je proto jiný den spásy než ten, kdy odcházíte z tohoto světa takovým způsobem?
     Ale snažně prosím, nikomu v ničem nedávejte pohoršení, aby nebyla potupena naše služba, ale ve všem se prokazujte jako Boží služebníci, všestrannou vytrvalostí.⁷ Říkejte si: Co tedy teď mám očekávat, ne-li Pána?
     ¹ srov. Jan 3, 16
     ² Řím 5, 3-5
     ³ 2 Kor 1, 5
     ⁴ 2Kor 1, 7
     ⁵ Iz 49, 8
     ⁶ srov. Kol 2, 15
     ⁷ 2 Kor 6, 3-4

RESPONSORIUM

O. Vedeme přece zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti zlým duchům v ovzduší. * Stůjte tedy pevně a za ochranný pás ať vám slouží život podle pravdy.
V. Vezměte na sebe plnou boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všecko překonat a obstát. * Stůjte tedy pevně a za ochranný pás ať vám slouží život podle pravdy.

PSALMODIE

Ant. 1

Řada A:  Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, dostane se nám také skrze Krista všestranné útěchy.

Řada B:  Pro Krista vydali svá těla na mučení, aby se stali dědici v domě Božím.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

² Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
³ zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
⁴ s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

⁵ Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

⁶ Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
⁷ Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
⁸ Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
⁹      ty však jsi navždy svrchovaný! –

¹⁰ Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
¹¹ Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
¹² Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

¹³ Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
¹⁴ Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
¹⁵ Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
¹⁶ a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1

Řada A:  Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, dostane se nám také skrze Krista všestranné útěchy.

Řada B:  Pro Krista vydali svá těla na mučení, aby se stali dědici v domě Božím.

Ant. 2

Řada A:  Pevně se držel pravdy Kristova slova a prolitím krve byl zakotven ve vyznání posvátné víry.

Řada B:  Svatí mají u Boha hojnou odměnu: opravdu zemřeli pro Krista a žijí na věky.

Kantikum Boží dobrodiní Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

¹ Poslyšte nebesa, co chci říci, *
       země, naslouchej slovům mých úst.
² Ať má nauka padá jak déšť, *
      má slova ať kanou jak rosa,
   jak lijavec na zeleň, *
      jak vláha na trávu; –

³ jméno Páně chci vzývat, *
      vzdejte čest našemu Bohu!
⁴ Boží díla jsou dokonalá, *
      a všechny jeho cesty spravedlivé.
   Bůh je věrný, není v něm klamu, *
      je spravedlivý a přímý. –

⁵ Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
      je to pokolení zlé a zvrácené.
⁶ Takhle se Pánu odvděčuješ, *
      lide pošetilý a nerozumný?
   Což on není tvůj Otec, *
      který tě učinil, stvořil a vyvolil? –

⁷ Jen vzpomeň na dávné dny, *
      jen pomysli na jednotlivá pokolení!
   Ptej se svého otce a on ti poví, *
      ptej se svých starců a oni ti řeknou: –

⁸ Když Nejvyšší rozděloval národy, *
      když odděloval syny Adamovy,
   stanovil hranice národů *
      podle počtu synů praotce Izraele;
⁹ údělem Páně je jeho lid, *
       Jákob je jeho dědičným podílem. –

¹⁰ Nalezl ho na poušti, *
       na místě hrůzy a v stepní pustině,
    zahrnul ho přízní a odchoval, *
       opatroval jak zřítelnici svého oka.
¹¹ Jak orel volá k letu svá mláďata *
       a nad nimi poletuje,
    tak nad ním široce rozepjal křídla *
       a nosil ho na svých perutích.
¹² Pán sám ho vedl *
       a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2

Řada A:  Pevně se držel pravdy Kristova slova a prolitím krve byl zakotven ve vyznání posvátné víry.

Řada B:  Svatí mají u Boha hojnou odměnu: opravdu zemřeli pro Krista a žijí na věky.

Ant. 3

Řada A:  Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Řada B:  To jsou ti, kdo přišli z velkého utrpení; roucho si doběla vyprali v Beránkově krvi.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

² Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

³ Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

⁴ Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
⁵ co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

⁶ Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
⁷ jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
⁸ ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
⁹     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

¹⁰ Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3

Řada A:  Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Řada B:  To jsou ti, kdo přišli z velkého utrpení; roucho si doběla vyprali v Beránkově krvi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho Tělo, to je Církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Vyprali svá roucha * v Beránkově Krvi.
R. Vyprali svá roucha * v Beránkově Krvi.
V. A Pán jim dal svaté slavné jméno.
R. V Beránkově Krvi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Vyprali svá roucha * v Beránkově Krvi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Jan rozdával lidu proudy milosti, a když se svými druhy dal život za víru, obdržel roucho slávy.

Nebo:
Kéž se Pán rozpomene na naši oběť, kéž v naší žertvě najde zalíbení!

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Jan rozdával lidu proudy milosti, a když se svými druhy dal život za víru, obdržel roucho slávy.

Nebo:
Kéž se Pán rozpomene na naši oběť, kéž v naší žertvě najde zalíbení!

PROSBY

Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
     PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.

Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, ať zvítězíme nad každým pokušením.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, ve svatých mučednících Janovi a jeho druzích jsi nám dal příklad obdivuhodné víry a statečnosti; dopřej nám, prosíme, na jejich přímluvu, ať podle jejich příkladu statečně odoláváme protivenstvím světa a neohroženě vyznáváme svou víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie