Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. červenec 2011
Neposkvrněného Srdce Panny Marie, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Hlasatelem úcty k neposkvrněnému Srdci Panny Marie byl už sv. Jan Eudes (+ 1680). Liturgickou oslavu dovolil Pius VII. (1800-1823) a Pius XII. po zasvěcení celého lidstva tomuto neposkvrněnému Srdci (31. X. 1942) rozhodl, aby se od roku 1944 tento svátek slavil v celé Církvi 22. srpna. Dnešní den byl vybrán proto, že bezprostředně následuje po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Pod symbolem Srdce prokazuje Církev úctu lásce Ježíšovy Matky k Bohu a k jejímu Synu a zároveň její mateřské lásce k celému lidstvu.
RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.

Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.

Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený
vzdej díky, lide spasený.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ¹Na jaře příštího roku, v době, kdy králové táhnou do pole, David vyslal Joaba a s ním své bojovníky a celého Izraele. Zpustošili území Ammonitů a oblehli Rabbat. David však zůstal v Jeruzalémě.
     ²Jednou k večeru vstal David ze svého lůžka a procházel se na střeše královského domu. Tu spatřil ze střechy ženu, která se koupala; žena byla na pohled velmi hezká. ³David poslal vyptat se na ženu. Řekli mu: „Vždyť je to Batšeba, dcera Eliamova, manželka Chetity Uriáše.“ ⁴David poslal posly, aby ji přivedli, a když k němu vešla, spal s ní. ⁵Žena počala a dala to Davidovi vědět: „Počala jsem.“
     ⁶David pak poslal k Joabovi: „Pošli ke mně Chetitu Uriáše.“ A Joab poslal Uriáše k Davidovi. ⁷Když Uriáš k němu přišel, tázal se ho, daří-li se dobře Joabovi a mužstvu a jak pokračuje válka. ⁸Potom řekl David Uriášovi: „Zajdi do svého domu a umyj si nohy.“ Když Uriáš vyšel z královského paláce, poslali za ním k uctění královské jídlo. ⁹Uriáš však se uložil u vchodu do královského paláce se služebníky svého pána a do svého domu nezašel. David dostal zprávu: „Uriáš do svého domu nezašel.“ Druhého dne ho David pozval, aby s ním jedl a pil, a opil ho. Večer Uriáš vyšel spát na své lůžko se služebníky svého pána a nezašel do svého domu.
     ¹⁰Když oznámili Davidovi, že Uriáš do svého domu nezašel, otázal se David Uriáše: „Což jsi nepřišel z cesty? Proč jsi tedy nezašel do svého domu?“ ¹¹Uriáš Davidovi odvětil: „Archa, Izrael i Juda sídlí ve stanech, můj pán Joab i služebníci mého pána táboří v poli. A já bych měl vstoupit do svého domu, jíst a pít a spát se svou ženou? Jakože jsi živ, jakože živa je tvá duše, něčeho takového se nedopustím!“ ¹²David Uriášovi řekl: „Pobuď tu ještě dnes, zítra tě propustím.“ Uriáš tedy zůstal v Jeruzalémě toho dne i nazítří. ¹³David ho pozval, aby s ním jedl a pil, a opil ho. On však večer vyšel a ulehl na svém loži se služebníky svého pána. Do svého domu nezašel.
     ¹⁴Druhého dne napsal David Joabovi list a poslal ho po Uriášovi. ¹⁵V listě psal takto: „Postavte Uriáše dopředu do nejprudšího boje. Potom od něho ustupte, aby byl ubit a zemřel.“ ¹⁶Když tedy Joab obhlédl město, postavil Uriáše na místo, kde zpozoroval, že jsou udatní protivníci. ¹⁷Když mužové z města udělali výpad, zaútočili na Joaba, a v mužstvu byli padlí, i mezi Davidovými bojovníky, a smrt našel i Chetita Uriáš.
     ²⁶Když Uriášova žena uslyšela, že její muž Uriáš je mrtev, naříkala nad svým manželem. ²⁷Jakmile však smutek pominul, David pro ni poslal, přijal ji do svého domu a ona se stala jeho ženou. Porodila mu pak syna. Ale v očích Hospodinových bylo zlé, co David spáchal.

RESPONSORIUM

O. Chetitu Uriáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku. * Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé?
V. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země. Nezabiješ, nezcizoložíš. * Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé?

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Vavřince Justinianiho

     Když Maria promýšlela v sobě všechno, co poznala četbou nebo co slyšela a viděla, jak rostla její víra, jaká moudrost ji osvěcovala a jaký žár lásky ji stále více pronikal! A prožívala-li znovu nebeská tajemství, na nichž měla účast, vedlo ji to stále kupředu, naplňovalo stále větší radostí, Duch Svatý ji zahrnoval hojností svých darů, celou bytostí tíhla k Bohu a přitom zase v sobě zůstávala pokorná. Tak totiž působí Boží milost: z hlubin pozdvihuje do výše a přetváří člověka k podobě stále zářivější.
     Jistě blažená byla duše Panny Marie: Duch Svatý v ní přebýval a poučoval ji a ona byla vždycky a ve všem poslušná Božího slova. Nenechala se vést vlastním míněním a rozhodováním, ale k čemu moudrost vnitřně vybízela její víru, to vykonávala s pomocí těla navenek. A bylo vhodné, aby božská Moudrost, když si vybudovala dům Církve jako svůj příbytek, použila nesvětější Pannu Marii jako vzor věrného plnění zákona, čistoty srdce, pravé pokory a duchovní oběti.
     Napodobuj Marii, křesťane! Abys byl duchovně očištěn a omyt, od nákazy hříchů, vstup do chrámu svého srdce. Tam hledí Bůh při všem, co konáme, více na vnitřní smýšlení než na skutek. Proto ať třeba naše mysl dojde při snaze o rozjímavou modlitbu až do vytržení a věnujeme se jen Bohu, či ať se zcela střízlivě snažíme prospívat ve ctnostech a sloužíme užitečnou prací svým bližním, jednejme vždycky tak, aby nás poháněla jen Kristova láska. Neboť taková oběť duchovního očištění se líbí Bohu. Nedovršuje se v chrámě zbudovaném lidskýma rukama, ale uvnitř v srdci, do něhož Kristus Pán rád vstupuje.

RESPONSORIUM

R. Svatá a neposkvrněná Matko Boží, nedovedu dost velebit tvé panenství, * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.
V. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého, * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.

PSALMODIE

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

¹⁴⁵ Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
         poslušen budu tvých přikázání!
¹⁴⁶ Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
         budu tvé příkazy poctivě plnit. –

¹⁴⁷ S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
¹⁴⁸ Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
         hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

¹⁴⁹ Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
         uděl mi život podle své vůle!
¹⁵⁰ Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
         vzdáleni přitom zákonu tvému. –

¹⁵¹ Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
         věrně platí tvá ustanovení.
¹⁵² Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
         že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Kantikum
Vítězná píseň po přechodu Rudým mořem Ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka. (Srov. Zj 15, 23)

¹ Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
      koně i s jezdcem smetl do moře. –

² Mou silou i chválou je Pán; *
      a stal se mi zachráncem.
   On je můj Bůh a já ho velebím, *
      Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –

³ Pán je hrdinný bojovník, †
      jeho jméno je Všemohoucí. *
⁴     Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –

⁸ Závan tvého hněvu navršil vody, †
      vlny se jako hráz zastavily, *
      objevila se hluboká cesta středem moře. –

⁹ Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
       rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
    vytasím meč *
       a má ruka si je podrobí. –

¹⁰ Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
       potopili se jak olovo v mohutných vodách. –

¹¹ Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
       Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
       tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –

¹² Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
¹³     A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
    Provázel jsi ho svou mocí *
       až k svému svatému příbytku. –

¹⁷ Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
       na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
    za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
¹⁸     Pán kraluje na věky, vždycky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství

Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)

¹ Velebte Pána, všichni lidé, *
      slavte ho, všechny národy! –

² Nad námi mocná jeho milost *
    a věrnost Páně na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys připravil v srdci blahoslavené Panny Marie důstojný příbytek Ducha Svatého; na její přímluvu přebývej i v nás, abychom se stali chrámem tvé slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie