Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. srpen 2010
Pro OP: Sv. Růženy z Limy, panny, terciářky, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodila se v Limě 29. dubna 1586. Při křtu dostala jméno Izabela, ale pro její krásu jí všichni říkali Rosa – Růžena. Její otec byl španělský důstojník a posléze se stal ředitelem stříbrných dolů, ve kterých pracovali indiáni a černoši. Citlivá Růžena viděla bídu dělníků v dolech. Snažila se jim pomáhat, jak jen mohla. Především si ale uvědomovala nespravedlnost a vinu bílých obyvatel, mezi které patřila i ona. Cítila nutnost nabídnout se Bohu jako smírná oběť za všechno zlo, které dobyvatelé Ameriky způsobili jejím původním obyvatelům. Od raného mládí se snažila žít intenzivním duchovním životem. Toužila vstoupit do kláštera, ale rodiče jí v tom bránili. Vymohla si alespoň možnost žít jako poustevnice ve zvláštním domku v zahradě svých rodičů. Ve dvaceti letech vstoupila do třetího řádu sv. Dominika a za svou patronku si zvolila svatou Kateřinu Sienskou. Jako členka třetího řádu ještě zintenzivnila své posty a umrtvování. Zemřela 24. srpna 1617. Její tělo bylo pohřbeno v klášterním kostele sv. Dominika. Po osmnácti měsících bylo nalezeno neporušené. Kanonizoval ji 12. dubna 1671 Klement X. a krátce nato byla vyhlášena patronkou Peru, Filipín a celé Ameriky.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Červánky rdí se nebes tvář,
oblohy zrůžovělá zář
nás vybízí, ať Růženě
zpíváme chvály nadšené.

Ať andělé ji velebí
se všemi sbory na nebi
a všichni lidé ať ji ctí
pro její činy, hrdinství.

Ji dala peruánská zem
za první oběť lásky všem,
ji, nevinnosti čistý květ,
za pilíř pro veškerý svět.

Teď raduje se z odměny
za svoje velké pokání,
Beránku zpívá píseň chval
a v jeho stopách kráčí dál.

Kéž vzdáváme ti v každý čas
trvalou chválu, Trojice;
s Růženou přiveď také nás
k hostině svatby nebeské. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

³ Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
⁴ Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

⁵ Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!
⁶ Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

⁷ Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.
⁸ Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

⁹ Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.
¹⁰ Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

¹¹ Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

I

² Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
³ Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

⁴ protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
⁵ Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

⁶ pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
⁷ Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

⁸ Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.
⁹ Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

¹⁰ Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.
¹¹ A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

¹² Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!
¹³ Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

¹⁴ Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!
¹⁵ Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

¹⁶ Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.
¹⁷ Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

¹⁸ Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,
¹⁹ ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

²⁰ Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
²¹ Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R. A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Sofoniáše

⁸„Jen na mě počkej
– praví Hospodin –
na den, kdy vstanu jako svědek.
To je mé rozhodnutí: shromáždím národy
a sesbírám království,
abych na ně vylil své rozhořčení,
všechen žár svého hněvu;
ohněm mého rozhorlení
bude pohlcena celá země.

⁹Tehdy očistím
rty národům,
aby všechny vzývaly Hospodinovo jméno
a sloužily mu svorně.
¹⁰Až z končin za etiopskými řekami
přinesou mi dary
ti, kdo mě ctí,
synové mého rozptýleného lidu.

¹¹Tu se již nebudeš hanbit
za žádné své skutky,
kterými ses na mně prohřešil,
neboť z tebe odstraním
tvé pyšné chvástaly,
už se nebudeš vypínat
na mé svaté hoře.
¹²Uprostřed tebe zanechám
lid pokorný a chudý.“
Budou hledat své útočiště v Hospodinově jménu
ti, kdo zbudou z Izraele.

¹³Nebudou konat nepravost,
nebudou lhát,
v jejich ústech se nenajde
podvodný jazyk.
Když se budou pást a odpočívat,
nikdo je nebude děsit.

¹⁴Jásej, siónská dcero,
zaplesej, Izraeli,
raduj se a vesel celým srdcem,
jeruzalémská dcero!
¹⁵Zrušil Hospodin tvůj trest,
odstranil tvé nepřátele,
uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele,
zla se už neboj!

¹⁶V onen den bude řečeno Jeruzalému:
„Neboj se, Sióne,
ať neochabují tvé ruce!
¹⁷Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe,
hrdina, vítěz;
bude nad tebou plesat v radosti,
obnovil k tobě svou lásku,
s veselím nad tebou zajásá
¹⁸jak za dnů shromáždění.“

„Odstraním z tebe zkázu,
už nebudeš snášet její hanbu.
¹⁹Hle, tehdy já pobiji
všechny, kdo tě sužovali;
pomohu chromým,
shromáždím rozprchlé,
ctí a slávou je ozdobím
po celé zemi, kde byli v hanbě,
²⁰v ten čas, kdy vás přivedu,
v době, kdy vás shromáždím.
Slávou a ctí vás ozdobím
mezi všemi národy země,
až změním váš osud
před vaším zrakem“
– praví Hospodin.
 

RESPONSORIUM

O. Uprostřed tebe zanechám lid pokorný a chudý. * Budou hledat své útočiště v Hospodinově jménu ti, kdo zbudou z Izraele.
V. Tehdy očistím rty národům, aby všichni vzývali Hospodinovo jméno. * Budou hledat své útočiště v Hospodinově jménu ti, kdo zbudou z Izraele.

DRUHÉ ČTENÍ

Z akt kanonizačního procesu svaté Růženy z Limy

     Pro Růženu od Matky Boží byly všechny věci příležitostí, aby chválila Stvořitele. Každá myšlenka jí byla podnětem, aby povznesla mysl k Bohu, a mnoho lidí chtěla učit tajům vnitřní modlitby. Stejně jako sama živila svou duši četbou dobrých autorů, tak také rozšiřovala ve veřejnosti duchovní knihy a nabádala kněze, aby se ze všech sil snažili vzbuzovat v kajícnících a posluchačích lásku k modlitbě. Nelze vylíčit její zbožnou úctu k mariánskému růženci, ve kterém je spojena modlitba vnitřní i ústní. Měla za to, že každý křesťan má hlásat růženec slovem a má ho mít vrytý v srdci.
     Protikladem sladkosti, jakou jí dávala Boží láska zakoušet v modlitbě, byla hořkost, která pocházela z poznání zla a hříchu. Zvláště ji dojímalo, když byla tupena Církev. Tehdy planula horlivostí a její jazyk neznal překážek – i když její výtky byly často spíš laskavým a  prosebným domlouváním. Všichni žasli, že panna, která vždy mlčela před těmi, kdo ji osočovali, tak živě reagovala na sebelehčí urážku Boha.
     Ústřední místo v jejím životě zaujímala láska k Ježíši ve svátosti Eucharistie. Ve dnech slavnostní adorace Nejsvětější Svátosti setrvávala po mnoho hodin bez hnutí v modlitbě.
     Svírala ji bolest při pomyšlení na duše, které se netěší z daru víry, a hlavně na ty, které v rozsáhlých krajích Ameriky zůstávají v zajetí modloslužby. Měla s nimi soustrast a ustavičně na ně myslela. Toužila strhnout všechny přehrady a jako na perutích mysli zalétnout k nim, aby jim přinesla světlo a spásu. Sama by se chtěla stát kamenem a vápnem, aby mohla všem uzavřít dveře do pekla.
     Když mluvila s řeholními osobami, zejména s bratry kazateli, mocně je pobízela hlasem, z kterého sálal žár jejího srdce, aby celou svou bytostí usilovali o obrácení duší. Těžce nesla, že se příliš oddávali studiím čistě teoretickým, a říkala, že by byla raději, kdyby pot, bdění, námahy a těžkosti, nutné k nabytí teoretického vědění, vynakládali na studium, tolik potřebné k zanícení vůle pro lásku k Bohu.
     Bolelo ji, že se jako žena nesmí věnovat tomu, co si toužebně přála: apoštolskému úkolu hlásání evangelia nevěřícím. Aby svého zpovědníka nadchla pro tuto svatou věc, nabídla mu, že mu přenechá polovinu svých zásluh, aby měla podíl na plodech jeho apoštolátu. Pomýšlela také na to – a jistě by to byla provedla, kdyby jí v tom nezabránila smrt – že přijme za vlastního nějakého chlapce, který ztratil rodiče a je opuštěný, a že ho bude živit ze svých prostředků a z almužen některých lidí, v naději, že za vedení Boží milosti bude vysvěcen na kněze a se věnovat rozšiřování víry mezi nevěřícími.

RESPONSORIUM

O. Hospodin miloval Růženu odvěkou láskou, proto ji přitahoval od dětství a uvedl ji na poušť ** a promlouval k jejímu srdci.
V. Zasnoubil si ji na věky, věrností a milosrdenstvím. * A promlouval k jejímu srdci.

Nebo:

Z listu svaté Růženy

     Pán a Spasitel pozdvihl svůj hlas a s nesrovnatelnou vznešeností řekl: „Ať všichni vědí, že po soužení následuje milost; ať poznají, že bez břemena trápení nelze dojít na vrchol milosti; ať pochopí, že míra darů milosti roste úměrně se vzrůstem námah. Ať lidé nepodlehnou bludu a klamu. Toto je jediný pravý žebřík do ráje, a bez kříže nikdo nenajde cestu, po které lze vystoupit do nebe.“
     Když jsem uslyšela tato slova, náhle se mě zmocnila taková síla, jako by mě chtěla postavit doprostřed ulice, abych hlasitě volala na všechny lidi bez rozdílu věku, pohlaví a stavu: „Slyšte, lidé, slyšte, národy! Z pověření Kristova a jeho vlastními slovy vám připomínám: Nemůžeme jinak získat milost, než snášením utrpení. Musí se hromadit námahy na námahy, máme-li dosáhnout důvěrné účasti na Božím životě, slávy Božích dětí a dokonalého štěstí duše.“
     Tentýž popud mě mocně poháněl k tomu, abych hlásala krásu Boží milosti. Působilo mi to velkou úzkost, potila jsem se a nemohla popadnout dech. Zdálo se mi, že se má duše už nemůže udržet ve vězení těla a že zlomí svá pouta, a volně, sama a bez překážek rychle projde celý svět a bude volat: „Kéž by smrtelníci poznali, co znamená Boží milost, jak je krásná, vznešená a drahocenná; kolik bohatství v sobě skrývá, kolik pokladů, radostí a slastí! Vynaložili by pak nepochybně všechnu píli a péči, aby si získali trápení a soužení. Místo štěstí by všichni na světě vyhledávali obtíže, nemoci a muka, jen aby dosáhli neocenitelného pokladu milosti. To je ovoce a konečný zisk ochoty trpět. Nikdo by si nenaříkal na kříž a námahy, které by na něj dolehly, kdyby znal váhy, na nichž jsou váženy, než se přidělují lidem.“

RESPONSORIUM

O. Ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, a ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“, * aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.
V. Velký je Pán a k malým shlíží, na dálku rozezná pyšného. * Aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.

PSALMODIE

Ant. 1 Táhni mě za sebou a poběžíme ve vůni tvých mastí! Jak rozlitý olej je tvé jméno.

Žalm 5, 2-10. 12-13
Ranní prosba o pomoc

Kdo přijali Slovo, a stali se jeho příbytkem, budou se z něho věčně radovat.

² Slyš moje slova, Pane, *
      a přihlédni k mým vzdechům,
³ dbej hlasité mé prosby, *
      můj králi a můj Bože! –

⁴ K tobě se modlím, Pane, †
      zrána už hlas můj slyšíš, *
      zrána tě vzývám a čekám.
⁵ Ty nejsi Bůh, jenž má nepravost v lásce, *
      pro zlého u tebe místa není,
⁶ zpupný před tebou neobstojí, *
     původce zla ty nenávidíš, –

⁷ přivádíš do zkázy všechny lháře, †
      od falešníka a člověka lstného *
      Pán se odvrací s ošklivostí.
⁸ Já však pro tvou nesmírnou milost *
      mohu vstoupit do tvého domu,
   před tvou svatyní na tvář padnu *
      v bázni a úctě k tobě, můj Pane! –

⁹ Veď mě, Pane, svou spravedlivostí †
       navzdory všem mým nepřátelům, *
       urovnej přede mnou cestu k tobě!
¹⁰ Vždyť v jejich ústech pravdy není, *
       jejich srdce jen úklady strojí,
    hrdla jejich jsou zející hroby, *
       jazyky lstiví pochlebníci. –

     ¹¹  [Ať za to dojdou odplaty, Bože, *
          ať padnou sami do vlastních tenat!
          Vyžeň je pro jejich zločiny mnohé, *
          neboť se vzpouzejí proti tobě.]

¹² Ať se však veselí všichni tví věrní, *
       v důvěře k tobě ať jásají stále!
    Ochraňuj všechny, kdo ctí tvé jméno, *
       aby ti vzdávali věčnou chválu!
¹³ Ty, Pane, žehnáš spravedlivému, *
       milostí svou jak štítem ho kryješ.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Táhni mě za sebou a poběžíme ve vůni tvých mastí! Jak rozlitý olej je tvé jméno.

Ant. 2 Budete vážit vodu s radostí z pramenů spásy.

Kantikum
Jedinému Bohu čest a sláva Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista. (Ef 1, 3)

¹⁰ Buď veleben, Pane, Bože našeho otce Izraele, *
       od věčnosti do věčnosti!
¹¹ Tvá je, Pane, velikost a moc, *
       sláva i vítězství.
    Tvá je chvála,*
       neboť vše na nebi i na zemi je tvé.
    Tvé, Pane, je království, *
       ty jsi nade všechny vládce.
¹² Tvé je bohatství i sláva, *
       ty vládneš nade vším. –

    V tvé ruce je síla i moc, *
       ty můžeš všecko učinit velikým a silným.
¹³ Nyní tě tedy velebíme, Bože náš, *
       a pějeme chválu tvému vznešenému jménu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Budete vážit vodu s radostí z pramenů spásy.

Ant. 3 Když přišel Ženich, prozíravá panna byla připravena a vešla s ním na svatbu.

Žalm 28 (29)
Boží moc v bouři

Z nebe se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn. (Mt 3, 17)

¹ Vzdávejte Pánu, Boží děti, *
      vzdávejte Pánu čest a slávu!
² Vzdávejte poctu jménu Páně, *
      klaňte se Pánu ve svatyni! –

³ Hlas Páně nad vodami, *
      Pán nad veškerým vodstvem.
⁴ Hlas Páně s velkou mocí, *
      hlas Páně majestátný. –

⁵ Hlas Páně tříští cedry, *
      libánské cedry tříští.
⁶ Liban jak býček hopsá, *
      Sirjon jak mladý buvol. –

⁷ Bůh přemocný to hřímá, *
      hlas Páně srší ohněm.
⁸ Hlas Páně třese pouští, *
      Pán třese pouští Kadeš.
⁹ Hlas Páně duby shýbá, †
      Pán proklesťuje lesy *
      a v jeho chrámu všichni volají Sláva! –

¹⁰ Pán trůnil dávno nad potopou, *
       Pán trůní jako král všech věků.
¹¹ Pán ať dá svému lidu sílu, *
       Pán ať svůj národ žehná mírem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Když přišel Ženich, prozíravá panna byla připravena a vešla s ním na svatbu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zavedu ji na poušť, budu mluvit k jejímu srdci. Zasnoubím se s tebou navěky, zasnoubím se s tebou a dám ti věnem spravedlnost, právo, lásku a slitování, zasnoubím se s tebou a dám ti věnem věrnost. Pak poznáš, že jsem Pán.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Ženich je tady! * Jdi naproti Kristu Pánu.
R. Ženich je tady! * Jdi naproti Kristu Pánu.
V. Protože on je Pán, tvůj Bůh.
R. Jdi naproti Kristu Pánu.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ženich je tady! * Jdi naproti Kristu Pánu.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro mne život je Kristus a smrt zisk. Já se smím chlubit jen křížem svého Pána Ježíše Krista.

Nebo:
Všemocný je Pán na výsosti, pro svoji snoubenku koná divy: oděl se vznešeností, opásal se mocí.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro mne život je Kristus a smrt zisk. Já se smím chlubit jen křížem svého Pána Ježíše Krista.

Nebo:
Všemocný je Pán na výsosti, pro svoji snoubenku koná divy: oděl se vznešeností, opásal se mocí.

PROSBY

Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
     JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
— nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
— pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
— na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
— dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys k sobě volal svatou Růženu s takovou láskou, že se zřekla všeho, co by ji od tebe mohlo vzdalovat, a rozhodla se žít v přísné kajícnosti; na její přímluvu ukazuj i nám cestu, která vede k tobě, abychom došli k nevyčerpatelnému prameni radosti v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie