Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. srpen 2010
Posvěcení římské baziliky Panny Marie, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Bazilika Santa Maria Maggiore v Římě je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších mariánských kostelů na Západě. Dřívější název „Panny Marie Sněžné“ má původ v legendárním vyprávění, že místo, kde měl být kostel postaven, se v srpnu pokrylo sněhem. Baziliku zbudovanou papežem Liberiem (352-366) přestavěl Sixtus III. (432-440) jako památku na koncil v Efesu (431), kde byl pro Pannu Marii výslovně potvrzen titul Matka Boží. Hadrián II. zde (867) v přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje položil na hlavní oltář slovanské bohoslužebné knihy, a tak je schválil a povolil jejich užívání.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.

Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.

Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený
vzdej díky, lide spasený.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Ozeáše

    

^1.1Hospodinovo slovo, které uslyšel Ozeáš, syn Bériův, v době judských králů Uzijáha, Jotama, Achaze, Ezechiáše a v  době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova.
     ²Začátek Hospodinovy řeči ústy Ozeáše.
     ³Hospodin řekl Ozeášovi: „Jdi a vezmi si ženu uvolněných mravů a měj s ní syny uvolněných mravů, neboť ustavičným mravním uvolněním se vzdaluje země od Hospodina.“ Odešel tedy a vzal si Gomeru, dceru Diblajimovu. Počala a porodila mu syna. Hospodin mu řekl:

⁴„Dej mu jméno 'Jizreel', neboť zanedlouho potrestám na Jehuově domu krveprolití v Jizreelu a ukončím království domu Izraele.

⁵Tehdy zlomím luk Izraele v údolí Jizreele.“
     ⁶Když opět počala a porodila dceru, řekl mu Hospodin: „Nazvi ji 'Bez milosrdenství', neboť se už nesmiluji nad domem Izraele, nebudu jim stále odpouštět;

⁷ale smiluji se nad domem Judy a vysvobodím je, protože jsem Hospodin, jejich Bůh; nevysvobodím je však lukem nebo mečem ani válkou, koňmi a jezdci.“

⁸Když odstavila dceru 'Bez milosrdenství', znovu počala a porodila syna.

⁹Hospodin řekl: „Dej mu jméno 'Nejste můj lid', neboť vy nejste můj lid a já nejsem pro vás 'Ten, který jsem'!“
     ^3.1Hospodin mi řekl: „Jdi znovu a miluj ženu, milovanou od jiného, cizoložnici, jako Hospodin miluje syny Izraele. Oni se však obracejí k cizím bohům a milují koláče z vinných hroznů.“
     ²Koupil jsem si ji tedy za patnáct stříbrných a půldruhého korce ječmene ³a řekl jsem jí: „Dlouho budeš se mnou zůstávat, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému, ale ani já nevejdu k tobě.“ ⁴Neboť dlouho zůstanou synové Izraele bez krále, bez knížete, bez oběti, bez posvátného sloupu, bez bohoslužebného roucha a bez soch bůžků.

⁵Potom se však synové Izraele obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a Davida, svého krále, s bázní se budou utíkat k Hospodinu a jeho blahu na konci dob.

RESPONSORIUM

O. Vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.
V. Kde jim bylo řečeno: Nejste mým lidem, tam budou nazváni syny živého Boha. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilie svatého biskupa Cyrila Alexandrijského na církevním sněmu v Efesu

     Sama svatá Boží Rodička a vždy Panna Maria sezvala toto svaté shromáždění. Ochotně se sem sešlo a pro mne je to radostná a povznášející podívaná. A tak i když mě skličoval hluboký zármutek, pohled na svaté otce mě rozradostnil, neboť se nám právě naplnila ona sladce znějící slova pěvce Davida: Hle, jak je dobré a jak útěšné, bratří když pobývají pospolu.¹
     Budiž proto od nás pozdravena, svatá a tajemná Trojice, neboť tys nás všechny svolala do tohoto chrámu svaté Rodičky Boží Marie! Budiž od nás pozdravena, Bohorodičko Maria, ty vzácný poklade celého světa, ty světlo nehasnoucí, koruno panenství a žezlo pravého učení, ty chráme neporušitelný a místo, které pojalo toho, jehož žádné místo není s to pojmout, ty Matko i Panno. To skrze tebe svatá evangelia nazývají požehnaným toho, který přichází ve jménu Páně.²
     Budiž pozdravena ty, jejíž panenské lůno obsáhlo Neobsáhnutelného a Nesmírného, ty, jejíž zásluhou se dostává slávy a klanění svaté Trojici a po celém světě se velebí a uctívá drahocenný kříž. Tvou zásluhou jásají nebesa, radují se andělé i archandělé; tvou zásluhou se démoni obracejí na útěk a svůdce ďábel se zřítil z nebe. Tvou zásluhou je stvoření po svém pádu vyzdvihováno na nebesa a všechno tvorstvo propadlé bezduchému modlářství dospělo k poznání pravdy. Tvou zásluhou se věřícím dostalo křtu a oleje radosti, tvou zásluhou vyrůstají po celém světě Boží církve a chrámy a celé národy jsou přiváděny na cestu pokání.
     Co víc ještě říci? Skrze tebe jako světlo zazářil jednorozený Boží Syn těm, kdo seděli v temnotách a ve stínu smrti,³ kvůli tobě předpovídali proroci, tvou zásluhou apoštolové hlásali národům spásu, tvou zásluhou se mrtví probouzejí k životu, tvou zásluhou vládnou králové skrze svatou Trojici.
     Kdo z lidí by mohl důstojně oslavit tuto Marii, veškeré chvály nejhodnější? Jen ona je zároveň Matka i Panna. Jak je to podivuhodné! Tento div mě uvádí v úžas. Leč kdo kdy slyšel, že by ten, jenž si vybudoval vlastní příbytek, nemohl bydlet v tom, co si sám postavil? A což lze někomu předhazovat, že si vlastní služebnici vyvolil za matku?
     Hle, všechno se raduje. Kéž také nám je dáno, abychom opěvujíce a slavíce Marii vždy Pannu a svatý chrám Boží, i jejího Syna a neposkvrněného ženicha, s úctou se klaněli Boží jednotě a s bázní uctívali Boha v nedílné Trojici. Neboť jemu patří sláva na věky věků. Amen.
     ¹ Žl 132 (133), 1
     ² srov. Mt 21, 9
     ³ srov. Lk 1, 79

RESPONSORIUM

O. Radujte se se mnou všichni, kdo milujete Pána, ač jsem nepatrná, zalíbila jsem se Nejvyššímu * a stala jsem se matkou Boha a člověka.
V. Blahoslavit mě budou všechna pokolení, protože Bůh shlédl na svou nepatrnou služebnici. * A stala jsem se matkou Boha a člověka.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

² Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
³     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

⁴ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁵ Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
⁶ Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
⁷ Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

⁸ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁹ Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
¹⁰ Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
¹¹ Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
¹² Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

¹³ Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
¹⁴ teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

¹⁵ Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
¹⁶      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

¹⁷ Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
¹⁸ Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
¹⁹ Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

²⁰ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Kantikum Jásot vykoupeného lidu Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. (Jan 7, 37)

¹ Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
² Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

³ S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
⁴ V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
⁵ Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
⁶ Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

Žalm 80 (81)
Slavnostní obnovení smlouvy

Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

² Zpívejte Pánu, síle naší, *
      jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
³ Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
      udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
⁴ Zadujte na rohy o novoluní *
      i při úplňku, v den našeho svátku! –

⁵ Izrael má tak zákonem dáno, *
      příkazem od Boha Jákobova,
⁶ zřízením, které obdržel Josef, *
      když táhl Bůh proti Egypťanům. –

    Slyším hlas dosud nepoznaný: *
¹¹    „Otevři ústa a naplním ti je.
⁷ Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
      košů jsem zprostil jeho ruce.
⁸ Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
      z hromových mračen jsem odpověděl; *
      tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –

⁹ Lide můj, slyš mé napomenutí, *
       kéž mě Izrael vyposlechne:
¹⁰ Nebudeš míti jiného boha, *
       cizímu bohu nesmíš se klanět!
¹¹ Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
       který tě vyvedl z egyptské země! –

¹² Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
       Izrael byl mě neposlušen.
¹³ Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
       ať jen si dělají podle svého. –

¹⁴ Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
       kdyby byl Izrael šel mou cestou,
¹⁵ hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
       svou rukou pokořil nepřátele. –

¹⁶ Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
       v uctivém strachu by setrval navždy.
¹⁷ Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
       sytil jej sladkostí skalního medu.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatá Boží Rodičko, Panno Maria, požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatá Boží Rodičko, Panno Maria, požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění, a když se ti nemohou líbit naše vlastní skutky, shlédni na přímluvu Panny Marie, Matky svého Syna, a zachraň nás. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie