Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. leden 2010
Sobotní památka Panny Marie, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je Tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.

Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.

Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený,
vzdej díky, lide spasený.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že zdobí tebe oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

Nebo:

Panno, ty hvězdou lásky jsi
blažených v říši nadhvězdné,
zdroj naděje vždy prýštící
pro všechny tvory smrtelné.

Syn dal ti, Paní vznešená,
nad srdcem svým moc veškerou,
takže vše získat možnost má,
kdo tebe prosí s důvěrou.

Ty dáváš z dobrotivosti
nejen to, oč tě prosíme,
ba předcházíš svou štědrostí
přání, jež nevyslovíme.

V tobě je milosrdenství,
jsi velkodušných srdcí vzor,
jsi poklad všeho bohatství,
jímž kdy se zaskvěl Boží tvor.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

Nebo hymnus Zdrávas’, hvězdo moří z druhých večerních chval ze společných textů o Panně Marii:

Zdrávas, hvězdo moří,
živitelko Boží,
ustavičná Panno,
blahá nebes bráno!

Ave tobě pěla
ústa Gabriela:
Pravý mír nám uděl
a změň Evin úděl.

Rozvaž pouta viny,
slepoty vzdal stíny,
zbav nás všeho zlého,
zdroj buď dobra všeho.

Ukaž nám, žes Matka:
prosba tvá je sladká
sluchu Syna tvého
pro nás zrozeného.

Panno požehnaná,
milosti jsi schrána:
změň nás v prosté viny,
v tiché, čisté syny!

Dopřej nám žít čistě,
ať kráčíme jistě
k tobě do tvé říše
patřit na Ježíše.

Ctěme Boha Otce,
chvalme Boha Syna,
slavme Boha Ducha:
Třem buď pocta jedna. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

I

¹ Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!
² Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!
³ Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

⁴ Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.
⁵ Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.
⁶ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

⁷ Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.
⁸ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
⁹ Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

¹⁰ Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,
¹¹ že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.
¹² I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.
¹³ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

¹⁴ Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.
¹⁵ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;
¹⁶ za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

II

¹⁷ Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.
¹⁸ Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.
¹⁹ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁰ Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.
²¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
²² Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

²³ V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;
²⁴ přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
²⁵ Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
²⁶ Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.
²⁷ Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.
²⁸ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁹ Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.
³⁰ Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.
³¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
³² Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

III

³³ On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,
³⁴ úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.
³⁵ Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

³⁶ tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.
³⁷ Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.
³⁸ Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

³⁹ Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,
⁴⁰ že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,
⁴¹ chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.
⁴² S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.
⁴³ Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

V. Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R. Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi:
     „Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebo, která je v moabské zemi, naproti Jerichu, a pohleď na kanaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele do vlastnictví. Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Árón na hoře Hóru, a byl připojen ke svému lidu, protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelitů u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelitů nevzdali čest mé svatosti. Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš.“
     Mojžíš vystoupil z moabských stepí na horu Nebo, na vrchol Pisga, který je proti Jerichu. Hospodin mu ukázal celou zemi: Gilead až k Danu, celou zemi Neftali, zemi Efraim a Manasse, celou zemi judskou až k západnímu moři, Negeb, okolí Jordánu, planinu Jericha, města palem, až k Soaru. Hospodin mu řekl: „To je ta země, o níž jsem přísahal Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi: ‚Dám ji tvému potomstvu.‘ Ukázal jsem ti ji, ale nepřejdeš tam.“
     A Mojžíš, Hospodinův služebník, tam zemřel v moabské zemi podle Hospodinova slova. Pohřbili ho v Údolí v moabské zemi proti Bet Peoru, ale nikdo nezná jeho hrob až dodnes. Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když zemřel, jeho oči nezeslábly, jeho životní síla nezmizela. Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moabských stepích třicet dní. Potom skončila doba nářku a smutku nad Mojžíšem.
     Jozue, syn Nunův, byl plný ducha moudrosti, neboť Mojžíš vložil na něj své ruce. Synové Izraele ho poslouchali, a tak vykonali příkaz, který dal Hospodin Mojžíšovi.
     V Izraeli už nepovstal prorok, jako byl Mojžíš, s nímž Hospodin jednal tváří v tvář. Kolik bylo znamení a divů, jimiž ho pověřil Hospodin, aby je vykonal v egyptské zemi na faraónovi, na jeho služebnících a na celé jeho zemi! Jak silnou moc a jak velké úděsné skutky vykonal Mojžíš před očima celého Izraele!

RESPONSORIUM

O. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Všichni jsme dostali z jeho plnosti, neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, * milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista.
V. Zákon vyhlásil Mojžíš jako dědictví pro Jakubovo společenství. * Milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Prokla Konstantinopolského

    Ať se radují nebesa shůry a z oblaků ať prší spravedlnost,¹ neboť Hospodin se smiloval nad svým lidem.² Ať se radují nebesa shůry, neboť na počátku, když je Stvořitel tvořil, utvořil zároveň z panenské země Adama, svého přítele a důvěrníka. Ať se radují nebesa shůry, neboť nyní byla spasitelným pozemským životem a smrtí našeho vtěleného Pána země posvěcena a lidstvo bylo zbaveno modloslužby. A z oblaků ať prší spravedlnost, neboť dnes byl Evin hřích zahlazen a odpuštěn skrze čistou Pannu Marii a skrze Boha a člověka z ní narozeného, dnes Adam, kdysi dávno odsouzený, dosáhl vysvobození z oné strašlivé temnoty.
    Kristus se tedy narodil z Panny. Z ní podle Božího plánu spásy přijal tělo, jak Bůh chtěl. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.³ A tak se Panna stala Matkou Boží. Opravdu Panna je Matkou, protože bez semene vydala plod, vtělené Slovo. Takže Matka si zachovala panenství z vůle toho, jenž se jí měl tak podivuhodně narodit. A je opravdu matkou tato Panna, a to pro lidskou přirozenost Božího Slova. Neboť to se v ní stalo člověkem, jejím prostřednictvím se zjevilo, v  ní se spojilo s lidstvím. Tak to ve své moudrosti chtěl ten, který koná mocné skutky. Z nich – tj. z lidského rodu – pochází podle těla Kristus,⁴ jak říká svatý Pavel.
    Boží Slovo bylo zajisté stejné, jako je nyní a jako bude navěky. Ale kvůli nám se stalo člověkem. Milovník lidí se stal člověkem, což předtím nebylo. Avšak stal se člověkem tak, že zároveň bez jakékoli změny zůstává Bohem. To kvůli mně se mi stal podobným; stal se něčím, čím nebýval, i když si podržel to, čím vždycky byl. A stal se konečně člověkem i proto, aby na sebe vzal naše bolesti, abychom mohli být Otcem přijati za vlastní a dostalo se nám království. Kéž je nám to dopřáno pro milost a milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista. Neboť jemu s Otcem a Svatým Duchem patří sláva, čest a moc, nyní i v každé době a navěky, amen.
     ¹ srov. Iz 45, 8
     ² srov. Iz 49, 13
     ³ Jan 1, 14
     ⁴ srov. Řím 9, 5

RESPONSORIUM

R. Ať sestoupí jak vláha na lučiny, * a slávou Boží ať je naplněna celá země.
V. Bůh bude s nimi přebývat; a oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. * A slávou Boží ať je naplněna celá země.

Nebo:

Z kázání blahoslaveného opata Guerrica (Werricha) z Igny

     Maria porodila jediného syna: jako je na nebi jednorozeným synem Otcovým, tak i na zemi je jednorozeným Synem matčiným. A tato jedinečná panenská Matka, jež se může honosit tím, že porodila jednorozeného Syna nebeského Otce, objímá tohoto svého Jednorozeného ve všech jeho údech. Neváhá se nechat nazývat Matkou všech, ve kterých poznává byť nedokonalou podobu svého Krista.
     Pramáti Eva, spíš naše macecha než matka, vydala své syny a dcery smrti dřív, než jim dala spatřit světlo světa. Byla sice nazvána matkou všech živých,¹ spíše však se stala usmrtitelkou živých nebo rodičkou umírajících, neboť její rození není nic jiného než rozplozování k smrti. A tak protože Eva nebyla s to ukázat pravý smysl svého jména, naplnila jeho tajemství svým životem Maria: ona sama se stala Matkou všech, kdo se znovu rodí k životu, stejně jako Církev, jejímž je Maria obrazem a vzorem. Jestliže je vskutku matkou Života, skrze nějž mají život všichni lidé – neboť sama jej porodila – zajisté také dala určitým způsobem nový život všem, kteří měli z Krista žít.
     A tak se na základě tohoto tajemství poznává blahoslavená Matka Kristova jako Matka všech křesťanů a také se jako jejich Matka osvědčuje svou péčí a láskyplnou přízní. Nikdy se nezatvrzuje vůči svým dětem, jakoby nebyly její vlastní. Ačkoli jen jednou nosila pod srdcem, nikdy se nestala neplodnou, nikdy nepřestala vydávat plody lásky.
     Jestliže Kristův služebník, plný starostlivosti a horlivosti lásky, vždy znovu chce v bolestech rodit svoje milované děti, dokud nebudou přetvořeny v Krista,² čím spíš Maria, Kristova Matka? Vždyť Pavel jim dával život tím, že jim zvěstoval slovo pravdy, kterým byli znovuzrozeni, zatímco Maria to učinila způsobem daleko božštějším a mnohem světějším: dala život samému Slovu. Vzdávám zajisté hold Pavlovu hlásání, mnohem více však musím obdivovat a ctít tajemství Mariina božského mateřství.
     Uvaž také, že i samy děti se samozřejmě hlásí ke své Matce. Jako by jim určitá vrozená oddanost a důvěra napovídala, aby ve všech potřebách a  nebezpečích ze všeho nejdříve a s největším úsilím vzývali její jméno a utíkali se k ní jako malé děti do matčina náručí. Vůbec proto nepokládám za nemístné vztáhnout na tyto děti slova zaslíbení daného prorokovi: Tvé děti budou v tobě přebývat,³ i když je nám jistě známo, že toto zaslíbení patří především Církvi.
     Nuže tedy: Přebýváme pod ochranou Matky Nejvyššího, jsme ukryti pod jejím pláštěm jako ve stínu jejích křídel a zanedlouho se budeme těšit z podílu na její slávě, jako kdybychom spočinuli v jejím náručí. Potom se budeme všichni radovat a jakoby jedněmi ústy volat ke své Matce: Se všemi se radujeme, že máme svůj domov u tebe,⁴ svatá Boží Rodičko!
     ¹ Gn 3, 20
     ² srov. Gal 4, 19
     ³ srov. Žl 101 (102), 29
     ⁴ srov. Žl 16 (17), 8
     ⁵ srov. Žl 86 (87), 7

RESPONSORIUM

R. Dítě, které Maria počala, je z Ducha Svatého. Porodí Syna. * On spasí svůj lid od hříchů.
V. Jeho moc se rozšíří až do končin země. On sám pak bude pokojem. * On spasí svůj lid od hříchů.

Nebo:

Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého

     Viděls to úžasné vítězství? To slavné dílo kříže? A mám ti povědět, co je ještě podivuhodnější? Všimni si tedy, jakým způsobem k tomu vítězství došlo, a užasneš ještě víc. Pomocí čeho totiž ďábel kdysi zvítězil, toho použil Kristus, aby ho přemohl; porazil ďábla jeho vlastními zbraněmi. A poslyš, jak se to stalo.
     Znamením naší porážky kdysi byla panna, dřevo a smrt. Tou pannou byla Eva, neboť ještě nepoznala muže, dřevem byl rajský strom, smrtí pokuta Adamova. A teď zase Panna, dřevo a smrt. Symboly porážky se tu však stávají symbolem vítězství: místo Evy je tu Maria, místo stromu poznání dobra a zla strom kříže, místo smrti Adamovy smrt Kristova.
     Vida, čím ďábel zvítězil, tím byl také poražen. Z rajského stromu porazil ďábel Adama, z kříže přemohl Kristus ďábla. Jedno dřevo sráželo do propasti smrti, druhé naopak přivádí zpět k životu i ty, kteří tam sestoupili již předtím. To první ukrylo poraženého člověka, když se styděl za svou nahotu, druhé naopak obnaženého člověka před zraky všech vyvýšilo jako vítěze. První smrt přivedla všechny, kdo se narodili po ní, do záhuby, druhá naopak vzkřísila k životu i ty, kteří se narodili před ní. Kdo vylíčí mocné skutky Páně?¹ Smrt nás učinila nesmrtelnými, tak podivuhodné je dílo kříže.
     Chápeš toto vítězství? Chápeš už, jak k němu došlo? Nuže, nyní si také uvědom, jak se toto vítězství zrodilo bez jakékoli naší námahy a jakéhokoli našeho potu. Nepotřísnili jsme své zbraně žádnou krví, ani jsme se nemuseli postavit do žádného bitevního šiku, ani jsme neutržili žádnou ránu, dokonce jsme ani nebyli očitými svědky toho boje, a přece jsme dosáhli vítězství. Bojoval sám Pán, vítězství je naše. Jestliže je tedy toto vítězství i naším vítězstvím, napodobme vítězné vojáky a radostně dnes zazpívejme chvalozpěv na vítězství. Chvalme svého Pána a volejme: Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, peklo, tvůj osten?²
     Všechno toto slavné dílo naší spásy vzešlo z kříže. Kříž je znamení triumfu nad démony. Kříž je meč tasený proti hříchu, meč, kterým Kristus probodl Hada. Kříž je vůle nebeského Otce, sláva jednorozeného Syna, radost Svatého Ducha. Kříž je ozdoba andělů, bezpečí Církve, pýcha Pavlova, opevnění svatých. Kříž je světlo celého světa.
     ¹ Žl 105 (106), 2
     ² srov. 1 Kor 15, 55

RESPONSORIUM

R. Bůh se rozhodl obnovit člověka svou milostí. * Maria vzešla z Evy jako růže z trní.
V. Ctnost přikryla nepravost, milost přemohla vinu. * Maria vzešla z Evy jako růže z trní.

Nebo:

Z věroučné konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi

     Milost a poslání mateřství sjednocuje blahoslavenou Pannu s jejím Synem Vykupitelem, její jedinečné milosti a dary ji důvěrně spojují také s Církví; Bohorodička je přímo obrazem a vzorem Církve, jak učil již svatý Ambrož, a to v rovině víry, lásky a dokonalé jednoty s Kristem.
     Také Církev bývá právem nazývána matkou a panenskou nevěstou. Blahoslavená Panna Maria ovšem všechny předčila, jako vynikající a jedinečný vzor panny a matky. Ve víře a poslušnosti zajisté přivedla na svět samého Syna nebeského Otce, aniž poznala muže, zastíněna Duchem Svatým, jako nová Eva, otevírající se ve víře, neposkvrněné žádnou pochybností, nikoli starému hadovi, ale Božímu poslu. A porodila Syna, kterého Bůh učinil prvním z mnoha bratří,¹ to jest mezi věřícími, které její mateřská láska pomáhá přivádět na svět a vychovávat.
     A tak když Církev rozjímá o Mariině skryté svatosti a snaží se řídit její láskou a věrně plnit Otcovu vůli, stává se věrným přijetím Božího Slova sama matkou: kázáním a křtem totiž rodí k novému, nesmrtelnému životu děti počaté z Ducha Svatého a narozené z Boha. A je také panna, která v neporušenosti a čistotě zachovává věrnost zaslíbenému Ženichovi, a která následováním Matky svého Pána v síle Ducha Svatého panensky střeží svou neporušenou víru, pevnou naději a upřímnou lásku.
     Zatímco však v nejblahoslavenější Panně již Církev došla k dokonalosti, v níž je bez poskvrny a vrásky,² věřící křesťané stále zápasí s hříchem o růst ve svatosti. Proto upírají svůj zrak na Marii, neboť ta září celému společenství vyvolených jako příklad ctností. Tím, že o ní Církev znovu a znovu zbožně přemýšlí a ve světle vtěleného Slova rozjímá, sama s úctou vstupuje stále hlouběji do vrcholného tajemství vtělení a stále víc se připodobňuje svému Ženichovi.
     Maria jistě vstoupila až do hlubin dějin spásy, takže se v ní jakoby spojují a zrcadlí nejzávažnější pravdy víry. Když je oslavována a uctívána, volá všechny věřící k svému Synu, k jeho oběti a k lásce k Otci. A Církev usilující oslavit Krista se stává svému vznešenému obrazu a vzoru podobnější, když vytrvale roste její víra, naděje a láska a když vždycky a všude hledá a plní Boží vůli.
     Proto i ve svém apoštolském působení Církev právem vzhlíží k té, která porodila Krista, jenž se počal z Ducha Svatého a narodil se z Panny proto, aby se skrze Církev zrodil a rostl také v srdci věřících. Vždyť tato Panna dala svým životem takový příklad mateřské lásky, že musí povzbuzovat všechny, kdo spolupracují na apoštolském díle Církve k obrození všeho lidstva.
     ¹ srov. Řím 8, 29
     ² Ef 5, 27

RESPONSORIUM

R. Skrze tebe, Panno Maria, přišla na svět spása. * Tvůj svatý život je slávou celé Církve.
V. S úctou a vděčností slavíme tvou svatou památku. * Tvůj svatý život je slávou celé Církve.

PSALMODIE

Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

¹⁴⁵ Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
         poslušen budu tvých přikázání!
¹⁴⁶ Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
         budu tvé příkazy poctivě plnit. –

¹⁴⁷ S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
¹⁴⁸ Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
         hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

¹⁴⁹ Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
         uděl mi život podle své vůle!
¹⁵⁰ Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
         vzdáleni přitom zákonu tvému. –

¹⁵¹ Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
         věrně platí tvá ustanovení.
¹⁵² Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
         že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.

Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.

Kantikum
Pane, dej mi moudrost Dám vám výmluvnost a moudrost, které nedovedou odolat žádní vaši protivníci. (Srov. Lk 21, 15)

¹ Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
      ty jsi udělal vesmír svým slovem,
² vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
      aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
³ a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
      a vykonával vládu čistým srdcem:
⁴ dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
      a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
⁵ Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
      člověk slabý a krátkého věku *
      a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –

⁶ neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
      chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –

⁹ S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
      a byla při tom, když jsi tvořil svět;
   ona ví, co se líbí tvým očím, *
       co je správné podle tvých přikázání. –

¹⁰ Sešli ji z posvátných nebes, *
       pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
    aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
       a abych poznal, co se tobě líbí. –

¹¹ Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
       rozvážně mě povede ve všech mých činech *
       a bude mě chránit svým leskem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství

Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)

¹ Velebte Pána, všichni lidé, *
      slavte ho, všechny národy! –

² Nad námi mocná jeho milost *
    a věrnost Páně na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Po porodu, Panno, * zůstala jsi neporušená.
R. Po porodu, Panno, * zůstala jsi neporušená.
V. Rodičko Boží, přimlouvej se za nás.
R. Zůstala jsi neporušená.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Po porodu, Panno, * zůstala jsi neporušená.

Nebo:

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.


V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
R. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
R. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.

Nebo:
Objevilo se na nebi veliké znamení, žena oděná sluncem s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.


V. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou.
R. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou.
V. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
R. Pán s tebou.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Zdrávas, Maria, milostiplná, * Pán s tebou.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku
Vybere se z nasledujících:
1. Zbožně slavme památku blahoslavené Panny Marie; ona za nás oroduje u našeho Pána Ježíše Krista.
2. Požehnaná jsi, Panno Maria, od Pána, nejvyššího Boha, mezi všemi ženami na zemi.
3. Skrze tebe, neposkvrněná Panno, nám byl vrácen ztracený život, neboť tys počala z Ducha Svatého a porodila jsi světu Spasitele.
4. Zdrávas, Maria, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná tys mezi ženami, aleluja.
5. Kdo může vyzpívat tvou chválu, svatá a neposkvrněná Panno Maria? Vždyť skrze tebe jsme dostali Vykupitele, našeho Pána Ježíše Krista.
6. Ty jsi sláva Jeruzaléma, ty jsi radost Izraele, ty jsi čest našeho lidu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku
Vybere se z nasledujících:
1. Zbožně slavme památku blahoslavené Panny Marie; ona za nás oroduje u našeho Pána Ježíše Krista.
2. Požehnaná jsi, Panno Maria, od Pána, nejvyššího Boha, mezi všemi ženami na zemi.
3. Skrze tebe, neposkvrněná Panno, nám byl vrácen ztracený život, neboť tys počala z Ducha Svatého a porodila jsi světu Spasitele.
4. Zdrávas, Maria, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná tys mezi ženami, aleluja.
5. Kdo může vyzpívat tvou chválu, svatá a neposkvrněná Panno Maria? Vždyť skrze tebe jsme dostali Vykupitele, našeho Pána Ježíše Krista.
6. Ty jsi sláva Jeruzaléma, ty jsi radost Izraele, ty jsi čest našeho lidu.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Ježíši, Slunce spravedlnosti, tvá Matka přišla na svět jako zářící jitřenka ohlašující den spásy,
— veď nás svou milostí, ať stále chodíme v tvém světle.
Ježíši, Věčné Slovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou Pannu,
— vysvoboď nás z porušení hříchu.
Ježíši, Spasiteli světa, pod tvým křížem stála a s tebou trpěla tvá Matka,
— na její přímluvu dej i nám statečnost a vytrvalost, abychom obstáli ve všech zkouškách s vědomím, že tím máme účast na tvém utrpení.
Nejdobrotivější Ježíši, když jsi umíral na kříži, svěřil jsi lidstvo do ochrany své Matky,
— dej, ať chráněni její mocnou záštitou zůstáváme stále spojeni s tebou.

Nebo:

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe a země, tys postavil svou Matku po své pravici jako Královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Vybere se některá z následujících:

1. Všemohoucí věčný Bože, dej nám, svým služebníkům, stálé zdraví duše i těla a na přímluvu Panny Marie obrať naše trápení v trvalou radost. Prosíme o to Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

2. Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění, a když se ti nemohou líbit naše vlastní skutky, shlédni na přímluvu Panny Marie, Matky tvého Syna, a zachraň nás. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

3. Milosrdný Bože, ty víš, jak jsme nestálí, vyslyš naše prosby a na přímluvu Panny Marie nám přispěj na pomoc, abychom se zbavili svých poklesků a povstali k novému životu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

4. Bože, provázej nás svou mocnou ochranou a na přímluvu blahoslavené Panny Marie nás vysvoboď ode všeho nebezpečí a naplň svým pokojem. Prosíme o to Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

5. Všemohoucí Bože, tys od věčnosti vyvolil Pannu Marii, aby byla svatá a milostiplná; na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. Prosíme o to Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

6. Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby a dej, abychom na přímluvu Panny Marie a pod její ochranou bezpečně prošli všemi nebezpečími zde na zemi a šťastně došli do věčné radosti v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie