lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2012
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice


Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542–1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu Církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

INVITATORIUM

    K invitatoriu se recituje žalm 94 (95).
Podle okolností se však mohou místo tohoto žalmu vzít žalmy 99 (100), 66 (67) nebo 23 (24).

    Pokud se Pozvání modlí před Modlitbou se čtením nebo před ranními chválami, vynechává se u nich úvod a pokračuje se rovnou hymnem.

V. Pane, otevři mé rty.
R. A začnu tě chválit.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Žalm 94 (95)

1 Pojďme a jásejme vstříc Pánu, *
      oslavme skálu naší spásy.

2  Přistupme před něj s chvalozpěvy, *
      hudbou a písní vzývejme ho!

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

3 Protože Pán je Bůh náš mocný, *
      Králem je nade všemi bohy.

4 Hlubiny zemské má v své moci, *
      výšiny horské patří jemu.

5 Jeho je moře, sám je stvořil, *
      i souše, sám je rukou zhnětl.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

6 Pojďme a v úctě se mu klaňme, *
      klekněme před Pánem, svým Tvůrcem!

7 On je náš Bůh, my jeho národ, *
      my jsme ty ovce, jež on pase.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

   Kéž nasloucháte jeho hlasu! †
8     „Nezatvrďte se zas jak tehdy *
      na poušti v Meribě a v Masse!

9  Tam, i když znali moje skutky, *
       mě vaši předci pokoušeli.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

10 Čtyřicet let ten lid mě dráždil, †
       řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, *
       národ, jenž nechce znát mé cesty.

11 Zařekl jsem se tedy v hněvu: *
       Nevkročí do míst mého míru!“

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.


Nebo
(kromě pátku prvního týdne a pátku třetího týdne):

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Žalm 99 (100)

1 Jásejte Pánu všechny země! †
2     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

5 Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.


Nebo
(kromě středy druhého týdne a úterý třetího týdne):

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Žalm 66 (67)

2 Pán buď milostiv a žehnej nám! *
      Kéž nám svítí světlo jeho tváře!

3 Ať se zná tvá cesta na zemi, *
      pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

4 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!

5 Národy ať mocně jásají *
      nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
   Neboť právem soudíš národy, *
      všechny lidské kmeny světa řídíš. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

6 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!

7 Země vydala svou úrodu. *
      Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.

8 Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
      ať ho v bázni všechna země vzývá!

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.


Nebo
(kromě úterý prvního týdne a neděle čtvrtého týdne):

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Žalm 23 (24)

1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.

2 Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?

4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.

5 Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi panen.
Nebo: Pojďte, klaňme se Pánu, kterého následují panny.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie