lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. červen 2021
Sv. Marcelina a Petra, mučedníků, nezávazná památka


Oba zemřeli v Římě mučednickou smrtí kolem roku 304 a byli pohřbeni na Via Labicana. Císař Konstantin dal nad jejich hrobem postavit baziliku. Papež Damas uvádí v náhrobním nápisu, že jako chlapec mluvil s katem, který je popravil a později se sám stal křesťanem. Byli brzy zařazeni mezi světce jmenované v mešním římském kánonu.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.

Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.

Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.

To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!

4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

5 Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.

6 Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.

9 Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.

10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

11 Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.

12 Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.

13 Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

15 Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.

16 I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.

19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.

20 Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;

22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.

23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.

24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.

25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.

27 Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.

28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.

29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.

30 S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

32, 1-6; 33, 1-22
Elihu mluví o Božích úradcích

    
32.1Ti tři muži přestali odpovídat Jobovi, protože považoval sám sebe za spravedlivého. 2Tu Elihu, Barachelův syn Buz z kmene Ram, se na Joba rozhněval; 3jeho hněv vzplál proto, že se před Bohem dělal spravedlivým. I na jeho tři přátele se rozhněval, poněvadž nenalezli odpověď a Joba jen odsuzovali. 4Když mluvili s Jobem, Elihu vyčkával, protože byli věkem starší než on. 5Když však Elihu viděl, že ti tři mužové nemají co odpovědět, rozhněval se.
    
6A tehdy se ujal slova Elihu, Barachelův syn z Buz, a řekl:
„Jsem věkem nejmladší, vy jste starci,
proto jsem se ostýchal a váhal
vám povědět, co vím.
33.1Slyš tedy, Jobe, mou řeč,
popřej sluchu všem mým slovům.
2Pohleď, otvírám ústa,
můj jazyk hovoří v hrdle.
3Promluvím z upřímnosti srdce,
rty mé vypovědí čistou pravdu.
4Boží duch mě stvořil,
dech Všemocného mě oživuje.
5Můžeš-li, odpověz mi,
připrav se na mě a proti mně povstaň!
6Vždyť já jako ty jsem z Boha,
i já byl uhněten z hlíny.
7Ať tě neděsí strach ze mne,
má vážnost tě nemusí tížit.
    
8Řekl jsi však – slyšel jsem to na vlastní uši –
vnímal jsem zvuk tvých slov:
9‚Jsem čistý, bez zločinu,
bezúhonný, nemám vinu.
10Ale On si proti mně bere záminku,
jedná se mnou jak s nepřítelem.
11Do klády svírá mé nohy,
špehuje všechny mé cesty.‘
    
12Hleď, odpovím ti, v tom se mýlíš,
vždyť větší je Bůh než člověk.
13Pročpak mu vyčítáš,
že ti neodpovídá na každé slovo?
14Ať už Bůh mluví tak, či onak,
člověk na to nedává pozor.
15Ve snu nebo v nočním vidění,
když se na lidi snáší hluboký spánek,
když usínají na lůžku,
16tu otvírá ucho lidí,
děsí je výstrahou,
17aby člověka odvrátil od zločinu,
aby vyhladil z něho pýchu,
18aby mu zachránil duši před propastí,
jeho život před zlým koncem.
    
19Je zkoušen bolestí na svém lůžku,
v jeho kostech neustává boj.
20Jeho duše si oškliví pokrm,
jeho chuť si hnusí i vábivé jídlo.
21Jeho tělo se očividně tratí,
ukazují se kosti, které dřív nebylo vidět.
22Jeho duše se blíží zániku,
jeho život smrtelným křečem.“

RESPONSORIUM

Řím 11,33-34

O. Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! * Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání!
V. Neboť kdo pochopí jednání Páně? Kdo mu byl rádcem? * Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání!

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu "Povzbuzení k mučednictví" od kněze Órigena

(Nn. 41-42: PG 11, 618-619)

Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy

     Jestliže jsme přešli ze smrti do života,1 když jsme z nevěry přešli k víře, nedivme se, že nás svět nenávidí.2 Nikdo totiž, nepřejde-li ze smrti do života, ale zůstane ve smrti, nemůže milovat ty, kteří přešli takříkajíc z temného obydlí smrti do příbytků světla života, zbudovaných z živých kamenů.
     Ježíš za nás položil svůj život.3 Nuže i my jej položme, neříkám za něho, ale za sebe, to je za ty, kteří se mají naším mučednickým svědectvím stát živými kameny.
     Křesťane, nadešel čas našeho chlubení. Jak se praví: Nejen to, chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost plodí osvědčenost, osvědčenost naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého.4
     Jestliže platí, že stejně jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy,5 přijímejme Kristova utrpení s největší ochotou; a toužíme-li po hojné útěše, které se má dostat všem, kteří trpí, mělo by jich na nás přijít hojně. Útěchy nemá zřejmě být stejně; kdyby se jí totiž mělo dostat všem stejně, nebylo by psáno: Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také dostává všestranné útěchy.
     Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy úměrně trápení, které s Kristem sdílejí. To přece víte od toho, jenž spolehlivě prohlásil: Jsme si jisti, že stejně jako jste účastni utrpení, budete účastni i útěchy.6
     Ústy proroka praví Bůh: V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.7 Ale je snad nějaká doba příhodnější než tato, když nás proto, že v Kristu vyznáváme svou víru v Boha, nyní ve světě odvádějí v triumfálním průvodu do vězení, ale my kráčíme spíš jako vítězové než poražení?
     Vždyť Kristovi mučedníci přece s Kristem připravují knížata a mocnosti o kořist a s Kristem nad nimi triumfují. Měli podíl na jeho utrpení, mají účast také na tom, čeho tak mocně svým utrpením dosáhl. Nuže, který jiný den by měl být dnem spásy než ten, v němž takto odcházíte z  tohoto světa?
     Ale kladu vám přitom na srdce: Nikomu nedávejte žádné pohoršení, aby naše služba nedošla pohany, ale ve všem se projevujte jako služebníci Boží, s velikou trpělivostí,8 a říkejte si: Co tedy teď mám očekávat, ne-li Pána?9

     1 Jan 3, 14
     2 srov. 1 Jan 3, 13
     3 1 Jan 3, 16
     4 Řím 5, 3-5
     5 2 Kor 1, 5
     6 srov. 2 Kor 1, 7
     7 Kor 6, 2; Iz 49, 8
     8 srov. 2 Kor 6, 3-4
     9 srov. Žl 38 (39), 8

RESPONSORIUM

Ef 6, 12.14a.13

O. Vedeme zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti zlým duchům v ovzduší. * Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.
V. Vezměte na sebe plnou Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všecko překonat a obstát. * Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty vedeš svou Církev, aby ze slavného svědectví mučedníků čerpala sílu a odvahu; pomáhej nám, ať vedeni příkladem svatého Marcelina a Petra také my žijeme z víry a v jejich přímluvě ať máme oporu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie