[ schovat menu ]

« Listopad 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


4. listopad 2019, Pondělí
3. týden žaltáře

Sv. Karla Boromejského, biskupa, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. listopad 2019
Sv. Karla Boromejského, biskupa, památka


Narodil se 2. X. 1538 v Aroně na břehu Lago Maggiore v severní Itálii. Vystudoval práva a jeho strýc, papež Pius IV., ho pozval do Říma a jmenoval ho kardinálem (1560). Za tři roky potom přijal kněžské a biskupské svěcení. Dovedl ke šťastnému konci tridentský koncil a má velkou zásluhu o uskutečnění jeho reforem. Od roku 1560 byl administrátorem milánské arcidiecéze a v roce 1564 se stal arcibiskupem, ale pro práce na sněmu a povinnosti v papežské kurii mohl odejít do Milána teprve v roce 1565. Hned začal věnovat péči výchově kněží, svolávat synody a konat pastorační vizitace farností. Staral se o chudé a nemocné; zvláště v době moru (1576-1577) dával svou osobní statečností příklad ostatním. Zemřel 3. XI. 1584 v Miláně a byl pohřben v katedrále. Za svatého byl prohlášen v roce 1610.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.

2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.

3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

4 Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:

5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

II

7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.

9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.

11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.

12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?

14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!

15 Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

III

16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,

17 když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;

19 ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.

21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!

23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Makabejské

1, 41-64
Pronásledování za krále Antiocha

     41Král Antioch vydal pro celou svou říši rozkaz, že všichni musí vytvořit jeden národ 42a každý že se musí vzdát vlastních obyčejů. Všechny národy se rozkazu krále podrobily. 43I mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu. 44Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů, jež byly jejich zemi cizí. 45Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni, znesvěcovat soboty a svátky.
    
46Poručil poskvrnit svatyni a posvátné věci, 47stavět oltáře, chrámy a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata, 48syny nechat neobřezané a jejich duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností, 49až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon a změněna všechna jeho ustanovení. 50Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře. 51Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohližitele a judským městům nařídil, aby jedno po druhém obětovalo.
    
52Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo. 53Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště.
    
54Patnáctého dne měsíce kislevu, stého čtyřicátého pátého roku, byla postavena na zápalném oltáři ohavná modla a v okolních judských městech zbudovali oltáře. 55U dveří domů a na ulicích se pálilo kadidlo. 56Knihy Zákona, které našli, roztrhali a pak je hodili do ohně. 57Když byla u někoho nalezena kniha Smlouvy nebo když se někdo řídil podle Zákona, královský rozsudek ho odsoudil na smrt.
    
58Dávali Izraeli pocítit svou moc, měsíc co měsíc vyslídili vždy někoho ve městech. 59Každého pětadvacátého dne v měsíci obětovali na obětišti postaveném nad oltářem. 60Podle rozkazu zabíjeli i ženy, které daly obřezat své syny, 61a kojence oběsili na jejich šíjích. Vraždili z jejich rodin i ty, kdo děti obřezávali.
    
62Ale mnozí z Izraele se vzmužili a umínili si pevně, že nebudou jíst nečisté pokrmy 63a raději zemřou, než aby se poskvrnili nečistými pokrmy a znesvětili svatou smlouvu – a skutečně zemřeli. 64Proti Izraeli vzplál velmi veliký hněv.

RESPONSORIUM

Srov. Dan 9, 18; Sk 4, 29

O. Otevři své oči a pohleď na naše utrpení. Obklopily nás národy, aby nás ztrestaly. * Ty, Pane, vztáhni své rámě a vysvoboď nás.
V. Pohleď, jak vyhrožují! Dej svým služebníkům, aby tvoje slovo hlásali s veškerou odvahou. * Ty, Pane, vztáhni své rámě a vysvoboď nás.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Karla Boromejského na jeho poslední synodě

(Acta Ecclesiae Mediolanensis, Mediolani 1599, 1177-1178)

Neříkej něco jiného, než co děláš

     Jsme jistě všichni slabí, to připouštím. Ale Pán Bůh nám dává prostředky, které nám snadno přinesou pomoc, stojíme-li o to. Některý kněz by sice chtěl žít bezúhonným životem, ví, že se to od něho vyžaduje, chtěl by být zdrženlivý a žít jako anděl, jak to má být; ale neodhodlá se použít k tomu patřičné prostředky: nepostí se, nemodlí se, nevyhýbá se stykům se špatnými lidmi ani škodlivým a nebezpečným důvěrnostem.
     Nebo jiný si stěžuje, že když přijde do chóru modlit se nebo když jde sloužit mši svatou, ihned mu vyvstane v mysli tisíc věcí, které ho odvádějí od Boha. Ale co dělá předtím v sakristii, než se odebere do chóru nebo ke mši, jak se připravuje, jakých prostředků použije k soustředění?
     Chceš, abych tě poučil, jak se můžeš zdokonalovat ve ctnosti, a jestliže už jsi byl v chóru pozorný, jak můžeš být příště ještě pozornější a tvá služba Bohu milejší? Poslyš tedy, co ti povím. Jestliže se už v tobě vzňal nějaký ohníček božské lásky, nevydávej ho hned napospas, nevystavuj ho větru; nech zavřenou pec, aby nevychladla a nepozbyla tepla, to znamená: varuj se, jak můžeš, toho, co rozptyluje, zůstávej usebrán u Boha a vyhýbej se prázdným řečem.
     Máš povinnost kázat a učit? Studuj a věnuj se tomu, co je nutné k řádnému plnění toho poslání. Snaž se kázat především svým životem a chováním, aby si lidé z  tvých slov nedělali posměch a nekroutili hlavou, jestliže by viděli, že něco jiného říkáš a něco jiného děláš.
     Máš na starosti péči o duše? Nezanedbávej přitom péči o sebe; nerozdávej se tak štědře druhým, že by v tobě nic nezbylo pro tebe. Musíš samozřejmě myslet na ty, za které máš odpovědnost jako představený, ale dělej to tak, abys přitom nezapomínal na sebe.
     Chápejte, bratři, že nic není pro všechny služebníky Církve tak potřebné, jako vnitřní modlitba; má předcházet, provázet i následovat všechno, co konáme. Budu zpívat, říká žalmista, a budu rozjímat.1 Uděluješ-li svátosti, bratře, rozjímej o tom, co konáš; sloužíš-li mši svatou, rozjímej o tom, jaký dar přinášíš; modlíš-li se v chóru, rozjímej o tom, s kým mluvíš a co říkáš; zabýváš-li se vedením duší, rozjímej, jakou krví byly obmyty. A ve všem, co děláte, projevujte lásku.2 Tak budeme moci snadno překonat všechny těžkosti, jichž zakoušíme mnoho každý den – musí to tak být a patří to k našemu postavení; a tak budeme mít sílu rodit Krista v sobě i v druhých.

     1 srov. Žl 100 (101), 1 (Vulg.)
     2 1 Kor 16, 14

RESPONSORIUM

1 Tim 6, 11b; 4, 11. 12b. 6a

O. Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost! * To také nařizuj a tomu vyučuj! Buď pro věřící vzorem!
V. Když to takhle bratřím předkládáš, bude z tebe dobrý služebník Krista Ježíše. * To také nařizuj a tomu vyučuj! Buď pro věřící vzorem!

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naplňoval svatého biskupa Karla bohatstvím své milosti; na jeho přímluvu shlédni na svou Církev a neustále ji vnitřně obnovuj, aby byla živým obrazem Krista a ukazovala světu cestu ke spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2021 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie