[ schovat menu ]

« Červen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


19. červen 2018, Úterý
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 11. týden
Sv. Jana Nepomuckého Neumanna, biskupa (v českobudějovické diecézi památka), nezávazná památka
Sv. Romualda, opata, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. červen 2018
Sv. Romualda, opata, nezávazná památka


Narodil se kolem roku 952 v Ravenně jako syn místního šlechtice. Stal se benediktinem (972), ale brzy začal vést poustevnický život (975). Dlouhá léta cestoval, hledal samotu a snažil se spojit benediktinskou řeholi se způsobem života staroegyptských poustevníků. Zakládal malé mnišské komunity, mezi nimi též v Camaldoli ve střední Itálii (1012), kde později vznikl řád kamaldulských mnichů poustevníků. Zemřel 19. VI. 1027 ve své poustevně ve Val di Castro poblíž Ravenny. V roce 1032 byl prohlášen za svatého.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.

3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.

4 A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!

6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.

7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,

9 země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.

10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.

11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

II

12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"

13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.

14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,

15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.

17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.

18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.

19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.

21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.

22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,

24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

III

25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.

26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.

27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.

28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás

30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!

31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!

32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,

34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."

36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

V. Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R. Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Soudců

6, 1-6. 11-24
Povolání Gedeona

     1Synové Izraele se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal na sedm let do rukou Midjanitů. 2Ruka Midjanitů na Izraele mocně doléhala. Synové Izraele si dělali před Midjanity úkryty na horách, příkopy a opevnění.
    
3Sotvaže Izrael zasel, přitáhli Midjanité s Amalekem a syny východu a přepadli jej. 4Položili se proti nim a ničili úrodu země až po cestu do Gazy. Neponechávali v Izraeli k obživě ani ovci ani býka ani osla. 5Přitáhli vždy se svými stády a stany; přihnali se jako kobylky v takovém množství, že nebylo možno spočítat je ani jejich velbloudy. Přicházeli do země, aby ji ničili. 6Izrael byl od Midjanitů úplně zbídačen.
    
11Hospodinův anděl přišel a sedl si v Ofře pod terebint, který patřil Abiezrovci Joašovi. Jeho syn Gedeon vyklepával holí v lisu pšenici, aby ji schoval před Midjanity. 12Hospodinův anděl se mu zjevil a řekl mu: „Hospodin s tebou, statečný hrdino!“ 13Gedeon mu odpověděl: „Promiň, pane. Jestliže je Hospodin s námi, proč nás to vše stihlo? Kde jsou všecky jeho zázraky, o nichž nám vyprávěli naši otcové, když říkali: „Nevyvedl nás Hospodin z Egypta?“ Ale nyní nás Hospodin zavrhl a vydal do moci Midjanitů.“
    
14Hospodin se k němu obrátil a řekl: „Jdi v této své síle! Ty vysvobodíš Izraele z moci Midjanitů. Já tě posílám!“ 15On namítl: „Promiň, Pane, jak mám vysvobodit Izraele? Hle, můj rod je nejslabší v Manassovi a já jsem nejnepatrnější v domě svého otce!“ 16Hospodin mu řekl: „Budu s tebou a ty pobiješ Midjanity, jako by to byl jeden muž.“ 17Gedeon mu odpověděl: „Jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, dej mi znamení, že jsi to ty, kdo se mnou mluvíš. 18Nevzdaluj se odtud, dokud se k tobě nevrátím. Přinesu ti dar a položím ho před tebe.“ Souhlasil: „Zůstanu až do tvého návratu.“
    
19Gedeon odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z míry mouky. Maso dal do košíku, polévku nalil do hrnce a přinesl to vše k němu pod terebint a podal mu to. 20Anděl Boží mu poručil: „Vezmi maso a nekvašené chleby a polož na tuto skálu. Polévku vylej!“ On tak učinil. 21Hospodinův anděl se dotkl masa a nekvašených chlebů koncem napřažené hole, kterou měl v ruce. Ze skály vyšlehl oheň a strávil maso i nekvašené chleby. Hospodinův anděl mu pak zmizel z očí.
    
22Tu Gedeon viděl, že to byl Hospodinův anděl, a zvolal: „Běda mi, Pane, Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova anděla tváří v tvář!" 23Hospodin mu řekl: „Pokoj tobě! Neboj se, nezemřeš!“
    
24Gedeon tam vystavěl Hospodinu oltář a dal mu jméno: Hospodin je pokoj. Je v abiezerské Ofře až dodnes.

RESPONSORIUM

Iz 45, 3-4; Sd 6, 14; srov. Iz 45, 6

O. Já jsem Hospodin; pro svého služebníka Jakuba, pro Izraele, svého vyvoleného zavolal jsem tě jménem. * Jdi v této své síle! Ty vysvobodíš Izraele.
V. Aby všichni poznali, že já jsem Hospodin a že nikdo jiný není Bůh. * Jdi v této své síle! Ty vysvobodíš Izraele.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze "Života svatého Romualda" od svatého Petra Damianiho

(Cap. 31 et 69: PL 144, 982-983.1005-1006)

Sebe se zřekl a následoval Krista

     Romuald přebýval tři roky na území Parenza. První rok zřídil klášter a s bratřími v něm ustanovil opata, další dva roky žil jako poustevník. Tehdy ho povznesla Boží dobrota na vrchol veliké dokonalosti, takže veden Duchem Svatým viděl předem některé budoucí události a svým rozumem pronikl mnoho skrytých tajemství Starého i Nového zákona.
     Často byl uchvácen takovým patřením na Boha, že se takřka úplně rozplýval v slzách, planul nevypověditelným žárem božské lásky a volal: "Drahý Ježíši, sladký jako med, má nevýslovná touho, radosti svatých, líbeznosti andělů", a tak podobně. Nejsme schopni lidskými slovy vyjádřit, co on nadšeně pronášel pod vlivem Ducha Svatého.
     Všude, kde se chtěl svatý muž usídlit, udělal si v cele nejdříve modlitebnu a oltář, pak se uzavřel a nikoho nepustil dovnitř.
     Když vystřídal všechna místa svého přebývání a cítil, že se už blíží jeho konec, vrátil se nakonec do kláštera, který postavil ve Val di Castro. Tam s jistotou očekával blížící se smrt. Dal postavit celu s modlitebnou, uzavřel se v ní a až do smrti zachovával mlčení.
     Když tedy byla poustevna připravena a jeho mysl se zabývala tím, že by se měl již brzy uzavřít, začal tělesně víc a víc trpět a tělo se klonilo k zemi, ani ne tak nemocí, jako spíše sešlostí věkem. Jednoho dne začal ponenáhlu pozbývat tělesných sil a dostavily se obtíže, které ho velmi unavovaly. Proto když se slunce už klonilo k západu, poručil oběma bratřím, kteří byli u něho, aby vyšli ven a zavřeli za sebou dveře cely; měli se k němu vrátit ráno a zpívat u něho jitřní chvály. Vyšli neradi, byli plni obav o jeho konec, a proto nespěchali hned k odpočinku. V úzkosti, že může nastat mistrova smrt, ukryli se v blízkosti cely a hlídali drahocenný poklad. Nějakou dobu tedy vyčkávali a pak se zbystřeným sluchem pozorně naslouchali. A když neslyšeli ani pohnutí těla ani zvuk hlasu, vytušili správně, co se stalo. Vyrazili dveře, rychle vešli dovnitř a rozsvítili světlo. Ale našli jen tělesnou schránku, ležící naznak; blažená duše byla vzata do nebe. Jeho tělo leželo jako nebeská perla, zatím ještě nepovšimnuta, která však měla být později uložena s poctou do pokladnice nejvyššího krále.

RESPONSORIUM

Dt 2, 7; 8, 5

O. Tvůj Bůh ti při veškeré práci tvých rukou žehná; * Hospodin, tvůj Bůh, zná tvé putování touto velikou pouští.
V. Vychovává tě, jako člověk vychovává svého syna. * Hospodin, tvůj Bůh, zná tvé putování touto velikou pouští.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Romualda, aby v Církvi obnovil a nově uspořádal poustevnický způsob života; veď i nás, ať sebeovládáním a následováním Krista šťastně dojdeme do nebeského království. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie