[ schovat menu ]

« Listopad 2017 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930 


23. listopad 2017, Čtvrtek
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 33. týden
Sv. Klementa I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Kolumbána, opata, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. listopad 2017
Sv. Kolumbána, opata, nezávazná památka


Narodil se kolem roku 543 ve východoirské provincii Leinsteru. Pod vedením sv. opata Comgalla v bangorském klášteře v severním Irsku se z něho stal horlivý mnich a úspěšný učitel. Po dlouhém období přísného řeholního života odešel s opatovým svolením v čele dvanácti mnichů na evropskou pevninu (590). Usadili se v  Annegray v burgundských Vogézách a založili v okolí tři kláštery, nejslavnější z nich byl v Luxeuil. Žili podle velmi přísných řeholních pravidel, za jejichž přestoupení se ukládaly tvrdé tresty. Když byli z této krajiny vyhnáni, působili kolem curyšského a bodamského jezera v dnešním Švýcarsku. Vedením kláštera, který založili v dnešním kantonu St. Gallen, pověřil jednoho ze svých společníků, sv. Havla. Sám pak pokračoval dále na jih a založil klášter v Bobbiu v severní Itálii (613). Tam také 23. XI. 615 zemřel a je pohřben v  kryptě jemu zasvěcené baziliky.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

11, 4 – 12, 8
Podobenství o pastýřích

     11.4Tak praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku. 5Ti, kdo je kupují, beztrestně je zabíjejí, ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Ať je Hospodin požehnán, zbohatl jsem!‘ Jejich pastýři nemají s nimi slitování. 6Už se neslituji nad obyvateli země – praví Hospodin – neboť vydám člověka do moci jeho bližního, do moci jeho krále; zpustoší zemi a já ji nevysvobodím z jejich rukou.“
    
7Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro obchodníky s ovcemi. Vzal jsem si dvě hole: jednu jsem nazval Milost a druhou jsem nazval Spojení a pásl jsem stádo. 8V jednom měsíci jsem odstranil tři pastýře: už jsem s nimi ztratil trpělivost, i já sám jsem se jim znelíbil. 9Řekl jsem: „Nebudu vás pást. Co má zemřít, ať zemře, co má zahynout, ať zahyne, a co zbude, ať navzájem pohltí své maso!“
    
10Pak jsem vzal svou hůl Milost a zlomil ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy. 11V ten den byla zrušena; obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, poznali, že je to Hospodinovo slovo. 12Řekl jsem jim: „Jestliže chcete, dejte mi mou mzdu; nechcete-li, nechte být.“ A tak mi odvážili jako mzdu třicet stříbrných.
    
13Hospodin mi řekl: „Hoď to do pokladnice – nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!“ Vzal jsem tedy třicet stříbrných a hodil je do pokladnice Hospodinova domu. 14Potom jsem zlomil druhou hůl – Spojení, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.
15Hospodin mi řekl: „Vezmi si ještě výstroj pastýře pošetilého.
16Dám totiž povstat na zemi pastýři,
který se nebude starat o hynoucí,
nebude hledat zbloudilé,
nevyléčí zraněné
a nebude živit zdravé.
Bude jíst maso tučných
a jejich kopyta strhne.

17Běda pastýři pošetilému,
který opouští stádo!
Ať přijde meč na jeho rameno
a na jeho pravé oko!
Ať jeho rameno úplně uschne
a jeho pravé oko ať nadobro oslepne!“

     12.1Prorocký výrok. Hospodinovo slovo o Izraelovi a o Judovi. Mluví Hospodin, který roztahuje nebesa, klade základy země, dává ducha života do lidského nitra: 2„Hle, dělám z Jeruzaléma číši opojení pro všechny okolní národy. To bude při obléhání Jeruzaléma.
    
3V ten den udělám z Jeruzaléma balvan na vzpírání pro všechny národy; všichni, kdo ho budou vzpírat, zraní se do krve. Všichni pohané země se shromáždí proti němu. 4V ten den – praví Hospodin – raním všechny válečné koně splašeností, jejich jezdce šílenstvím, na Judův dům však otevřu své oči s  milostí; všechny válečné koně národů raním slepotou. 5Judští vůdcové řeknou v srdci: ‚Obyvatelé Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu.‘
    
6V ten den udělám z judských vůdců pánev plnou ohně mezi dřívím, hořící pochodeň mezi senem. Pohltí napravo i nalevo všechny okolní národy; Jeruzalém zůstane i napříště na svém místě. 7Nejprve zachrání Hospodin Judovy stany, aby se sláva Davidova domu, sláva jeruzalémských obyvatel nezdvihla proti Judovi.
    
8V ten den bude Hospodin chránit jeruzalémské obyvatele; ten, kdo je mezi nimi nejslabší, bude jako sám David a Davidův dům jako Bůh, jako Hospodinův anděl v jejich čele.“

RESPONSORIUM

Zach 11, 12. 13; Mt 26, 15

O. Odvážili mi jako mzdu třicet stříbrných. * Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!
V. Jidáš se jich zeptal: Co mi dáte, když vám ho zradím? Oni s ním smluvili třicet stříbrných. * Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu "Pokyny" od svatého opata Kolumbána

(Instr. 11, 1-2: Opera, Dublin 1957, 106-107)

Velikou důstojností je pro člověka podobnost s Bohem

     V Mojžíšově zákoně je psáno: 1 Uvažte, prosím, jak závažná je to věta. Všemohoucí Bůh, neviditelný, nepochopitelný, nevypověditelný, neocenitelný, utvořil člověka z prachu hlíny a poctil ho tím, že ho učinil svým obrazem. Co má člověk společného s Bohem? Co má společného hlína s duchem? Vždyť Bůh je duch.2 Je to veliký projev Boží blahovůle, že dal Bůh člověku obraz své věčnosti a podobnost se svým životem. Velikou důstojností je pro člověka podobnost s Bohem; jen aby si ji zachoval.
     Bude-li člověk správně užívat schopností a sil, které mu Bůh vložil do duše, bude se podobat Bohu. A všechny síly, které Bůh do nás vložil při stvoření jako semeno, mu máme vracet, jak nás o tom poučuje v přikázáních. První je toto: Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem,3 neboť on si zamiloval nás4 od počátku, dříve než jsme byli. Milovat Boha znamená tedy obnovovat v sobě jeho obraz. A Boha miluje ten, kdo plní jeho přikázání, neboť on řekl skrze svého Syna: Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání.5 A to je jeho přikázání, vzájemná láska, neboť říká: To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.6
     Pravá láska se však neprojevuje jen slovem, ale činem, doopravdy.7 Vracejme tedy Bohu, našemu Otci, jeho obraz neporušený – svou svatostí, neboť on je svatý a říká: Buďte svatí, neboť já jsem svatý.8 Vracejte mu ho svou láskou, neboť on je láska, jak říká Jan: Bůh je láska.9 Vracejte ho svou dobrotou a pravdivostí, neboť on je dobrota a pravda. Nemalujme obraz, který s ním nemá nic společného. Kdo je surový, zlostný, pyšný, maluje obraz tyrana.
     A tak abychom snad v sobě nevytvářeli obrazy tyranské, ať v nás vytvoří svůj obraz Kristus, a to tím, že řekne: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám.10 Ale co pomůže, uznáváme-li, že pokoj je dobrý, jestliže ho dobře nechráníme? To, co je nejlepší, bývá zároveň velice křehké, a co je vzácné, vyžaduje větší opatrnost a pečlivější ochranu. Pokoj je obzvláště křehký, neboť se rozbije lehkomyslnou řečí a vezme za své nejmenší urážkou bratra. A nic nedělá lidem tak dobře, jako mluvit o cizích věcech, starat se o cizí záležitosti, promarňovat čas mluvením páté přes deváté a utrhat na cti nepřítomným. Kdo nemůže říci: Pán mi dal dovedný jazyk, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem,11 ať raději mlčí; a říká-li něco, ať je to slovo pokojné.

     1 Gn 1, 27.26
     2 Jan 4, 24
     3 Mt 22, 37
     4 1 Jan 4, 10
     5 Jan 14, 15
     6 Jan 15, 12
     7 srov. 1 Jan 3, 18
     8 srov. Lv 11, 14
     9 1 Jan 4, 8
     10 Jan 14, 27
     11 Iz 50, 4

RESPONSORIUM

Lk 6, 47-48a; Sir 25, 15

O. Ukážu vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází a moje slova slyší a podle nich jedná. * Je jako člověk, který stavěl dům: kopal do hloubky a položil základy na skálu.
V. Bázeň před Pánem předčí všechno. Kdo se podobá tomu, kdo ji má? * Je jako člověk, který stavěl dům: kopal do hloubky a položil základy na skálu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Kolumbána, aby pracoval pro tvé království hlásáním evangelia a věrným plněním povinností řeholního života; na jeho přímluvu dej, ať i my hledáme především tebe a přičiňujeme se o rozkvět tvé Církve. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie