[ schovat menu ]

« Září 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


20. září 2017, Středa
4. týden žaltáře

Sv. Ondřeje Kim Taegona, kněze, Pavla Chong Hasanga a druhů, mučedníků, památka
Výročí posvěcení katedrály sv. Štěpána (v Litoměřické diecézi), svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. září 2017
Výročí posvěcení katedrály sv. Štěpána (v Litoměřické diecézi), svátek


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Kriste, ty Vládce nad veškerou zemí,
tvůj lid ti zpívá chvály v tomto chrámě,
po roce opět jeho posvěcení
slavit dnes máme.

To místo zde se zve královskou síní,
v zářivé nebe branou otevřenou.
Ta vítá ty, co míří kroky svými
v otčinu věčnou.

Tento dům svatý tvůj lid shromažďuje,
na cestu světlem svátostí mu svítí,
pokrmem z nebe pak jej posiluje
pro věčné žití.

Shlédni k nám vlídně, Bože přelaskavý,
prosíme, veď vždy nás, tvé služebníky,
kteří tu svátek tvého chrámu slaví
s vroucími díky.

Buď věčná sláva nejvyšímu Otci,
stejná buď tobě, Spasiteli, Králi,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
celý svět chválí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se pradávné vjezdy.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.

2 Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?

4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.

5 Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se pradávné vjezdy.

Ant. 2 Jak tvé příbytky jsou milé, Pane zástupů.

Žalm 83 (84)
Touha po Boží svatyni

Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)

2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
      Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
      prahne duše má,
   srdce mé i tělo jásá *
      k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
      hnízdo vlaštovka,
   kam si ukládá své mladé, †
      u tvých oltářů – *
      Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
      kdo tě velebí! –

6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
      plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
      pramen učiní,
   brzký déšť ji požehnáním *
      vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
      hledí k Bohu na Sióně. –

9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
      Pane zástupů!
   Modlitbě mé popřej sluchu, *
       Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
       pohleď jasně v tvář *
       Pomazanému! –

11 Lepší jeden den v tvém domě, *
       nežli doma sta!
    Lepší před svatyní Boží †
       ležet na prahu, *
       nežli meškat v stanech hříšných. –

12 Neboť Pán je štít i slunce, *
       milost je a čest.
    Neváhá a dobro dává *
       lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
       Pane zástupů!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak tvé příbytky jsou milé, Pane zástupů.

Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Žalm 86 (87)
Boží město, matka všech národů

Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)

1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2     siónské brány nad všechna jákobská sídla. –

3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4     „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
   Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
      ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
      Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –

8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
      „Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
      „Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

V. Před tvou svatyní na tvář padám.
O. Děkuji tvému svatému jménu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

2, 1-17
Staňte se živými kameny pro duchovní chrám

     1Nechte všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; 2jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. 3Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán.
    
4K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, 5a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. 6V Písmu o tom stojí: Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.
    
7Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, 8kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. 9Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. 10Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
    
11Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši. 12Veďte mezi pohany vzorný život. Oni sice o vás mluví jako o špatných lidech, ale když budou pozorovat, že konáte dobro, budou velebit Boha v den navštívení.
    
13Kvůli Pánu se podřizujte každému lidskému zřízení: ať už je to král jako svrchovaný vládce, 14nebo místodržitelé, kteří jsou od něho posíláni trestat zločince a vyznamenávat ty, kdo jednají správně. 15Vždyť tak to chce Bůh, abyste svým dobrým chováním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. 16Jednejte jako lidé svobodní, a ne jako lidé, kteří svobodou zakrývají svou špatnost, ale chovejte se jako Boží služebníci. 17Všechny ctěte, bratry milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.

RESPONSORIUM

Srov. Tob 13, 16; Zj 21, 19-21

O. Městské hradby budou vyzdobeny drahokamy * a všechny brány Jeruzaléma budou vytvořeny z perel.
V. Brány Jeruzaléma budou postaveny ze safírů a smaragdů a všechny tvé zdi z drahokamů. * A všechny brány Jeruzaléma budou vytvořeny z perel.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií kněze Órigena na knihu Jozue

(Homilia 9, 1-2: PG 12, 871-872)

Jako z živých kamenů se z nás buduje chrám a oltář Boží

     My všichni, kdo věříme v Krista Ježíše, jsme nazýváni živými kameny. V Písmu se totiž prohlašuje: I vy jste živé kameny, z nichž se staví duchovní chrám, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, pro Ježíše Krista milé Bohu.
     Jak víme z vlastní zkušenosti s obyčejnými pozemskými kameny, do základů se nejprve kladou ty kvádry, které jsou pevnější a mohutnější, aby se na ně dalo spolehnout, že unesou tíhu celé budovy. Jistě si domyslíš, že některé živé kameny jsou zase určeny pro základy stavby duchovní. A kdepak jsou ti, co tvoří základy? Apoštolové a proroci. Neboť takto nás o tom poučuje sám Pavel: Jste postaveni na základech apoštolů a proroků a úhelným kamenem je sám náš Pán Ježíš Kristus.
     Abys ovšem byl, milý posluchači, co nejvhodněji připraven ke stavbě této budovy, abys byl vybrán za jeden z kamenů co nejblíže základům, uvědom si, že vlastním základem této stavby, kterou jsme právě popsali, je sám Kristus. Neboť apoštol Pavel mluví takto: Nikdo totiž nemůže položit jiný základ nežli ten, který je už položen, a tím je Ježíš Kristus. Takže blaze těm, kdo zbudovali své bohulibé a svaté stavby na tomto výtečném základu!
     Avšak v této chrámové budově musí být také oltář. A já si myslím, že každý z vás, živých kamenů, je k tomu způsobilý, a že kdo je připravený dlít na modlitbách, ve dne v noci přednášet Bohu naléhavé prosby a předkládat mu oběti svých modliteb, každý takový patří k těm, z nichž Ježíš staví oltář.
     A teď si všimni, jaké znamenité vlastnosti by měly ty oltářní kameny mít. Jak řekl zákonodárce Mojžíš, praví Písmo, oltář se má vybudovat z neporušených kamenů, kterých se nedotklo železo. Kdo je to ty neporušené kameny? Snad by těmi neporušenými a nedotčenými kameny mohli být svatí apoštolové, svou jednomyslností a svorností všichni společně tvořící jeden oltář. O nich se přece uvádí, že když se všichni svorně modlili, jako jedněmi ústy volali: Pane, ty znáš srdce všech.
     Také my se aspoň snažme, abychom všichni svorně říkali totéž, abychom byli jedné mysli, abychom nekonali nic v řevnivosti ani pro lichou slávu, ale abychom setrvávali v jednotě smýšlení a měli vždycky stejný názor, abychom byli dokonce i my způsobilí stát se oltářními kameny.

RESPONSORIUM

Srov. Iz 2, 2.3; Žl 125 (126), 6

O. Bude upevněn dům Páně nad vrcholy hor, bude vyvýšen nad pahorky * a pohrnou se k němu všechny národy a řeknou: Sláva tobě, Pane.
V. S jásotem vracet se budou zpět, v náručí ponesou snopy. * A pohrnou se k němu všechny národy a řeknou: Sláva tobě, Pane.

Nebo:

Z kázání svatého biskupa Augustina

(Sermo 336, 1. 6: PL 38 [edit. 1861], 1471-1472. 1475)

Budování a posvěcení Božího domu v nás

     Příčinou tohoto slavnostního shromáždění je posvěcení domu modlitby. Tento dům je tedy domem našich modliteb a my sami jsme domem Božím. Jako Boží dům se v tomto čase budujeme a na konci času budeme posvěceni. Budova, to jest její stavba, znamená namáhavou práci, posvěcení už jenom radost.
     Totéž, co se dálo s touto stavbou, když rostla, děje se i nyní, když se shromažďují ti, kdo věří v Krista. Svou vírou totiž jako bychom v lesích káceli dřevo a ve skalách lámali kámen, a když nás vyučují před křtem, potom křtí a vedou k Bohu, jakoby nás ruce dělníků a řemeslníků otesávaly, seřizovaly a urovnávaly.
     Dům Páně se ovšem nebuduje, jestliže věřící neváže láska. Kdyby se trámy a kameny vzájemně nespojovaly podle přesného plánu, kdyby do sebe nenásilně nezapadaly, kdyby v sobě v oněch vazbách málem jakoby nenacházely zalíbení, nikdo by do takové budovy ani nevkročil. Když přece vidíš, jak se krásně váže u některé budovy dřevo s kamenem, klidně vejdeš a nebudeš se bát, že se zřítí.
     A tak když chtěl Kristus Pán k nám přijít a bydlet v nás, jako by už při stavbě tohoto příbytku říkal: Přikázání nové vám dávám: Milujte se navzájem. Dávám vám přikázání, říká. Byli jste totiž až dosud zchátralí, ani příbytek jste mi ještě nevystavěli, byli jste v troskách. Ale chcete-li z trosek povstat a uniknout sešlosti, milujte se navzájem.
     Uvažte také, moji milovaní, že podle předpovědí a zaslíbení se tento dům dosud po celém okrsku zemském buduje. Když se totiž po návratu z babylónského zajetí budoval jeruzalémský chrám, zpívalo se tehdy, co čteme v jednom žalmu: Zpívejte Pánu novou píseň, zpívejte Pánu všechny země. Co bylo pro žalmistu novou písní, to Pán nazval novým přikázáním. Vždyť co vyjadřuje nová píseň, ne-li novou lásku? Kdo miluje, ten rád zpívá. Takže z pěvcova hlasu poznáváme vroucnost svaté lásky.
     Totéž, co vidíme, že se zde hmotně uskutečnilo ve vybudování stěn, ať se duchovně uskutečňuje v našem srdci, a totéž, co zde vidíme vybudované z kamene a ze dřeva, ať se působením Boží milosti dokoná i v nás.
     Především tudíž děkujme Hospodinu, našemu Bohu, neboť od něho pochází všechno nejlepší, co jsme dostali, a každý dokonalý dar, opravdu vroucím srdcem chvalme jeho dobrotu, neboť on vnukl do duše svých věrných, aby postavili tento dům modlitby, on v nich probudil nadšení a opatřil pomoc; a pomohl jim změnit odhodlání dobré vůle ve skutek. Bůh přece ve svých věrných působí, že chtějí a konají, co se mu líbí. A proto je to Bůh, kdo toto všechno sám započal a také dokončil.

RESPONSORIUM

Žl 83 (84), 2-3. 5

O. Jak tvé příbytky jsou milé, Pane zástupů. * Po nádvořích Páně touží, prahne duše má.
V. Šťasten, kdo v tvém domě bydlí, kdo tě velebí. * Po nádvořích Páně touží, prahne duše má.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie