lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

22. červen 2017
Druhé mezidobí, 11. týden
3. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

IV

39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.

40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.

41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.

42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.

44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.

45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.

46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

V

47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?

48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?

49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?

51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,

52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *

53      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

1 Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V. Pane, u tebe je pramen žití.
R. Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Soudců

8, 22-23. 30-32; 9, 1-15. 19-20
Lid Boží se pokouší ustanovit krále

     8.22Izraelští muži požádali potom Gedeona: „Buď naším vladařem, ty i tvůj syn i vnuk, protože jsi nás vysvobodil z rukou Midjanitů.“ 23Ale Gedeon je odmítl: „Nebudu vaším vladařem, ani můj syn nebude vaším vladařem. Nad vámi bude vládnout Hospodin!“
    
30Gedeon měl sedmdesát synů, kteří vzešli z jeho beder; měl totiž mnoho žen. 31Také jeho družka mu v Sichemu porodila syna; jemu dal jméno Abimelech. 32I zemřel Gedeon, syn Joašův, v utěšeném stáří a byl pochován v hrobě svého otce Joaše v abiezerské Ofře.
    
9.1Abimelech, syn Jerobaalův, odešel do Sichemu k bratrům své matky a promluvil k nim i k celé čeledi rodu své matky takto: 2„Oznamte všem sichemským občanům: Co je pro vás lepší, aby nad vámi vládlo sedmdesát mužů, samí Jerobaalovci, anebo aby nad vámi vládl jediný muž? Pamatujte, že jsem vaše krev a vaše tělo.“ 3Bratři jeho matky oznámili o něm toto všechno všem sichemským občanům a ti se k Abimelechovi přiklonili, neboť si řekli: „Je to náš bratr.“ 4Potom mu vydali sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Balberitova; za ně si Abimelech najal lehkomyslné a bezohledné muže, aby ho provázeli.
    
5Vešel do otcovského domu v Ofře a povraždil na jednom kameni své bratry Jerobaalovce, sedmdesát mužů. Zbyl jen Jotam, nejmladší syn Jerobaalův, protože se ukryl. 6Všichni měšťané ze Sichemu a celý Bet Millo se shromáždili. Šli a u posvátného dubu v Sichemu prohlásili Abimelecha králem.
    
7Když to oznámili Jotamovi, šel a postavil se na vrcholu hory Garizim a nahlas na ně křičel: „Slyšte mě, měštané Sichemu, aby Bůh slyšel i vás! 8Šly stromy pomazat nad sebou krále: Řekly olivě: ‚Kraluj nad námi!‘ 9Oliva jim odpověděla: ‚Mám opustit svůj olej, kterým se uctívají bozi i lidé, a kývat se nad stromy?‘
    
10Stromy řekly fíkovníku: ‚Pojď a kraluj nad námi!‘ 11Fíkovník jim odpověděl: ‚Mám opustit svou sladkost a své výtečné ovoce a kývat se nad stromy?‘
    
12Stromy řekly révě: ‚Pojď a kraluj nad námi.‘ 13Réva jim odpověděla: ‚Mám opustit svůj mošt, který obveseluje bohy i lidi a kývat se nad stromy?‘
    
14Všechny stromy pak řekly bodláku: ‚Pojď a kraluj nad námi.‘ 15Bodlák odpověděl stromům: ‚Jestliže vskutku chcete pomazat mě nad sebou za krále, pojďte a hledejte útočiště v mém stínu; jestliže ne, vyšlehne z bodláku oheň a stráví libanonské cedry.‘
    
19Jestliže jste tohoto dne jednali s Jerobaalem a s jeho domem věrně a bezelstně, radujte se z Abimelecha a také on ať se raduje z vás. 20Jestliže však nikoli, ať vyšlehne z Abimelecha oheň a pozře sichemské občany i Bet Millo, pak ať vyšlehne oheň ze sichemských občanů a z Bet Millo a pozře Abimelecha.“

RESPONSORIUM

Sd 8, 23; Zj 5, 13

O. Nebudu vaším vladařem, ani můj syn nebude vaším vladařem. * Nad vámi bude vládnout Hospodin.
V. Tomu, kdo sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky! * Nad vámi bude vládnout Hospodin.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O modlitbě Páně“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

(Nn. 18. 22: CSEL 3, 280-281. 283-284)

Po prosbě o chléb žádáme o odpuštění viny

     Dále v modlitbě prosíme: Chléb náš vezdejší dej nám dnes.1 To lze chápat duchovně i doslovně, neboť Božím působením slouží chléb v obojím významu spáse. Vždyť Kristus je chléb života, avšak není to chléb všech, ale náš chléb. Tak jako říkáme: Otče náš, poněvadž Bůh je Otcem těch, kdo ho poznávají a v něho věří, nazýváme Krista naším chlebem, protože je chlebem těch, kteří patří k jeho tělu.
     A o tento chléb prosíme, abychom jej dostávali každý den, abychom my, kteří jsme v Kristu a denně přijímáme jeho eucharistii jako pokrm spásy, nebyli odloučeni od Kristova těla pro nějaké těžší provinění, pro které bychom nesměli přijímat a museli se zdržet nebeského chleba. Vždyť on sám to hlásal, když řekl: Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe: Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.2
     Když tedy říká, že ten, kdo bude jíst z jeho chleba, bude žít navěky, pak stejně jako je zřejmé, že budou žít ti, kdo patří k jeho tělu a právem společenství přijímají eucharistii, je se naopak třeba obávat a modlit, aby nezůstal vzdálen spáse ten, kdo se zdržuje přijímání a odděluje se tím od Kristova těla; vždyť sám Kristus pronáší hrozivá slova: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.3 A proto prosíme, abychom náš chléb, to jest Krista, dostávali denně a abychom se my, kteří v Kristu zůstáváme a žijeme, neoddělovali od jeho posvěcení a jeho těla.
     Potom prosíme i za své hříchy: A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.4 Po prosbě o chléb žádáme o odpuštění viny.
     A je pro nás přímo nezbytné, prozíravé a spasitelné, že se nám připomíná, že jsme hříšníci a že musíme prosit za odpuštění svých hříchů; neboť kdykoli žádáme Boha za odpuštění, jsme nuceni zpytovat svědomí. Aby si nikdo z nás samolibě nezakládal na své nevinnosti a ve své pýše ještě hlouběji nepropadal zkáze, každodenní příkaz modlit se za odpuštění hříchů nás napomíná a poučuje, že denně hřešíme.
     Tak ostatně napomíná i Jan ve svém listě: Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když však uznáme, že se dopouštíme hříchů, Pán nám hříchy odpustí, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý.5 V tomto svém listě shrnul obojí: i to, že máme prosit za své hříchy, i to, že když prosíme, dostane se nám odpuštění. Proto také říká, že Pán je věrný a věrně plní svůj slib, že odpustí hříchy. Vždyť ten, který nás naučil se modlit za odpuštění vin a hříchů, také přislíbil, že po modlitbě přijde Otcovo milosrdenství a odpuštění.

     1 Mt 6, 11
     2 Jan 6, 51
     3 Jan 6, 53
     4 Mt 6, 12
     5 1 Jan 1, 8-9

RESPONSORIUM

Žl 30 (31), 2.4; 24 (25), 18

O. V tobě mám, Pane, své útočiště, nedopusť, abych byl zahanben provždy, neboť ty jsi můj hrad a má skála, * veď mě a provázej pro své jméno.
V. Pohleď na můj žal a plahočení, všechny moje hříchy odpusť mi. * Veď mě a provázej pro své jméno.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, sílo všech, kdo v tebe doufají, bez tebe lidská slabost nic nezmůže; vyslyš naše prosby a nepřestávej nám pomáhat svou milostí, abychom plnili tvá přikázání a vždycky smýšleli i jednali podle tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie