[ schovat menu ]

« Září 2019 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930 


17. září 2019, Úterý
4. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 24. týden
Sv. Roberta Bellarmina, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. září 2019
Druhé mezidobí, 24. týden
4. týden žaltáře


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
    laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
    nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
    k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
    v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
    z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
    vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
    seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

I

1 Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!

2 Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

3 Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;

4 tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;

5 on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

6 Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.

7 Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

II

8 Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.

9 Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.

10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.

12 Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.

13 Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.

15 Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,

16 zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

III

17 Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí

18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.

19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!

21 Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!

22 Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R. Rozjímat budu nad tvými divy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy proroka Ezechiela

10, 18-22; 11, 14-25
Hospodinova velebnost opouští potrestané město

    
10.18Hospodinova velebnost odešla od chrámového prahu a usadila se nad cheruby. 19Cherubové pak zdvihli křídla, když vycházeli, a vznesli se od země přede mnou, a s nimi zároveň se zdvihla i kola. Zastavili se u vchodu do východní brány Hospodinova domu; velebnost Izraelova Boha byla nahoře nad nimi.
    
20Byly to stejné bytosti, které jsem viděl pod Izraelovým Bohem u řeky Kebaru a poznal jsem, že to byli cherubové. 21Každý měl čtveré vzezření a čtyři křídla a pod křídly měli jakoby lidské ruce. 22Co se týká jejich podoby: měly stejné vzezření, které jsem viděl u řeky Kebaru, a každý kráčel přímo vpřed.
    
11.14Hospodin mě oslovil: 15„Synu člověka, o tvých bratřích, o bratřích tvých, o lidech, kteří byli s tebou odvlečeni do vyhnanství, i o celém Izraelově domě, o všech říkají jeruzalémští obyvatelé: ‚Daleko jsou od Hospodina, nám je dána země do vlastnictví!‘ 16Proto řekni: Tak praví Pán, Hospodin: Ačkoli jsem je dal daleko odvést mezi národy a rozptýlil jsem je po zemích, budu jim nakrátko svatyní v zemích, do kterých přišli. 17Proto řekni: Tak praví Pán, Hospodin: Shromáždím vás z národů a seberu vás ze zemí, v nichž jste rozptýleni, a dám vám izraelskou zemi. 18Přijdou tam a vyvrhnou z  ní všechny její modly a všechny její ohavnosti. 19Dám jim nové srdce a do jejich nitra vložím nového ducha; odejmu z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, 20aby následovali mé zákony, zachovávali má přikázání a plnili je; budou mým lidem a já budu jejich Bohem. 21Těm však, jejichž srdce následuje modly a ohavnosti, uvalím na hlavu jejich chování," – praví Pán, Hospodin.
    
22Tu zdvihli cherubové křídla a kola se zdvihla současně s nimi. Velebnost Izraelova Boha byla nahoře nad nimi. 23Tu Hospodinova velebnost vystoupila ze středu města a zastavila se na hoře, která je na východ od města.
    
24Potom mě síla zdvihla a přivedla mě ve vidění, v Božím duchu, do Chaldejska k vyhnancům. A vidění, které jsem měl, vzdálilo se ode mě. 25Vypravoval jsem pak vyhnancům všechno, co mi Hospodin ukázal.

RESPONSORIUM

Ez 10, 4.18; Mt 23, 37.38

O. Hospodinova velebnost se pozdvihla a odebrala se na práh domu, dům se naplnil mrakem a nádvoří bylo plné lesku Hospodinovy velebnosti. * Hospodinova velebnost odešla od chrámového prahu.
V. Jeruzaléme, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, ale nechtěli jste. Proto váš dům zůstane opuštěný. *Hospodinova velebnost odešla od chrámového prahu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích

(Sermo 46, 6-7: CCL 41, 533-534)

A nikdo nemyslí jen na svoje zájmy, ale na zájmy Ježíše Krista

     Řekli jsme si, co to znamená živit se mlékem, ptejme se tedy dále, co znamená šatit se vlnou. Kdo poskytuje mléko, ten poskytuje živobytí, kdo poskytuje vlnu, ten poskytuje úctu. A to jsou dvě věci, které od lidu žádají ti, kdo pasou sami sebe, a ne ovce: výhoda zajištěného živobytí a  prokazování cti a chvály.
     Oděv je případným obrazem cti, neboť přikrývá nahotu. Každý člověk je totiž slabý. A co to znamená? Že váš představený není nic jiného než vy. Má tělo a je smrtelný, jí, spí a zase vstává; narodil se a musí zemřít. Uvážíš-li tedy, co je tvůj představený sám o sobě, zjistíš, že je to jen člověk. Prokazuješ-li mu přesto větší úctu, jako bys zakrýval, co je slabé.
     Hleďte, jaké roucho přijal od dobrého Božího lidu apoštol Pavel, když mohl říci: Přijali jste mě jako Božího posla. Mohu o vás dosvědčit, že byste si vlastní oči vyloupali a mně je dali.1 Ale což snad proto, že mu prokazovali takovou úctu, zavíral oči nad těmi, kdo bloudili, aby snad nebyl odmítnut nebo aby ho nechválili méně, kdyby je káral? Vždyť kdyby to udělal, patřil by k těm, kdo pasou sami sebe, ne ovce. Asi by si totiž sám u sebe řekl: „Co je mi do toho? Ať si každý dělá, co chce. Mám zajištěné živobytí, mám zajištěnou úctu: mám dost jak mléka, tak i vlny. Ať si každý poradí, jak umí." Tedy je ti docela jedno, když si každý dělá, co chce? Potom tě nebudu dělat představeným, ale budeš prostým jednotlivcem z mého lidu: Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy.2
     A tak apoštol připomíná, jak se k němu chovali, aby se snad nezdálo, že zapomněl na jejich úctu: dosvědčuje, že ho přijali jako Božího posla a že ho chovali jako zřítelnici svého oka. A přece přichází k ovci, která je nemocná a trpí vředem, a ránu jí rozřízne, ne že by přivíral nad chorobou oko. Stal jsem se vaším nepřítelem, ptá se, proto, že vám říkám pravdu?3 Přijímal tedy z  mléka ovcí, jak jsme před chvilkou připomněli, a šatil se jejich vlnou, ale ovce nezanedbával. Neboť nemyslel jen na své zájmy, ale na zájmy Ježíše Krista.4

     1 Gal 4, 14.15
     2 1 Kor 12, 26
     3 Gal 4, 16
     4 srov. Flp 2, 21

RESPONSORIUM

Sir 32, 1-2; Mk 9, 35

O. Nevynášej se, když tě udělají správcem. * Chovej se k nim jako jeden z nich a starej se o ně.
V. Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech. * Chovej se k nim jako jeden z nich a starej se o ně.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Jana  

21, 1-14

Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu

     Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, a to u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Půjdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili.
     Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: „Dítky, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Nemáme.“ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“ Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „Pán je to!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil přes sebe svrchní šaty – byl totiž oblečen jen nalehko – a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodi – nebyli od země daleko, jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami.
     Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a chléb. Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb, které jste právě chytili.“ Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich sto třiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš je vyzval: „Pojďte snídat!“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.
     Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu. To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš; ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu, a dej nám sílu, abychom ti mohli sloužit nerozděleným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie