[ schovat menu ]

« Září 2019 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930 


17. září 2019, Úterý
4. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 24. týden
Sv. Roberta Bellarmina, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. září 2019
Druhé mezidobí, 24. týden
4. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Původce světla věčného,
celý jsi světlo a sám den,
jenž nezná temna žádného,
podstatou svou jsi světlo jen.

Noc bledne už a odchází
přede dnem, který blízko jest,
s jitřenkou úsvit přichází,
jenž šátkem zastřel světlo hvězd.

Vstáváme z lůžka s radostí
a za všechno ti děkujem,
že slunce, vítěz nad nocí,
přivádí k nám zas nový den.

Vroucně tě, svatý, prosíme,
ať v naše vášně, jejich vznět
tělesná žádost nevnikne,
nesvede mysl klamný svět.

Ať nestrhne nás k hádkám hněv
a břicho k poživačnosti,
ať nebouří se chtíčem krev,
nás neovládne lakomství.

Ať v mysli ostražití jsme
s tělem vždy neposkvrněným,
ať s Kristem dnešek strávíme
mu věrni celým srdcem svým.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

2 Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!

3 Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

4 Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.

5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.

6 Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

7 podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,

8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.

9 Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.

10 Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,

11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!

12 Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.

14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.

15 Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

16 Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,

17 až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,

18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!

20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,

21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.

22 Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,

23 až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

24 Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,

25 z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!

26 Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:

27 pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

28 Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

Ez 8, 1-6. 16 – 9, 11
Soud nad hříšným Jeruzalémem

    
8.1Šestého roku šestého měsíce pátého dne měsíce; když jsem byl ve svém domě a přední judští mužové seděli přede mnou, náhle na mně spočinula ruka Pána, Hospodina.
    
2Měl jsem vidění: hle – postava jakoby muže: dolů od toho, co se zdálo být jeho bedry, byl oheň, a  od jeho beder vzhůru to vypadalo jako zář, jako blyštící se kov. 3A cosi jako vztažená ruka mě uchopilo za kštici hlavy a síla mě zdvihla mezi zemi a nebe a uvedla mě v Božím vidění do Jeruzaléma ke vchodu vnitřní brány, směřující k severu, kde byla postavena modla, která budí žárlivost.
    
4A hle – zjevila se tu velebnost Boha Izraele jako ve vidění, které jsem měl v údolí. Řekl mi: 5„Synu člověka, zdvihni oči k severu!“ Zdvihl jsem oči k severu, a hle – na severu oltářové brány u vchodu byla ta modla žárlivosti.
    
6Tu mi řekl: „Synu člověka, vidíš, co tito lidé činí? Veliké ohavnosti, které zde páchá dům Izraele, abych se vzdálil od své svatyně. Avšak uvidíš ohavnosti ještě větší!“
    
10Pak mě zavedl do vnitřního nádvoří Hospodinova domu, a hle – u vchodu do Hospodinova chrámu mezi předsíní a oltářem se pětadvacet mužů, obrácených zády k Hospodinovu chrámu a tváří na východ, klanělo slunci. 17Potom mi řekl: „Viděl jsi to, synu člověka? Copak je to Judovu domu málo páchat ohavnosti, které tu činí, když naplňují i zemi násilím a zase mě popouzejí k hněvu? Pohleď, dávají si ratolest k nosu! 18Proto také já s nimi naložím v hněvu. Mé oko jim neodpustí a nesmiluji se; i  když budou volat k mým uším velkým hlasem, nevyslyším je!“
    
9.1Zatímco jsem poslouchal, volal velikým hlasem: „Přiblížili se ti, kteří mají potrestat město, a  každý má v ruce smrtící nástroj.“ 2A hle – šest mužů přicházelo cestou od hořejší brány, která směřuje k severu, a každý měl svůj nástroj zhouby v ruce. S nimi byl jeden muž, oděný lněným rouchem, a měl po boku písařské potřeby; vešli a postavili se vedle měděného oltáře. 3Zatím se velebnost Izraelova Boha zdvihla z cherubů, na nichž byla, ke chrámovému prahu. Hospodin pak zavolal muže, který byl oblečen ve lněné roucho a měl po boku písařské potřeby.
    
4A řekl mu: „Jdi městem Jeruzalémem a poznamenej křížem čela mužů naříkajících a truchlících nade všemi ohavnostmi, které se v něm dějí.“ 5Ostatním však řekl tak, že jsem to slyšel: „Jděte městem za ním a bijte, ať se vaše oko nesmiluje, buďte bez lítosti! 6Starce, jinocha, pannu, děti i ženy bijte až do vyhubení. Nikoho se však nedotýkejte, kdo má znamení kříže! Začněte od mé svatyně!“
     Začali tedy od oněch předních mužů, kteří byli před chrámem.
7A řekl jim: „Znesvěťte chrám, pobitými naplňte nádvoří! Vyjděte!“ Vyšli tedy a pobíjeli v městě.
    
8Zatímco zabíjeli a já jsem zůstal sám, padl jsem na tvář a volal jsem: „Ach běda, Pane, Hospodine, chceš snad zahubit všechno, co zbývá z Izraele, když vyléváš na Jeruzalém svůj hněv?“ 9Tu mi řekl: „Převeliká je nepravost Izraelova a Judova domu, země je naplněna krví a město nespravedlností, neboť říkají: Hospodin opustil zemi a Hospodin nevidí. 10Proto jim ani mé oko neodpustí a neslituji se; jejich chování jim přičtu k tíži.“
    
11A hle – muž, který byl oblečen ve lněné roucho a měl po boku psací potřeby, hlásil: „Udělal jsem, jak jsi mi rozkázal."

RESPONSORIUM

Mt 24, 15.21.22; Zj 7, 3

O. Až uvidíte ohavnou spoušť, jak je na svatém místě, tehdy bude veliké soužení, a kdyby ty dny nebyly zkráceny, nikdo by se nezachránil. * Kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.
V. Neškoďte zemi ani moři, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha. * Kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích

(Sermo 46, 4-5: CCL 41, 531-533)

Pavlův příklad

     Když byl Pavel vězněn pro vyznání pravdy a svým časem se octl ve veliké nouzi, poslali mu bratři podporu, aby ulehčili jeho chudobě a bídě. V odpovědi jim pak děkoval a řekl: Udělali jste dobře, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. Já jsem se naučil být spokojen s tím, co mám. Dovedu žít v hojnosti, ale umím také snášet bídu. Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. Ale udělali jste dobře, když jste mi poslali, co potřebuji.1
     Přijal tedy jejich dobrodiní v tom, co mu scházelo; aby však ukázal, že nepatří mezi ty, kdo pasou sami sebe, a ne ovce, neraduje se ani tolik z toho, že mu ulehčili v jeho bídě, jako ho spíš těší jejich účinlivost. Za čím tedy vlastně šel? Ne že bych vyhledával dary, říká, ale hledám hodně kladných položek.2 Jako by říkal: Nechci z toho sám mít prospěch, chci jen, abyste vy nezůstali s prázdnýma rukama.
     Ovšem ti, kdo nemohou dělat to, co Pavel, totiž živit se vlastní prací, ať dostávají od ovcí mléko, aby měli, co potřebují. Ale ať při tom nezapomínají, že ovce jsou slabé. Také ať v tom nehledají pro sebe výhody, aby to nevypadalo, jako že zvěstují evangelium jen proto, aby se nějak uživili. Mají připravovat cestu, aby světlo slova pravdy mohlo přijít k lidem. Neboť jsou jako svítilny, jak je psáno: Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří.3 A jinde: Nikdo, když rozsvítí svítilnu, nestaví ji pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v domě. Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.4
     Když ti svítí v domě lucerna, cožpak nedoléváš olej, aby nezhasla? Kdyby ale svítilna ani po nalití oleje nesvítila, rozhodně by neměla stát na svícnu, ale měla by se hned vyhodit. Takže přijmout to, co je zapotřebí k životu, je nezbytné, a je věcí lásky to poskytnout. Ale ne že by bylo evangelium na prodej a že by cenou za ně bylo to, co dostávají na živobytí ti, kdo je zvěstují. Pokud je někdo takto prodává, prodává velikou věc za něco bezcenného. Měl by dostávat od lidí nutné živobytí, ale odměnu za správcovství jedině od Pána. Vždyť lidé nemohou odplatit těm, kdo jim slouží z lásky k  evangeliu. Však oni také odměnu nečekají, jedině od toho, od něhož má přijít pro všechny spása.
     Co se tedy vyčítá těm pastýřům a co se jim klade za vinu? Že se živili mlékem a šatili vlnou, ale na ovce nedbali. Že totiž mysleli jen na sebe, a ne na to, co patří Ježíši Kristu.
5
     1 srov. Flp 4, 14.11-13.16
     2 tamtéž, 7
     3 srov. Lk 8, 16
     4 Mt 5, 15-16
     5 srov. Flp 2, 21

RESPONSORIUM

2 Kor 12, 14-15; Flp 2, 17

O. Nechci váš majetek, chci vás! Nemají přece shromažďovat majetek děti rodičům, ale rodiče dětem. A  já s největší ochotou vynaložím všechno, * ano i sám sebe vyčerpám pro vaše duše.
V. A kdybych musel prolít v oběť i svou krev při posvátné službě vaší víře, raduji se z toho. * Ano i sám sebe vyčerpám pro vaše duše.

PSALMODIE

Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.

Žalm 100 (101)
Zásady dobrého vladaře

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14, 15)

1 Zazpívám o lásce a o zákonu, *
      na harfu, Pane, tobě budu hrát. –

2 Chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou, *
      kéž vstoupí věrnost ke mně do nitra,

   tak abych s nevinným a čistým srdcem *
      celým svým domem mohl procházet.
3 Nechci se dívat na nic hanebného, †
      oškliví se mi páchat nepravost, *
      kéž na mně žádná nikdy neulpí! –

4 Falešné srdce se mi zhloubi příčí, *
      já o špatnosti nechci vědět nic.
5 Kdo na bližního skrytě nasazuje, *
      takového já budu potírat,
   kdo pyšně shlíží, nafoukaně smýšlí, *
      toho já blízko sebe nestrpím. –

6 Sám budu v zemi vyhledávat věrné, †
      takoví ať jsou stále kolem mne! *
      V mých službách budou, kdo si vedou řádně.
7 Kdo jedná lstivě, nesmí žít v mém domě *
      a neobstojí přede mnou, kdo lže.
8 Denně chci stíhat všechny hříšné v zemi, *
      násilné z města Páně vyhladím.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.

Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.

Kantikum
Azariášova modlitba v ohnivé peci
Dan 3, 26. 27a. 29. 34-41
Obraťte se a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Srov. Sk 3, 19)

26 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       a chvályhodné a slavné je tvoje jméno na věky.
27 Neboť jsi spravedlivý ve všem, *
       co jsi nám učinil.
29 Zhřešili jsme a nesprávně jsme jednali, když jsme tě opustili, *
       a provinili jsme se ve všech věcech. –

34 Pro své jméno nás, prosíme, nevydávej na věky, *
       neruš svou úmluvu s námi.
35 Neodnímej od nás své milosrdenství †
       pro Abraháma, svého miláčka, *
       pro Izáka, svého služebníka, a Jákoba, svého svatého. –

36 Jim jsi slíbil, že rozmnožíš jejich potomstvo *
       jako hvězdy nebe a písek na břehu moře.
37 Vždyť už jsme, Pane, zmenšeni víc, než kterýkoli národ, *
       na celé zemi jsme dnes poníženi pro své hříchy. –

38 A není už knížete ani vůdce, *
       není proroka ani celopalu, –

39 není oběti ani darů ani kadidla, *
       místa není, kde bychom před tebe kladli prvotiny,
    abychom došli tvého milosrdenství; *
       ale přijmi nás v duchu pokory a v zkroušenosti srdce.
40 Jako celopaly beranů a býků, *
       jako tisíce tučných beránků,
    tak budiž před tebou dnes tato naše oběť, †
       aby se ti líbila, *
       protože nebývají zahanbeni, kdo v tebe doufají. –

41 Nyní tedy jdeme za tebou celým srdcem, *
       a bojíme se tě a hledáme tvou tvář.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.

Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.

Žalm 143 (144), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj

Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4, 13)

1 Blahořečen budiž Pán, má skála! †
      On mé ruce učí bojovat, *
      moje prsty zdatně si vést v bitvě.
2 Je mi slitováním, je mi hradem, *
      útočištěm mým a zachráncem,
   štítem, na který je spolehnutí. *
      Národy mé vládě podrobil. –

3 Pane, co je člověk, že dbáš o něj, *
      co syn lidský, že ho v mysli máš?
4 Vždyť je člověk jako pouhý vánek, *
      jeho dny jak stín, jenž přeletí. –

5 Pane, skloň svá nebesa a sestup, *
      hor se dotkni, vystoupí z nich kouř.
6 Metej blesky své a rozežeň je, *
      šípy své, ať padnou ve zmatek!
7 Napřáhni svou ruku z vysokosti, †
      vytrhni mě ze záplavy vod, *
      vysvoboď mě z rukou cizáků,
8 kteří ústy lživě promlouvají, *
      křivá je i jejich pravice! –

9 Bože, chci ti novou píseň zpívat, *
      na desítistrunnou harfu hrát.
10 Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, *
      spasil svého sluhu Davida.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55, 1
Vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zadarmo víno a mléko!

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. S úsvitem přicházím, o pomoc prosím.
R. S důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.

PROSBY
Bůh nám dává tento nový den, abychom ho radostně chválili, a posiluje naši naději. Proto ho s důvěrou prosme:
     OSLAV SVÉ JMÉNO, BOŽE, A VYSLYŠ NÁS.

Bože, Otče našeho Spasitele Ježíše Krista,
vzdáváme ti díky, žes nám skrze něho dal poznání a nesmrtelnost.
Dej našim srdcím pravou pokoru,
abychom se podřizovali jeden druhému z úcty ke Kristu.
Vlej nám, svým služebníkům, svého Ducha,
abychom se měli navzájem upřímně rádi jako bratři.
Tys přikázal člověku, aby svou prací ovládal svět,
pomáhej nám, aby tě naše práce oslavovala a posvěcovala naše bratry.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, dej nám více víry, abychom tě chválili s vnitřní opravdovostí a podle tvé vůle přinášeli trvalý užitek. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie