[ schovat menu ]

« Leden 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 


11. leden 2019, Pátek
2. týden žaltáře

Doba vánoční, 2. týden
Pro OP: Bl. Bernarda Scammacca, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. leden 2019
Doba vánoční, 2. týden

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Kdokoli Krista hledáte,
do výšin oči obraťte.
Tam uvidíte jedenkrát
znamení věčné slávy plát.

Ta hvězda, jež se krásou skví
víc nežli slunce planoucí,
roznáší zprávu po zemi,
že přišel k nám Bůh vtělený.

Až z lůna světa, Persie,
z jejíchž bran slunce putuje,
mágové, znalci zkušení,
v tom královské zří znamení.

Praví si: Kdo tak mocný jest,
ten mocný vládce jasných hvězd,
před nímž se musí nebe chvět,
mu slouží světlo, ba i svět?

Zříme tu světlo přejasné,
jehož zář nikdy nehasne,
nesmírné, slavné, vznešené,
před nebem a vším zrozené.

Toť všeho lidstva Vládce sám,
král Izraelův, jeho Pán,
Abrahámovi slíbený
i všemu jeho plemeni.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

I (2-5)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!

3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.

5 Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

II (6-13)

6 Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.

7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

8 Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.

9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.

11 Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

12 Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.

13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

III (14-23)

14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.

15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!

17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.

19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,

21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V. V něm byl život.
O. A ten život byl světlem lidí.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

65, 13-25
Nové nebe a nová země

13Tak praví Pán, Hospodin:

„Hle, moji služebníci budou jíst,
vy však budete hladovět;
14hle, moji služebníci budou pít,
vy však budete žíznit;
hle, moji služebníci se budou radovat,
vy se však budete stydět;
hle, moji služebníci budou jásat s radostí v srdci,
vy však budete křičet s bolestí v srdci
a naříkat se sklíčenou duší.

15Svá jména zanecháte
mým vyvoleným k proklínání:
Ať tě zabije Pán, Hospodin!
Své služebníky však nazve jiným jménem.
16Kdo se bude na zemi žehnat,
bude se žehnat při věrném Bohu;
kdo bude na zemi přísahat,
bude přísahat při věrném Bohu.
Neboť se zapomene na dřívější soužení,
zůstanou skrytá před mýma očima.

17Hle, utvořím nová nebesa a novou zemi,
nebude se vzpomínat na to, co minulo,
nikomu to nevstoupí na mysl.
18Plesat a jásat budou navěky
nad tím, co stvořím:
neboť – hle – v jásot přetvořím Jeruzalém
a lid jeho v radost!
19Plesat budu nad Jeruzalémem,
radovat se budu ze svého lidu.
Neuslyší se v něm
hlas pláče nebo křiku.
20Nebude v něm dítě, které by žilo jen několik dní,
ani stařec, který nenaplní svá léta;
teprve ve stáří sta let
jinoch zemře,
za prokletého bude považován,
kdo se nedožije sta let.

21Vystavějí si domy a budou v nich bydlet,
vysadí vinice a budou jíst jejich plody.
22Nebudou stavět, aby jiný bydlel,
nebudou sázet, aby jiný jedl;
jako věk stromu bude věk mého lidu,
a co moji vyvolení svýma rukama vytvoří,
to budou dlouho užívat.

23Nebudou se namáhat nadarmo,
nebudou rodit pro náhlou smrt,
neboť budou pokolením požehnaným od Hospodina
a jejich potomci s nimi.
34Dříve než budou volat, já odpovím;
ještě budou mluvit, a já je už vyslyším.

25Vlk a beránek se budou pást spolu,
lev jako býk bude žrát plevy,
ale hadovi bude chlebem prach.
Nikdo nebude škodit ani pustošit
na celé mé svaté hoře“
– praví Hospodin.

RESPONSORIUM

Zj 21, 1.3.4

O. Viděl jsem nová nebesa a novou zemi a uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: * Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat.
V. On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. * Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Maxima Turínského

(Sermo 100, de sancta Epiphania 1, 3: CCL 23, 398-400)

Tajemství křtu Páně

     Evangelium podává zprávu, že si Pán přišel k Jordánu pro křest a že se chtěl dát v této řece zasvětit nebeským tajemstvím.
     A je zákonité, že po narození Páně následovala tato slavná událost – třebaže k ní došlo s odstupem let, přesto patří k téže době – a mám za to, že i dnešní slavnost je třeba nazvat svátkem Kristova narození.
     Neboť tehdy se narodil pro lidi, a dnes se tajemně znovuzrodil. Tehdy ho vydala světu Panna, dnes ho zplodilo Boží tajemství spásy. Když se rodí jako člověk, chová ho na klíně matka Maria. Když se rodí podle řádu Božího tajemství, objímá ho Bůh Otec svým hlasem a říká: Toto je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte.1 Matka tedy hýčká dítě v měkkém klíně, Otec slouží Synu láskyplným svědectvím. Matka umožňuje klanění mudrcům, Otec ho zjevuje k uctívání národům.
     Pán Ježíš přišel ke křtu a chtěl, aby bylo jeho svaté tělo obmyto vodou.
     Někdo by mohl říci: Proč se ten, který je svatý, chtěl dát pokřtít? Poslyš tedy: Kristus nevstupuje do vody ke křtu proto, aby byl posvěcen vodou, ale proto, aby on sám vodu posvětil a svým očištěním aby očistil proud vody, jíž se dotýká. Kristovo posvěcení zajisté znamená zásadní posvěcení vodního živlu.
     Když byl totiž omýván Spasitel, byla tím už tehdy všechna voda očištěna k našemu křtu. Byl očištěn sám pramen, aby se budoucím pokolením mohlo dostávat milosti očistné koupele. Kristus tedy křtem předchází a křesťanský lid jej má s důvěrou následovat.
     Takto já chápu toto tajemství. Vždyť přece i ohnivý sloup šel napřed přes Rudé moře a synové Izraele jej bezpečnou cestou následovali. Sloup kráčel přes vodu první, aby připravil cestu těm, kdo putovali za ním. V této události bylo naznačeno tajemství křtu, jak říká apoštol.2 Když oblak zakrýval lidi a voda je nesla, byl to vlastně jakoby křest.
     Ale toto všechno vykonal týž Kristus Pán jako teď. Jako tehdy předcházel Izraelovy syny v ohnivém sloupu přes moře, tak nyní v sloupu svého těla předchází křesťanský lid křtem. Je to skutečně ten sloup, který tehdy osvěcoval oči těch, kdo šli za ním; nyní osvěcuje srdce věřících. Tehdy vytyčil bezpečnou stezku v příboji vln, nyní ve křtu posiluje kroky víry
     1 Mt 3, 17; 17, 5
     2 srov. 1 Kor 10, 1-2

RESPONSORIUM

Jan 1, 29; Iz 53, 11

O. Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: Hle, Beránek Boží, * ten, který snímá hříchy světa.
V. On ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny. * Ten, který snímá hříchy světa.

PSALMODIE

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Kantikum
Bůh přijde soudit
Hab 3, 2-4. 13a. 15-19
Zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. (Lk 21, 28)

2 Zaslechl jsem Pane, tvé slovo, *
      a zděsil jsem se.
   Vidím tvůj záměr, Pane, *
      během času jej zjevíš,
   během času jej oznam, †
      a když se rozhněváš, *
      na milosrdenství pamatuj! –

3 Bůh už se blíží od poledne, *
      Svatý od faranských hor.
4 Jeho sláva pokrývá nebe *
       a zemi naplňuje jeho vznešenost.
    Jeho záře je jako svit slunce, †
       z jeho rukou planou blesky, *
       síla je v nich skryta. –

13 Vyšel jsi svůj lid chránit, *
       spasit ho se svým Pomazaným. –

15 Svým ořům jsi udělal v moři cestu *
       přes bahno velikých vod. –

16 Slyšel jsem a celý jsem se zachvěl, *
       tvůj hlas mi roztřásl rty.
    Až do kostí mi pronikl hrozný děs *
       a nohy se mi podlomily.
    Jen abych přečkal ten den tísně *
       a svůj lid našel připravený! –

17 Fíkovník už nevyraší, *
       vinice nedají plody:
    výnos oliv zklame, *
       pole obilí neurodí.
    Vyhynula stáda ovcí, *
       ve stájích už není skotu. –

18 Já však budu jásat v Pánu, *
       radovat se z Boha, svého Spasitele.
19 Pán Bůh je má síla, *
       mým nohám dává hbitost laní.
    Jako vítěz mne dovede na výšiny, *
       a já mu budu žalmy zpívat.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

Žalm 147 (147B), 12-20
Obnova Jeruzaléma

Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)

12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
      veleb, Sióne, svého Boha! –

13 On v tvých branách závory zpevnil, *
      žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
      jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
      co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
      jíní rozsévá jako popel. –

17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
      chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
      větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
      zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
      žádnému jinému nedal svůj zákon.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 45, 22-23
Obraťte se ke mně a dejte se spasit, všechny končiny země! Neboť já jsem Bůh a nikdo jiný! Při sobě jsem přísahal, z mých úst vyšla pravda, neodvolatelné slovo: Každé koleno se mi bude klanět, přísahat bude každý jazyk.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Králové všichni * budou se mu klanět.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.
V. Národy všechny pokorně mu sloužit.
R. Budou se mu klanět.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Ti, kteří tebou pohrdali, přijdou k tobě a skloní se u tvých nohou.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Ti, kteří tebou pohrdali, přijdou k tobě a skloní se u tvých nohou.

PROSBY
Vzdávejme čest a slávu Kristu, neboť on přišel, aby stvořil nového člověka a dal mu nové srdce a nového ducha. Proto s důvěrou prosme:
     PŘIŠEL JSI MEZI NÁS, PANE, OBNOV NÁS.

Ty ses stal člověkem, abys nám ve svátostech otevřel zdroj Božího života,
učiň, ať tě poznáváme v tajemství tvého slova a těla, které jsi předal Církvi.
Stvořiteli lidského pokolení, ty ses prostřednictvím neposkvrněné Panny stal jedním z lidí,
dej nám na její přímluvu, ať nás každé naše setkání s tvým božstvím přibližuje ke spáse.
Náš Vykupiteli, sestoupil jsi na zemi jako osvěžující rosa,
zavlažuj naše duše živou vodou tryskající do věčného života.
Oslavujeme počátek nového života na světě,
uděl nám, abychom se ti celým svým životem stávali co nejvíce podobnými.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tvůj Syn přišel na tento svět a všem národům se ukázalo světlo tvé věčné slávy; dej, ať stále více chápeme velikost jeho vykupitelského díla a dostáváme z jeho plnosti, abychom vešli do světla, které nehasne. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie