[ schovat menu ]

« Červen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


4. červen 2018, Pondělí
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 9. týden
Pro OP: Sv. Petra Veronského, kněze a mučedníka, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. červen 2018
Druhé mezidobí, 9. týden
1. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Otcovy slávy výblesku,
ze světla světlo proudící,
zář světla jsi, zdroj paprsků
a den dny osvěcující.

Ty slunce světla pravého,
přijď s tváří jasem planoucí
a oheň Ducha Svatého
nám zvlažnělým vlej do srdcí.

Teď prosme Otce v písních svých,
Otce přemocné milosti,
jej, Otce slávy v nebesích:
Zbav nás vší nepočestnosti.

Jen k pracím pořádným nás měj,
ztup zuby závistivému,
všem správným činům požehnej,
neštěstí obrať k dobrému.

Ovládej mysl a veď ji,
ať čistotou se tělo skví,
ať víra plane mocněji
netknuta jedem bludařství.

Náš pokrm ať je Boží Syn
a víra buď nám nápojem,
vínem Ducha vždy střízlivým
se občerstvujme v srdci svém.

Kéž dnešek šťastně proběhne:
Ať stud se jitrem zardívá,
ať víra žhne jak poledne
a soumrak v mysl nesplývá.

Jitřenka k nám jde s úsvitem:
S ní přijdi v jasu záplavě
k nám, Synu, celý v Otci svém,
a Otče, celý ve Slově. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.

4 Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!

6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.

8 Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.

10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

I

2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.

3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.

5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.

7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

8 Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.

9 Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

10 Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.

11 A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!

13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!

15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

16 Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.

17 Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,

19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!

21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R. A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

29, 1-10; 30, 1. 9-23
Job si naříká na své soužení

    
29.1Job pokračoval ve své řeči a řekl:
2„Kéž by mi bylo jak v dřívější době,
v dnech, kdy mě Bůh střežil,
3když mi nad hlavou zářilo jeho světlo,
v jehož jasu jsem kráčel v temnotě,
4když jsem byl v plné síle,
když Bůh chránil můj stan,
5když byl Všemohoucí ještě se mnou,
kolem mě byly mé děti,
6když ve smetaně jsem brodil své nohy
a skála vylévala potoky oleje.
    
7Když jsem se ubíral k městské bráně
a na náměstí jsem usedl do svého sedadla,
8mladí, jak mě viděli, ustoupili,
staří povstali a zůstali stát.
9Vznešení přerušili řeč,
dlaň si kladli na ústa.
10Ustal hlas velmožů,
jazyk jim přilnul k patru.
    
30.1Ale nyní se mi vysmívají ti,
kteří jsou mladší než já,
jejichž otce jsem neměl za hodné,
aby se přidružili ke psům mého stáda.
    
9Nyní jsem se jim stal k posměchu,
sloužím jim za předmět klepů.
10Štítí se mě, vyhýbají se mi,
nestydí se plivnout mi do tváře.
11Odhodili ohledy a trápí mě,
popustili si přede mnou uzdu.
12Chátra se vedle mě naparuje,
podrážejí mi nohy,
připravují cestu k mé zkáze.
13Boří mi stezku,
napomáhají mému neštěstí
a nikdo jim nebrání.
14Přicházejí jak širokou trhlinou,
valí se dovnitř jako bouře.
    
15Obořují se na mě hrůzy,
jak vichr zmizelo mé štěstí,
jak oblak prchlo mé blaho.
16A nyní se ve mně rozplývá má duše,
zmocnil se mě čas bídy.
17Bolest proniká mé kosti v noci,
hlodají mě útrapy, nemají klidu.
18Celou silou mě chytá Bůh za šat,
drží mě za okraj spodního roucha.
19Hodil mě do bláta,
podobám se prachu a popelu.
    
20Volám k tobě o pomoc – neslyšíš,
naléhám – ani pak o mě nedbáš.
21Změnil ses mi v tyrana,
pronásleduješ mě svou násilnickou rukou.
22Zdviháš mě do výše, dáváš mě unášet větrem
a děsíš mě bouří.
23Vždyť vím, že mě na smrt chceš vydat,
na místo, kde se shromažďuje všechno živé.“

RESPONSORIUM

Job 30, 17. 19; 7, 16b

O. Bolest proniká mé kosti v noci, hlodají mě útrapy. * Hodil mě do bláta, podobám se prachu a popelu.
V. Nech mě, Bože, vždyť mé dny jsou jen závan větru. * Hodil mě do bláta, podobám se prachu a popelu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z duchovních naučení svatého opata Doroteje

(Doct. 7, De accusatione sui ipsius, 1-2: PG 88, 1695-1699)

Pravou příčinou rozčilování je vždycky to, že nikdo neobviňuje sám sebe

     Tažme se, bratři, jak to, že tak často slyšíme nepříjemná slova a necháme to přejít bez sebemenšího znepokojení, jako bychom nic neslyšeli, a jindy zase, jakmile je uslyšíme, jsme hned rozrušeni a dotčeni. Nuže, jaký je důvod této rozdílnosti? Je jen jeden anebo je jich víc? Podle mého náhledu je důvodů a příčin mnoho, ale jedna z nich přímo plodí všechny ostatní. Kdosi o tom říká: "Všechno to pramení ze stavu, ve kterém se člověk právě nachází." Vysvětlím to.
     Stane se například, že někdo skončí modlitbu nebo rozjímání a nachází se, jak se říká, v dobrém rozpoložení. Pak svého hašteřivého bratra snáší a všechno přechází bez rozčilování. Jiný zase má svého bratra rád, a proto s největší trpělivostí snáší všechno, co mu tento bratr působí. Někdy také může někdo snášet bratra z pohrdání, když tím, kdo mu chce činit příkoří, pohrdá a znevažuje vše, co od něho pochází, jeho samého téměř nepovažuje za člověka a nepočítá ani s ním, ani s tím, co říká a co dělá. Toto pohrdání sice chrání před rozrušením, je však očividně zhoubné.
     Rozhořčení na bratra, který nás zneklidňuje, může tedy pocházet buď z našeho nedobrého duchovního rozpoložení anebo z odporu vůči tomu bratrovi. Je jistě ještě mnoho dalších příčin, které by bylo možné uvést. Kdybychom to však zkoumali pečlivě, je pravou příčinou rozčilování vždycky to, že nikdo z nás neobviňuje sám sebe.
     Právě z toho pramení všechny naše obtíže a sklíčenost a právě proto někdy nemůžeme nalézt žádný klid. Nedivme se, když nám svatí lidé říkají, že neexistuje žádná jiná cesta k pokoji než právě tato. Na mnoha příkladech ostatně vidíme, že nikdo, kdo šel jinou cestou, pokoj nenalezl. Jen my nečinně toužíme po pokoji a domníváme se, že jsme ho nalezli a že jdeme tou pravou cestou, a přitom jsme ve všem tak netrpěliví a vůbec nedokážeme obviňovat sami sebe.
     Tak je to. Člověk může mít všechny ctnosti a vykonat tisíce dobrých skutků, jestliže se však nebude držet této cesty, nikdy nedojde pokoje a nepřestane trápit sám sebe a druhé a všechna jeho námaha vyjde nazmar.

RESPONSORIUM

1 Jan 1, 8. 9; Přísl 28, 13

O. Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe. * Když však uznáme, že se dopouštíme hříchů, Bůh nám hříchy odpustí, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý.
V. Kdo tají své zločiny, nemá zdar. * Když však uznáme, že se dopouštíme hříchů, Bůh nám hříchy odpustí, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý.

PSALMODIE

Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.

Žalm 5, 2-10. 12-13
Ranní prosba o pomoc

Kdo přijali Slovo, a stali se jeho příbytkem, budou se z něho věčně radovat.

2 Slyš moje slova, Pane, *
      a přihlédni k mým vzdechům,
3 dbej hlasité mé prosby, *
      můj králi a můj Bože! –

4 K tobě se modlím, Pane, †
      zrána už hlas můj slyšíš, *
      zrána tě vzývám a čekám.
5 Ty nejsi Bůh, jenž má nepravost v lásce, *
      pro zlého u tebe místa není,
6 zpupný před tebou neobstojí, *
     původce zla ty nenávidíš, –

7 přivádíš do zkázy všechny lháře, †
      od falešníka a člověka lstného *
      Pán se odvrací s ošklivostí.
8 Já však pro tvou nesmírnou milost *
      mohu vstoupit do tvého domu,
   před tvou svatyní na tvář padnu *
      v bázni a úctě k tobě, můj Pane! –

9 Veď mě, Pane, svou spravedlivostí †
       navzdory všem mým nepřátelům, *
       urovnej přede mnou cestu k tobě!
10 Vždyť v jejich ústech pravdy není, *
       jejich srdce jen úklady strojí,
    hrdla jejich jsou zející hroby, *
       jazyky lstiví pochlebníci. –

     11  [Ať za to dojdou odplaty, Bože, *
          ať padnou sami do vlastních tenat!
          Vyžeň je pro jejich zločiny mnohé, *
          neboť se vzpouzejí proti tobě.]

12 Ať se však veselí všichni tví věrní, *
       v důvěře k tobě ať jásají stále!
    Ochraňuj všechny, kdo ctí tvé jméno, *
       aby ti vzdávali věčnou chválu!
13 Ty, Pane, žehnáš spravedlivému, *
       milostí svou jak štítem ho kryješ.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.

Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.

Kantikum
Jedinému Bohu čest a sláva
1 Kron 29, 10b-13
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista. (Ef 1, 3)

10 Buď veleben, Pane, Bože našeho otce Izraele, *
       od věčnosti do věčnosti!
11 Tvá je, Pane, velikost a moc, *
       sláva i vítězství.
    Tvá je chvála,*
       neboť vše na nebi i na zemi je tvé.
    Tvé, Pane, je království, *
       ty jsi nade všechny vládce.
12 Tvé je bohatství i sláva, *
       ty vládneš nade vším. –

    V tvé ruce je síla i moc, *
       ty můžeš všecko učinit velikým a silným.
13 Nyní tě tedy velebíme, Bože náš, *
       a pějeme chválu tvému vznešenému jménu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.

Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!

Žalm 28 (29)
Boží moc v bouři

Z nebe se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn. (Mt 3, 17)

1 Vzdávejte Pánu, Boží děti, *
      vzdávejte Pánu čest a slávu!
2 Vzdávejte poctu jménu Páně, *
      klaňte se Pánu ve svatyni! –

3 Hlas Páně nad vodami, *
      Pán nad veškerým vodstvem.
4 Hlas Páně s velkou mocí, *
      hlas Páně majestátný. –

5 Hlas Páně tříští cedry, *
      libánské cedry tříští.
6 Liban jak býček hopsá, *
      Sirjon jak mladý buvol. –

7 Bůh přemocný to hřímá, *
      hlas Páně srší ohněm.
8 Hlas Páně třese pouští, *
      Pán třese pouští Kadeš.
9 Hlas Páně duby shýbá, †
      Pán proklesťuje lesy *
      a v jeho chrámu všichni volají Sláva! –

10 Pán trůnil dávno nad potopou, *
       Pán trůní jako král všech věků.
11 Pán ať dá svému lidu sílu, *
       Pán ať svůj národ žehná mírem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Sol 3, 10b-13
Kdo nechce pracovat, ať nejí. Slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není. Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají. A vy, bratři, nenechte se od dobrých skutků odradit únavou.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
V. On velké divy učinil, on sám.
R. Od věků na věky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.

PROSBY
Velebme Krista, plného milosti a Ducha Svatého, a s důvěrou ho prosme:
     PANE, DEJ NÁM SVÉHO DUCHA.

Dej nám prožít tento den radostně, klidně a bez úhony,
abychom tě mohli večer chválit s radostí a čistým srdcem.
Osvěcuj nás dnes svým světlem
a žehnej práci našich rukou.
Veď nás dnes cestou dobra a pokoje
a chraň nás svou mocnou rukou.
Pohleď milostivě na všechny, kdo se svěřili našim modlitbám,
a zahrň je vším dobrem pro duši i tělo.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí Bože, osvěcuj nás svým vnuknutím a provázej naše jednání svou pomocí, ať konáme všechno od začátku do konce ve spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie