[ schovat menu ]

« Prosinec 2017 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


1. prosinec 2017, Pátek
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 34. týden
Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jana z Vercelli, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. prosinec 2017
Druhé mezidobí, 34. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nebeské světlo, Bože náš,
světlo jak zrní rozséváš
a mocná tvá dlaň otvírá
nebe, jež Otec podpírá.

Úsvit už zastřel souhvězdí,
červánky na nebi se rdí
a v chladném ranním proudění
se snáší rosa na zemi.

Stín noci prchá od světla,
tma z oblohy se sesmekla,
jitřenka, Kristův předobraz,
probouzí ze sna denní jas.

Ó Bože, pravý dne všech dní,
plameni světla jediný,
jednotou nad vše mocný jsi,
jediná moc jsi v Trojici.

Spasiteli, tě prosíme,
když před tebou zde klečíme
a Otce, Ducha Svatého
chválíme z nitra celého. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

I (2-5)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!

3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.

5 Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

II (6-13)

6 Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.

7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

8 Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.

9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.

11 Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

12 Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.

13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

III (14-23)

14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.

15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!

17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.

19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,

21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V. Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R. Po tvém příslibu spravedlivém.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Petra

3,1-18
Čekání na příchod Páně

     1Milovaní, to už je druhý list, který vám píšu. V nich vám chci připomínáním probouzet jasné smýšlení, a 2byste pamatovali na slova předpověděná svatými proroky a na příkaz Pána a Spasitele, oznámený vám vašimi apoštoly.
    
3To především vězte, že v posledních dnech přijdou se svým posměchem posměvači, žijící podle svých špatných žádostí, 4a budou říkat: „Kdepak je ten jeho slíbený příchod? Otcové už zemřeli, a přesto od té doby všechno zůstává tak, jak bylo od začátku stvoření!“ 5Zapomínají však úmyslně, že nebesa byla dříve a země povstala z vody a uprostřed vody Božím slovem 6a že z týchž příčin tehdejší svět zahynul zatopen vodou. 7A totéž Boží slovo také nynější nebesa a zemi šetří pro oheň a uchovává pro ten den, kdy bezbožní lidé budou souzeni a zahynou.
    
8Jednu věc, milovaní, nesmíte přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. 9Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání. 10Ten den Páně však přijde jako zloděj a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se stráví žárem i země a všechno, co se na ní bude nalézat.
    
11A tak všechno vezme za své. Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně, 12a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. 13Ale my čekáme – jak on to slíbil – nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost.
    
14Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji. 15Shovívavost našeho Pána považujte za svou spásu! Tak vám to psal i náš milovaný bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána, 16a mluví o tom ve všech svých listech. Jsou v nich ovšem místa, kterým není snadno porozumět, a lidé nevědomí a neutvrzení ve víře to překrucují – dělají to tak s Písmem vůbec – ke své vlastní zkáze.
    
17Milovaní, víte to už napřed. Proto si dávejte pozor; abyste nepozbyli svou pevnost tím, že byste se dali strhnout bludnými názory špatných lidí. 18Ať spíše rostete v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i až do dne věčnosti! Amen.

RESPOSORIUM

Iz 65,17.18; Zj 21,5

O. Hle, utvořím nová nebesa a novou zemi, plesat a jásat budou navěky nad tím, co stvořím. * Hle, všechno tvořím nové!
V. Přetvořím Jeruzalém v plesání a jeho lid na radost. * Hle, všechno tvořím nové!

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O smrtelnosti“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

(Cap. 18.24.26: CSEL 3, 308.312-314)

Beze strachu ze smrti mysleme na nesmrtelnost

     Máme mít na paměti, že nemáme jednat podle své vlastní vůle, ale podle vůle Boží, tak jak nám Pán přikázal denně se modlit. V naprostém rozporu s tím, ano, přímo zvrácené je, když napřed prosíme, aby se stala Boží vůle, a pak, když nás Bůh volá a odvádí z tohoto světa, příkazu jeho vůle vůbec nechceme poslechnout! Tvrdohlavě odporujeme a vzpíráme se a necháme se vléci před tvář Páně jako vzpurní otroci, s nářkem a smutkem, a odcházíme odsud jen proto, že musíme, a ne ze svobodné poslušnosti. A přitom chceme být od něho poctěni nebeskou odměnou, i když k němu přicházíme neradi. Proč se tedy modlíme a prosíme, aby přišlo nebeské království, máme-li raději pozemskou porobu? Proč se znovu a znovu modlíme a žádáme, aby Bůh uspíšil příchod svého království, jestliže mnohem víc toužíme a usilovněji si přejeme sloužit tady na zemi ďáblu, než vládnout s Kristem?
     Když svět křesťana nenávidí, proč máš rád toho, kdo tě nenávidí, a nejdeš raději za Kristem, který tě vykoupil a miluje tě? Jan ve svém listě upozorňuje, volá a nabádá, abychom nemilovali svět a neřídili se tělesnými žádostmi. Nemilujte svět, říká, ani to, co je ve světě. Jestliže kdo miluje svět, není v něm Otcova láska. Vždyť všecko, co je ve světě, je žádost těla, žádost očí a honosný způsob života. Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky. Milovaní bratři, s čistou myslí, v pevné víře a se statečným odhodláním buďme spíše ochotni ke všemu, co chce Bůh. Beze strachu před smrtí mysleme na budoucí nesmrtelnost. Tím ukažme, že opravdu jsme to, čemu věříme.
     Milovaní bratři, je třeba mít na zřeteli a častěji uvažovat o tom, že jsme se zřekli světa a jen v něm dočasně přebýváme jako hosté a poutníci. S radostí vítejme den, který každému z nás určí náš domov a který nás odsud vysvobodí, vyprostí z nástrah světa a znovu uvede do ráje a dá království. Kdo by z ciziny nespěchal zpět do vlasti? My za svou vlast považujeme ráj; tam nás očekává mnoho našich drahých, touží po nás početný a velký zástup našich rodičů, bratří, dětí, kterým už nemůže nic uškodit, mají však dosud starost o naši spásu. Shledat se s nimi, obejmout se s nimi, jaká je to společná radost pro ně i pro nás! Jaká je to tam v  nebeském království blaženost být beze strachu z umírání, jaké je to svrchované a trvalé štěstí žít věčně!
     Je tam slavný sbor apoštolů, plesá tam množství proroků, je tam nesčetný zástup mučedníků ozdobených slávou, zápasy i utrpením a korunou vítězství, své vítězství tam slaví i panny, které svou zdrženlivostí zkrotily žádostivost těla a přirozenosti, jsou tam odměněni milosrdní, kteří konali skutky spravedlnosti, kteří sytili a štědře obdarovávali chudé, a kteří podle rady Páně proměnili pozemský majetek v nebeské poklady. Milovaní bratři, spěchejme dychtivě za nimi. Ať Bůh vidí, jaké je naše smýšlení, ať Kristus shlédne na naše odhodlání a víru, neboť vznešenějšími dary své lásky odmění ty, kdo po něm budou více toužit.

RESPONSORIUM

Flp 3,20-21; Kol 3,4

O. Máme svou vlast v nebi, odkud s touhou očekáváme Spasitele Pána Ježíše Krista. * On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené.
V. Až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě. * On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené.

PSALMODIE

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Kantikum
Bůh přijde soudit
Hab 3, 2-4. 13a. 15-19
Zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. (Lk 21, 28)

2 Zaslechl jsem Pane, tvé slovo, *
      a zděsil jsem se.
   Vidím tvůj záměr, Pane, *
      během času jej zjevíš,
   během času jej oznam, †
      a když se rozhněváš, *
      na milosrdenství pamatuj! –

3 Bůh už se blíží od poledne, *
      Svatý od faranských hor.
4 Jeho sláva pokrývá nebe *
       a zemi naplňuje jeho vznešenost.
    Jeho záře je jako svit slunce, †
       z jeho rukou planou blesky, *
       síla je v nich skryta. –

13 Vyšel jsi svůj lid chránit, *
       spasit ho se svým Pomazaným. –

15 Svým ořům jsi udělal v moři cestu *
       přes bahno velikých vod. –

16 Slyšel jsem a celý jsem se zachvěl, *
       tvůj hlas mi roztřásl rty.
    Až do kostí mi pronikl hrozný děs *
       a nohy se mi podlomily.
    Jen abych přečkal ten den tísně *
       a svůj lid našel připravený! –

17 Fíkovník už nevyraší, *
       vinice nedají plody:
    výnos oliv zklame, *
       pole obilí neurodí.
    Vyhynula stáda ovcí, *
       ve stájích už není skotu. –

18 Já však budu jásat v Pánu, *
       radovat se z Boha, svého Spasitele.
19 Pán Bůh je má síla, *
       mým nohám dává hbitost laní.
    Jako vítěz mne dovede na výšiny, *
       a já mu budu žalmy zpívat.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

Žalm 147 (147B), 12-20
Obnova Jeruzaléma

Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)

12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
      veleb, Sióne, svého Boha! –

13 On v tvých branách závory zpevnil, *
      žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
      jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
      co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
      jíní rozsévá jako popel. –

17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
      chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
      větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
      zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
      žádnému jinému nedal svůj zákon.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ef 2, 13-16
Nyní, protože jste spojeni s Kristem Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli vzdáleni, stali jste se blízkými Kristovou krví. Jen on je náš pokoj: obě dvě části – židy i pohany – spojil v jedno a zboural přehradu, která je dělila, když na svém těle zrušil příčinu nepřátelství, která záležela v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě z těchto dvou částí jediného nového člověka a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, * protože mi prokazuje dobro.
R. O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, * protože mi prokazuje dobro.
V. Ať z nebe shlédne a pomůže mi.
R. Protože mi prokazuje dobro.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, * protože mi prokazuje dobro.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro slitování a milosrdenství našeho Boha nás navštívil Vycházející z výsosti.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro slitování a milosrdenství našeho Boha nás navštívil Vycházející z výsosti.

PROSBY
Kristus se za nás vydal v oběť Otci, aby svou krví očistil naše svědomí od mrtvých skutků. Klaňme se mu a s upřímným srdcem volejme:
     PANE, NA TOBĚ ZÁVISÍ NAŠE SPÁSA.

Z tvé dobroty nám vzchází nový den,
dej, ať v nás také vzchází nový život.
Všechno jsi stvořil a moudře to zachováváš,
dej, ať ve tvém tvorstvu spatřujeme tvou věčnou stopu.
Svou krví jsi zpečetil novou a věčnou smlouvu,
dej, ať konáme, co přikazuješ, a zůstáváme tak věrni tvému zákonu.
Když jsi visel na kříži, vyšla z tvého boku krev a voda,
ať tento spasitelný proud smyje naše hříchy, aby se celá Církev Boží naplnila radostí.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Všemohoucí Bože, přijmi chválu, kterou ti vzdáváme zde na zemi, a dej, ať ti jednou smíme zpívat dokonalý chvalozpěv také s tvými svatými v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2017 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie