[ schovat menu ]

« Listopad 2017 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930 


3. listopad 2017, Pátek
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 30. týden
Sv. Martina de Porres, řeholníka, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Martina de Porres, řeholníka, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. listopad 2017
Sv. Martina de Porres, řeholníka, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodil se 9. XII. 1579 v Limě, hlavním městě Peru, jako syn španělského šlechtice a černošky. Vyučil se holičem a ranhojičem. Vstoupil k dominikánům v Limě; nejprve jako terciář (1594) vykonával různé služebné práce; později složil sliby (1603) a byla mu svěřena péče o nemocné. Vynikal pokorou a obětavou láskou; pečoval nejen o lidi, ale i o zvířata. Přičinil se o založení ústavu pro chudé děti, zvláště sirotky. K sobě byl velmi přísný a celé noci trávil na modlitbách. Už za života byl vyhledávaným rádcem a přímluvcem u Boha. Zemřel 3. XI. 1639 a jeho úcta se rychle rozšířila po celé Americe. Za svatého byl prohlášen v roce 1962.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Spasitelova lásko chvály hodná,
jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,
tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná
zázračnou mocí.

V těch, kdo se vodou narodili z Boha,
ty usiluješ probudit vždy znova
poupata vzácná Boží lásky čisté,
milost svou, Kriste.

Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,
odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,
královskou cestou kříže došli spásy
u tvého Otce.

I tento světec, podnícený z nebe,
celým svým srdcem přidržel se tebe
v úsilí dobýt záruk blaženosti,
nejvyšších ctností.

Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,
buď chvála stejná Ohni přesvatému:
za malou oběť dáváš stonásobně
větší odměnu. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

I (2-5)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!

3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.

5 Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

II (6-13)

6 Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.

7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

8 Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.

9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.

11 Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

12 Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.

13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

III (14-23)

14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.

15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!

17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.

19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,

21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V. Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R. Po tvém příslibu spravedlivém.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

8, 1-21
O moudrost je třeba prosit Boha

1Moudrost se mocně rozpíná
od jednoho konce světa k druhému
a všemu vládne s dokonalostí.
2Miloval jsem ji a vyhledával od své mladosti
a snažil jsem si ji přivést jako nevěstu,
neboť jsem se zamiloval do její krásy.
3Je vznešená pro své společenství s Bohem
a pro lásku, kterou k ní má vládce všehomíra.
4Je totiž zasvěcena do Božího vědění
a určuje jeho díla.
5Je-li bohatství v tomto životě žádoucím dobrem,
co je bohatší než moudrost, která všechno tvoří?
6Má-li být znalost úspěšná,
kdo je mezi bytostmi spíše umělcem než ona?

7A když někdo miluje spravedlnost,
plodem jejích námah jsou ctnosti,
poněvadž ona učí mírnosti a opatrnosti,
spravedlnosti i statečnosti;
v lidském životě není nic užitečnější.
8Když pak někdo touží po bohaté zkušenosti,
moudrost zná minulost a usuzuje na budoucnost,
vyzná se ve vybroušené mluvě i v luštění hádanek,
už napřed poznává divy a zázraky,
události období i časů.

9Rozhodl jsem se tedy, že si ji přivedu, aby žila se mnou,
poněvadž jsem věděl, že mi bude rádkyní ve štěstí
i útěchou při starostech a zármutku.
10Kvůli ní budu mít u lidí slávu
a přes své mládí úctu mezi starci.
11Shledá se, že jsem bystrý na soudu,
a v očích vládců vzbudím obdiv.
12Když budu mlčet, budou na mě čekat,
když budu mluvit, budou mi pozorně naslouchat,
když prodloužím svou řeč,
na ústa si položí ruku.

13Moudrostí dosáhnu nesmrtelnosti
a věčnou památku zanechám těm, kdo přijdou po mně.
14Budu vládnout lidem
a národy mě budou poslouchat.
15Obávaní vládcové se mě budou bát, jak o mně uslyší;
ukáže se, že jsem mezi lidmi dobrý a ve válce statečný.
16Až vejdu do svého domu, odpočinu si po jejím boku,
neboť styk s ní nemá hořkost,
ani spolužití s ní mrzutost,
ale jen potěšení a radost.

17Když jsem o tom u sebe uvažoval
a přemýšlel ve svém srdci,
že nesmrtelnost je ve spojení s moudrostí,
18v přátelství s ní čistá rozkoš,
v práci jejích rukou nevyčerpatelné bohatství,
ve stálé důvěrnosti s ní rozvaha
a ve společných rozhovorech sláva,
obcházel jsem a hledal, jak bych si ji vzal k sobě.

19Ano, byl jsem jinoch pěkně vyvinutý
a dostal jsem dobrou duši,
20nebo spíše, že jsem byl dobrý,
přišel jsem do neposkvrněného těla.
21Protože jsem věděl, že ji dostanu jenom jako dar Boží
– a to už patří k moudrosti vědět, koho je darem -
obrátil jsem se k Pánu a prosil ho.

RESPONSORIUM

Mdr 7, 7-8; Jak 1, 5

O. Modlil jsem se, a byl mi dán rozum. * Prosil jsem, a dostal jsem v úděl ducha moudrosti; jí jsem dal přednost před žezly a trůny.
V. Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha, a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez vyčítání. * Prosil jsem, a dostal jsem v úděl ducha moudrosti; jí jsem dal přednost před žezly a trůny.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilie papeže Jana XXIII. při svatořečení Martina de Porres

(Die 6 maii 1962: AAS 54 [1962], 306-309)

Martin od lásky

     Martin dosvědčuje příkladem svého života, že můžeme dosáhnout spásy a svatosti cestou, kterou ukázal Ježíš Kristus, to jest, budeme-li na prvním místě milovat Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí, a za druhé svého bližního jako sebe.1
     Protože dobře věděl, že Kristus Ježíš trpěl za nás a vynesl na sobě naše hříchy na dřevo,2 věnoval svou lásku zvláště Ježíši ukřižovanému, a když rozjímal o jeho přehořkém utrpení, nemohl se ubránit hojnému pláči. Zvláštní láskou si také zamiloval nejsvětější svátost oltářní: skryt v sakristii kostela, klaněl se jí zpravidla po mnoho hodin a toužil se jí živit co možná nejčastěji.
     Dále pak svatý Martin s největší poslušností k výzvám božského Mistra zahrnoval také bratry převelikou láskou, která vycházela z neporušené víry a pokorného ducha. Miloval lidi, protože je opravdu považoval za Boží děti a za své bratry; ba miloval je víc než sebe, protože se ve své pokoře domníval, že jsou všichni spravedlivější a lepší než on.
     Omlouval chyby druhých, odpouštěl i nejtrpčí křivdy, protože byl přesvědčen, že si pro své hříchy zaslouží mnohem větší tresty. Viníky se všemožně snažil přivést opět k dobrému; u nemocných s láskou prodléval; chudým opatřoval jídlo, šaty a léky; venkovanům a černochům nebo míšencům, kteří tehdy konali podřadné služby, poskytoval podle svých možností všechnu pomoc a péči, takže si vysloužil přezdívku "Martin od lásky“.
     Tento světec svým slovem, příkladem i ctnostným životem uměl přesvědčivě získávat druhé pro Krista a dovede i nyní podivuhodně povznášet naši mysl k nebi. Ale naneštěstí ne všichni chápou nebeská dobra, jak je záhodno, a ne všichni je mají v úctě. Mnozí se dokonce poddávají lákavým neřestem a nebeských dober si málo cení, mají vůči nim nechuť nebo je zcela zanedbávají. Kéž Martinův blahodárný příklad ukáže mnoha lidem, jaké blaho a štěstí naleznou ti, kteří jdou ve stopách Ježíše Krista a plní jeho božská přikázání.

     1 Mt 22, 37.39
     2 srov. 1 Petr 2, 21.24

RESPONSORIUM

Sir 31, 8. 11a. 9

O. Blahoslavený člověk, jenž se uchrání poskvrny a nehoní se za zlatem, * jeho majetek bude upevněn.
V. Kdo je to? Budeme mu blahopřát, vždyť ve svém lidu koná zázraky. * Jeho majetek bude upevněn.

PSALMODIE

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Kantikum
Bůh přijde soudit
Hab 3, 2-4. 13a. 15-19
Zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. (Lk 21, 28)

2 Zaslechl jsem Pane, tvé slovo, *
      a zděsil jsem se.
   Vidím tvůj záměr, Pane, *
      během času jej zjevíš,
   během času jej oznam, †
      a když se rozhněváš, *
      na milosrdenství pamatuj! –

3 Bůh už se blíží od poledne, *
      Svatý od faranských hor.
4 Jeho sláva pokrývá nebe *
       a zemi naplňuje jeho vznešenost.
    Jeho záře je jako svit slunce, †
       z jeho rukou planou blesky, *
       síla je v nich skryta. –

13 Vyšel jsi svůj lid chránit, *
       spasit ho se svým Pomazaným. –

15 Svým ořům jsi udělal v moři cestu *
       přes bahno velikých vod. –

16 Slyšel jsem a celý jsem se zachvěl, *
       tvůj hlas mi roztřásl rty.
    Až do kostí mi pronikl hrozný děs *
       a nohy se mi podlomily.
    Jen abych přečkal ten den tísně *
       a svůj lid našel připravený! –

17 Fíkovník už nevyraší, *
       vinice nedají plody:
    výnos oliv zklame, *
       pole obilí neurodí.
    Vyhynula stáda ovcí, *
       ve stájích už není skotu. –

18 Já však budu jásat v Pánu, *
       radovat se z Boha, svého Spasitele.
19 Pán Bůh je má síla, *
       mým nohám dává hbitost laní.
    Jako vítěz mne dovede na výšiny, *
       a já mu budu žalmy zpívat.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

Žalm 147 (147B), 12-20
Obnova Jeruzaléma

Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)

12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
      veleb, Sióne, svého Boha! –

13 On v tvých branách závory zpevnil, *
      žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
      jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
      co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
      jíní rozsévá jako popel. –

17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
      chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
      větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
      zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
      žádnému jinému nedal svůj zákon.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12, 1-2
Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
V. A jeho kroky nekolísaly.
O. Měl ve svém srdci.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože vykoupil všechny národy a všechny lidi povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože vykoupil všechny národy a všechny lidi povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.

PROSBY
Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:
     PANE, TY JEDINÝ JSI SVATÝ.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,
Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,
Pane Ježíši, posvěť nás.
Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,
Pane Ježíši, osviť nás.
Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,
Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.
Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,
Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tys dovedl svatého Martina cestou pokory a oddané služby do nebeské slávy; prosíme tě, veď i nás, ať jednáme podle jeho příkladu a sloužíme trpícím, aby nás v den soudu postavil tvůj Syn po své pravici. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie