Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. leden 2027
Doba vánoční, 2. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Když uzří Dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.

Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaků říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.

Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.

Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.

Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.

Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O. Jeho slávu vidí národy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme,
neboť vzešlo tvé světlo
a Hospodinova velebnost září nad tebou!
²Hle, tma zahalí zemi a temnota národy,
nad tebou však zazáří Hospodin,
jeho velebnost se zjeví nad tebou.

³Národy budou kráčet v tvém světle
a králové v tvé vycházející záři.
⁴Rozhlédni se kolem a podívej se:
ti všichni se shromáždili, přišli k tobě.
Zdaleka přicházejí tvoji synové,
na zádech jsou přinášeny tvoje dcery.

⁵Spatříš to a zazáříš,
radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce,
neboť tě zaleje bohatství moře,
poklady národů přijdou k tobě.
⁶Záplava velbloudů tě přikryje,
dromedáři z Midjanu a Efy,
přijdou všichni ze Sáby,
přinesou zlato a kadidlo,
rozhlásí Hospodinovu chválu.

⁷Všechna stáda z Kedaru se k tobě shromáždí,
berani z Nebajotu ti budou k službě;
budou obětováni na mém oltáři k usmíření,
a tak oslavím svůj slavný dům.

⁸Kdo jsou ti, kteří letí jak oblak,
jak holubi ke svým holubníkům?
⁹Neboť mne budou očekávat ostrovy,
v jejich čele taršíšské lodi,
aby přivezly tvé syny z daleka,
s nimi jejich stříbro a zlato
pro jméno Hospodina, tvého Boha, a pro Svatého Izraele,
který tě oslavil.

¹⁰Cizinci vystaví tvé hradby
a jejich králové ti budou sloužit.
Bil jsem tě sice ve svém hněvu,
ale ve své blahovůli jsem se slitoval nad tebou.
¹¹Stále budou otevřeny tvé brány,
nezavřou se ve dne ani v noci,
aby k tobě bylo přineseno bohatství od národů,
a jejich králové budou přivedeni.
¹²Ano, zahyne národ a říše, která by ti nesloužila,
pohané budou do kořene vyhlazeni.

¹³Nádhera Libanonu k tobě přijde,
cypřiše, jilmy, s nimi i jedle
k ozdobě mého chrámu;
tak oslavím podnož svých nohou.
¹⁴V pokoře k tobě přijdou
synové tvých utlačovatelů;
skloní se k chodidlům tvých nohou
všichni, kdo tebou pohrdali.
Nazvou tě „Hospodinovo město,
Sión Svatého Izraele“.

¹⁵Za to, že jsi byla opuštěná a v nenávisti,
že tebou nikdo neprocházel,
učiním tě chloubou na věky,
radostí po všechna pokolení.
¹⁶Budeš sát mléko národů,
královským prsem budeš kojena.
Poznáš, že já jsem Hospodin, tvůj Spasitel,
že tvým vykupitelem je mocný Jakubův ochránce.
¹⁷Místo bronzu přinesu zlato,
místo železa přinesu stříbro,
místo dříví bronz
a místo kamenů železo.
Tvou vrchností ustanovím pokoj
a tvými vladaři spravedlnost.

¹⁸V tvé zemi se už neuslyší o násilí
ani o zpustošení a zkáze ve tvých končinách.
Své hradby nazveš spásou
a své brány chválou.
¹⁹Už nebudeš potřebovat slunce, aby svítilo ve dne,
ani měsíční zář ti nebude svítit.
Hospodin ti bude světlem věčným,
tvůj Bůh bude tvou slávou.

²⁰Už nezapadne tvé slunce,
nebude ubývat tvého měsíce,
neboť Hospodin ti bude světlem věčným
a dny tvého smutku se skončí.

²¹Všechen tvůj lid bude spravedlivý,
navěky dostanou do dědictví zemi,
bude to výhonek, který jsem zasadil,
dílo mých rukou k mé oslavě.

²²Z nejmenšího vyroste tisíc,
nejnepatrnější v mocný národ:
já, Hospodin, to rychle způsobím v pravé době.

RESPONSORIUM

O. Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo * a Hospodinova velebnost září nad tebou.
V. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. * A Hospodinova velebnost září nad tebou.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Milosrdná Boží prozřetelnost, rozhodnuta přispět v posledním čase hynoucímu světu, předurčila, aby byly v Kristu spaseny všechny národy.
     Z těchto národů bylo kdysi svatému patriarchovi Abrahámovi slíbeno četné potomstvo, které se nemá narodit ze semene těla, ale z plodnosti víry. A bylo přirovnáno k množství hvězd proto, aby se od Otce všech národů očekávalo potomstvo nebeské a nikoli pozemské.
     Ať vstoupí, ať vstoupí do rodiny patriarchů všichni pohané a požehnání potomstva Abrahámova, jehož se zříkají synové podle těla, ať přijmou synové zaslíbení. Ať se ve třech mudrcích klanějí svému Původci všechny národy světa. Ať poznají Boha nejen v Judsku, ale ať je poznán v celém světě, aby všude v Izraeli bylo veliké jeho jméno.¹
     Proto tedy poučeni tímto tajemstvím Boží milosti, nejmilejší, oslavujme s opravdovou radostí den svých prvotin a počátek povolání pohanů. Děkujme milosrdnému Bohu, že, jak praví apoštol, nás uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle. On nás totiž vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.² Protože, jak předpověděl Izaiáš, pohanský lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo.³
     A týž Izaiáš o nich říká Pánu: Národy, které tě neznaly, budou tě vzývat; národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě.⁴
     Tento den uviděl Abrahám a zaradoval se,⁵ když ve svém potomstvu, kterým je Kristus, poznal syny své víry, kteří mají být požehnáni, a když spatřil, že se pro svou víru stal otcem všech národů.⁶ A tehdy vzdal čest Bohu a byl pevně přesvědčen, že Bůh má dost moci, aby splnil, když něco slíbí.⁷
     Tento den opěvoval v žalmech David slovy: Všechny národy se přijdou klanět, vzdávat úctu tvému jménu, Pane.⁸ A  dále: Pán dal poznat dílo své spásy, před všemi zjevil svou spravedlnost.⁹
     Víme, že toto se děje od té doby, kdy hvězda přiměla tři mudrce odejít z jejich vzdálených krajů a přivedla je, aby poznali Krále nebe i země a poklonili se mu. Její služba zajisté vybízí také nás k následování, abychom se, nakolik jen můžeme, dali do služeb této milosti, která všechny zve ke Kristu.
     A v této snaze, nejmilejší, si máte navzájem všichni pomáhat, abyste v Božím království, do něhož se dospívá pravou vírou a dobrými skutky, zazářili jako synové světla. Skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť on žije a kraluje s Bohem Otcem a s Duchem Svatým po všechny věky věků. Amen.
     ¹ srov. Žl 75 (76), 2
     ² Kol 1, 12-13
     ³ Iz 9, 1
     ⁴ Iz 55, 5
     ⁵ srov. Jan 8, 56
     ⁶ srov. Řím 4, 13-18
     ⁷ Řím 4, 20-21
     ⁸ Žl 85 (86), 9
     ⁹ Žl 97 (98), 2

RESPONSORIUM

O. Tento den je plný slávy, zjevil se Spasitel světa, jeho předpovídali proroci a klaněli se mu andělé: * Mudrci viděli jeho hvězdu, zaradovali se a přinesli mu dary.
V. Zazářil nám posvěcený den, pojďte, národy a klaňte se Pánu. * Mudrci viděli jeho hvězdu, zaradovali se a přinesli mu dary.

MODLITBA

Modleme se:

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie