Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. leden 2027
Doba vánoční, 1. týden
1. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčného božství oslnivý jase,
Kriste, všech Světlo, živote nám daný,
jdeš na svět léčit nemocné a k spáse
otevřít brány.

Andělské sbory zemi písně pějí
o novém věku a v nich Otci tvému
vzdávají chválu i díky a přejí
mír lidstvu všemu.

Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,
synáčku Panny přesvaté a čisté,
vládu nad světem jen díky své lásce
získáváš, Kriste.

Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,
jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;
srdce nám proměň a je lásky pouty
přitáhni k sobě.

Tobě i Otci, Duchu lásky věčné
s anděly pějem radostnými hlasy.
Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné
po všechny časy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Zpívejte k poctě jména Páně.
O. Zvěstujte denně jeho spásu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

     ^2.16Nikdo vás nesmí odsuzovat, když se nedržíte předpisů o pokrmech a nápojích nebo když nezachováváte výroční svátky, novoluní a soboty. ¹⁷To všechno je přece jenom stín věcí budoucích, kdežto jejich skutečnost je Kristus. ¹⁸Nikdo vám nesmí upírat právo na vítěznou odměnu, nikdo z těch, kdo si libuje v pokořování sebe, v uctívání andělů, kdo je ve viděních jako doma. Takový člověk nemá proč se nadýmat, protože to dělá pod vlivem svého tělesného smýšlení, ¹⁹a nedrží se hlavy Krista.
     ²⁰Ta přece dává celému tělu přes klouby a šlachy všechno, co tělo potřebuje, a drží ho pohromadě, takže potom tělo roste vzrůstem, který působí Bůh. Vy jste s Kristem už odumřeli těm prvopočátkům světa. Proč si tedy ještě – jako byste dosud žili ve světě – dáváte předpisovat: ²¹"Toho se nedotýkej!", "Tohle jíst nesmíš!", "Na to ani nesahej!" ²²To jsou přece samé věci, které se zničí už tím, když se spotřebují. Nejsou to než předpisy a nauky lidské? ²³Mají sice jméno moudrostí, ale je to jen pověra, pokořování sebe a trýznění těla podle vlastních výmyslů. Pro krocení tělesných choutek to nemá žádný význam.
     ^3.1Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. ²Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. ³Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. ⁴Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.

RESPONSORIUM

O. Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. * Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi.
V. Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce. * Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy „O Duchu Svatém“ od svatého biskupa Basila Velikého

     Kdo už nežije podle těla, ale dává se vést Božím Duchem, je nazýván Božím synem a je ve shodě s obrazem Božího Syna;¹ o tom říkáme, že žije duchovně. Jako se schopnost vidět uplatňuje ve zdravém oku, tak je tomu i s působením Ducha v očištěné duši.
     A jako přebývá slovo v našem duchu, někdy myšlené v našem nitru, jindy pronesené ústy, tak i Duch Svatý. Někdy podává svědectví spolu s naším duchem a volá v našich srdcích: Abba, Otče,² jindy mluví sám místo nás podle slov: Nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.³
     Jako se celek poznává podle částí, tak se i Duch poznává podle darů, které rozděluje. Patříme přece k sobě všichni jako údy,⁴ ale máme rozmanité dary podle Boží milosti, která nám byla dána.⁵
     Oko tedy nemůže říci ruce: Nepotřebuji tě! nebo zase hlava nohám: Nepotřebuji vás!⁶ Všechny údy dohromady přece v jednotě Ducha spolutvoří celek Kristova těla a podle svých darů si musí navzájem přinášet užitek.⁷
     Bůh totiž uspořádal jednotlivé údy v těle tak, jak chtěl on. Údy ovšem mají o sebe navzájem stejnou starost, vyplývající z duchovního společenství ve vzájemné lásce, jež jim byla vštípena. Proto trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy; je-li některý úd vyznamenán, všechny ostatní údy se s ním radují.⁸
     A jako jsou části v celku, tak jsme každý z nás v Duchu, neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo.⁹
     Jako v Synu patříme na Otce, tak v Duchu patříme na Syna.¹⁰ Klaníme-li se tedy v Duchu, ukazuje to, že naše mysl jedná ve světle,¹¹ jak se můžeme poučit ze slov řečených Samaritánce. Svedena zvyky své země, domnívala se totiž, že uctívání Boha je nutně spojeno s určitým místem. Náš Pán ji však vyvedl z omylu, řekl jí, že Boha je třeba uctívat v Duchu a v pravdě.¹² Pravdou tu zjevně mínil sebe.¹³
     Jako tedy mluvíme o uctívání v Synu, jakožto v obrazu Boha a Otce, tak mluvíme i o uctívání v Duchu, protože on v sobě vydává svědectví o božství Pána.¹⁴
     A tak v pravém smyslu a přiměřeným způsobem, osvíceni Duchem patříme na jas Boží slávy; otisk obrazu nás přivádí k tomu, jemuž patří obraz i pečetidlo s toutéž podobou.
     ¹ srov. Řím 8, 9.14.29
     ² srov. Gal 4, 6; Řím 8, 15
     ³ Mt 10, 20
     ⁴ Ef 4, 25
     ⁵ Řím 12, 6
     ⁶ 1 Kor 12, 21
     ⁷ srov. 1 Kor 12, 12.7
     ⁸ 1 Kor 12, 26
     ⁹ 1 Kor 12, 13
     ¹⁰ srov. Jan 14, 9
     ¹¹ srov. Jan 4, 23; 3, 21
     ¹² Jan 4, 24
     ¹³ srov. Jan 14 ,6
     ¹⁴ srov. Jan 15, 26

RESPONSORIUM

O. Nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co všechno nám Bůh dal darem. * Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.
V. V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí. * Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.

MODLITBA

Modleme se:

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie