| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||
30. září 2024, Pondělí
2. týden žaltáře
Sv. Jeronýma, kněze a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.
Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.
Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.
Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.
Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
12Chci vám, bratři, podat zprávu, že to, co se stalo se mnou, obrátilo se spíše k prospěchu
evangelia. 13Rozneslo se to po celém prétoriu a mezi všemi ostatními, že jsem v poutech pro Krista. I
většině bratří moje okovy dodaly sebevědomí ve víře, takže mluví Boží slovo s větší odvahou a bez
bázně.
15Někteří z nich sice hlásají Krista ze závisti a hádavosti, ale jiní zase z dobrých pohnutek.
16Jedni hlásají Krista z lásky, protože vědí, že jsem určen k obraně evangelia,
17jiní však z hádavé ctižádostivosti, ne z čistého úmyslu.
Myslí, že se mi tím moje okovy stanou ještě těžší. 18Ale co na tom záleží? Hlavně, že se hlásá všemi
možnými způsoby Kristus: ať už s postranním úmyslem, nebo upřímně. Mám z toho radost a budu mít
radost i dále.
19Vím přece, že se moje věc obrátí k dobrému, když se za mě budete modlit a když mi Duch Ježíše
Krista pomůže. 20Pevně očekávám a mám naději, že v ničem nedojdu hanby, ale že i teď jako vždycky
budu moci svým neohroženým počínáním na sobě Krista oslavit, ať svým životem, ať svou smrtí. 21Vždyť
pro mě život je Kristus a smrt ziskem. 22Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem
pracovat. A proto nevím, co bych měl volit. 23Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s
Kristem – a to je věc mnohem, mnohem lepší; 24ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě
naživu. 25O tom jsem přesvědčen, a proto vím, že ještě s vámi zůstanu a že vám budu dále pomáhat, aby
u vás u všech rostla radost, jakou dává víra. 26Vy pak se budete moci tím více skrze mne chlubit v
Kristu Ježíši, až se k vám zase vrátím.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z předmluvy komentáře svatého Jeronýma k Izaiášovým proroctvím
Plním svou povinnost v poslušnosti k příkazům Kristovým. On vybízí: Zkoumejte Písma;1 hledejte a naleznete.2
Nechtěl bych slyšet jako židé: Jste na omylu, protože neznáte Písmo ani Boží moc.3
Jestliže je podle apoštola Pavla Kristus Boží moc a Boží moudrost,4 a jestliže ten, kdo nezná Písma, nezná Boží moc a Boží moudrost,
pak neznalost Písma je neznalost Krista.
Budu proto postupovat jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré,5 nebo jako nevěsta, která říká v Písni
písní: Plody čerstvé i suché jsem pro tebe, miláčku, uschovala.6 A budu vykládat Izaiáše tak, aby bylo vidět, že je to nejen
prorok, ale i evangelista a apoštol. Vždyť on říká sám o sobě i ostatních, kdo hlásají radostnou zvěst: Jak krásné je vidět
nohy posla, který přináší radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj.7 A Bůh k němu mluví jako k apoštolovi: Koho mám poslat,
kdo půjde k tomuto lidu? A on odpovídá: Zde jsem, mne pošli.8
Ať si nikdo nemyslí, že chci o obsahu té knihy pojednat jenom stručně. Vždyť tato kniha Písma obsahuje všechna tajemství Páně:
ohlašuje, že se narodí z Panny jako Emanuel, Bůh s námi, že bude konat skvělé činy a znamení, že zemře, bude pohřben a vstane z mrtvých, že bude
Spasitelem všech národů. A co mám říci o fyzice, etice a logice? Všechno, co je ve svatých Písmech, všechno,
co může lidský jazyk vyjádřit a mysl smrtelníků pochopit, je obsaženo v té knize. O jejích tajemstvích svědčí sám ten, který napsal:
Každé zjevení vám bude jako slova zapečetěné knihy. Když se dá tomu, kdo zná číst, a řekne se: "Přečti to", odpoví: "Nemohu,
protože je na ní pečeť." Když se dá tomu, kdo nezná číst, a řekne se: "Čti", odpoví: "Neumím číst."9
Zdá-li se to někomu málo přesvědčivé, ať si poslechne slova apoštola: Promlouvat z vnuknutí smějí jen dva nebo tří a ostatní
ať o tom podávají úsudek; dostane-li se však zjevení někomu jinému z přítomných, ať ten první umlkne.10 Jak mohou umlknout,
rozhoduje-li o tom Duch mluvící skrze proroky, zda mlčet nebo mluvit? Jestliže tedy proroci rozuměli tomu, co říkali, je všechno
plné moudrosti a smyslu. K jejich uším nedoléhal hlasem rozechvívaný vzduch, ale Bůh mluvil v duši proroků, jak to říká jiný
prorok: Anděl, který se mnou mluvil.11 A jiný zase říká: Poslal nám Bůh do srdce Ducha, který volá: Abba, Otče.12
A ještě další: Naslouchat budu, co Bůh nyní poví.13
1 srov. Jan 5, 39
2 Mt 7, 7
3 Mt 22, 29
4 srov. 1 Kor 1, 24
5 srov. Mt 13, 52
6 Pís 7, 14
7 Iz 52, 7
8 srov. Iz 6, 8
9 srov. Iz 29, 11-12
10 srov. 1 Kor 14, 29-30
11 Zach 1, 9
12 Gal 4, 6
13 srov. Žl 84 (85), 9
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)
2 Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
3 Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –
4 Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
5 Duše mi přetéká, když si to představuji, †
jak pronikal jsem do svatyně Boží *
za chvalozpěvů svátečního davu. –
6 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –
7 Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
a z této hory, která sluje Misar. –
8 V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
tvé vlny, slapy přese mne se valí.
9 Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
s písní se modlím k Bohu svého žití.
10 Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
11 Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
12 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
1 Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
a ukaž nám světlo svého slitování.
2 Svou bázní pronikni všechny pohany, *
kteří tě nehledají,
aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –
3 Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
ať vidí tvoji moc!
4 A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
tak se na nich proslav před našima očima,
5 aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
že není Boha mimo tebe, Pane!
6 Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
7 oslav svou pravici, své mocné rámě. –
13 Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
Dej jim znovu dědictví, *
jako měli od pradávna.
14 Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
15 Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
16 Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys dal svatému N. schopnost chápat hloubku tvé pravdy; na jeho přímluvu dej i nám, abychom se tvé pravdy věrně drželi a také podle ní žili. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie