Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. září 2024
Pro OP: Sv. Jana Maciase, řeholníka, nezávazná památka

VEČERNÍ CHVÁLY

Jan Macias pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny ve Španělsku. Narodil se v Ribera del Fresno v Estramaduře 2. března 1585. Brzy osiřel a musel se starat o obživu pro sebe a svou sestru Anežku. Když se mu podařilo zajistit budoucnost své sestry, odešel ve svých dvaceti letech do Ameriky za bohatstvím. Stále byl ještě dost mladý, a tak se ze strany svých krajanů často setkával s podrazy a zneužíváním své dobroty. Díky tomu se stal zvlášť citlivým vůči chudým a potřebným. Přes všechny nesnáze nikdy neztratil klid a dobrou náladu. Bylo to díky modlitbě, a zvláště modlitbě růžence, kterou žádný den nevynechal. V roce 1622 vstoupil do řádu v klášteře sv. Marie Magdalény v Limě. Řeholní sliby složil 23. září 1623. Velmi brzy byl pověřen službou vrátného a rozdáváním almužen chudým lidem, kteří do kláštera přicházeli. V této službě setrval dvaadvacet let. S láskou pečoval o potřebné, mnoho bloudících přivedl na cestu víry. Vytrvalou modlitbou růžence pomáhal především duším zemřelých. Zemřel po krátké nemoci 16. září 1645 v Limě. Jeho ostatky jsou od roku 1837 uloženy v bazilice sv. Růžence v Limě. Kanonizoval jej 28. září 1975 bl. Pavel VI.

VEČERNÍ CHVÁLY

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ke slávě svaté Trojice,
jež dává věnce vítězné,
chválu tohoto svatého
služebníka dnes zpívejme.

Příkoří světa snášel rád,
na jeho prospěch nedbal nic,
však v lásce plné milostí
on bohatší byl mnohem víc.

Majetkem světa pohrdal,
usiloval o nebeský,
na ponížení nic nedbal,
osvobozen od marností.

Přej našim prosbám v každý čas,
prosíme, světče blažený,
dobrými dary potěš nás,
dej dojít věčné odměny.

Trojici Svaté sláva buď,
čest, moc i chvála na věky;
na nebešťanů přímluvu
kéž pomáhá nám z nebe vždy. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Když dáváš almužnu, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice.

Žalm 138 (139), 1-18. 23-24
Boží vševědoucnost

Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11, 34)

I

¹ Pane, ty mě prohlédáš a znáš mě, †
²     o mně víš, ať sedám nebo vstávám, *
      postihneš mé úmysly už z dálky.
³ Ať jdu nebo ležím, tys tak určil, *
      všechny moje cesty jsou ti známy.
⁴ Ještě nemám slovo na jazyku, *
      a ty, Pane, už je slyšíš celé. –

⁵ Zpředu, zezadu mě obepínáš, *
      pevně na mně spočívá tvá ruka.
⁶ Hodna úžasu mi je tvá znalost, *
      nedostupná, nepochopitelná. –

⁷ Kam bych mohl před tvým duchem jít, *
      kam bych mohl prchnout před tvou tváří?
⁸ Vystoupil bych do nebe – jsi tam; *
      ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi!
⁹ Kdybych si vzal křídla jitřenky, *
       snesl se až k nejzazšímu moři,
¹⁰ i tam ruka tvá mě zachytí, *
       pravice tvá by mě uchopila.
¹¹ Řeknu-li: „Snad ukryje mě tma, *
       zahalím se nocí místo světlem,“
¹² ani tma ti temná nebude, †
       noc ti zjasní jako světlo denní, *
       temnota tvým očím bude světlem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Když dáváš almužnu, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice.

Ant. 2 Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od počátku světa.

II

¹³ Vždyť ty sám jsi stvořil moje nitro, *
       ty sám jsi mě v lůně matky utkal.
¹⁴ Děkuji ti za svůj vznik tak zvláštní! †
       Podivuhodná jsou tvoje díla! *
       Dobře to má duše rozpoznává. –

¹⁵ Podstata má nebyla ti tajna, †
       když jsem já byl vskrytu teprv tvořen, *
       pestře spřádán v samé hloubi země.
¹⁶ Před očima měls můj celý úděl, *
       vše už bylo napsáno v tvé knize.
    Moje dny už byly utvořeny, *
       dříve než z nich kterýkoli vzešel.
¹⁷ Tvé myšlenky však jsou nad můj dosah, *
       Bože, jejich plnost nedozírná!
¹⁸ Chtít je sčítat - je jich víc než písku; *
       sčetl bych je - u tebe bych zůstal. –

     ¹⁹  [Kéž bys, Bože, zhubil bezbožníka! *
          Jděte ode mne, vy lační krve!
     ²⁰  Ti, co o tobě tak lstivě mluví, *
          nadarmo se bouří proti tobě!
     ²¹  Jak je za zášť k tobě nemít v zášti, *
          neprotivit si tvé protivníky?
     ²²  Z hloubi duše své je nenávidím, *
          pro mne jsou i mými nepřáteli!]

²³ Zkoumej, Bože, poznávej mé srdce, *
       zkoušej mě a poznávej, jak smýšlím!
²⁴ Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou, *
       veď mě cestou věky osvědčenou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od počátku světa.

Ant. 3 Co jste udělali pro jednoho z mých nejposlednějších, pro mne jste udělali, praví Pán.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo

¹² Radostně děkujme Bohu Otci, *
       že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
¹³ že nás vytrhl z moci temnoty *
       a převedl do království svého milovaného Syna:
¹⁴ v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
       odpuštění hříchů. –

¹⁵ On je věrný obraz neviditelného Boha, *
       prvorozený ze všech tvorů,
¹⁶ v něm bylo stvořeno všechno †
       na nebi i na zemi, *
       svět viditelný i neviditelný,
    ať to jsou andělé při trůnu, *
       nebo knížata a mocnosti: –

    všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
¹⁷    on je dříve než všechno ostatní, *
       a všechno má trvání v něm. –

¹⁸ A on je hlava těla Církve, †
       on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
       aby měl ve všem prvenství.
¹⁹ Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
       a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
²⁰ tím, že jeho krví prolitou na kříži *
       zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Co jste udělali pro jednoho z mých nejposlednějších, pro mne jste udělali, praví Pán.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry. Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce – jak v něm může zůstávat Boží láska? Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy!

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Kdo miluje svého bratra, * zůstává ve světle.
R. Kdo miluje svého bratra, * zůstává ve světle.
V. Kdo žije v lásce, zachovává přikázání.
R. Zůstává ve světle.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kdo miluje svého bratra, * zůstává ve světle.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Kdo má soucit s chudým, bude blažený. Kdo věří v Pána, miluje milosrdenství.

Můj duch ať jásá v Pánu

⁴⁶ Velebí má duše Pána *
⁴⁷    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
⁴⁸ že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
⁴⁹ že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté
⁵⁰ a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

⁵¹ Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
⁵² mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,
⁵³ hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴ Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,
⁵⁵ jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Kdo má soucit s chudým, bude blažený. Kdo věří v Pána, miluje milosrdenství.

PROSBY

Svatí jsou pro nás příkladem a pomáhají nám, abychom opravdovým křesťanským životem směřovali k dokonalosti. Spolu s nimi prosme našeho nebeského Otce, neboť on jediný je dárce svatosti:
     OTČE, POSVĚŤ SVŮJ LID.

Otče, ty jediný jsi pramen všeho dobra, ty chceš, abychom se nazývali tvými syny a skutečně jimi byli,
— dej, ať se k tobě všichni křesťané hlásí jako k svému Otci.
Ty nás posíláš, abychom ti vydávali svědectví životem podle tvé vůle,
— provázej nás svou pomocí, abychom přinášeli trvalý užitek.
Tys dal světu svého Syna, aby nás s tebou smířil,
— chraň všechny, kdo v tebe věří, aby se od tebe nikdy neodloučili.
Ty nás živíš Kristovým tělem,
— dej, ať přijímáním tohoto pokrmu roste naše láska, abychom došli k nebeské hostině, kterou jsi připravil pro všechny, kdo tě milují.
Odpusť všem hříšníkům jejich provinění,
— a přijmi naše zemřelé do svého světla.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, ty miluješ všechny lidi a chceš, aby byli spaseni. Svatý Jan Macias se z lásky k tobě všem podřizoval; na jeho přímluvu dej, ať jsme prodchnuti tajemstvím tvé dobrotivosti a ochotně obětujeme svůj život i vše, co máme, pro službu bratřím. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie