lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. srpen 2025
Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve, památka

VEČERNÍ CHVÁLY


Narodil se roku 354 v Tagaste v Numidii (dnešní Souk Ahras v severovýchodním Alžírsku). Vynikal neobyčejným nadáním a hloubkou ducha, v mládí však očekával světlo od filozofie, stal se stoupencem manicheismu a podléhal nespoutané smyslnosti. Jako učitel řečnictví v Miláně se dal pokřtít (387) spolu se svým nemanželským synem Adeodatem a přítelem Alypiem (pozdějším biskupem v Tagaste). Po návratu do Tagaste vybudoval se svými přáteli jakýsi druh řeholní obce (388-391). Přijal v městě Hippo (dnešní Annaba) kněžské svěcení (391) a stal se tam biskupem (395). Své biskupské sídlo proměnil v klášter s „augustiniánskou“ řeholí; ideálem tohoto způsobu života se stala apoštolská činnost a vše bylo podřízeno požadavkům pastorační služby. Zemřel 28. VIII. 430 v Hippo. Zůstalo po něm 113 spisů, mezi nimi některé pozoruhodně objemné, 218 dopisů a více než 500 dochovaných kázání. Jeho ostatky byly přeneseny nejprve na Sardinii a  později (v 8. století) do katedrály v severoitalské Pavii.

VEČERNÍ CHVÁLY

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

V nebesích skví se biskup oblíbený,
září jak hvězda on, učitel moudrý,
jenž jasné světlo víry po vší zemi
rozlévá proudy.

Sióne věčný, vzdej s tím mužem slavným
dík Pánu spásy, že jej v síť svou chytil
způsobem zvláštním a svým světlem jasným
lásku v něm vznítil.

Svatou on víru dodnes upevňuje,
zahání od nás temných bludů mraky,
zkažené mravy deptá, obnovuje
světlem nauky.

Kristova stáda vznešený ty strážce,
tvůj příklad kněžím i mnichům všem září,
pros, ať se k nám Bůh skloní v blahé lásce
s laskavou tváří.

Trojici svaté buď čest, sláva
s mocí, vždyť její hloubky už na zemi
váží tvůj duch a nyní její záře skvoucí
v nebi tě blaží. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.

Žalm 29 (30)
Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti

Kristus po svém slavném vzkříšení vzdává díky Otci. (Cassiodorus)

2 Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *
      žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.
3 Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal, *
      a tys mně chorému opět navrátil zdraví.
4 Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *
      k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní. –

5 Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrní, *
      vzdávejte díky jeho svatému jménu!
6 Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *
      i když z večera pláčeš, ráno už jásáš. –
7 Za dnů, kdy jsem spoléhal na svoje štěstí, *
      myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.
8 Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *
      jen však jsi zakryl svou tvář, a dolehla hrůza.
9 Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *
      ke svému Bohu jsem křičel o slitování. –

10 „Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *
       Může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost? –

11 Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *
       Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“ –

12 A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *
       svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,
13 abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *
       Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.

Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.

Žalm 31 (32)
Šťasten, komu odpuštěna nepravost

David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost. (Řím 4, 6)

1 Šťasten, komu odpuštěna nepravost *
      a už je přikryt jeho hřích!
2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *
      a v jehož duši není klam. –

3 Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *
      po celé dny jsem bědoval.
4 Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *
      až na troud jsem byl vyprahlý. –

5 Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *
      své bloudění jsem nesmlčel.
   Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *
      A tys mi vinu odpustil. –

6 Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *
      jen k tobě modlí v soužení.
   Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *
      až k němu nikdy nestoupnou.
7 Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *
      svou záchranou mě rozjásáš. –

8 „Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *
      radu i ochranu ti dám.
9 Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †
      které zkrotí jenom uzda s udidlem, *
      jinak je nepřitáhneš blíž. –

10 Bezbožný je vydán mnoha trápením, †
       ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *
       on zahrne svou milostí.
11 Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *
       jásejte, kdo jste upřímní!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.

Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.

Kantikum
Boží soud
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a

11,17 Díky ti vzdáváme, *
           Pane Bože vševládný,
        neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
           a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády. –

    18 Národy se rozzuřily, *
           ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
        čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
           a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým. –

12,10 Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
           a vláda jeho Pomazaného,
        neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
           který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci. –

    11 Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
           a slovem svého svědectví,
        a svůj život nemilovali tolik, *
           že by se zalekli smrti.
    12 Proto se radujte, nebesa, *
           a kdo v nich přebýváte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jak 3, 17-18
Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
V. Pán ho naplnil duchem moudrosti a poznání.
O. Otevřel mu Pán ústa.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Pozdě jsem si tě zamiloval, kráso tak dávná, a přece tak nová, pozdě jsem si tě zamiloval! Tys volal a křičel, a tak jsi prorazil mou hluchotu.

Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55

46 Velebí má duše Pána *
47    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté

50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

51 Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

52 mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,

53 hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,

55 jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Pozdě jsem si tě zamiloval, kráso tak dávná, a přece tak nová, pozdě jsem si tě zamiloval! Tys volal a křičel, a tak jsi prorazil mou hluchotu.

PROSBY

Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
     PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.

Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Prosíme tě, Bože, posiluj ve své Církvi ducha, kterým jsi naplnil svatého biskupa Augustina, a dej, ať i my stále toužíme po tobě a hledáme tebe, zdroj pravé moudrosti a původce lásky. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie