Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
2. leden 2025, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Sv. Basila Velikého a Řehoře Naziánského, biskupů a učitelů Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
Basil se narodil v Caesareji (dnešní Kayseri). Seznámil se s životem mnichů a poustevníků v Palestině, v Egyptě a v Sýrii. Sjednotil a ukáznil soudobé mnišské stanovy; jeho řeholní pravidla se stala základem pro východní mnišský život. Přál si, aby mnišské komunity zůstávaly v živém kontaktu s okolním prostředím a spolupracovaly na jeho náboženském, kulturním i sociálním povznesení. Stal se knězem (364) a pak i biskupem (370) ve svém rodišti. Plně uplatňoval své organizátorské nadání, ať šlo o Církev, liturgii, vzdělání kněží a mnichů, nebo o problémy sociální. Zemřel 1.I.379.
Řehoř se narodil poblíž Nazianzu.
V roce 362 se stal knězem a později biskupem. Vynikal učeností a výmluvností, nikdy však nepřestával toužit po životě v ústraní; byl
spíše mužem samoty a rozjímání. Zemřel ve svém rodišti 25. I. 389 nebo 390.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)
17 Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
slovo tvé budu zachovávat.
18 Otevř mé oči, ať sledují bděle *
podivuhodné zákony tvoje. –
19 Jsem jenom hostem na této zemi, *
nezatajuj mi svá ustanovení!
20 Moje duše umdlévá touhou, *
znát v každé době tvá rozhodnutí. –
21 Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
22 Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
neboť tvé předpisy zachovávám. –
23 I když se knížata proti mně radí, *
služebník tvůj na tvé výroky myslí.
24 Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
úradky tvé jsou mými rádci.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Naděje neklame. (Řím 5, 5)
I
1 K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
ať se nepřátelé neradují!
3 Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
zahanbeni ať jsou nevěrní. –
4 Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
uč mě kráčet tvými stezkami.
5 K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
v kterého já dennodenně doufám, *
pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –
6 Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
milost svou, jež trvá od věků!
7 Zapomeň mých provinění z mládí, *
v lásce své se na mne rozpomeň! –
8 Pán je plný dobroty a přímý, *
ukazuje cestu bloudícím,
9 utlačeným dopomáhá k právu, *
ponížené vodí k cestám svým; –
10 jeho cesty – pravdivost a věrnost *
těm, kdo plní úmluvu a řád.
11 Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
odpusť mi můj převeliký hřích!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
12 Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
Tomu Pán dá správnou cestou jít,
13 ten se bude těšit blahobytu, *
zemi zdědí v úděl jeho rod. –
14 Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
jeho úmluva je osvítí.
15 Moje oči stále hledí k Pánu, *
on mé nohy z léček vyprostí. –
16 Ke mně obrať se, dej slitování, *
vždyť jsem ubohý a zcela sám.
17 Ulev mému stísněnému srdci, *
vyveď mě už z mého sklíčení! –
18 Pohleď na můj žal a plahočení, *
všechny moje hříchy odpusť mi!
19 Pohleď na mé četné nepřátele, *
jakou krutou mají ke mně zášť! –
20 Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
nezahanbi mě v mém doufání!
21 Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
neboť k tobě, Pane, pohlížím. –
22 Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
ze všech jeho soužení a běd!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Modleme se:
Bože, tvůj jednorozený Syn, tobě rovný ve věčné slávě, se stal člověkem a narodil se z Panny Marie;
upevni v nás tuto víru, kterou vyznáváme, a zbav nás všeho, co nám brání žít v trvalé radosti ze spojení
s tebou. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie