Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. červenec 2027
Druhé mezidobí, 14. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

¹²Po Davidovi nastoupil moudrý syn,
který kvůli němu žil šťastně.
¹³Šalomoun vládl v dobách pokoje,
koldokola mu Bůh popřál klidu,
aby zbudoval dům jeho Jménu
a připravil svatyni navěky.

¹⁴Jak jsi byl moudrý ve svém mládí,
naplněn rozvahou jako řeka!
¹⁵Přikryl jsi zemi svým věděním
a naplnils ji výroky jinotajů.
¹⁶Na nejzazší ostrovy dospěla tvoje pověst
a byl jsi milován pro svou pokojnou vládu.
¹⁷Svými zpěvy, příslovími, výroky a výklady
jsi vzbudil úžas u národů.
¹⁸Jménem Pána, Boha,
který se nazývá izraelským Bohem,
jsi nahromadil zlata jako cínu,
jak olovo jsi rozmnožil stříbro.

¹⁹Své boky však jsi odevzdal ženám,
jim jsi dal vládnout nad svým tělem.
²⁰Poskvrnil jsi svou slávu
a znesvětil jsi své lůžko,
takže jsi přivedl hněv na své děti
a zármutek na své potomstvo.
²¹Povstala dvojí vláda
a z Efraimu vzešlo buřičské království.

²²Pán však neodvolá své slitování,
ze svých slov nezruší ani jedno.
Neodmítne potomstvo svému vyvolenému,
nezničí plémě toho, kdo ho miloval.
Proto také dá Jakubovi zbytek
a Davidovi kořen, který z něho vzešel.

²³I uložil se Šalomoun ke svým otcům
a zanechal po sobě domýšlivce,
nejpošetilejšího z lidu, zbaveného rozvahy,
Roboama, který zlou radou pohnul lid ke vzpouře.
²⁴Jorobeam, Nabatův syn, k hříchu svedl Izraele,
ukázal Efraimovi cestu k nepravosti.
Tehdy se jejich hříchy velmi rozmnožily,
takže je vyhnaly z jejich země.

²⁵Vyhledávali kdejakou špatnost,
až je stihl trest.

RESPONSORIUM

O. Shromáždím izraelské syny, nebudou již dvěma národy a neposkvrní se svými modlami. * Budou mým lidem a všichni budou mít jednoho pastýře.
V. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést, a bude jen jedno stádce. * Budou mým lidem a všichni budou mít jednoho pastýře.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu žalmů svatého biskupa Augustina

     Když Šalomoun postavil Hospodinu chrám, byl to předobraz a podoba budoucí církve a Kristova těla. Proto říká Pán v evangeliu: Zbořte tento chrám a já ve třech dnech jej zase postavím.¹ Jako Šalomoun postavil starý chrám, tak si postavil chrám i pravý Šalomoun, náš Pán Ježíš Kristus, pravý kníže pokoje. Jméno Šalomoun totiž znamená „kníže pokoje“ a pravý kníže pokoje je ten, o němž apoštol říká: Jen on je náš pokoj; obě dvě části – židy i pohany – spojil v jedno.² Skutečný kníže pokoje je ten, kdo v sobě spojil dvě stěny přicházející z různých stran a stal se jejich úhelným kamenem. Z věřících ze židovství a z věřících z neobřezaných pohanů, z dvojího lidu učinil jednu církev a stal se pro něj spojujícím úhelným kamenem a také skutečným knížetem pokoje.
     On je tedy pravý Šalomoun, takže když první Šalomoun, syn Davidův a Batšebin a izraelský král, vybudoval chrám, byl jen předobrazem tohoto Knížete pokoje. Abys proto nemyslel jen na Šalomouna, který stavěl Boží dům, ukazuje ti Písmo jiného Šalomouna a říká na začátku žalmu: Jestliže dům nebuduje Pán, lopotí se marně, kdo jej staví.³ Pán tedy staví dům, svůj dům staví Pán Ježíš Kristus. Na stavbě se lopotí mnozí, ale nestaví-li on, marně se lopotí, kdo dům stavějí.
     Kdo to jsou ti, kdo se lopotí se stavbou? Všichni, kdo v církvi kážou slovo Boží, kdo slouží Božími svátostmi. Všichni teď běžíme, všichni se namáháme,⁴ všichni stavíme; už před námi jiní běželi, namáhali se a stavěli. Ale jestliže dům nebuduje Pán, lopotí se marně, kdo jej staví. Proto když apoštolové, a zejména Pavel, viděli, jak se někteří řítí do záhuby, říkali: Slavíte dni a roky, měsíce a doby; bojím se o vás, aby všechno to moje lopocení u vás nebylo nadarmo.⁵ Protože věděl, že jeho Pán staví zevnitř, naříkal nad nimi, že se s nimi namáhal zbytečně. Neboť my mluvíme navenek, on staví zevnitř. Upozornili jsme vás, jak máte poslouchat; co si však myslíte, ví jenom ten, který vidí i naše myšlenky. To on staví, on napomíná, on hrozí, on otvírá rozum k poznání, on obrací vaši mysl k víře. A přesto se i my namáháme jako dělníci.
     ¹ Jan 2, 19
     ² Ef 2, 14
     ³ Žl 126 (127), 1
     ⁴ srov. 1 Kor 9, 24
     ⁵ Gal 4, 10-11

RESPONSORIUM

O. Chrám byl vybudován a sláva Hospodinova naplnila jeho prostory. Zaradoval se král a řekl: * Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, za všechno, co mluvil Davidovi, mému otci.
V. Zbořte tento chrám a ve třech dnech ho zase postavím. * Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, za všechno, co mluvil Davidovi, mému otci.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvůj Syn se ponížil, aby zachránil svět a vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu; naplň nás radostí z vykoupení a dej, ať tato naše radost dozraje v radost věčnou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie