Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. prosinec 2025
Doba adventní, 2. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!

Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

I (2-5)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!
³ Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

⁴ Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.
⁵ Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

II (6-13)

⁶ Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.
⁷ Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

⁸ Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.
⁹ Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

¹⁰ Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.
¹¹ Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

¹² Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.
¹³ Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

III (14-23)

¹⁴ Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.
¹⁵ Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

¹⁶ Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
¹⁷ Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

¹⁸ Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.
¹⁹ Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

²⁰ Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
²¹ za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

²² Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V.  Navštiv mě, Pane, svým milosrdenstvím.
O.  A svou spásou podle svého slova.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ¹V ten den Hospodin potrestá
svým tvrdým, velkým a pevným mečem
leviatana, mrštného hada,
leviatana, kroutícího se hada,
a zabije draka, který je v moři.
     ²V ten den bude vinice půvabná;
zpívejte o ní!
³Já, Hospodin, jsem jejím strážcem,
každou chvíli ji zavlažuji;
aby nebyla poškozena,
ve dne v noci ji hlídám.
     ⁴Nezlobím se na ni,
kdyby mi však dávala trní a hloží,
pustím se proti ní do boje,
všechno spálím;
⁵ať se raději uchýlí pod mou ochranu,
ať uzavře mír se mnou,
ať se mnou uzavře mír!
     ⁶Přijde čas, kdy Jakub zapustí kořeny,
pokvete a vypučí Izrael
a povrch země naplní ovocem.
⁷Měl ho snad Bůh bít, jako bil ty, kdo ho bili,
nebo vraždit, jako zavraždil jeho vrahy?
⁸Mírně ho trestá tím, že ho vyhnal,
odvanul ho svým prudkým dechem v den palčivého větru.
     ⁹Tím bude smyta Jakubova vina
a to bude bohatý plod, že odložil svůj hřích:
ze všech oltářních kamenů nadělá
hromady vápencové drtě,
nepostaví už posvátné háje ani kadidlové oltáře.
¹⁰Ano, město kdysi opevněné leží osamělé:
zavržené sídlo, opuštěné jako poušť.
Tele se tam bude pást, bude tam odpočívat,
okusovat jeho větve.
¹¹Jeho ratolesti uschnou a polámou se,
přijdou ženy a hodí je na oheň.
Není to rozumný národ;
proto se nad ním jeho tvůrce neslituje,
jeho stvořitel se nad ním nesmiluje.
     ¹²V ten den bude Hospodin vyklepávat klasy
od koryta Řeky až k Egyptskému potoku
a vy budete sesbíráni
jeden po druhém, synové Izraele!
     ¹²V ten den se bude troubit velkou polnicí
a přijdou ti, kdo se ztratili v asyrské zemi,
i ti, kdo se rozptýlili v egyptské zemi,
a budou se klanět Hospodinu
na svaté hoře v Jeruzalémě.

RESPONSORIUM

O. Pán pošle své anděly s mohutným hlaholem polnice: * Andělé shromáždí jeho vyvolené ze všech světových stran, od jednoho konce až ke druhému.
V. Přijdou a budou se klanět Hospodinu na svaté hoře v Jeruzalémě. * Andělé shromáždí jeho vyvolené ze všech světových stran, od jednoho konce až ke druhému.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Proti bludným naukám“ od svatého biskupa Ireneje

     Pán zjevně přišel do vlastního,¹ závislý na lidské přirozenosti, která na něm samotném závisí. Neposlušnost, k níž došlo u dřeva stromu,² odčinil poslušností osvědčenou na dřevě kříže. Úklady, jimiž byla ke zlému svedena Eva, panna určená už pro muže, zmařil pravdou, jejíž radostnou zvěstí byla od anděla k  dobrému vedena Maria, panna už zasnoubená muži.
     Eva byla andělovou řečí svedena, aby před Bohem uprchla, když porušila jeho slovo, Marii přinesla andělova slova radostnou zvěst, že má nosit Boha, a ona Boží slovo uposlechla. A jako jedna byla svedena, aby Boha neposlouchala, tak druhá byla přesvědčena, že má Boha poslouchat; takže se Panna Maria stala zastánkyní panny Evy.
     Kristus tedy všechno svou nápravnou činností odčinil, vyhlásil boj proti našemu nepříteli, zničil toho, který nás pokládal počínaje Adamem za své zajatce, a pošlapal jeho hlavu. Tak to stojí v Genesi, kde Bůh řekl hadovi: Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím; její potomstvo ti zasáhne hlavu, zatímco ty zasáhneš jeho patu.³
     Tím byl slavnostně označen ten, který se měl podoben Adamovi zrodit z panenské ženy a zasáhnout hlavu hada. A to je potomstvo, o němž praví apoštol v listě napsaném Galaťanům: Zákon skutků měl trvat tak dlouho, dokud se neobjeví potomek, na něhož se vztahovalo zaslíbení.⁴
     Ještě jasněji se ovšem vyjádřil v témže listě těmito slovy: Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy.⁵ A nepřítel by přece nebyl býval náležitě poražen, kdyby se nebyl člověk, který nad ním zvítězil, narodil ze ženy. Vždyť od začátku ovládal člověka přičiněním ženy, když se rozhodl stát se protivníkem člověka.
     Proto také Pán prohlašuje sám sebe za Syna člověka a sám v sobě obnovuje onoho původního člověka, z nějž prostřednictvím ženy vzešlo všechno další potomstvo: abychom tak, jako jsme pro přemoženého člověka propadli smrti, opět díky vítěznému člověku stoupali k životu.
     ¹ srov. Jan 1, 11
     ² srov. Gn 3, 6
     ³ Gn 3, 15
     ⁴ Gal 3, 19
     ⁵ Gal 4, 4

RESPONSORIUM

O. Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii zasnoubené s Josefem, aby jí oznámil poselství: Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha: * Počneš a porodíš syna a bude nazván Synem Nejvyššího.
V. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida a bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky. * Počneš a porodíš syna a bude nazván Synem Nejvyššího.

MODLITBA

Modleme se:
Vyslyš, Bože, naše prosby a dej nám sílu, abychom s neúnavnou bdělostí očekávali slavný příchod tvého jednorozeného Syna a spěchali mu vstříc s vírou a láskou. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie