Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
4. listopad 2023, Sobota
2. týden žaltáře
Sv. Karla Boromejského, biskupa, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)
1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
4 On velké divy učinil, on sám, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
V.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R.
Uč mě kráčet tvými stezkami.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Moudrosti
11.20Pane, ty jsi vše uspořádal s mírou,
počtem a vahou.
21Ty vždy můžeš uplatňovat svou velkolepou moc;
kdo se může protivit síle tvého ramene?
22Celý svět je před tebou jako prášek na vahách,
jako kapka rosy, která zrána padá na zem.
23Ty však máš slitování se vším,
protože můžeš všechno,
a jsi shovívavý k hříchům lidí, aby dělali pokání.
24Vždyť ty miluješ všechno, co je,
a nic si neošklivíš z toho, cos udělal,
neboť kdybys něco nenáviděl, nestvořil bys to.
25Jak by něco mohlo trvat, kdybys to nechtěl,
nebo se uchovat, kdybys to nepovolal k bytí?
26Ale ty máš na všechno ohled,
poněvadž je to tvé, vládce, milující svět,
12.1neboť tvůj nepomíjející duch je ve všem.
2Proto zbloudilé trestáš ponenáhlu
a napomínáš tím, že jim vyčítáš to, čím hřešili,
aby zbaveni své špatnosti věřili v tebe, Pane.
11Nebál ses nikoho, a přece jsi netrestal jejich hříchy.
12Kdo by ti totiž mohl říci: „Cos to udělal?“
– nebo kdo by se opovážil protivit se výroku tvého soudu?
Kdo by tě mohl obvinit,
žes vyhubil národy, které jsi stvořil,
nebo kdo by proti tobě vystoupil
jako obhájce provinilých lidí?
13Kromě tebe není boha, který by se o všechno staral,
nemusíš dokazovat, že soudíš spravedlivě.
14Není král ani uchvatitel moci,
který by se mohl zastat těch, kterés potrestal.
15Jelikož jsi spravedlivý, všechno řídíš spravedlivě,
proto považuješ pro svou moc za nedůstojné
odsoudit toho, kdo si nezasluhuje trestu.
16Neboť tvá moc je základ spravedlnosti
a to, žes pánem, činí tě shovívavým ke každému.
17Vždyť sílu ukazuješ jen tomu,
kdo nevěří v tvou svrchovanou moc,
a trestáš vzdor těch, kdo ji znají.
18Ty však, který vládneš silou, v mírnosti soudíš
a nás vedeš se vší šetrností,
neboť kdykoli chceš, máš moc vždycky v ruce.
19Takovým jednáním jsi poučoval svůj lid,
že spravedlivý musí být i lidumilný.
Svým synům poskytuješ radostnou naději,
že po hříchu dáváš příležitost k lítosti.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Karla Boromejského na jeho poslední synodě
Jsme jistě všichni slabí, to připouštím. Ale Pán Bůh nám dává prostředky, které nám snadno přinesou pomoc, stojíme-li o to. Některý kněz by sice chtěl žít
bezúhonným životem, ví, že se to od něho vyžaduje, chtěl by být zdrženlivý a žít jako anděl, jak to má být; ale neodhodlá se použít k tomu patřičné prostředky:
nepostí se, nemodlí se, nevyhýbá se stykům se špatnými lidmi ani škodlivým a nebezpečným důvěrnostem.
Nebo jiný si stěžuje, že když přijde do chóru modlit se nebo když jde sloužit mši svatou, ihned mu vyvstane v mysli tisíc věcí, které ho odvádějí od Boha.
Ale co dělá předtím v sakristii, než se odebere do chóru nebo ke mši, jak se připravuje, jakých prostředků použije k soustředění?
Chceš, abych tě poučil, jak se můžeš zdokonalovat ve ctnosti, a jestliže už jsi byl v chóru pozorný, jak můžeš být příště ještě pozornější a tvá služba
Bohu milejší? Poslyš tedy, co ti povím. Jestliže se už v tobě vzňal nějaký ohníček božské lásky, nevydávej ho hned napospas, nevystavuj ho větru; nech
zavřenou pec, aby nevychladla a nepozbyla tepla, to znamená: varuj se, jak můžeš, toho, co rozptyluje, zůstávej usebrán u Boha a vyhýbej se prázdným řečem.
Máš povinnost kázat a učit? Studuj a věnuj se tomu, co je nutné k řádnému plnění toho poslání. Snaž se kázat především svým životem a chováním, aby si lidé z
tvých slov nedělali posměch a nekroutili hlavou, jestliže by viděli, že něco jiného říkáš a něco jiného děláš.
Máš na starosti péči o duše? Nezanedbávej přitom péči o sebe; nerozdávej se tak štědře druhým, že by v tobě nic
nezbylo pro tebe. Musíš samozřejmě myslet na ty, za které máš odpovědnost jako představený, ale dělej to tak, abys přitom nezapomínal na sebe.
Chápejte, bratři, že nic není pro všechny služebníky Církve tak potřebné, jako vnitřní modlitba; má předcházet, provázet i následovat
všechno, co konáme. Budu zpívat, říká žalmista, a budu rozjímat.1 Uděluješ-li svátosti, bratře, rozjímej o tom, co konáš;
sloužíš-li mši svatou, rozjímej o tom, jaký dar přinášíš; modlíš-li se v chóru, rozjímej o tom, s kým mluvíš a co říkáš; zabýváš-li se
vedením duší, rozjímej, jakou krví byly obmyty. A ve všem, co děláte, projevujte lásku.2 Tak budeme moci snadno překonat všechny
těžkosti, jichž zakoušíme mnoho každý den – musí to tak být a patří to k našemu postavení; a tak budeme mít sílu rodit Krista v sobě i v druhých.
1 srov. Žl 100 (101), 1 (Vulg.)
2 1 Kor 16, 14
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naplňoval svatého biskupa Karla bohatstvím své milosti; na jeho přímluvu
shlédni na svou Církev a neustále ji vnitřně obnovuj, aby byla živým obrazem
Krista a ukazovala světu cestu ke spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie