lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. únor 2023
První mezidobí, 6. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
    laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
    nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
    k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
    v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
    z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
    vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
    seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,

4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:

5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,

7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.

9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!

10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

11 Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.

14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

3 Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?

4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.

5 Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.

6 Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.

8 Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:

9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

10 Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.

11 Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Přísloví

9, 1-13
Moudrost a pošetilost

1Moudrost si zbudovala palác,
opřela jej o sedm sloupů.

2Pobila dobytek, smísila víno,
připravila také svůj stůl.

3Poslala své služebnice volat
z vyvýšenin města:

4„Kdo je nezkušený, ať sem přijde,
kdo je bez rozvahy, toho chci učit.

5Pojďte, můj pokrm jezte,
víno, mnou nalité, pijte!

6Nechte dětinství, a budete žít,
po cestě poznání choďte!“

7Kdo kárá posměvače, dojde hanby,
kdo napomíná zločince, dělá si škodu.

8Nekárej posměvače! Bude tě nenávidět!
Kárej moudrého, a bude tě mít rád.

9Dej radu moudrému, a bude moudřejší,
pouč spravedlivého, a poroste v poznání.

10Počátek moudrosti je bát se Hospodina,
poznat Svatého – to je vědění.

11Neboť skrze něj se tvé dni rozmnoží,
rozhojní ti léta života.

12Jsi-li moudrý, jsi moudrý pro sebe,
jsi-li pošetilý, je to tvá škoda.

13Paní Pošetilost je vášnivá,
svádí a je stále bez klidu.

14Sedí u vchodu svého domu,
na trůnu na výšinách města,

15zve pocestné,
ty, kdo chodí po přímé cestě:

16„Kdo je nezkušený, ať sem přijde,
kdo je bez rozvahy, toho chci učit.

17Kradená voda je sladká,
zakázaný chléb je chutný.“

18A člověk neví, že u ní jsou mrtví,
že v hlubinách podsvětí jsou její hosté.

RESPONSORIUM

Srov. Lk 14, 16-17; Př 9,5

O. Jeden člověk chystal velkou hostinu, a když byl čas k hostině, poslal svého služebníka, aby vyřídil pozvaným: * Pojďte, už je připraveno!
V. Pojďte, můj pokrm jezte, víno, mnou nalité, pijte! * Pojďte, už je připraveno!

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře biskupa Prokopia z Gazy ke knize Přísloví

(Cap. 9: PG 87-1, 1299-1303)

Boží Moudrost nám namíchala víno a připravila stůl


     Moudrost si zbudovala palác.1 Mocný Bůh a Otec mající své bytí v sobě samém si za příbytek vybudoval jednak celý vesmír, kde přebývá s  celou svou silou, jednak člověka, který byl stvořen k obrazu Božímu a podobnosti s ním a jehož přirozenost je zároveň viditelná i neviditelná.
     Opřela jej o sedm sloupů.2 Člověku, jenž byl po dokončení celého stvoření utvořen podle Krista, Boží Moudrost dala sedmero darů Ducha Svatého, aby v Krista věřil a zachovával jeho přikázání. Poznání budí ctnost a z ctnosti naopak vyplývá poznání. Tak se dary Ducha duchovní člověk dotváří, neboť zralá víra mu dává pevný podíl nadpřirozeného dobra.
     Tyto dary také zdokonalují přirozené světlo lidského ducha: Dar síly dává schopnost, abychom horlivě hledali Boží vůli, kterou bylo všechno stvořeno, a vždycky toužili ji z běhu věcí poznat. Dar rady rozlišuje, co touto nejsvětější Boží vůlí je a co jí není, a umožňuje, abychom tuto nestvořenou a nesmrtelnou Boží vůli přijímali a podle ní mysleli, mluvili a žili. A dar rozumu působí, abychom ji schvalovali a na ni spoléhali a  odmítali vše, co je s ní v rozporu.
     Smísila v číši své víno a připravila svůj stůl.3 Jako se v číši mísí víno s vodou, tak Moudrost spojila v člověku duchovní a tělesnou přirozenost a s poznáním stvořených věcí spojila v takovém člověku i poznání sebe samé jako příčiny všeho. Toto poznání opájí rozum jako víno vším, co se týká Boha. A tak ten, jenž je naším nebeským chlebem, sám živí naše duše ctností a opájí je a oblažuje svým učením. A to všechno bohatě prostírá k duchovní hostině všem, kdo se jí touží zúčastnit.
     Poslala své služebníky, aby hlasitě zvěstovali pozvání na pohár vína.4 Boží Moudrost poslala apoštoly jako služebníky božské vůle zvěstovat radostnou zvěst evangelia přicházející od Ducha, a proto převyšující každý psaný i přirozený zákon. Boží Moudrost zve v Kristu všechny k sobě. V něm se jako v poháru pro míchání vína uskutečnilo podle tajemného plánu spásy podivuhodné spojení božské a lidské přirozenosti v jednu osobu, aniž se obě přirozenosti smísily. A Moudrost Boží ústy svých služebníků volá: Komu schází moudrost, ať přijde ke mně.5 Kdo si jako blázen ve svém srdci říká, že Bůh není,6 ať odvrhne svou nevěru, s vírou se ke mně obrátí a pozná, že jsem Stvořitel a Pán veškerenstva.
     Toho, kdo nemá moudrost, zve: Pojďte, jezte se mnou chléb a pijte víno, které jsem vám namíchala.7 Těm, kterým scházejí skutky víry, říká Boží Moudrost, aby se jejich poznání zdokonalilo: Pojďte, jezte mé tělo, neboť vám dodá sílu a výživu jako chléb. Pijte mou krev, neboť vás naplní radostí mého učení jako víno a přivede vás k podobnosti Boží; tato krev byla totiž podivuhodně namíchána s božstvím pro vaši spásu.

     1 Př 9, 1
     2 tamtéž
     3 Př 9, 3 (LXX)
     4 srov. tamtéž
     5 srov. Př 9, 4 (LXX)
     6 srov. Žl 13 (14), 1
     7 srov. Př 9, 4.5

RESPONSORIUM

Srov. Př 9, 1-2; Jan 6, 35.56

O. Moudrost si zbudovala palác, opřela jej o sedm sloupů, * smísila víno, připravila také svůj stůl.
V. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm, praví Pán. * Smísila víno, připravila také svůj stůl.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty přebýváš v těch, kdo mají čisté a upřímné srdce; dej nám svou milost, ať žijeme tak, abychom byli tvým důstojným příbytkem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie