Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. říjen 2022
30. NEDĚLE BĚHEM ROKU

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.

A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.

V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.

Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.

Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.

My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
    ze všech prvý!

Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
    zemské nivy.

Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
    v lásce chráníš.

Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
    řítil se již.

Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
    k nebi nese.

Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
    v jasném plese.

V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
    tvůj lid pěje.

Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
    rozechvěje. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

I

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

II

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

III

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

V. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí.
R. A vaše uši, že slyší.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy Moudrosti

¹Milujte spravedlnost, vládcové země,
správně smýšlejte o Pánu
a hledejte ho upřímným srdcem.
²Těm, kdo ho nepokoušejí, dává se nalézt,
a zjevuje se těm, kdo v něho věří.
³Zvrácené myšlenky však od Boha oddělují,
všemohoucnost se neprojevuje na výzvy pošetilců.

⁴Do zlovolné duše nevchází moudrost,
nesídlí v těle oddaném hříchu.
⁵Svatý duch kázně utíká před lstí,
uniká nerozvážným myšlenkám,
odchází, když se blíží nepravost.

⁶Vždyť moudrost je duch, který miluje lidi,
ale nenechává bez trestu tupitele,
který se provinil slovy,
protože Bůh je svědkem jeho ledví,
pravdivým pozorovatelem jeho srdce
a posluchačem jeho řečí.
⁷Duch Páně naplňuje svět
a ten, který vše obsahuje, ví o všem, co se mluví.

⁸Nikdo se proto neskryje, kdo mluví bezbožně,
trestající spravedlnost ho nemine.
⁹Vždyť záměry bezbožného se prozkoumají,
zpráva o jeho řečech dojde k Bohu,
aby se ztrestaly jeho viny.
¹⁰Všechno slyší žárlivé ucho,
ani reptavé zašeptání mu neunikne.
¹¹Vyhýbejte se tedy zbytečnému reptání,
šetřte svůj jazyk, ať nepomlouvá,
poněvadž ani utajené slovo neprojde hladce
a prolhaná ústa zabíjejí duši.

¹²Nevyzývejte smrt na bludných cestách svého žití,
nepřitahujte k sobě zhoubu skutky svých rukou.
¹³Vždyť Bůh neudělal smrt
a nelibuje si, když hynou živí.
¹⁴Ale všechno stvořil, aby to bylo;
stvořené věci na světě přinášejí prospěch,
jed zhouby v nich není;
ani smrt na zemi nevládne.
¹⁵Spravedlnost smrti nepodléhá.

RESPONSORIUM

O. Šťastný je člověk, jenž dosáhl moudrosti; všechny poklady se jí nemohou rovnat. *Její cesty jsou půvabné, k pokoji vedou její stezky.
V. Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, plná milosrdenství a dobrých skutků. *Její cesty jsou půvabné, k pokoji vedou její stezky.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

     Zahleďme se na Stvořitele a Otce celého světa a pevně se přimkněme k jeho velkolepým a nezměrným darům pokoje i dobrodiním! Popatřme na něho v mysli a pohlédněme duševními zraky na jeho shovívavou vůli; uvažme, jak převelice laskavá je vůči svému stvoření.
     Řídí pohyby nebes a ty se mu pokojně podřizují; den a noc běží po cestě, kterou jim určil, a nijak si navzájem nepřekážejí. Slunce, měsíc i hvězdy krouží svorně podle jeho příkazu bez odchylek po drahách jim vykázaných. Podle jeho vůle se země stává plodnou a v určený čas dává hojnost potravy lidem i zvířatům a všem tvorům, kteří jsou na ní. Neopožďují se a nemění nic z jeho ustanovení.
     Nevyzpytatelné a neproniknutelné propasti a hlubiny podléhají stejným zákonům. Nekonečné spousty mořských vod, shromážděné jeho stvořitelskou vůlí na určených místech, nepřekračují své hranice, nýbrž činí tak, jak jim přikázal. Řekl totiž: Až sem smíš přijít, tvé vlny se v tobě roztříští.¹ Pro lidi bezbřehý oceán a světy za ním řídí Pán stejnými zákony.
     Jarní, letní, podzimní a zimní období pokojně následují jedno za druhým. Větry konají svůj úkol v příslušný čas a bez závady; a nevysychající prameny, stvořené k užitku i pro zdraví, podávají bez ustání lidem životodárné prsy. A i nejdrobnější tvorové se setkávají v pokoji a svornosti.
     To vše se děje svorně a pokojně, jak to přikázal veliký Stvořitel a Pán veškerenstva. Prokazuje tak dobrodiní všem, zvláště pak nám, kteří jsme se utekli k jeho slitování skrze našeho Pána Ježíše Krista; jemu budiž sláva a moc navěky. Amen.
     ¹ Job 38, 11 (LXX)

RESPONSORIUM

O. Vládce nebe a země, tvůrce vodstev, ty jsi král všeho stvoření, * vyslyš modlitbu svých služebníků.
V. Pane Bože, králi nebes a země, shlédni na naši pokoru. * Vyslyš modlitbu svých služebníků.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, rozmnož naši víru, naději a lásku, ať s radostí plníme, co přikazuješ, aby se na nás splnilo, co slibuješ. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie