Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. únor 2020
Čtvrtek po Popeleční středě

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Kdo přemítá o zákoně Páně.
O. Ovoce nese správně ve svůj čas.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhé knihy Mojžíšovy

     ¹Toto jsou jména Izraelových synů, kteří s Jakubem přišli do Egypta; každý přišel se svou rodinou: ²Ruben, Simeon, Levi a Juda, ³Isachar, Zabulon a Benjamín, ⁴Dan a Neftali, Gad a Aser. ⁵Všech, kdo pocházeli od Jakuba, bylo sedmdesát lidí; Josef byl už v Egyptě. ⁶Potom zemřel Josef i všichni jeho bratři a celé to pokolení. ⁷Izraelští synové byli plodní, rozrostli se, rozmnožili a byli velmi zdatní, takže se jimi naplnila země.
     ⁸V Egyptě se dostal k vládě nový král, který nevěděl nic o Josefovi. ⁹Řekl svému národu: „Hle, národ synů Izraele je příliš četný a silný na nás. ¹⁰Jednejme vůči němu obezřetně, aby se nerozmnožil a v případě války se nepřidal k našim nepřátelům, s námi nebojoval a neodešel ze země.“
     ¹¹Ustanovili tedy nad nimi dozorce pro roboty, aby je týrali robotou. Stavěli faraónovi zásobovací města Pithon a Rameses. ¹²Čím více však je týrali, tím víc se množili a rostli, ¹³takže Egypťané se hrozili synů Izraele. ¹⁴Tyranií si je podrobili, ztrpčovali jim život tvrdou prací s přípravou hlíny, cihel a všelijakou prací na poli, vůbec je dřeli tyransky.
     ¹⁵Egyptský král poručil hebrejským porodním pomocnicím, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua: ¹⁶„Když budete Hebrejkám pomáhat při porodu a zjistíte, že je to chlapec, usmrťte ho, když to bude děvče, ať je naživu!“
     ¹⁷Ale porodní pomocnice se bály Boha, nejednaly podle rozkazu egyptského krále a nechávaly chlapce naživu.
     ¹⁸Král si zavolal porodní pomocnice a řekl jim: „Copak to děláte, že necháváte chlapce naživu?“ ¹⁹Porodní pomocnice odpověděly faraónovi: „Hebrejky nejsou jako egyptské ženy: Jsou tělesně silné a rodí dříve, než k nim přijde porodní pomocnice.“ ²⁰Bůh prokazoval porodním pomocnicím dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný. ²¹Protože se porodní pomocnice bály Boha, popřál zdar jejich rodinám.
     ²²Ale farao poručil všemu svému lidu: „Každého narozeného chlapce hoďte do řeky Nilu, každé děvče však nechte naživu!“

RESPONSORIUM

O. Bůh řekl Abrámovi: Tvoji potomci budou žít jako cizinci v zemi, která nebude jejich; budou tam žít v  otroctví a v pokoření po čtyři sta let. * Já budu soudit národ, kterému budou otročit.
V. Jsem tvůj Zachránce a Vykupitel. * Já budu soudit národ, kterému budou otročit.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Nejmilejší, milost Páně naplňuje zem.¹ To platí v každé době. Vždyť příroda je každému věřícímu přímo školou uctívání Boha. Nebe i země, moře a vše, co je v nich,² dosvědčují dobrotu a všemohoucnost svého původce a podivuhodná krása služebných živlů nutí rozumného tvora k tomu, aby náležitě vzdával Tvůrci díky.
     A přesto se nám v těchto dnech, kterým tajemství obnovy člověka vtisklo mimořádný charakter a které podle pevného řádu těsně předcházejí velikonočnímu svátku, zvlášť ukládá, abychom se ještě lépe připravili a duchovně očistili.
     Přímo k podstatě velikonočních svátků totiž patří, že se celá Církev má radovat z odpuštění hříchů. To platí nejenom pro ty, kteří se znovu rodí ze svátostného křtu, ale i pro ty, kteří již dříve byli přijati za Boží děti.³
     I když z nás totiž vytváří nové lidi zásadním způsobem koupel znovuzrození, přece se všichni potřebujeme každodenně očišťovat od rezu smrtelnosti. A není mezi námi nikdo, kdo by se na své cestě kupředu neměl snažit, aby byl stále lepší. Celkově je třeba zaměřit všechno úsilí k tomu, aby při oslavě dne vykoupení nebyl nikdo v zajetí svých starých chyb.
     Proto tedy, nejmilejší, to, co má dělat každý křesťan v každé době, je nyní třeba dělat ještě horlivěji a zbožněji, aby se apoštolské ustanovení o čtyřicetidenním postu neplnilo pouze újmou v jídle, ale abychom se co nejvíce zdržovali zlého.
     Není nic užitečnějšího než spojit s rozumným a svatým postem skutky milosrdenství. Tímto společným slovem milosrdenství rozumíme nejrůznější chvályhodné skutky zbožnosti a lásky, takže i při nestejných možnostech mohou věřící prokázat stejného ducha milosrdenství.
     Neboť lásce, kterou jsme zavázáni stejně vůči Bohu i vůči člověku, nikdy nestojí v cestě tolik překážek, že by nemohla svobodně usilovat o dobro. Podle andělských slov: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle⁴ se každý člověk posvěcuje nejen tím, že má dobrou vůli, ale i tím, že uskutečňuje pokoj, když bližním, kteří strádají jakoukoli nouzí, prokazuje účinnou lásku.
     Skutky lásky mají značně široké pole působnosti: Opravdovým křesťanům se tu nabízí velké množství možností, takže se na dávání almužny mohou podílet nejen bohatí, kteří žijí v nadbytku, ale i středně zámožní a chudí. Neboť i když nemají pro štědrost stejné hmotné prostředky, jsou přece stejní ve svém smýšlení.
     ¹ Žl 32 (33), 5
     ² srov. Žl 68 (69), 35
     ³ srpv. Gal 4, 5
     ⁴ srov. Lk 2, 14

RESPONSORIUM

O. Postní doba nám otevřela brány ráje; prožijme ji v duchu modlitby a pokání, * abychom se v den vzkříšení mohli radovat s Pánem.
V. Jednejme vždycky jako Boží služebníci, * abychom se v den vzkříšení mohli radovat s Pánem.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, osvěcuj nás svým vnuknutím a provázej naše jednání svou pomocí, ať konáme všechno od začátku až do konce ve spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie