| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So | 
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 
13. srpen 2019, Úterý
   
3. týden žaltáře
   
Druhé mezidobí, 19. týden
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Alexandra Longa, kněze, a druhů, mučedníků, pro připomínku
   invitatorium
   
modlitba se čtením
   
ranní chvály  - komb.
   
tercie  - dopl.
   
sexta  - dopl.
   
nona  - dopl. 
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
    
    
vygenerování modliteb
    
    
uspořádání liturgie hodin
	  
modlitby za zemřelé
	  
posvěcení chrámu
	  
latinská verze
	  
starší verze breviáře
	  
	  
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. 
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
 Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.
Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony, 
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.
To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.
Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.
My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)
I
2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
4 A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –
5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –
8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
9 země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –
16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –
20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –
23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –
29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –
33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –
35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
V.
Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R.
Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Micheáše
    
 1"Slyšte, Jakubova knížata,
 vůdcové domu Izraele:
 Nemáte vy znát právo?"
 
 2Nenávidíte dobro, ale milujete zlo.
 Stahujete z lidu kůži
 a maso z jejich kostí.
 
 3To vy požíráte maso mého lidu
 a stahujete z něho kůži;
 lámete mu kosti,
 sekáte ho jako pečeni v hrnci
 a jako maso uvnitř kotle.
 
 4Tehdy budou volat k Hospodinu,
 a nevyslyší je,
 v tu dobu před nimi skryje svou tvář
 kvůli zločinům, kterých se dopustili.
    
5Tak praví Hospodin o prorocích,
 kteří svádějí můj lid:
 Když mají do čeho kousat,
 mluví o pokoji,
 ale tomu, kdo jim nic do úst nedá,
 vyhlašují svatou válku.
 
 6Proto budete mít noc bez vidění
 a temnoty bez věštění;
 nad proroky zapadne slunce
 a den se nad nimi zatmí.
 
 7Stydět se budou jasnovidci,
 zahanbí se věštci,
 všichni si zahalí vousy,
 neboť Bůh neodpoví.
 
 8Já však jsem naplněn
 silou Hospodinova ducha,
 spravedlností a statečností,
 abych vyčítal Jakubovi jeho zločin
 a Izraeli jeho hřích.
    
9Slyšte to, knížata Jakubova domu,
 vůdcové domu Izraele,
 vy, kteří si ošklivíte právo
 a překrucujete všechno, co je přímé.
 
 10Krví budujete Sión,
 Jeruzalém nepravostí!
 
 11Jeho knížata soudí za úplatek,
 jeho kněží učí za mzdu,
 jeho proroci věští za stříbro –
 a přitom spoléhají na Hospodina:
 "Copak Hospodin není mezi námi?
 Nás nemůže stihnout nic zlého!"
 
 12Proto kvůli vám
 bude Sión orán jako pole,
 Jeruzalém se změní v trosky
 a chrámová hora ve výšinu porostlou lesem.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu "O vtělení Páně" od biskupa Theodoreta z Kyrrhu
    
Utrpení našeho Spasitele jsou našimi léky. Poučuje nás o tom prorok, když volá: Sám nese naše hříchy, za nás trpí bolestmi; my jsme se
ovšem domnívali, že to jsou jeho strasti, rány a trápení, a zatím byl raněn pro naše hříchy a rozdrcen byl pro naše zločiny; tížily ho
tresty pro naši spásu, jeho rány nás uzdravily. Všichni jsme bloudili jako ovce; proto byl jako ovce veden na smrt a jako beránek, který
mlčí před střihačem.1
    
Když pastýř vidí, že se mu ovce rozeběhly, vezme jednu ze stáda a vede ji na pastvu, která se mu líbí, a tím za sebou přitáhne ty ostatní.
A stejně tak i Bůh Slovo: když viděl, že lidské pokolení zabloudilo, vzal na sebe podobu služebníka,2 spojil ji se sebou, jejím
prostřednictvím k sobě přitáhl veškerou lidskou přirozenost a přivedl na Boží pastviny ovce, které byly odkázány na špatnou pastvu a
nechány napospas vlkům.
    
Proto vzal náš Spasitel na sebe naši přirozenost, proto Kristus Pán podstoupil spásná muka, nechal se poslat na smrt a uložit do hrobu.
Zrušil onu dávnou, věky trvající vládu a těm, kdo byli svázáni s porušitelností, slíbil neporušitelnost. Obnovil zbořený chrám a probudil
jej k novému životu,3 mrtvým očekávajícím jeho vzkříšení potvrdil pravdivost a jistotu svých zaslíbení.
    
Ano, praví, právě tak, jako se lidské přirozenosti, kterou jsem přijal od vás, dostalo přijetím božství a ve sjednocení s ním slavného
vzkříšení, takže odložila pomíjivost a utrpení a vešla do neporušitelnosti a nesmrtelnosti, i vy budete zbaveni tíživého otroctví smrti,
odvrhnete pomíjivost s utrpením a vstoupíte do stavu, v němž nebude pro utrpení místo.
    
Proto také prostřednictvím apoštolů poslal Kristus všem lidem dar křtu. Jděte tedy, praví, získejte za učedníky všechny národy, křtěte
je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.4 Křest je jakýsi náznak a obraz smrti Páně. Jestliže jsme srostli, říká Pavel, s jeho Synem tak,
že jsme mu podobní ve smrti, budeme mu tak podobní i ve vzkříšení.5
     1 srov. Iz 53, 4-7
     2 srov. Flp 2, 7
     3 srov. Jan 3, 20
     4 Mt 28, 19
     5 srov. Řím 6, 5
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, tys nám poslal Ducha svého Syna a přijal jsi nás 
za vlastní; a proto k tobě smíme volat jako k Otci: upevni, co jsi v nás započal, 
abychom se mohli ujmout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
 
O. Bohu díky. 
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie