Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. leden 2019
Doba vánoční, 1. týden

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčného božství oslnivý jase,
Kriste, všech Světlo, živote nám daný,
jdeš na svět léčit nemocné a k spáse
otevřít brány.

Andělské sbory zemi písně pějí
o novém věku a v nich Otci tvému
vzdávají chválu i díky a přejí
mír lidstvu všemu.

Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,
synáčku Panny přesvaté a čisté,
vládu nad světem jen díky své lásce
získáváš, Kriste.

Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,
jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;
srdce nám proměň a je lásky pouty
přitáhni k sobě.

Tobě i Otci, Duchu lásky věčné
s anděly pějem radostnými hlasy.
Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné
po všechny časy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Bylo světlo pravé.
O. Které osvěcuje každého člověka.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

     ²Buďte vytrvalí v modlitbě, buďte při ní bdělí a vděční. ³Modlete se také za nás, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, abychom mohli hlásat tajemnou pravdu, to je Krista – kvůli tomu jsem teď v žaláři; ⁴vyproste mi, abych ji rozhlásil tak, jak je to moje povinnost.
     ⁵Vůči těm, kdo nejsou křesťané, se chovejte rozvážně a hleďte v té věci využít vhodné příležitosti. ⁶Vaše řeč ať je vždycky laskavá a jadrná. Pak budete umět dát každému správnou odpověď.
     ⁷Co je se mnou, podrobně vám řekne milovaný bratr Tychikos, věrný pomocník a spoluslužebník v Pánu. ⁸Právě proto ho k vám posílám, abyste měli zprávy, jak se mám, a aby přinesl vašemu srdci útěchu. ⁹Posílám s ním i vašeho krajana Onezima, věrného a milovaného bratra. Ti vám řeknou všechno, co se tady děje.
     ¹⁰Pozdravuje vás Aristarchos, který je tady se mnou ve vězení, a Barnabášův bratranec Marek. O něm jsem vám už poslal vzkaz; přijde-li k vám, přijměte ho s láskou. ¹¹Dále vás pozdravuje Ježíš, zvaný Justus. Z bývalých židů jen oni spolu se mnou pracují pro Boží království, a tak se mi stali útěchou. ¹²Vzkazuje vám pozdrav váš krajan Epafras. Tento služebník Krista Ježíše nepřestává o vás v modlitbách zápasit, abyste byli pevní a zralí a s přesvědčením plnili vždycky Boží vůli. ¹³Ano, mohu to o něm dosvědčit, že velmi pracuje pro vás, pro Laodicejské a Hierapolské. ¹⁴Pozdravuje vás milovaný lékař Lukáš a Démas.
     ¹⁵Vyřiďte pozdrav bratřím v Laodiceji, zvláště Nymfovi a křesťanům, kteří se shromažďují v jeho domě. ¹⁶Až si tento list přečtete, postarejte se, aby si ho přečetli také v církevní obci laodicejské, a list laodicejský si také přečtěte i vy. ¹⁷Archippovi řekněte: "Hleď, ať dobře zastáváš službu, kterou jsi dostal od Pána."
     ¹⁸Připojuji pozdrav vlastní rukou: Pavel. Pamatujte na moje pouta! Milost buď s vámi!

RESPONSORIUM

O. Modleme se za sebe navzájem, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, * abychom mohli hlásat Krista.
V. Odemkni, Pane, opět naše ústa, naše rty ti zapějí chvalozpěv, * abychom mohli hlásat Krista.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Kdo z lidí poznal všechny poklady moudrostí a poznání utajené v Kristu a ukryté v chudobě jeho těla?¹ Neboť byl bohatý, ale stal se pro nás chudým, abychom jeho chudobou zbohatli.² Když totiž přijal smrtelnost a okusil smrt, představil se sice v chudobě; slíbil nám však bohatství, které mu nepřestalo patřit, i když se ho na čas zřekl.
     Jak nesmírná je jeho dobrotivost! Uchovává ji těm, kdo se ho bojí, popřává ji těm, kdo v něho doufají!³
     Naše poznání je jen částečné, dokud nepřijde to, co je dokonalé.⁴ Proto, abychom byli schopni to pojmout a pochopit, ten, jenž je v božské přirozenosti rovný Otci, se stal podobným nám v přirozenosti služebníka,⁵ a nás tak přetváří k Boží podobě. Jediný Syn Boží tím, že se stal synem člověka, činí z mnoha lidských synů syny Boží. A těm, kteří se zrodili v otroctví, přináší skrze viditelnou podobu služebníka svobodu, aby mohli vidět podobu Boží.
     Neboť už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní; a proto ho budeme vidět tak, jak je.⁶ Neboť k čemu jsou ty poklady moudrostí a poznání, k čemu to božské bohatství, ne-li k tomu, aby nás plně uspokojily? A k čemu to množství dobrotivosti, ne-li k tomu, aby nás nasytilo? Ukaž nám Otce, a to nám stačí.⁷
     A v jednom žalmu mu jeden z nás či mezi námi nebo za nás říká: Nasytím se, až se zjeví tvá sláva.⁸ On však a Otec jsou jedno⁹ a kdo vidí jeho, vidí i Otce.¹⁰ Pán zástupů sám je tedy král slávy.¹¹ Až nás promění, ukáže nám svou tvář; budeme spaseni,¹² budeme nasyceni a víc už nebudeme potřebovat.
     Dokud k tomu nedojde, dokud nám neukáže, co nám dostačí, dokud se nenapijeme dosyta z toho pramene života,¹³ do té doby kráčíme ve víře jako poutníci a žijeme v cizině od něho vzdáleni,¹⁴ hladovíme a žízníme po spravedlnosti.¹⁵ A dokud zatím jen s nevýslovnou dychtivostí toužíme spatřit Boží podobu, do té doby oslavujme se zbožnou oddaností den jeho narození v podobě služebníka.
     Nemůžeme ještě patřit na toho, jehož Otec zplodil před jitřenkou,¹⁶ shromážděme se tedy k oslavě toho, který se v nočních hodinách narodil z Panny. Nechápeme dosud, že před sluncem trvá jeho jméno,¹⁷ uznejme tedy, že na slunci je postaven jeho stan.¹⁸
     Ještě ho nemůžeme uvidět jako Jednorozeného trvale zůstávajícího v Otci, vzpomínejme tedy na ženicha, jak vychází ze své komnaty.¹⁹ Nejsme ještě hodni účastnit se hostiny našeho Otce, učme se tedy aspoň znát jesle našeho Pána²⁰ Ježíše Krista.
     ¹ srov. Řím 11, 33; srov. Kol 2, 31
     ² srov. 2 Kor 8, 9
     ³ srov. Žl 30 (31), 20
     ⁴ srov. 1 Kor 13, 9-10
     ⁵ srov. Flp 2, 6-7
     ⁶ 1 Jan 3, 2
     ⁷ Jan 14, 8
     ⁸ srov. Žl 16 (17), 15
     ⁹ srov. Jan 10 ,30
     ¹⁰ srov. Jan 14, 9
     ¹¹ srov. Žl 23 (24), 10
     ¹² srov. Žl 79 (80), 4
     ¹³ srov. Žl 35 (36), 10
     ¹⁴ srov. 2 Kor 5, 7.6
     ¹⁵ srov. Mt 5, 6
     ¹⁶ srov. Žl 109 (110), 3
     ¹⁷ Žl 71 (72), 17 (Vulg.)
     ¹⁸ Žl 18 (19), 5 (Vulg.)
     ¹⁹ srov. tamtéž, 6
     ²⁰ srov. Iz 1, 3

RESPONSORIUM

O. Život se zjevil, my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. * Co jsme viděli, zvěstujeme i vám.
V. Víme, že Boží Syn přišel a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha. My jsme v tom pravém Bohu skrze jeho Syna. On je pravý Bůh a věčný Život. * Co jsme viděli, zvěstujeme i vám.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvůj Syn se stal jedním z nás a jeho narození je počátkem naší spásy; posiluj naši víru, abychom se jím nechali vést a v nebeské slávě dosáhli naplnění toho, co nám přislíbil. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie