Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. červen 2017
Druhé mezidobí, 9. týden
1. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nejlepší Tvůrce stvoření,
náš Vládce, na nás pohlédni:
Nás, ponořené v těžké sny
z nezdravých dřímot vytrhni.

Ty, svatý Kriste, prosícím
shoď z beder těžké břímě vin.
Vždyť vstáváme s tvým vyznáním,
tmu rozrážíme zpěvem svým.

Zvedáme ruce se srdci
k tobě, jak konat za noci
nám už tvůj prorok přikázal
a Pavlův příklad ukázal.

Ty znáš zlé, jež jsme činili,
své nitro jsme ti odkryli,
své prosby v slzách vylili:
odpusť nám, čím jsme zhřešili.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ať Pane všeho vědění
ti patří naše nadšení.
Ty znáš všech srdcí tajemství
a sílíš nás svou milostí.

Pastýři ovce chránící,
ztracené nalézající,
na pastviny své svěží vždy
nás k dobrým ovcím shromáždi.

Kéž soudcův hněv nás nesvrhne
v ponuré stádo pekelné,
kéž jsme tvým soudem určeni
tvých pastvin stát se ovcemi.

Buď tobě, Spasiteli náš,
čest, vítězství, moc, slávy jas,
nad celým světem vládu máš
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

     ^32.1Ti tři muži přestali odpovídat Jobovi, protože považoval sám sebe za spravedlivého. ²Tu Elihu, Barachelův syn Buz z kmene Ram, se na Joba rozhněval; ³jeho hněv vzplál proto, že se před Bohem dělal spravedlivým. I na jeho tři přátele se rozhněval, poněvadž nenalezli odpověď a Joba jen odsuzovali. ⁴Když mluvili s Jobem, Elihu vyčkával, protože byli věkem starší než on. ⁵Když však Elihu viděl, že ti tři mužové nemají co odpovědět, rozhněval se.
     ⁶A tehdy se ujal slova Elihu, Barachelův syn z Buz, a řekl:
„Jsem věkem nejmladší, vy jste starci,
proto jsem se ostýchal a váhal
vám povědět, co vím.
^33.1Slyš tedy, Jobe, mou řeč,
popřej sluchu všem mým slovům.
²Pohleď, otvírám ústa,
můj jazyk hovoří v hrdle.
³Promluvím z upřímnosti srdce,
rty mé vypovědí čistou pravdu.
⁴Boží duch mě stvořil,
dech Všemocného mě oživuje.
⁵Můžeš-li, odpověz mi,
připrav se na mě a proti mně povstaň!
⁶Vždyť já jako ty jsem z Boha,
i já byl uhněten z hlíny.
⁷Ať tě neděsí strach ze mne,
má vážnost tě nemusí tížit.
     ⁸Řekl jsi však – slyšel jsem to na vlastní uši –
vnímal jsem zvuk tvých slov:
⁹‚Jsem čistý, bez zločinu,
bezúhonný, nemám vinu.
¹⁰Ale On si proti mně bere záminku,
jedná se mnou jak s nepřítelem.
¹¹Do klády svírá mé nohy,
špehuje všechny mé cesty.‘
     ¹²Hleď, odpovím ti, v tom se mýlíš,
vždyť větší je Bůh než člověk.
¹³Pročpak mu vyčítáš,
že ti neodpovídá na každé slovo?
¹⁴Ať už Bůh mluví tak, či onak,
člověk na to nedává pozor.
¹⁵Ve snu nebo v nočním vidění,
když se na lidi snáší hluboký spánek,
když usínají na lůžku,
¹⁶tu otvírá ucho lidí,
děsí je výstrahou,
¹⁷aby člověka odvrátil od zločinu,
aby vyhladil z něho pýchu,
¹⁸aby mu zachránil duši před propastí,
jeho život před zlým koncem.
     ¹⁹Je zkoušen bolestí na svém lůžku,
v jeho kostech neustává boj.
²⁰Jeho duše si oškliví pokrm,
jeho chuť si hnusí i vábivé jídlo.
²¹Jeho tělo se očividně tratí,
ukazují se kosti, které dřív nebylo vidět.
²²Jeho duše se blíží zániku,
jeho život smrtelným křečem.“

RESPONSORIUM

O. Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! * Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání!
V. Neboť kdo pochopí jednání Páně? Kdo mu byl rádcem? * Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání!

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého papeže Řehoře Velikého ke knize Job

     Slyš, Jobe, mou řeč, popřej sluchu všem mým slovům. Pro učení domýšlivých je příznačné, že neumějí pokorně předkládat to, čemu učí, a že to, co poznávají jako správné, nedovedou správně podat. Jejich slova totiž prozrazují: když učí, připadají si, jako by seděli na samém vrcholu nějaké výšiny a zvysoka shlížejí na ty, které učí, jako by byli kdesi hluboko pod nimi. Nechtějí s nimi rozmlouvat jako rádcové, ale jako vládcové, kterým se sotva uráčilo promluvit.
     Správně jim říká Pán ústy Proroka: Panovali jste nad nimi násilně a surově. Ano, násilně a surově vládnou ti, kdo se nesnaží své podřízené klidně a rozumně napravovat, ale snaží se je drsně a panovačně lámat.
     Naopak, správné učení se již v myšlenkách naprosto rozhodně varuje zla pýchy, neboť ví, že šípy jeho slov s veškerou prudkostí míří přímo proti původci a učiteli pýchy. A má se zajisté na pozoru, aby pyšnými mravy nevyznávalo toho, kterého v srdci posluchačů svatými slovy pronásleduje. Usiluje o pokoru, která je učitelkou a matkou všech ctností; aby ji nejen hlásalo slovy, ale i osvědčovalo životem. A tak k učedníkům hledajícím pravdu hovoří spíše chováním než řečmi.
     Také Pavel mluví v listě Soluňanům, jako by zapomněl na vznešenost vlastního apoštolského úřadu, a říká: Počínali jsme si mezi vámi něžně. A jinde říká apoštol Petr: Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje. A aby zdůraznil, že je třeba při znalosti nauky dodržovat také určitý způsob vyučování, dodal: ale čiňte to s jemností a skromností; musíte mít přitom sami dobré svědomí.
     A to, co říká Pavel učedníkovi: Nařizuj to a vyučuj s veškerým důrazem, neznamená, že by ho vybízel k vladě moci, ale k vážnosti autority života. Neboť s mocí se vyučuje, když se něco napřed dělá, a pak se teprve o tom mluví. A když nám svědomí svazuje jazyk, ubírá to učení na věrohodnosti. Apoštol tedy neukládal učedníkovi, aby ukazoval moc pyšným kázáním, ale aby jeho věrohodnost plynula z dobrých skutků.
     Proto také je psáno o našem Pánu: Učil totiž jako ten, který má moc, a ne jako učitelé Zákona a farizeové. Neboť jedině on, on samojediný mohl mluvit o dobru s mocí, protože nikdy z žádné slabosti nespáchal nic špatného. Z božské moci měl přece to, co nám skrze nevinnost svého člověčenství zprostředkoval.

RESPONSORIUM

O. Opásejte se všichni ve vzájemném styku pokorou. * Bůh se staví proti pyšným, ale dává milost pokorným.
V. Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. * Bůh se staví proti pyšným, ale dává milost pokorným.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, náš nebeský Otče, dovoláváme se tvé prozřetelnosti, jejíž záměry nikdo nemůže zmařit, a prosíme: odvrať od nás všechno, co nám škodí, a všechno, co nám dáváš, ať nám prospívá. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie