lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. leden 2017
První mezidobí, 2. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich Církve k nám.

Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.

Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.

A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
    zpíváme hymny.

Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
    plameny tvými.

Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí
    věčného žití.

Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25

Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

4, 1-8. 32-40
Mojžíšova řeč k lidu

     Mojžíš řekl lidu toto:
     „Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat, abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců. Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Na vlastní oči jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Bál-peorovi, že každého, kdo chodil za Bál-peorem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu. Ale vy, kteří jste se přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi.
     Hleď, naučil jsem vás nařízením a ustanovením, jak mně to nařídil Hospodin, můj Bůh, abyste podle nich jednali v zemi, do níž chcete vejít a obsadit ji.
     Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a rozumní: uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: ‚Skutečně, moudrý a rozumný je tento velký národ!‘ Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký národ, který by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které já vám dnes prohlašuji.
     Ptej se dávných dob, které tě předcházely ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi: ptej se od jednoho konce nebes k druhému, stalo se někdy něco tak velkého nebo bylo něco podobného slyšet, aby nějaký národ slyšel hlas Boha, mluvícího z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu? Nebo zkusil nějaký bůh přijít a vyvolit si národ uprostřed jiného národa zkouškami, znameními, divy, bitvami, mocnou rukou, napřaženým ramenem, úžasnými děsnými činy, jak pro vás to všechno učinil Hospodin, váš Bůh, před vašimi zraky v Egyptě? Bylo ti dopřáno vidět, abys poznal, že Hospodin je pravý Bůh; není jiného než on sám.
     Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě poučil; na zemi ti ukázal svůj veliký oheň a slyšel jsi z ohně jeho slova. Poněvadž miloval tvé otce, po nich si vyvolil jejich potomstvo a vyvedl tě sám svou velikou silou z Egypta, abys vyhnal před sebou národy, které byly větší a mocnější než ty, aby tě přivedl do jejich země a dal ti ji do majetku, jak je tomu dnes.
     Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi, není jiného Boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, abys byl šťastný ty a tvoji synové po tobě, abys dlouho žil na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává navždy!“

RESPONSORIUM

Dt 4, 1; 31, 19.20; Žl 81, 9

O. Izraeli, poslouchej nařízení Páně a napiš si je do srdce jako do knihy. * A dám ti zemi oplývající mlékem a medem.
V. Lide můj, slyš mé napomenutí, kéž mě Izrael vyposlechne. * A dám ti zemi oplývající mlékem a medem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Efesanům

(Nn. 13-18, 1: Funk 1, 183-187)

Mít víru v Krista a lásku

     Snažte se tedy častěji scházet k eucharistii a k Boží oslavě. Když se totiž často shromažďujete, hroutí se moc satanova a jednota vaší víry láme jeho hrozbu. Není nad pokoj, ve kterém ztichne všechen boj nebešťanů i pozemšťanů.
     Nic z toho vám není skryto, máte-li dokonalou víru v Ježíše Krista a lásku k  němu. Ty dvě jsou počátkem a koncem života: víra je počátek, láska cíl. Jejich sjednocení je Bůh, a všechno ostatní, co je dobré, vyplývá z nich. Kdo má víru, nehřeší, a kdo miluje, nemůže nenávidět. Strom se pozná podle ovoce;1 tak se i  ti, kteří se prohlašují za křesťany, poznají podle skutků. Neboť teď nejde o vyznání, ale o to, aby člověk žil v síle víry až do konce.
     Lepší je mlčet a něčím být, než mluvit a nebýt nic. Dobře učí ten, jehož skutky jsou ve shodě s tím, co říká. Neboť je jeden učitel, který řekl, a stalo se;2 ale i to, co učinil mlčky, je hodno Otce. V kom je slovo Ježíšovo, ten dokáže pravdivě slyšet i jeho mlčení, aby byl dokonalý: aby už tím, co říká, jednal, a  tím, co neříká, aby byl poznáván. Pánu nic není skryto; zná i naše tajnosti. A  tak všechno čiňme, jako by on v nás přebýval, abychom byli jeho chrámem a on byl v nás naším Bohem, jak tomu i je a jak se ukáže před naší tváří. Proto ho opravdu milujme.
     Nemylte se, bratři moji! Kdo rozvracejí rodiny, nedostanou podíl na Božím království.3 Když ti, kteří tak z vůle těla činí, propadli smrti, tím spíš ti, kdo špatným učením kazí víru v Boha, za niž byl Ježíš Kristus ukřižován! Takový, protože se poskvrnil, půjde do neuhasitelného ohně a stejně i ten, kdo mu naslouchá.
     Proto si Pán nechal pomazat hlavu, aby Církvi vdechl neporušitelnost. Nedejte se umazat páchnoucím učením vládce tohoto světa; aby si vás neodvedl ze života do zajetí. Proč nejsme všichni moudří, když jsme dostali poznání od Boha, jímž je Ježíš Kristus? Proč pošetile hyneme a přehlížíme dar, který opravdu poslal Pán?
     Můj duch, ač nehodný, patří kříži, který je pro nevěřící pohoršením, ale pro nás spásou a věčným životem.4

     1 srov. Mt 12, 33
     2 Žl 32 (33), 9
     3 srov. 1 Kor 6, 9-10
     4 srov. 1 Kor 1, 20-23

RESPONSORIUM

Kol 3, 17; 1 Kor 10, 31b

O. Cokoli mluvíte nebo konáte, * všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
V. Všecko dělejte k Boží oslavě. * Všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie