Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. prosinec 2016
Doba adventní, 3. týden
3. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

IV

³⁹ Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.
⁴⁰ Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.
⁴¹ Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.
⁴² Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

⁴³ Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
⁴⁴ Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
⁴⁵ Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
⁴⁶ Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

V

⁴⁷ Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
⁴⁸ Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
⁴⁹ Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

⁵⁰ Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
⁵¹ Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,
⁵² snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
⁵³      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V.  Lidé, slyšte slovo Páně.
O.  A hlásejte je po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

^32.15Duch z výšin se na nás vyleje,
poušť se změní v zahradu
a zahrada se bude pokládat za les.

¹⁶Na poušti bude bydlet právo
a spravedlnost bude sídlit v zahradě.

¹⁷Dílem spravedlnosti bude pokoj
a ovocem práva bude klid
a bezpečí navždy.

¹⁸Můj lid bude sídlit v pokojném bydlišti,
v bezpečných stáncích
a v příbytcích bez starosti.

¹⁹Les zcela zanikne
a město bude hluboce pokořeno.

²⁰Jak šťastní jste vy,
   kteří sejete na břehu všech vod,
že smíte dát volnost býku i oslu!

^33.1Běda tobě, který loupíš, když tě nikdo neoloupil,
který pustošíš, když tě nikdo nezpustošil!
Až budeš hotov s loupením, budeš oloupen,
až dokončíš pustošení, budeš zpustošen!

²Hospodine, buď nám milostiv,
na tebe jsme čekali!
Buď naším ramenem každého jitra
i naší spásou v době tísně!

³Před mocným rachotem utekly národy,
když jsi povstal, rozptýlily se kmeny.

⁴Tu se bude sbírat kořist, jako se sbírají sarančata,
jako skákají kobylky, tak se na ni skočí.

⁵Vznešený je Hospodin, neboť přebývá na výsosti,
naplňuje Sión právem a spravedlností.

⁶Budeš prožívat klidné doby:
bohatstvím, které dává záchranu,
   je moudrost a poznání,
bázeň před Hospodinem, to je poklad jeho.

RESPONSORIUM

O. Můj lid bude sídlit v pokojném bydlišti, v bezpečných stáncích. * Dílem spravedlnosti bude pokoj.
V. Svůj pokoj vám dávám: ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. * Dílem spravedlnosti bude pokoj.

DRUHÉ ČTENÍ

Z věroučné konstituce II. vatikánského koncilu o Božím zjevení

     Bůh, který skrze Slovo všechno tvoří¹ a udržuje, dává ve stvořených věcech lidem trvalé svědectví o sobě.² Protože chtěl otevřít cestu nadpřirozené spásy, zjevil kromě toho hned na počátku sám sebe prarodičům.
     Po jejich pádu v nich vzbudil naději na spásu příslibem vykoupení³ a neustále pečoval o lidský rod, aby dal věčný život všem, kdo hledají spásu trpělivým konáním dobrých skutků.⁴
     Když nastal čas, povolal Abraháma, aby z něho vytvořil velký národ.⁵ Tento národ po době patriarchů vychovával prostřednictvím Mojžíše a proroků k tomu, aby ho uznal za jediného živého a pravého Boha, starostlivého Otce a spravedlivého soudce, a aby očekával slíbeného Spasitele. Tak po staletí připravoval cestu evangeliu. Potom, co mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh ústy proroků, v této poslední době promluvil k nám skrze svého Syna.⁶
     Poslal totiž svého Syna, věčné Slovo osvěcující všechny lidi, aby přebýval mezi lidmi a zvěstoval jim Boží tajemství.⁷
     Ježíš Kristus, vtělené Slovo, člověk k lidem⁸ poslaný, mluví slova Boží⁹ a dovršuje dílo spásy, které mu Otec uložil.¹⁰ Kdo vidí jeho, vidí i Otce.¹¹ On tedy celou svou přítomností i tím, jak se projevoval slovy a skutky, znameními a zázraky, především však svou smrtí a svým slavným zmrtvýchvstáním a nakonec sesláním Ducha pravdy, uskutečňuje, a tím dovršuje zjevení a potvrzuje je božským svědectvím, že totiž Bůh je s námi, aby nás vysvobodil z temnot hříchu i smrti a vzkřísil k věčnému životu. Křesťanské dílo spásy tedy jako nová a konečná úmluva nikdy nepomine a nemůžeme už očekávat nějaké nové veřejné zjevení před slavným příchodem našeho Pána Ježíše Krista.^{12
     1} srov. Jan 1, 3
     ² srov. Řím 1, 19-20
     ³ srov. Gn 3, 15
     ⁴ srov Řím 2, 6-7
     ⁵ srov. Gn 12, 2-3
     ⁶ Žid 1, 1-2
     ⁷ srov. Jan 1, 1-18
     ⁸ Lidst Diognetovi VII. 4: ed Funk, I, 403
     ⁹ Jan 3, 34
     ¹⁰ srov. Jan 5, 36; 17, 34
     ¹¹ srov. Jan 14, 9
     ¹² srov. 1 Tim 6, 14; Tit 2, 13

RESPONSORIUM

O. Tvé oči uvidí tvého učitele. * Tvé uši uslyší rozkaz: „Toto je cesta, jděte po ní.“
V. Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka z tvého středu a z tvých bratrů. * Tvé uši uslyší rozkaz: „Toto je cesta, jděte po ní.“

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ztratili jsme tvé přátelství a skličuje nás vědomí viny; vyslyš naše prosby a naplň nás radostí z příchodu našeho Spasitele. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie