Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. září 2016
24. NEDĚLE BĚHEM ROKU

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.

A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.

V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.

Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.

Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.

My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
    ze všech prvý!

Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
    zemské nivy.

Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
    v lásce chráníš.

Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
    řítil se již.

Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
    k nebi nese.

Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
    v jasném plese.

V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
    tvůj lid pěje.

Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
    rozechvěje. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

Žalm 65 (66)
Děkovný chvalozpěv

O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)

I

¹ Jásejte Bohu všechny země, *
²     zpívejte k slávě jeho jména!
³ Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
      skutky tvé moci tak podivuhodné, *
      že se i nepřítel poklonit musí!
⁴ Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
      ať zpívá k poctě tvého jména!“ –

⁵ Pojďte a vizte Boží skutky! *
      Úžasné je, co lidem činí.
⁶ Proměnil moře v suchou zemi, †
      potom i řeku přešli pěšky. *
      On je nám zdrojem radování!
⁷ On vládne navěky svou mocí, †
      národy sleduje svým zrakem, *
      zpupní se neodváží vzepřít. –

⁸ Národy, chvalte našeho Boha *
      a všude šiřte jeho chválu!
⁹ On naší duši daroval život, *
       našim nohám klopýtnout nedal. –

¹⁰ Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
       v plameni tříbil jako stříbro.
¹¹ Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
       na bedra vložils nám těžké břímě.
¹² Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
       prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
       vyvedls nás však do volnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

II

¹³ S obětním darem jdu do tvého domu, *
       abych ti splnil dané sliby,
¹⁴ tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
       jak ti je přednesla má ústa.
¹⁵ Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
       z beranů obětní dým ať stoupá, *
       býčky a kozly ti obětuji. –

¹⁶ Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
       povím, co Bůh mi dobrého činí.
¹⁷ Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
       a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
¹⁸ Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
       Bůh by mě jistě nevyslyšel.
¹⁹ Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
       mému volání popřál sluchu. –

²⁰ Pánu buď za to dík a chvála, †
       že moji modlitbu neodmítl, *
       a svou lásku mi neodepřel.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

V. Boží slovo je plné života a síly.
R. Ostřejší než každý dvojsečný meč.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Ezechiela

     ³Hospodin oslovil kněze Ezechiela, syna Buziova, v Chaldejsku u řeky Kebar a zde na něm spočinula Hospodinova ruka.
     ⁴Měl jsem vidění: Hle, od severu přicházel bouřlivý vichr, veliký mrak; v něm kol dokola zář a  plápolající oheň a z něho zářilo cosi jako blyštící se kov; ⁵uprostřed toho bylo vidět čtvero jakýchsi živých bytostí. Jejich vzhled: měly lidskou podobu. ⁶Každá měla čtveré vzezření a čtyři křídla. ⁷Jejich nohy byly rovné – jejich kopyta byla jako kopyta telete – blyštila se jako čistá měď. ⁸Lidské ruce měly pod křídly ke čtyřem stranám; všechny čtyři bytosti měly vlastní vzezření i  křídla. ⁹Křídla jedné se dotýkala křídel druhé. Když kráčely, neobracely se, ale každá kráčela čelem vpřed.
     ¹⁰Jejich vzezření mělo tuto podobu: vzezření člověka. Všechny čtyři měly vzezření lva na své pravé straně, všechny čtyři měly vzezření býka na své levé straně a všechny čtyři měly vzezření orla.
     ¹¹Jejich křídla byla rozpjata do výše, dvě křídla každé z nich se dotýkala křídel druhé a dvě přikrývala jejich těla. ¹²Každá z nich chodila čelem vpřed; kráčely tam, kam je duch pudil, a když chodily, neobracely se.
     ¹³Mezi těmi bytostmi bylo vidět jakoby žhoucí uhlí, které plálo mezi bytostmi jako pochodně. Oheň byl plný záře a z ohně vycházely blesky. ¹⁴Bytosti se mihotaly sem i tam jako blesk.
     ²²Nad hlavami bytostí bylo cosi podobného klenbě, vypadalo to jako křišťál, svrchu roztažený nad jejich hlavami. ²³Pod klenbou byla křídla jedné rozpjata přímo ke druhé, dvěma křídly přikrývala každá své tělo.
     ²⁴Když se pohybovaly, slyšel jsem šelest křídel jako hukot vodních spoust, jako hřmění Všemohoucího, jako lomoz množství, jako lomoz tábořícího vojska; když se zastavily, pohyb jejich křídel se zpomalil. ²⁵Zvuk se šířil svrchu nad klenbou, kterou měly nad hlavou; když se zastavily, pohyb jejich křídel se zpomalil.
     ²⁶Nad klenbou, která byla nad jejich hlavou, bylo cosi jako safírový kámen; bylo to podobné trůnu a  na tom, co bylo podobné trůnu, byla nahoře postava, která měla podobu člověka. ²⁷Viděl jsem cosi jako blyštící se kov a jako oheň z něho sálající kol dokola, od jeho beder nahoru. Od beder dolů jsem viděl cosi jako oheň zářící kolem dokola: ²⁸bylo to podobné duze, která se objeví v mracích v den deště. Tak zářilo kol dokola zjevení Hospodinovy slávy. Když jsem ji viděl, padl jsem na svou tvář a slyšel jsem hlas, který mluvil.

RESPONSORIUM

O. Na tom, co bylo podobné trůnu, byla nahoře postava, která měla podobu člověka a uslyšel jsem hlas mocného hukotu: * Velebena buď Hospodinova sláva na místě, kde trůní.
V. Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky! *Velebena buď Hospodinova sláva na místě, kde trůní.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích

     Veškerá naše naděje je v Kristu a on je také celá naše pravá a spasitelná sláva. To, moji milovaní, jistě neslyšíte poprvé, vždyť patříte ke stádu toho, který střeží a pase Izrael.¹ Protože jsou však pastýři, kteří si tak sice rádi nechávají říkat, ale povinnosti pastýřů nechtějí plnit, zamyslíme se nad tím, co je takovým řečeno ústy proroka. Vy tomu naslouchejte s pozorností, my bychom to měli vyslechnout s bázní.
     Hospodin mě oslovil: Synu člověka, prorokuj proti pastýřům Izraele, prorokuj a řekni jim:² Tato slova jsme slyšeli při čtení z knihy proroka Ezechiela a nyní bych si, moji milovaní, chtěl s vámi o nich trochu pohovořit. Sám Pán nechť mi pomůže, abych říkal pravdu, to jest, abych nemluvil sám ze sebe. Budu-li totiž mluvit sám ze sebe, budu pastýřem, který pase sám sebe, a ne ovce. Pochází-li však to, co říkám, od něho, pak vás pase on sám, ať už skrze kohokoli. Tak praví Pán, Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pásli sami sebe! Či neměli pastýři pást ovce?³ To znamená, že pastýři nemají pást sami sebe, nýbrž ovce. To je první, co se těmto pastýřům klade za vinu: že pasou sami sebe, ne ovce. Kdo jsou ti, kteří pasou sami sebe? Ti, o kterých apoštol říká: Všichni myslí jen na svoje zájmy, ne na zájmy Ježíše Krista."⁴
     Do tohoto úřadu, na kterém spočívá těžká odpovědnost, nás Pán ustanovil na základě své vlastní pravomoci, ne pro naše zásluhy. A musíme jasně rozlišovat dvě věci: jednak že jsme křesťané, jednak že jsme představení. Křesťany jsme totiž pro sebe, představenými pro vás. V tom, že jsme křesťané, bychom měli vidět vlastní prospěch, v tom, že jsme představení, výlučně prospěch váš.
     Je také mnoho lidí, kteří jsou křesťané, ale nejsou představení, a ti asi docházejí k Bohu snáze, protože čím menší břemeno nesou, tím lehčeji se jim jde. My však krom toho, že jsme křesťané, a  jako takoví budeme Bohu skládat účty ze svého života, jsme také představení, a jako takoví budeme Bohu skládat účty ze svého správcovství.^{5
     1} srov. Žl 79 (80), 2
     ² Ez 34, 1-2
     ³ tamtéž
     ⁴ Flp 2, 21
     ⁵ srov. Lk 16, 2

RESPONSORIUM

O. Pán je můj pastýř, nemám v ničem nouzi. * Na tiché, svěží pastviny mě vodí.
V. Provází mě po správných cestách věren svému jménu. * Na tiché, svěží pastviny mě vodí.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš; ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu, a dej nám sílu, abychom ti mohli sloužit nerozděleným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie