Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. leden 2015
Sv. Timoteje a Tita, biskupů, památka

Timotej byl synem řeckého otce a židovské matky. Pocházel z Lystry v Malé Asii. Sv. Pavel ho získal pro křesťanskou víru při své první misionářské cestě (Sk 14, 6; 1 Tim 1, 2). Při druhé cestě se, ač ještě velmi mladý (1 Tim 4, 12), stává natrvalo Pavlovým spolupracovníkem a je s ním i při prvním uvěznění v Římě (Flp 1,1; 2, 19; Kol 1,1; Flm 1). Potom doprovází Pavla do Efesu a zůstává tam jako biskup (1 Tim 1, 3). Při svém druhém uvěznění ho Pavel zve k sobě do Říma (2 Tim 4, 9-21). V šesti Pavlových dopisech je uveden jako spoluodesilatel (1 a 2 Sol, 2 Kor, Kol, Flm, Flp). Z poznámky v listu Židům (13, 23) vyplývá, že byl také vězněn. Po Pavlově smrti se vrátil do Efesu a tam také zemřel. Titus pocházel z pohanských rodičů z Antiochie Syrské. Doprovázel Pavla a Barnabáše na apoštolský sněm do Jeruzaléma (Gal 2,1-5). Na své třetí apoštolské cestě ho Pavel poslal z Efesu do Korintu, aby tam jako schopný organizátor zavedl pořádek (2 Kor 2, 13; 7, 6. 13-16); krátce nato ho pověřil, aby tam organizoval sbírku pro chudé jeruzalémské křesťany. Po společném působení na Krétě zanechal ho tam Pavel jako biskupa. Při druhém Pavlově věznění v Římě byl u něho a odtud zřejmě z jeho pověření odešel do Dalmácie (2 Tim 4, 10). Po Pavlově smrti se vrátil na Krétu a tam také zemřel.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Když věřící lid slaví svátky kněží,
jak mu to káže jeho zbožná úcta,
tvá sláva s touto ctí, náš Veleknězi,
stále víc vzrůstá.

Jen s přispěním tvým mohli tito otci
národy cestám světla naučiti,
života slovy pást je, vést svou mocí
k svatému žití.

Od pravd tvé víry v životě svém celém
nedali svést se ani překážkami,
nadějí pevnou budoucích tvých odměn
posilováni.

Po žití plném námah, těžkých strastí
dosáhli šťastně sídel věčné vlasti
a blaženi teď míru požívají
v tvém věčném ráji.

Jas věčné chvály, slávy nekonečné
buď tobě, Králi věků, Božstvo věčné,
ať velebí tě vesmír plný krásy
po všechny časy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

II

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Mojžíš řekl lidu:
     „Když si muž vezme ženu a ožení se s ní, ona však u něho nenalezne přízeň, neboť na ní shledal něco odporného, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu. Ona vyjde z jeho domu, odejde a vdá se za jiného muže. Ale ten druhý muž k ní také pojme nenávist, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu. Anebo ten druhý muž, který si ji vzal za ženu, zemře. Tu její první manžel, který ji vykázal, si ji znovu za ženu vzít nemůže, když byla poskvrněna, neboť by to před Hospodinem byla ohavnost. Neuvalíš hřích na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví.
     Když se muž právě oženil, nebude vycházet do boje a nebude mu ukládán žádný úkol. Po jeden rok bude uvolněn pro svůj dům, aby se radoval se svou ženou, kterou si vzal.
     Nikdo nesmí zabavit mlýnské kameny, spodní ani běhoun, neboť takový člověk jako by zabavil sám život.
     Když bude někdo přistižen, že se zmocnil někoho ze svých bratří Izraelitů, hrubě s ním nakládal a prodal ho, tedy ten zloděj zemře; tak odstraníš zlo ze svého středu.
     Měj se na pozoru při ráně malomocenství, abys velmi bedlivě dodržoval všechno, o čem vás poučí levitští kněží. Bedlivě dodržujte, co jsem jim přikázal. Pamatuj, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil Mirjamě na cestě, když jste táhli z Egypta.
     Když poskytneš svému bližnímu nějakou půjčku, nevejdeš do jeho domu, abys na něm vymáhal zástavu. Zůstaneš venku a muž, kterému jsi půjčku poskytl, vynese ti zástavu ven. Jestliže je ten muž chudý, s jeho zástavou neulehneš. Vrátíš mu zástavu při západu slunce, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. To bude tvá spravedlnost před Hospodinem, tvým Bohem.
     Nebudeš utiskovat nádeníka, chudého a potřebného ze svých bratří ani přistěhovalců, kteří žijí v tvé zemi, v tvých městech. Dáš mu jeho mzdu ještě téhož dne, než nad ním zapadne slunce, neboť je chudý a svým životem na ní závisí, aby nevolal proti tobě k Hospodinu a aby na tobě nebyl hřích.
     Nebudou usmrcováni otcové za syny a synové nebudou usmrcováni za otce, každý bude usmrcen pro vlastní hřích.
     Nesmíš překrucovat právo přistěhovalce a sirotka, nesmíš brát do zástavy oděv vdovy. Pamatuj, žes byl otrokem v Egyptě a že Hospodin, tvůj Bůh, tě odtamtud vykoupil, proto já ti přikazuji, abys tak jednal. Když budeš sklízet na poli svou žeň a zapomeneš na poli snop, nevracej se, abys ho vzal, patří to přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ti požehnal Hospodin, tvůj Bůh, ve všem, co děláš. Když budeš srážet plody své olivy, nepátrej na větévkách po zbytcích, patří přistěhovalci, sirotku a vdově. Když budeš obírat svou vinici, nepaběrkuj po sobě, patří to přistěhovalci, sirotku a vdově. Pamatuj, žes byl otrokem v egyptské zemi, proto já ti přikazuji, abys tak jednal.
     Když mezi muži dojde ke sporu a oni se dostaví k soudu, aby je rozsoudili, ať je spravedlivý ospravedlněn a vinný odsouzen. Je-li viník hoden mrskání, dá ho soudce položit a mrskat za své přítomnosti; dá mu vysázet počet ran podle jeho viny. Smí jej dát zmrskat nejvýše čtyřiceti ranami, aby tvůj bratr nebyl před tebou zlehčen, kdyby mu při mrskání přidal více ran.
     Při mlácení nedáš dobytčeti náhubek.“

RESPONSORIUM

O. Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho. * A milovat ho celým srdcem a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.
V. Kdo prokazuje dobrodiní, vzdává oběť chvály. Vyhýbat se zlu, to se líbí Pánu. * A milovat ho celým srdcem a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého o svatém Pavlovi

     Pro Pavla bylo i vězení nebem. Rány a bití přijímal raději, než se jiní sápou po ceně za vítězství a bolest měl raději než odměnu, ba přímo ji za odměnu považoval, a proto nazýval utrpení milostí.¹ Pravou odměnou mu vskutku bylo zemřít a být s Kristem² zatímco žít pozemský život znamenalo boj. A přece z lásky ke Kristu tuto odměnu oddaloval, protože dychtil po boji a považoval jej za potřebnější.
     Být Kristu vzdálen a jím zavržen znamenalo pro něho boj a bolest, ba víc než boj a víc než jakákoli bolest, zatímco být s Kristem bylo jeho jedinečnou odměnou. A Pavel přesto dal pro Krista přednost boji.
     Někdo tu může okamžitě namítnout, že Pavel přece o tom všem prohlásil, že kvůli Kristu je to pro něho milé. I já sám to plně přiznávám; neboť to, kvůli čemu jsme my smutní, působilo Pavlovi přímo rozkoš. Ale copak mám připomínat pouze jeho nebezpečí a svízele? Vždyť on také žil v hlubokém zármutku, jak sám říkal: Kdo cítí slabost, abych ji necítil i já? Kdo je sváděn ke hříchu, aby to nepálilo i mne?³
     Ale vás všechny napomínám, abyste se tomuto zářivému příkladu ctností pouze neobdivovali, nýbrž jej také napodobovali. Pak totiž budeme i my mít podíl na jeho odměně za vítězství.
     Je-li někomu divné, říkáme-li, že každý, kdo dokáže totéž co on, dojde také stejné odměny, ať si poslechne jeho vlastní slova: Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď už mě jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A  nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod.⁴ Jistě vidíš, jak volá všechny k účasti na stejné slávě.
     Protože je tedy připravena stejná koruna slávy pro všechny, všichni se snažme, abychom byli hodni všeho toho dobrého, co nám je zaslíbeno.
     A nehleďme přitom pouze na velikost a skvělost Pavlových ctností a na tak činorodé a pevné odhodlání jeho ducha, díky jemuž dosáhl takové milosti. Musíme mít na mysli i to, že byl člověk jako my a že se nám po všech stránkách podobal. Pak se nám i to, co je velmi těžké, bude zdát snadným a lehkým. A budeme-li se v tomto krátkém čase snažit a namáhat, dostaneme i my onu neporušitelnou a nesmrtelnou korunu, skrze milost a  milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista. Jemu patří sláva a moc, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
     ¹ srov. Flp 1, 7
     ² Flp 1, 23
     ³ 2 Kor 11, 29
     ⁴ 2 Tim 4, 7-8

RESPONSORIUM

O. Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. * Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života.
V. Uč tomu, co je shodné se správnou naukou. * Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys dal svatému Timotejovi a Titovi poznat cestu, která vede ke spáse, a naplnils je horlivostí potřebnou k apoštolské práci; na jejich přímluvu dej i nám, ať žijeme zbožně a spravedlivě a šťastně dojdeme do nebeské vlasti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie