Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. únor 2011
První mezidobí, 6. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Perutný zvěstovatel dní
nám hlásí blízké svítání.
Buditel srdcí, Pán, je tu
a burcuje nás k životu.

Opusťte, volá, lůžka svá,
snem ztěžklá, slehlá, nezdravá,
a střídmí, čistí v srdci svém
vždy bděte, neboť blízko jsem!

Až se červánky zářivé
po ranním nebi rozlejí,
ať nás, vždy v práci poctivé,
posílí světla nadějí.

K Ježíši s pláčem volejme,
z duše vždy bdělé, upřímné:
Jen usilovné vzývání
spát čistým srdcím zabrání.

Kriste, rozežeň dřímoty,
už rozbils krunýř temnoty,
všech starých hříchů zbav i nás
a v duši nalej nový jas.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

V nás lásku k tobě probuď již,
Bože, jenž viny odpouštíš,
a s vlídností se k srdcím schyl,
když jsi je od vin očistil.

Jak cizinci sem přišli jsme,
jak vyhnanci zde úpíme.
Ty jsi náš přístav, otčina,
veď nás, kde život začíná.

Jsi pramen žití, pravdy jas,
po tobě žízní láska v nás.
Je nevýslovně blažený
zrak toho, jenž tě vidět smí.

Tobě zní sláva nesmírná,
i když jen chval těch vzpomíná,
jež tobě stále vzdávají,
kdo k tobě duchem vzlétají.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Přísloví

⁶Požehnání spočívá na hlavě spravedlivého,
ale ústa zločinců skrývají podvod.
⁷S žehnáním se vzpomíná na spravedlivého,
jméno zločinců však shnije.
⁸Rozumný člověk přijímá rozkazy,
zatímco tlučhuba si připravuje zkázu.

⁹Kdo jedná upřímně, kráčí životem bezpečně,
kdo však své cesty kroutí, přijde k pádu.
¹⁰Kdo přimhuřuje oko, dělá škodu,
kdo kárá otevřeně, uzdravuje.
¹¹Živým pramenem jsou ústa spravedlivého,
ale ústa zločinců skrývají podvod.
¹²Nenávist rozněcuje sváry,
ale láska přikrývá všechny chyby.
¹³Na rtech rozumného nalezneš moudrost,
ale na záda nerozvážného patří hůl.

¹⁴Moudří své vědomosti skrývají,
ústa pošetilého hrozí však zkázou.
¹⁵Majetek je pro boháče nedobytným městem,
kdežto pro chudáky je neštěstím jejich bída.
¹⁶Výdělek spravedlivého zachovává život,
zato výtěžek zločince přivádí k zhoubě.
¹⁷K životu kráčí, kdo dbá na kázeň,
kdo však pohrdá výstrahou, bloudí.

¹⁸Upřímné rty umlčují nenávist,
ale kdo rozsévá pomluvy, je hlupák.
¹⁹Velké žvanění se neobejde bez hříchu,
kdo drží své rty na uzdě, je moudrý.
²⁰Ryzí stříbro je jazyk spravedlivého,
srdce zločinců však nestojí za nic.
²¹Rty spravedlivého živí mnohé,
kdežto pošetilci zemřou pro nerozvážnost.

²²Hospodinovo požehnání přináší bohatství,
vlastní námaha nic k tomu nepřidává.
²³Pošetilec s radostí tropí hanebnosti,
ale pro moudrého je radost být moudrým.
²⁴Čeho se zločinec bojí, to ho stihne,
ale touha spravedlivých se vyplní.
²⁵Jak mizí bouře, tak mizí i zlosyn,
spravedlivý má základ navěky.
²⁶Co zubům ocet a kouř očím,
to lenoch těm, kdo mu dávají příkaz.

²⁷Bázeň před Hospodinem prodlužuje život,
avšak ukrácena budou léta zločinců.
²⁸Očekávání spravedlivých skončí v radosti,
zato naděje zločinců zvadne.
²⁹Hospodinova vůle je dokonalému oporou,
postrachem těm, kdo tropí zlo.
³⁰Spravedlivý nikdy nezakolísá,
zločinci však nezůstanou bydlet v zemi.
³¹Ústa spravedlivého pronášejí moudrost,
zvrhlý jazyk bude však vyrván.
³²Rty spravedlivého oplývají laskavostí,
ústa zločinců jsou samá zvrhlost.

RESPONSORIUM

O. Ústa řádného mluví vždy moudře a jeho jazyk pravdivě. * V srdci si nese Boží zákon.
V. Věčnou památku má spravedlivý, nemusí se strachovat zlé zprávy. * V srdci si nese Boží zákon.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladů žalmů svatého biskupa Ambrože

     Neustále bychom měli srdcem i ústy uvažovat o moudrosti. Tvůj jazyk ať pronáší úsudek, zákon tvého Boha ať je v tvém srdci.¹ Proto ti Písmo říká: Mluv o nich, když budeš přebývat doma, když budeš na cestách, když budeš ležet i stát.² Mluvme tedy o Pánu Ježíši, neboť on je sama moudrost a slovo, Slovo Boží.
     Je totiž psáno i toto: Otevři svá ústa Božímu slovu.³ Ať ten, kdo mluví Boží řečí a uvažuje o Božích slovech, přímo dýchá Bohem. Vždycky mluvme o Bohu. Když mluvíme o moudrosti, je to on; když o ctnosti, je to také on; když o spravedlnosti, je to opět on; když o míru, i to je on; když mluvíme o pravdě, životě a vykoupení, je to stále on.
     Otevři svá ústa Božímu slovu, tak tedy je psáno. Ty je otevři, mluví on. Proto řekl David: Uslyším, co ve mně mluví Pán.⁴ A sám Syn Boží říká: Otevři svá ústa a naplním je.⁵ Ne všichni ovšem mohou dosáhnout dokonalé moudrosti jako Šalomoun,⁶ ani takové jako Daniel.⁷ Přece však je Duch moudrosti vléván úměrně všem, totiž všem, kdo věří. Jestliže věříš, máš Ducha moudrosti.
     Vždycky, když budeš přebývat doma,⁸ uvažuj tedy a rozmlouvej o tom, co je Boží. Slovem domov můžeme myslet církev a kostel, ale také naše vlastní soukromí, abychom vedli také vnitřní rozhovor. Mluv s rozvahou, aby ses vyhnul hříchu, do něhož bys mohl upadnout skrze mnohomluvnost. Když sedíš, mluv k sobě, jako bys sám sebe soudil. Mluv na cestě, abys nikdy nebyl prázdný. Na cestě mluvíš, jestliže mluvíš v Kristu, neboť Kristus je cesta. Mluv na cestě k sobě, mluv ke Kristu. Poslouchej, jak s ním máš mluvit: Přeji si, praví, aby se muži na každém místě modlili tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru.⁹ Mluv, člověče, i když spíš, aby tě nezachvátil spánek smrti. Poslouchej, jak bys ve spánku měl mluvit: Ani své oči usnout nenechám, ani svým víčkům spánek nepopřeji, než Pánu najdu místo příhodné, příbytek pro mocného Jákobova.¹⁰ Ať vstáváš či se procházíš, hovoř o něm, abys splnil, co se ti přikazuje. Poslouchej, jak tě Kristus povzbuzuje. Tvá duše říká: Hlas mého bratra tluče na dveře,¹¹ a Kristus říká: Otevři mi, má sestro, moje milá.¹² Poslouchej, jakým způsobem máš burcovat Krista: Duše říká: Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, jestliže vzkřísíte a znovu obnovíte lásku.¹³ Láska je Kristus.
     ¹ srov. Žl 36 (37), 30.31
     ² Dt 6, 7
     ³ Žl 80 (81), 11 (Vetus Latina)
     ⁴ Žl 84 (85), 9 (Vetus Latina)
     ⁵ Žl 80 (81), 11
     ⁶ srov. 1 Král 3, 28.59
     ⁷ srov. Dan 1, 17
     ⁸ Dt 6, 7
     ⁹ srov. 1 Tim 2, 8
     ¹⁰ Žl 131 (132), 4-5
     ¹¹ srov. Pís 2, 8; 5, 2
     ¹² Pís 5, 2
     ¹³ srov. Pís 3, 5

RESPONSORIUM

O. Bůh nám poslal Ježíše Krista jako dárce moudrostí, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. * Tak se splnilo, co je v Písmu: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.
V. Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. * Tak se splnilo, co je v Písmu: Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty přebýváš v těch, kdo mají čisté a upřímné srdce; dej nám svou milost, ať žijeme tak, abychom byli tvým důstojným příbytkem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie