lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. prosinec 2010
Doba adventní, 3. týden
3. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.

Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.

Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.

Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)

I

2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
      ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.

3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
      základy pevné má věrnost na nebi má. –

4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
      David, služebník můj, má ode mne slib:

5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
      trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –

6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
      a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.

7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
      kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?

8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
      velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –

9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
       Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
       ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.

11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
       mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –

12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
       svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.

13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
       Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.

14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
       tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.

15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
       láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –

16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
       chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.

17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
       jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.

18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
       a tvou přízní mohutní naše moc.

19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
       Svatému Izraele patří náš král.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

II

20 Za onoho času mluvils ve vidění *
       k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
    „Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
       z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.

21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
       jeho pomazal jsem svatým olejem,

22 aby moje ruka stále byla při něm, *
       aby ho má paže posilovala. –

23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
       žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.

24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
       kdo ho nenávidí, všechny budu bít.

25 Provázet ho budu věrností a přízní *
       a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.

26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
       a na mocné řeky jeho pravici. –

27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
       jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.

28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
       učiním ho prvním mezi vladaři.

29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
       zůstanu mu věrný v naší úmluvě.

30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
       pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

III

31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
       podle mého řádu nebudou-li žít,

32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
       a mých přikázání přestanou-li dbát,

33 potrestám je metlou za to provinění, *
       pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –

34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
       ve své věrnosti ho přesto nezklamu.

35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
       co má ústa řekla, to už nezměním.

36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
       – ode mne se David klamu nedočká –

37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
       stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,

38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
       dokud mraky půjdou, pevně bude stát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

V.  Pane, náš Bože, obrať nás.
O.  Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

31, 1-3; 32, 1-8
Království opravdové spravedlnosti

    
31.1Běda těm, kteří sestupují do Egypta pro pomoc,
spoléhají se na koně,
doufají ve vozy, že jich je mnoho,
a v jezdce, že jsou velmi zdatní,
ale nevzhlížejí ke Svatému Izraele
a nehledají Hospodina!
    
2A přece i on je schopen způsobit neštěstí,
neodvolává svá slova:
povstane proti domu zločinců,
proti pomoci těch, kdo páchají nepravost.
    
3Vždyť Egypťané jsou lidé, a nikoli Bůh,
jejich koně jsou tělo, nikoli duch.
Až Hospodin vztáhne svou ruku,
klopýtne pomocník
a padne ten, jemuž pomáhal, všichni zahynou spolu.

     32.1Hle, král bude kralovat spravedlivě
a velmožové budou vládnout podle práva.
2Každý z nich bude jako přístřeší před větrem,
jako útočiště před lijákem,
jako proudy vod v bezvodém kraji,
jako stín mohutné skály na vyprahlé zemi.

     3Oči těch, kdo vidí, nebudou zamlženy
a uši těch, kdo slyší, budou pozorně naslouchat.
4Srdce ukvapených se naučí rozvažovat
a jazyk koktavých bude mluvit hbitě a zřetelně.
    
5Pošetilý se už nebude nazývat šlechetným
a podvodníkovi se už nebude říkat vznešený.

6Pošetilý totiž mluví hloupě
a jeho srdce se zabývá nepravostí, takže jedná bezbožně,
o Hospodinu mluví rouhavě,
touhu hladového nenasytí
a žíznivému odpírá nápoj.

     7Nejhorší jsou podvody podvodníka:
myslí jenom na hanebnosti,
jak by ubožáky zničil lživou řečí,
i když chuďas dokazuje své právo.
8Šlechetný člověk však dává ušlechtilé rady
a vytrvává ve šlechetnosti.

RESPONSORIUM

Iz 32, 3. 4; Jer 23, 5

O. Oči těch, kdo vidí, nebudou zamlženy a uši těch, kdo slyší, budou pozorně naslouchat. * Srdce ukvapených se naučí rozvažovat.
V. Vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, krále, který bude panovat moudře. * Srdce ukvapených se naučí rozvažovat.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Proti bludným naukám“ od svatého biskupa Ireneje

(Lib. 4, 20, 4-5: SCh 100, 634-640)

Při Kristově příchodu lidé uvidí Boha

     Jeden je Bůh, a ten slovem a moudrostí vše učinil a uspořádal.
     A je tu jeho Slovo, náš Pán Ježíš Kristus, ten se v posledních časech stal člověkem a žil mezi lidmi, aby spojil konec s počátkem, to jest člověka s Bohem.
     Proto proroci, obdařeni od tohoto Slova prorockým charismatem, ohlašovali jeho příchod v lidském těle. Podle přání Otce se tak sloučil a spojil Bůh a  člověk. Boží Slovo od samého počátku oznamovalo, že lidé Boha uvidí a že Bůh s nimi bude na zemi pobývat a rozmlouvat, že se ujme tvora, kterého stvořil, až mu přinese spásu, a že se mu dá poznat, že nás zachrání z rukou všech, kdo nás nenávidí,1 to jest, vysvobodí od veškerého ducha hříchu, a způsobí, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života2 a aby člověk proniknut Božím Duchem vešel do slávy Otce.
     Proroci tedy předpovídali, že lidé uvidí Boha; jak to říká i sám Pán: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.3
     Pro jeho vznešenost a nevyslovitelnou slávu nikdo nemůže Boha spatřit a zůstat naživu;4 Otec totiž přesahuje naše vnímání. Avšak pro svou lásku a  dobrotu, a protože může všecko, poskytl těm, kteří jej milují, i to, že mohou vidět Boha; jak to také předpovídali proroci: že co je nemožné u lidí, je možné u Boha.5
     Člověk zajisté ze své moci Boha nespatří. Ten se však podle své vůle dá spatřit lidem, kterým chce, kdy chce a jakým způsobem chce; Bůh je přece všemohoucí. Dal se kdysi vidět prostřednictvím Ducha v prorockých zjeveních, dal se vidět prostřednictvím Syna svým adoptivním dětem a ovšem v nebeském království se dá vidět sám jako Otec. To bude tehdy, až Duch učiní člověka Božím Synem, až jej Syn přivede k Otci a Otec obdaří neporušitelností pro věčný život, který každému pramení z toho, že vidí Boha.
     Tak jako ti, kdo vidí světlo, jsou ve světle a přijímají jeho záři, i ti, kdo vidí Boha, jsou v Bohu a přijímají jeho záři. Boží záře však oživuje: kdo tedy vidí Boha, přijímají život.

     1 srov. Lk 1, 71
     2 Lk 1, 75
     3 Mt 5, 8
     4 srov. Ex 33, 20
     5 Lk 18, 27

RESPONSORIUM

Dt 18, 18; Lk 20, 13; Jan 6, 14

O. Vzbudím jim proroka a vložím svoje slova do jeho úst. * Sdělí jim vše, co mu poručím.
V. Pošlu svého milovaného Syna. On je ten prorok, který má přijít na svět. * Sdělí jim vše, co mu poručím.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, vyslyš prosby všech, kdo se připravují na slavnost narození tvého Syna, a pomáhej jim v tomto pozemském životě, aby dosáhli věčné odměny v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie