Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. květen 2028
Doba velikonoční, 6. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla. Aleluja.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla. Aleluja.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám. Aleluja.

II

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám. Aleluja.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování. Aleluja.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování. Aleluja.

V. Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O. Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

     ¹⁸Děti, poslední hodina je tu! Jak jste slyšeli, Antikrist přichází, a teď se skutečně objevilo mnoho antikristů. Z toho můžeme poznat, že poslední hodina je tady. ¹⁹Oni sice vyšli z našeho středu, ale nebyli z nás. Neboť kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale mělo se na nich ukázat, že ne všichni jsou z nás. ²⁰Vy však máte Ducha, kterého dává Svatý, a víte to všichni. ²¹Nepíšu vám to proto, že pravdu neznáte, ale proto, že ji znáte a že z pravdy žádná lež nepochází. ²²Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Mesiáš? To je antikrist, kdo popírá Otce i Syna. ²³Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má také Otce.
     ²⁴Vy však jste to slyšeli už na začátku, ať to tedy ve vás zůstane! Když to, co jste slyšeli už na začátku, zůstane ve vás, i vy zůstanete v Synu i v Otci. ²⁵A to je přislíbení, které nám on sám slíbil: věčný život. ²⁶To všechno jsem vám napsal o těch, kdo by vás rádi svedli k bludu. ²⁷Co se však týká vás: Duch Svatý, kterého jste od něho přijali, zůstává ve vás, a nepotřebujete, aby vás někdo poučoval. Vás poučuje o všem jeho Duch, a to je pravda a žádná lež. ²⁸Ano, děti, zůstávejte v něm! To nám pak dodá radostné důvěry, až se objeví, a při jeho příchodu nebudeme od něho s hanbou odmítnuti. ²⁹Víte, že Bůh je spravedlivý. Proto také buďte přesvědčeni, že každý, kdo žije spravedlivě, je z něho narozen.

RESPONSORIUM

O. Duch Svatý, kterého jste přijali, zůstává ve vás * a nepotřebujete, aby vás někdo poučoval. Vás poučuje o všem jeho Duch, aleluja.
V. Jásejte a radujte se v Hospodinu, svém Bohu, neboť vám dal učitele spravedlnosti. * a nepotřebujete, aby vás někdo poučoval. Vás poučuje o všem jeho Duch, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Nejmilejší, ty dny mezi zmrtvýchvstáním a nanebevstoupením Páně neproběhly v klidu a nečinnosti. Naopak, tehdy byly stvrzeny důležité svátosti a zjevena veliká tajemství.
     Jsou to dny, kdy se zaplašuje strach z kruté smrti a zvěstuje nesmrtelnost, nejenom duše, ale i těla. Dny, kdy Pán svým dechnutím vlévá všem apoštolům Svatého Ducha¹ a blaženému apoštolu Petrovi se více než ostatním svěřuje péče o Pánův ovčinec,² když už předtím mu byly odevzdány klíče království.³
     V oněch dnech se ke dvěma putujícím učedníkům připojuje jako třetí sám Pán, aby je provázel.⁴ Aby rozptýlil každý mrak naší pochybnosti, kárá jejich strach, bázeň a  nechápavost.⁵ Světlo vložené do jejich srdce rozněcuje plamen víry, a když jim Pán odhaluje smysl Písma, to, co bylo vlažné, se rozhořívá.⁶ A když s ním jedli, při lámání chleba se jim otevírají oči.⁷ Oč šťastnější otevření očí, když se jim zjevila oslavená lidská přirozenost, než když se otevřely oči našich prarodičů⁸ k poznání hanby vlastního hříchu!
     Všechno, co se stalo během onoho času mezi zmrtvýchvstáním a nanebevstoupením Páně, zařídila, moji milí, Boží prozřetelnost, aby tím vším poučovala, stavěla před oči a vrývala do srdcí svých věrných poznání, že Pán Ježíš Kristus byl skutečně vzkříšen, stejně skutečně, jako se narodil, trpěl a zemřel.
     A tak svatí apoštolové i všichni učedníci, které smrt kříže poděsila a kteří váhali uvěřit ve zmrtvýchvstání, byli očividnou skutečností natolik posíleni, že když Pán odcházel do nebeských výšin, nejenže nepropadli žádnému smutku, ale byli dokonce naplněni velkou radostí.⁹
     A příčina jejich radosti byla veliká a nevýslovná: před zraky celého zástupu svatých vystupovala spolu s Kristem lidská přirozenost nad důstojenství všeho nebeského stvoření, aby převýšila kůry andělské a byla vyzdvižena nad výšiny archandělské. Výše už povýšena být nemohla, vždyť jsouc v Synu spojena s přirozeností věčného Otce, byla jím přijata, aby usedla na trůn po jeho pravici a přidružila se k jeho slávě.
     ¹ srov. Jan 20, 22
     ² srov. Jan 21, 15-17
     ³ srov. Mt 16, 19
     ⁴ srov. Lk 24, 15
     ⁵ srov. Lk 24, 17-25
     ⁶ srov. Lk 24, 32
     ⁷ srov Lk 24, 31
     ⁸ srov. Gn 3, 7
     ⁹ srov. Lk 24, 52

RESPONSORIUM

O. Odcházím, abych vám připravil místo; zase přijdu * a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já, aleluja.
V. Budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy. Nenechám vás sirotky. Zase k vám přijdu. * a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Dej nám, Bože, svou milost, ať slavíme památku vzkříšení tvého Syna s takovou úctou, abychom se mohli radovat se všemi svatými, až přijdeš ve své slávě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie