Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
14. říjen 2025, Úterý
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 28. týden
Sv. Kalista I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Marie Poussepinové, panny, terciářky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
líbezné hymny.
Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
ve věčné žití.
To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
tobě znít chvála. Amen.
Během dne:
Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
prosíme tebe.
Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
z hlubiny srdcí.
Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
ležící zvedni.
Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
nad světy všemi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)
I
2 Pane, vyslyš moje prosby, *
kéž tě dosáhne můj hlas!
3 Svoji tvář mi neukrývej *
v dnešní strastiplný den.
Nakloň ke mně ucho svoje, *
pospěš na mé volání! –
4 Dny mé jako dým se tratí, *
v kostech spaluje mě žár.
5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
zapomínám už i jíst.
6 Sténáním a nářkem stálým *
už jen kost a kůže jsem, –
7 podobám se ptáku v poušti, *
jsem jak sýček v sutinách,
8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
osiřelé na střeše.
9 Stále běsní nepřátelé, *
tupí mě a klnou mi.
10 Popel jídám jako chleba, *
ředím nápoj slzami,
11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
zdvihls mě – a svrhl zpět!
12 Mé dny jsou stín klesající, *
sám jak tráva uvadám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
tvé jméno z rodu do rodu.
14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
nadešel k slitování čas.
15 Milují jej tví služebníci, *
pláčí nad jeho zřícením. –
16 Národy budou ctít tvé jméno, *
tvou slávu všichni králové,
17 až zbuduje Pán Sión znova, *
zjeví se ve své nádheře,
18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
nezhrdne jejich modlitbou. –
19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
ať příští národ Pána ctí!
20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
on z nebe na zem popatřil,
21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
zachránil ty, jimž hrozí smrt.
22 Pak synové tvých služebníků *
přebývat budou v bezpečí
a jejich potomstvo i nadál *
před tvojí tváří potrvá
k cti tvého jména na Sióně, *
k tvé chvále v Jeruzalémě,
23 až národy a celé říše *
se k službě Páně shromáždí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
24 Cestou ochabla má síla, *
dej mi znát těch pár mých dní,
25 z půlky jich mě neodváděj! *
Věky věků je tvých let!
26 Dávno založil jsi zemi, *
nebesa jsou dílem tvým:
27 pominou, ty budeš dále; †
rozpadnou se jako šat, *
změníš je, jak šat se mění. –
28 Ty však stále stejný trváš, *
roků tvých je bez konce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
V.
Poslyš, můj lide, mé naučení.
R.
Slovům mých úst nyní nastav uši!
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Zachariáše
1.1V osmém měsíci, v druhém roce Dareiovy vlády, Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha,
syna Iddova, a řekl:
2„Hospodin se velmi rozhněval na vaše otce. 3Ale řekni jim:
Tak praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně – praví Hospodin zástupů – a já se obrátím k vám – praví Hospodin zástupů.
4Nebuďte jako vaši otcové, k nimž dřívější proroci volali: Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svého špatného
chování i od svých zlých myšlenek, ale oni neslyšeli a o mě nedbali – praví Hospodin. 5Vaši otcové – kde
jsou? A proroci? Mohou žít navěky? 6Nedostala se snad k vašim otcům má slova i mé příkazy, které
jsem uložil svým služebníkům prorokům? Obrátili se tedy a řekli: ‚Jak Hospodin zástupů hrozil, že bude s námi jednat podle našeho chování a našich
skutků, tak s námi jednal.‘“
7Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce – to je měsíc šebat – druhého roku Dareiovy vlády Hospodin oslovil
proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova, a ten řekl: 8„Měl jsem v noci vidění: Hle, muž
seděl na ryšavém koni, který stál mezi myrtovými keři, a ty byly v hlubině; za ním byli
koně ryšaví, plaví a bílí.
9Zeptal jsem se: ‚K čemu ti zde jsou, můj pane?‘ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: ‚Já ti ukážu, co
to znamená.‘ Tu se ujal slova ten muž, který stál mezi myrtovými keři: 10‚To jsou ti, které poslal Hospodin,
aby procházeli zemí.‘ 11Odpověděli Hospodinovu andělu stojícímu mezi myrtovými keři:
‚Procházeli jsme zemí, a hle – celá země přebývá v pokoji.‘
12Tu se ujal slova Hospodinův anděl a řekl: ‚Hospodine zástupů, jak dlouho ještě nebudeš mít slitování
s Jeruzalémem a judskými městy, na které se hněváš? Je to už sedmdesátý rok!‘ 13Na to odpověděl
Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, dobrotivými, utěšujícími slovy.
14Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: ‚Ohlas toto: Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sión
velkou horlivostí, 15ale velmi se hněvám na zpupné pohany, kteří překročili míru, když já jsem se hněval jen málo.
16Proto tak praví Hospodin: S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému, můj dům bude v něm
vystaven – praví Hospodin zástupů – znovu bude natažen měřický provaz v Jeruzalémě. 17Ohlas ještě toto:
Tak praví Hospodin zástupů: Ještě budou oplývat má města blahobytem, zase potěší Hospodin Sión a znovu si vyvolí Jeruzalém!‘
2.1Zdvihl jsem oči a měl jsem vidění: Hle, čtyři rohy! 2Zeptal
jsem se anděla, který se mnou mluvil: ‚Co mají znamenat?‘ Odpověděl mi: ‚To jsou ty rohy, které rozptýlily obyvatele Judy, Izraele a Jeruzaléma.‘
3Hospodin mi ukázal čtyři kováře. 4Zeptal jsem se ho: ‚Co ti
zde mají dělat?‘ Řekl mi: ‚To jsou rohy, které rozptýlily Judu na jednotlivé muže, takže nikdo z nich nezdvihl hlavu. Přišli tedy ti zde, aby poděsili
pohany, aby srazili rohy těch, kteří zdvihli roh proti judské zemi a rozptýlili její obyvatele.‘“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Pokyny“ od svatého opata Kolumbána
Jak blažení a šťastní jsou ti služebníci, které Pán při svém příchodu najde, jak bdí!1 Blažené bdění, čeká-li se na Boha, původce všeho, který všechno
naplňuje a všechno přesahuje!
Kéž by i mne, docela nepatrného, ale přece svého služebníka, ráčil podobně probudit ze
spánku netečnosti a zapálit ohněm božské lásky! Kéž až nad hvězdy šlehá plamen jeho lásky a plane touha po jeho nesmírné milosti! Kéž tento božský
život ve mně hoří bez ustání!
Kéž bych žil tak, aby má svítilna v noci stále hořela v chrámě mého Pána, aby svítila všem, kdo vcházejí do domu mého Boha! Hospodine, ve jménu Ježíše
Krista, tvého Syna a mého Boha, tě prosím: Dej mi takovou lásku, která nikdy nehasne; ať se moje svítilna dá zapálit, a nedá zhasit; ať mě hřeje a
druhým svítí.
A ty, Kriste, náš nejmilejší Spasiteli, rač naše svítilny zapálit. Ať trvale svítí v tvém chrámě a od tebe, věčné Světlo, ať dostávají světlo nehasnoucí,
aby se naše temnoty rozjasnily a my abychom
zaplašovali temnoty světa.
Prosím tě, můj Ježíši, dávej mé svítilně hojnost svého světla, ať se mi v jeho záři objeví svatyně
svatých tvého velikého chrámu, do níž vstupuješ
jako věčný Velekněz. Abych ustavičně jen tebe viděl, na tebe hleděl a po tobě toužil. Aby se moje láska obracela jen k tobě a moje svítilna stále
svítila a hořela před tebou.
Ukaž se nám, prosím, nejmilejší Spasiteli, když klepeme na dveře, abychom tě mohli poznat a jen tebe milovat, tebe jediného, a jen po tobě toužit,
jen o tobě rozjímat dnem i nocí, o tobě stále přemýšlet. Vdechni nám, prosím, takovou lásku, jakou se sluší mít rád a milovat tebe, Bože. Ať
láska k tobě naplní celé naše nitro, naprosto si nás podmaní a zmocní se všech našich smyslů, abychom kromě tebe, který jsi věčný, nemohli milovat nic
jiného. A ať tuto velikou lásku nedokáže uhasit ani záplava, která je ve vzduchu, na zemi i v moři, jak se praví v Písmu: Zátopy vod nemohou uhasit
lásku.2
Aby se to všechno i v nás vyplnilo, nebo aspoň plnit začalo, kéž nám dá tvoje milost, náš Pane Ježíši Kriste. Budiž ti sláva na věky věků. Amen.
1 Lk 12, 37
2 Pís 8, 7
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Prosíme tě, Bože, dej nám svou milost, aby nás vždycky předcházela a provázela a stále nás vedla ke konání dobra. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie