Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
6. říjen 2024, Neděle
3. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
první večerní chvály
[Pro OP: Panny Marie Růžencové]
kompletář po prvních chválách
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
V tomto dni, prvním ze všech dní,
v němž povstal náš svět stvořený,
Tvůrce, když smrt zlou přemohl,
pout zbavil nás, vstal ze hrobu.
Odhoďme všechnu malátnost,
čerstvěji z lůžka vstávejme,
už v noci Boží laskavost,
jak radí prorok, vzývejme.
Ať slyší náš hlas prosící,
nás podepře svou pravicí
a z hříchů až nás očistí,
ať v sídlech svých nás umístí.
Ať štědře nás tam odmění,
že v této svaté chvíli dne
jej velebíme písněmi,
ač odpočívat měli jsme.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Už skví se s dobou světější
den osmý po dnech týdenních.
Posvětil jsi jej, Ježíši,
ty první ze všech vzkříšených.
Nejdříve už teď mocí svou
ze snění naše mysli vzbuď,
potom ať těla povstanou,
jež nepostihla druhá smrt.
Už vbrzku k tobě do oblak
se vznesem, Kriste, blaženi,
že s tebou žít vždy budem pak,
ty živote náš, vzkříšení.
Až ve tvář budem hledět ti,
tvou věčnou slávou prodchnuti,
poznáme tebe tak, jak jsi,
ty pravé světlo, radosti.
Až sedmi dary bohaté
nás odměnit dáš od Otce,
kéž naplní nás blaho tvé
pod vládou svaté Trojice. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)
3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
nad spravedlností tvou ať jásají!
8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
jeho láska platí všemu stvoření. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
nade všemi rody panování tvé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
dobrotivě sytíš všechno živoucí. –
17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
všechny bezbožné však stihne záhubou. –
21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
vždy a do věčnosti, na věky všech věků!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
V.
Můj synu, dbej na má slova.
R.
K mým výrokům nakloň svůj sluch.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
1Pavel, apoštol Krista Ježíše z rozkazu Boha, našeho Spasitele, a Krista Ježíše, naší naděje,
2Timotejovi, svému pravému synu ve víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Krista
Ježíše, našeho Pána.
3Když jsem odcházel do Makedonie, prosil jsem tě, abys dále zůstal v Efesu a důrazně poučil
jisté lidi, že si nemají začínat s nějakým jiným učením 4a že se nemají zabývat bájemi a nekonečnými
rodokmeny, protože takové věci dávají spíše podnět k rozepřím, než aby to bylo na prospěch Božímu plánu spásy, založenému na víře.
5Cíl tohoto nařízení je láska, která plyne z čistého srdce, z
dobrého svědomí a opravdové víry. 6Někteří se z této cesty uchýlili a dali se do prázdného
řečnění; 7chtějí být učiteli zákona, a zatím vůbec nerozumějí tomu, co říkají a o čem se s takovou
jistotou vyslovují.
1Víme ovšem, že zákon je dobrý, když ho někdo náležitě používá, 9když
totiž ví, že zákon byl ustanoven ne proti spravedlivým, ale proti lidem špatným a nepoddajným, proti bezbožníkům a
hříšníkům, proti bohaprázdným a světákům, proti těm, kdo vztahují ruce na otce a na matku, proti vrahům,
10smilníkům, lidem zvráceným, otrokářům, lhářům, křivopřísežníkům a proti všemu, co odporuje
zdravému učení, 11které je shodné s evangeliem o slávě blaženého Boha, jenž mi ho svěřil.
12Děkuji tomu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, našemu Pánu, že mě uznal za věrného a vzal mě do služby,
13ačkoli jsem byl dříve rouhač, pronásledovatel
a násilník. Dostalo se mi však milosrdenství, protože jsem to dělal z nevědomosti ve své nevěře. 14Milost
našeho Pána se však na mně tím hojněji projevila s vírou a láskou v Kristu Ježíši.
15Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Ježíš Kristus přišel na svět,
aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě. 16Ale právě proto jsem došel milosrdenství, aby tím
Ježíš Kristus na mně jako na prvním ukázal celou svoji shovívavost; já jsem měl být příkladem pro ty, kdo v něho v budoucnosti uvěří,
a tak dosáhnou věčného života.
17Králi věků, Bohu nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému buď čest a sláva na věčné věky. Amen.
18Toto je poselství, které ti kladu na srdce, můj synu Timoteji, ve shodě s prorockými výroky pronesenými
o tobě, abys – opřen o ně – bojoval dobrý boj 19a měl přitom víru a dobré svědomí. Někteří lidé se ho
zbavili, a proto ztroskotali ve víře. 20Patří mezi ně Hymenaios a Alexandr; ty jsem
vydal satanovi, aby se odnaučili mluvit rouhavě.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Knihy o správě pastýřské" od svatého papeže Řehoře Velikého
Představený ať umí v pravý čas mlčet a v pravý čas promluvit, aby nemluvil o tom, o čem má pomlčet, a nezamlčel, co má vyslovit. Neuvážené mluvení
přece zavádí druhé do omylu a nemístné mlčení zase nechává v omylu ty, kteří mohli být poučeni. Nerozumní představení se totiž často bojí mluvit
přímo
pravdu ze strachu, aby neztratili přízeň u lidí. Takoví se ovšem, jak říká Pravda sama, nestarají o svěřené stádo jako praví pastýři,
ale tím, že se schovávají za své mlčení, jsou jako nájemníci, protože, když přichází vlk, utečou.
Proto jim Pán ústy proroka vytýká: Jsou to němí psi, kteří nedovedou štěkat.1 Nebo si stěžuje: Nevskočili jste do průlomu a nepostavili
jste ochrannou zeď pro Izraelův dům, abyste obstáli v boji v Hospodinův den.2 Vskočit do průlomu znamená vystoupit statečným slovem na
obranu stáda proti mocným tohoto světa. A obstát v boji v den Hospodinův znamená odpírat ničemným nepřátelům z lásky ke spravedlnosti.
Když se pastýř bojí říci pravdu, nedělá nic jiného, než že svým mlčením vlastně utíká. Kdo se pro své stádo opravdu staví na odpor, staví tím kolem
domu Izraelova hradbu proti nepřátelům. Proto říká Pán provinilému lidu: Tvoji proroci ti vydávali za vidění klam a podvod, neodhalovali tvou
nepravost, aby tě pohnuli k pokání.3 Proroky totiž Písmo svaté nazývá často učitele, kteří ukazují, jak pomíjivá je přítomnost, a vyhlašují, co
má přijít. A Boží slovo jim vytýká, že viděli falešně, protože se bojí kárat viny a nesmyslně namlouvají hříšníkům, že se jim nic nestane. Že
neodhalují nepravost viníků a místo pokárání mlčí.
Neboť káravá slova jsou klíčem, který otvírá: může odkrýt vinu,
o níž ten, kdo ji spáchal, často ani neví. Proto říká Pavel: Aby byl schopný povzbuzovat ve zdravém učení a také usvědčovat odpůrce.4 Proto
říká Malachiáš: Rty kněze mají dbát vědomosti a poučení se hledá z jeho úst, neboť je poslem Hospodina zástupů.5 Proto Pán skrze Izaiáše
napomíná: Volej, nepřestávej, jak polnice povznes svůj hlas!6
Neboť každý, kdo přijímá kněžskou službu, přijímá povolání hlasatele, který má předem ohlašovat, že za ním přichází strašný soudce. Neumí-li
však kněz kázat, je jako němý hlasatel, který nevydá ani hlásku. A proto na první pastýře sestoupil Duch Svatý v podobě jazyků, takže těm,
které naplnil, dal okamžitě schopnost o něm mluvit.
1 Iz 56, 10
2 Ez 13, 5
3 Pláč 2, 14 (Vulg.)
4 Tit 1, 9
5 Mal 2, 7
6 Iz 58, 1
RESPONSORIUM
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho,
co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie