Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. květen 2023
Doba velikonoční, 6. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň. Aleluja.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

² V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
³ Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

⁴ Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
⁵ Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

⁶ Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
⁷ V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

⁸ Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
⁹ že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň. Aleluja.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem. Aleluja.

II

¹⁰ Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
¹¹ ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

¹² Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
¹³ Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
¹⁴ Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

¹⁵ Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
¹⁶ Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
¹⁷ Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    ¹⁸ [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    ¹⁹ Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem. Aleluja.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku. Aleluja.

III

²⁰ Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
²¹ Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

²² Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
²³ Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

²⁴ Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
²⁵ Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku. Aleluja.

V. Srdce mé i tělo, aleluja.
O. Jásá k Bohu živému, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

     ¹Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. ²On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.
     ³Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání. ⁴Kdo tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. ⁵Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. ⁶Kdo tvrdí, že v něm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on.
     ⁷Milovaní, nepíšu vám o nějakém novém přikázání. Je to přikázání staré, které jste slyšeli hned na začátku. To staré přikázání je slovo, které jste slyšeli. ⁸Ale přesto všechno je ono přikázání, o kterém vám píšu, také nové. Je to pravdivé vzhledem ke Kristu i k vám, neboť tma přechází a pravé světlo už svítí. ⁹Kdo tvrdí, že je ve světle, ale svého bratra nenávidí, je dosud ve tmě. ¹⁰Kdo svého bratra miluje, zůstává ve světle a pro nikoho není pohoršením. ¹¹Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě a žije ve tmě; neví, kam jde, protože jeho oči pro samou tmu nevidí.

RESPONSORIUM

O. Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. * Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle, aleluja.
V. Podle toho víme, že jsme Krista poznali, když zachováváme jeho přikázání. * Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O Trojici“ od Didyma Alexandrijského

     Ve křtu z nás Duch Svatý činí nové lidi; ten Duch, který je Bůh, spolu s Otcem a Synem. Ze stavu znetvoření nás přivádí zpět do krásy a naplňuje nás svou milostí, takže by v nás už neměl být žádný prostor pro něco nežádoucího. Vysvobozuje nás z hříchu a smrti, a z lidí pozemských, to znamená z prachu a popela¹ nás činí lidem duchovním, účastníky Boží slávy, syny a dědici Boha Otce podobnými Synu, jeho spoludědici a bratry, kteří s ním mají být oslaveni² a spolu s ním mají vládnout.³ Místo země nám znovu daruje nebe, velkodušně nám nabízí ráj, prokazuje nám větší čest než andělům,⁴ svatým proudem křtu hasí mocné plameny neuhasitelného ohně pekelného.⁵
     Dvakrát je člověk počat: poprvé z lidského těla, podruhé ze Svatého Ducha. Náležitě nás o obojím početí poučili svatopisci a já si je dovolím ocitovat.
     Tak učí Jan: A všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z  Boha.⁶
     Říká, že všichni, kdo uvěřili v Krista, dostali schopnost být Božími dětmi, to jest dětmi Svatého Ducha, takže získávají příbuzenství s Bohem.⁷ A aby dal jasně najevo, že onou plodivou silou Boží je Duch Svatý, vkládá Jan navíc do úst Kristových slova: Amen, amen, pravím ti: Jestliže se nenarodí někdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.⁸
     Skrze službu kněží se naše viditelné tělo viditelně rodí z křestního pramene, skrze službu andělů Boží Duch, jakýmkoli poznáním nepostižitelný, duchovně noří naše tělo i duši do sebe samého a rodí nás k novému životu.
     A hle, v souhlasu s tímto výrokem o zrození z vody a Ducha říká v evangeliu Jan Křtitel o Kristu: On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm.⁹ Protože je člověk hliněná nádoba,¹⁰ musí ho nejprve očistit voda a pak zpevnit a zdokonalit duchovní oheň. Neboť Bůh je oheň sžírající,¹¹ a tak člověk potřebuje Svatého Ducha, který ho zdokonalí a dá mu nový život. Duchovní oheň totiž působí i jako očistná lázeň a duchovní voda má také přetavující sílu ohně.
     ¹ srov. Gn 18, 27
     ² srov. Řím 8, 17.29-30
     ³ srov. Řím 5, 17
     ⁴ srov. Žid 1, 14; 2, 7
     ⁵ srov. Mk 9, 44
     ⁶ Jan 1, 12-13
     ⁷ srov. 2 Petr 1, 4
     ⁸ Jan 3, 5
     ⁹ Mt 3, 11
     ¹⁰ srov. 2 Kor 4, 17
     ¹¹ srov. Dt 4, 24

RESPONSORIUM

O. Vyleji vodu na žíznivou půdu, potoky na vyprahlou zemi, vyleji svého Ducha. * A všechno poroste jako vrboví podle tekoucích vod, aleluja.
V. Stane se pramenem vody tryskající do života věčného. * A všechno poroste jako vrboví podle tekoucích vod, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Milosrdný Bože, uč nás spolupracovat s tvou milostí a dej, ať velikonoční slavení díla naší spásy v nás stále přináší svůj užitek. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie