Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. listopad 2020
Druhé mezidobí, 34. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Judy

     ¹Juda, služebník Ježíše Krista, bratr Jakubův, povolaným, milovaným od Boha Otce a uchovávaným pro Ježíše Krista. ²Kéž se vám rozhojní milosrdenství, pokoj a láska!
     ³Milovaní, vážně jsem pomýšlel na to, že vám napíšu o naší společné spáse. Ale teď mě to nutí vybídnout vás v dopise k tomu, abyste vedli boj pro víru, která byla jednou provždy křesťanům svěřena. ⁴Vloudili se totiž mezi vás jistí lidé, kteří byli už dávno předem označeni k tomuto odsouzení. Tito bezbožníci zaměňují milost našeho Boha za prostopášnost a zapírají jediného Vládce a Pána Ježíše Krista.
     ⁵Chci vám však připomenout – i když to už jednou provždy všechno víte – že když Pán zachránil svůj lid z Egypta, zahubil potom ty, kteří neuvěřili. ⁶Také anděly, kteří si neuchovali svoje důstojenství, ale opustili svůj příbytek, uchovává pro soud v onen velký den ve věčných poutech v pekelných temnotách. ⁷Právě tak Sodoma a Gomora a okolní města, která se podobným způsobem oddávala protipřirozenému smilnění a propadla zvrhlosti, jsou pro výstrahu trestána věčným ohněm.
     ⁸Přesto i tito blouznivci podobně poskvrňují tělo, nechtějí nad sebou uznávat Pána a pohrdavě mluví o oslavených.
     ¹²Jsou to skvrny na vašich hodech lásky, beze studu s vámi hodují a pasou sami sebe. Jsou to mraky bez vody, sem tam honěné větry, stromy stojící na podzim bez plodů, dvakrát odumřelé, vykořeněné, ¹³divoké mořské vlny, které jako pěnu vyvrhují svou špínu, bludné hvězdy, pro které je navěky připravena nejhlubší tma.
     ¹⁷Vy však, milovaní, pamatujte na to, co vám dříve pověděli apoštolové našeho Pána Ježíše Krista. ¹⁸Říkali vám: „V poslední době povstanou posměvači, žijící podle svých bezbožných žádostí.“ ¹⁹To jsou ti, kdo působí roztržky, lidé jen pozemsky smýšlející, v nichž není Duch.
     ²⁰Ale vy, milovaní, stavte svůj život na své přesvaté víře, modlete se ve spojení s Duchem Svatým, ²¹uchovejte se v Boží lásce a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista pro věčný život. ²²Smilujte se nad těmi, kdo kolísají, ²³jiné zachraňte z ohně a vytáhněte je; nad jinými se však smilujte plni bázně, ošklivte si i šat potřísněný tělesností.
     ²⁴Tomu, který má moc uchránit vás před pádem a uvést vás radostné a čisté před svou velebnost, ²⁵jedinému Bohu, který nás zachránil, buď skrze Ježíše Krista, našeho Pána, sláva, velebení, vláda a moc, jak to bylo přede vším časem, tak buď nyní i navždycky. Amen.

RESPONSORIUM

O. Žijme v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně * a očekávejme v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a Spasitele Krista Ježíše.
V. Starejme se jeden o druhého a pobízejme se k lásce a k dobrým skutkům. * A očekávejme v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a Spasitele Krista Ježíše.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Zpívejme aleluja už tady na zemi, uprostřed svých starostí, abychom je mohli jednou zpívat v nebi v klidu a bezpečí. Jak to, že jsme na světě plni starostí? Jak bych mohl být bez starostí, když čtu: Což není pokušení údělem člověka na zemi?¹ Jak bych mohl být bez starostí, když se mi stále říká: Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení.² Jak bych mohl být bez starostí, když pokušení jsou tak četná, že musíme v modlitbě říkat: Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům?³ Denně jsme prosebníky, denně viníky. Jak bych mohl být bez starostí, když denně musím prosit o odpuštění hříchů a o pomoc v nebezpečí? Sotva totiž kvůli minulým hříchům řeknu: Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům, hned kvůli budoucímu nebezpečí dodávám a připojuji: Neuveď nás v pokušení.⁴ A jak dobře na tom mohou být všichni ostatní lidé, když se mnou volají: Zbav nás od zlého?⁵ A přesto, bratři, i když ještě vězíme v tomto zlu, zpívejme aleluja dobrému Bohu, neboť nás od zlého vysvobozuje.
     I tady na světě, uprostřed nebezpečí, bychom spolu s ostatními měli zpívat aleluja. Bůh je věrný! On nedopustí, abyste byli zkoušeni víc, než snesete.⁶ Nuže, i zde zpívejme aleluja. Člověk je stále hříšný, ale Bůh je věrný. Neříká se, že Bůh nedopustí, abychom byli podrobeni zkoušce. Ale říká se: Nedopustí, abyste byli zkoušeni víc, než snesete. Když dopustí zkoušku, dá také prostředky, jak z ní vyjít, a sílu, jak ji snášet.⁷ Dostal ses do pokušení, Bůh ti však dá i  východisko, abys v pokušení nezahynul. Jako hrnčířova nádoba jsi utvářen kázáním a vypalován soužením. Když se však dostaneš do pokušení, mysli na východisko; vždyť Bůh je věrný: Pán bude střežit tvůj odchod i návrat.⁸
     Potom však, až se toto tělo stane nesmrtelným a neporušitelným, veškeré pokušení pomine. Neboť tělo je podrobeno smrti. Proč? Kvůli hříchu, ale Duch je život. Proč? Kvůli ospravedlnění.⁹ Máme tedy smrtelné tělo zavrhnout? Ne, vždyť poslouchej dále: Když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla.¹⁰ Teď jde o tělo pozemské, pak půjde o duchovní.
     Jak šťastné to bude aleluja, tam v nebi; bezstarostné a bez odpůrce! Tam nikdo nebude nepřítelem a nikdo nepřestane být přítelem. Tam i tady se vzdává Bohu chvála. Jenže tady chválí Boha ti, kteří jsou zavaleni starostmi, tam ti, kteří jsou již v klidu a bezpečí; zde ti, kteří musejí zemřít, tam ti, kteří žijí navěky; zde se Bůh chválí v naději, tam ve skutečnosti; zde na cestě, tam ve vlasti.
     Teď tedy, bratři moji, zpívejme, ne pro potěšení v odpočinku, ale pro útěchu v námaze. Jako si zpívají pocestní: Zpívej si, ale kráčej! Námaze ulevuj zpěvem, nelibuj si v lenosti; zpívej a kráčej. Co je to „kráčej“? Prospívej, dělej pokroky v dobrém. Podle apoštola jsou i takoví, kteří dělají pokroky ve zlém. Děláš-li pokroky, znamená to, že kráčíš. Dělej však pokroky v dobrém, prospívej v pravé víře a v dobrém životě. Zpívej a kráčej!
     ¹ srov. Job 7, 1 (Vet. lat.)
     ² Mt 26, 41
     ³ Mt 6, 12
     ⁴ tamtéž, v. 13
     ⁵ tamtéž
     ⁶ 1 Kor 10, 13
     ⁷ tamtéž
     ⁸ srov. Žl 120 (121), 8 (Vet. lat.)
     ⁹ srov. Řím 8, 10 (Vet. lat.)
     ¹⁰ Řím 8, 11

RESPONSORIUM

O. Tvé ulice, Jeruzaléme, budou z ryzího zlata a budou se ozývat radostnými zpěvy * a všechny domy řeknou: Aleluja.
V. Jasné světlo ozáří všechny krajiny země, četné národy k tobě přijdou z daleka. * A všechny domy řeknou: Aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, probuď v nás snahu o účinnější spolupráci s tvou milostí, aby v nás stále rostla a přinášela co největší užitek. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie